Simulátor udavače - osoby, která v minulém režimu měla bohužel své místo na slunci, a ze které poslední žijící generace naší země těží mnohdy ještě i v dnešní době. Kéž by tomu tak i bylo naposled, že. No a kdo jiný by měl takovou hru spáchat, než vývojáři ze země nejpovolanější - z Ruska.

Beholder je zvláštní hra. Na první dobrou mi připomínala hry typu This War of Mine nebo Papers, Please. Úvodním, pěkně úderným a černobíle depresivním intrem mě vhodila do činžáku, který dostanu od ministra vnitra dané totalitní země na starost. Mám se starat o to, že vše bude fungovat jak má. Že všichni budou vyšlapovat, jak se na stát podobného ražení sluší a patří. No, zkrátka, že se mi v domě nebude rodit žádný podvratný živel, který by měl za následek to, že by svrhnul onen milovaný totalitní režim. No a vězte, že zrovna ten v onom činžáku bude bujet a růst, až ani Vám nedá v poklidu spát.

Takže jdeme na to, soused z jedničky kouří - to je ale od včerejška zakázáno. Píšu si. Rodina ze trojky zase čte knihy. To neslyšeli to hlášení z dneška, že je přísně zakázáno číst knihy? No, holt je třeba si to zaznamenat. V šestce zrovna nikdo není, tak proč se tam nevloupat a nepodívat se na to, co ukrývají. Doktor ze dvojky taky nevyleze pořádně z bytu. Musím ho vyčíhnout, až půjde do prádelny, abych mu tam nainstaloval nějakou tu kamerku a mohl bych se na něj podívat. Musím teda na tu kameru nejdřív rychle našetřit, zrovna jsem musel totiž zaplatit za léky dceři, která je těžce nemocná. No, je to řehole, je to řehole...být sráč v totalitním státě. Srát lidi, starat se o rodinu a ještě tak nějak proplouvat mezi tím vším a přežit. Ano, a přežít. To je to jádro pudla. Jenže, jak na to?

To všechno budete ve hře řešit. Herní stránka věci je tedy více než zajímavá. Jen škoda, že hraní se nedá moc opakovat. Respektive dá, ale dění bude naprosto totožné, takže na podruhé hra už ničím nepřekvapí. Přitom vybízí k vícero různým koncům. Pro plynou atmosféru hry si ale hráč vybere mezi horším a méně horším koncem, takže žádná velká sláva to není. Deprese je prostě všemocná. Nejen u Vás, ale i mezi rodinnými příslušníky, popřípadě mezi sousedy ve druhém patře, protože ti ještě v minulém režimu činžák vlastnili, ale dneska mají co dělat, aby je někdo neposlal do pracovních lágrů.

Beholder je jednoznačně zajímavý kousek. Nevybízí tolik k opětovnému hraní (byť by mohl), ale i tak skýtá řadu silných momentů, které nám připomínají, jaké to je žít v totalitním státu. Pamatují to mnozí z nás a dozajista to ví i tvůrci této hry. Obzvlášť nyní si říkám, jestli jim ta předpověď jejich hry za to vůbec stála. Pravda, inspiraci hledali v minulosti, ale nejeden klasik již mnohokrát řekl, že historie je od toho, aby se opakovala...a tak se dnes i děje...