Inspirující se legendárním Dungeon Keeperem, přesto úplně jiná. Taková je hra Dungeons, jejíž tvůrci nezapřou jednoznačnou inspiraci legendární strategií od Bullfrogu, zároveň je ale evidentní snaha o odlišení se, aby nebyli nařčeni z plagiátorství. Bohužel, nutno přiznat, že drtivá většina těchto designérských změn je spíš k horšímu. Což tvůrci naštěstí pochopili a v dalších pokračováních se už přiklonili blíže k originálu.
V čem je tedy hra jiná? V tom, že po celou dobu ovládáte pouze samotného pána jeskyně. Netěžíte s ním žádné zlato, nestavíte žádné místnosti (až na pár výjímek), nemůžete ovládat žádnou postavu. I samotní protivníci se chovají jinak. Ve hře jsou celkem tři platidla. Asi nejdůležitější je "duše", která ve hře funguje jako platidlo pro pořizování různých zkrášlení vašeho dungeonu, zvyšování úrovně vašich potvor, pořizování strážce srdce apod. Pak je tu zlato, za které můžete platit za rozšiřující pentagramy, vězení či vybavení zbrojnice/knihovny, což jsou jediné dvě místnosti, které můžete stavět. Poslední a nejzrádnější je pak hodnota prestiže. Zatímco duši a peníze získáváte ze zabitých hrdinů (peníze ještě drobně z bourání zdí), prestiž získáváte výhradně rozmisťováním dekoračních předmětů po celém dungeonu. Jednotlivé tři komodity tak jsou pěkně provázané, protože jsou všechny potřeba.
Hrdinové totiž do dungeonu vstupují branami, které jsou buď již otevřené nebo je můžete v průběhu mise otevřít. U každé z nich běží počítadlo, které ukazuje, za jak dlouho vstoupí další hrdina. Není však vhodné zabíjet hrdinu ihned, jakmile vstoupí do dungeonu. Každý hrdina má totiž nejen hodnotu zdraví, ale i spokojenosti. Spokojenost získává soubojem s potvorami, kocháním se nad různými zkrášlovacími předměty v dungeonu, studováním v knihovně apod. V době, kdy hrdinu zabijete, tak platí, že čím větší je hodnota spokojenosti, tím více dokážete v mučírně získat z jeho duše.
Samostatnou kapitolou jsou potvory. Těch je ve hře několik druhů. Zjevují se ale pouze v místě, kde postavíte pentagram. Tam se potvora vylíhne a jakmile je zabita hrdinou, sama se zdarma po určitém čase respawnuje. Další pentagram pak můžete postavit na libovolném místě v dosahu vašeho dungeonu. Kapacita potvor je však omezena a jestliže stavíte pentagramy nesystematicky, brzo tuto kapacitu vyčerpáte. Samotná kapacita se dá navýšit, když postavíte pentagram v blízkosti jámy s hnízdištěm potvor (což vám taky může přidat nové potvory do portfolia). Plus nesmíme zapomenou ani poskoky, kteří pomáhají s prokopáváním se do nových území, doplňování pokladnic mincemi (nalákání hrdinů) a přenášení mrtvých hrdinů do vězení.
Jak tedy vydíte, z Dungeon Keepera nezůstal kámen na kameni. Je to všechno celé těžkopádné, ale dá se u toho zabavit. Největší nevýhodou je jediná ovladatelná postava ve hře - pána jeskyně. Ten je totiž nejsilnější postavou ve hře a pokud chcete zabít hrdinu, většinou se o to musí postarat on. A tak místo toho, abyste se starali o zvelebování celého dungeonu, tak se s pánejm jeskyně pořád přemisťujete z jednoho místa na mapě na druhé, abyste "byli u všeho". Obzvlášť v pozdějších misích a rozsáhlých mapách je tohle celkem hodně otravné a repetitivní.
Celkově bych ale nebyl až tak kritický. Je důležité si uvědomit, že tohle NENÍ Dungeon Keeper a ve finále to moc není ani jeho kopie. Je to hra, která si vzala z DK prostředí a náznakem některé mechanismy, jinak se ale jedná o úplně jiný druh strategie šmrncnutý RPG prvky. Kvalit Dungeon Keepera ani svých vlastních následovníků hra rozhodně nedosahuje, dá se u ní ale zabavit na spoustu hodin.
