Commander Keen 3 je pro mě opět pole neorané. Jako dítě jsem ho neměl a předpokládám, že by mě stejně odradila obtížnost. Billy se v tomto dílu přesouvá na planetu Vorticon 6, kde ho každý chce zabít. Tento díl je tedy hodně podobný 1. a 6. dílu. Z hlediska hratelnosti bych ho zařadil v první trilogii na druhé místo, kde na piedestalu za celou sérii zůstává i po dohrání trojky díl předchozí, tedy Commander Keen Episode 2: The Earth Explodes .
Z hlediska techniky je na tom třetí díl podobně jako zbytek první trilogie. Hra je hezčí než jednička, nicméně dvojka se mi líbila víc. Zvuky jsou stále stejně slabé, hudba není. Stejně jako v prvních dvou dílech se postavička při jízdě na plošinkách cuká, takže vypadá, jako kdyby trpěla parkinsonem.
Nepřátelé jsou poměrně zajímaví - čtyři druhy Vorticonů, sonické pískle, které může střílet přes zdi, žlutá koule, která neútočí, ba naopak prchá a konečně se v sérii dočkáme i bossfightu. Hra má zdánlivě vyšší obtížnost než ostatní díly, nicméně ve spoustě levelů existuje zkratka, kterou se kolo dá prosprintovat bez ztráty kytičky. Ne každý level je navíc povinný, například z hlediska obtížnosti nehratelné vojenské základny je možné obejít. Ze 16 levelů tedy stačí k úspěšnému dokončení hry projít cca 10 levelů. Trojka je z celé série jediný díl, kde jsem našel tajný level.
Přesto obtížnost hry není zanedbatelná. Nepřátelé jsou rychlí, spotřebují mnoho střeliva a největším problémem jsou úzké chodby, kvůli kterým na rozdíl od dvojky není možné většinu protivníků obejít. A to považuji za velkou chybu. Oproti tomu ubylo děr, bodáků a podobných vylomenin. Trojka je o skutečné válce, tedy o střetu Keena s živými Vorticony. Jak jsem již uvedl, hra obsahuje bossfight, který vyžaduje úspěšné skoky a rychlou a přesnou palbu. Nic, co by se po pár neúspěšných pokusech nedalo dotáhnout.
Na rozdíl od dvojky mě třetí díl nenutil dohrát každý nepovinný level. Prostě jsem ho po řadě úvodních neúspěchů dnes po práci prosvištěl cestou nejmenšího odporu. Na pomyslný vrchol série tedy dávám Commander Keen Episode 2: The Earth Explodes , těsně následovaný Commander Keen Episode 4: Secret of the Oracle a Commander Keen 6: Aliens Ate My Baby Sitter! . Nejslabší mi přišla rozjezdová jednička a to hlavně kvůli předpotopní prezentaci.
Mám za sebou dohranou sérii o Billym. Jedná se o příjemně hratelné hry, i když z hlediska kvality bych je neřadil extra vysoko. Obtížnost série je