V čem je tedy hra jiná? V tom, že po celou dobu ovládáte pouze samotného pána jeskyně. Netěžíte s ním žádné zlato, nestavíte žádné místnosti (až na pár výjímek), nemůžete ovládat žádnou postavu. I samotní protivníci se chovají jinak. Ve hře jsou celkem tři platidla. Asi nejdůležitější je "duše", která ve hře funguje jako platidlo pro pořizování různých zkrášlení vašeho dungeonu, zvyšování úrovně vašich potvor, pořizování strážce srdce apod. Pak je tu zlato, za které můžete platit za rozšiřující pentagramy, vězení či vybavení zbrojnice/knihovny, což jsou jediné dvě místnosti, které můžete stavět. Poslední a nejzrádnější je pak hodnota prestiže. Zatímco duši a peníze získáváte ze zabitých hrdinů (peníze ještě drobně z bourání zdí), prestiž získáváte výhradně rozmisťováním dekoračních předmětů po celém dungeonu. Jednotlivé tři komodity tak jsou pěkně provázané, protože jsou všechny potřeba.
Hrdinové totiž do dungeonu vstupují branami, které jsou buď již otevřené nebo je můžete v průběhu mise otevřít. U každé z nich běží počítadlo, které ukazuje, za jak dlouho vstoupí další hrdina. Není však vhodné zabíjet hrdinu ihned, jakmile vstoupí do dungeonu. Každý hrdina má totiž nejen hodnotu zdraví, ale i spokojenosti. Spokojenost získává soubojem s potvorami, kocháním se nad různými zkrášlovacími předměty v dungeonu, studováním v knihovně apod. V době, kdy hrdinu zabijete, tak platí, že čím větší je hodnota spokojenosti, tím více dokážete v mučírně získat z jeho duše.
Samostatnou kapitolou jsou potvory. Těch je ve hře několik druhů. Zjevují se ale pouze v místě, kde postavíte pentagram. Tam se potvora vylíhne a jakmile je zabita hrdinou, sama se zdarma po určitém čase respawnuje. Další pentagram pak můžete postavit na libovolném místě v dosahu vašeho dungeonu. Kapacita potvor je však omezena a jestliže stavíte pentagramy nesystematicky, brzo tuto kapacitu vyčerpáte. Samotná kapacita se dá navýšit, když postavíte pentagram v blízkosti jámy s hnízdištěm potvor (což vám taky může přidat nové potvory do portfolia). Plus nesmíme zapomenou ani poskoky, kteří pomáhají s prokopáváním se do nových území, doplňování pokladnic mincemi (nalákání hrdinů) a přenášení mrtvých hrdinů do vězení.
Jak tedy vydíte, z Dungeon Keepera nezůstal kámen na kameni. Je to všechno celé těžkopádné, ale dá se u toho zabavit. Největší nevýhodou je jediná ovladatelná postava ve hře - pána jeskyně. Ten je totiž nejsilnější postavou ve hře a pokud chcete zabít hrdinu, většinou se o to musí postarat on. A tak místo toho, abyste se starali o zvelebování celého dungeonu, tak se s pánejm jeskyně pořád přemisťujete z jednoho místa na mapě na druhé, abyste "byli u všeho". Obzvlášť v pozdějších misích a rozsáhlých mapách je tohle celkem hodně otravné a repetitivní.
Celkově bych ale nebyl až tak kritický. Je důležité si uvědomit, že tohle NENÍ Dungeon Keeper a ve finále to moc není ani jeho kopie. Je to hra, která si vzala z DK prostředí a náznakem některé mechanismy, jinak se ale jedná o úplně jiný druh strategie šmrncnutý RPG prvky. Kvalit Dungeon Keepera ani svých vlastních následovníků hra rozhodně nedosahuje, dá se u ní ale zabavit na spoustu hodin.
Brothers: A Tale of Two Sons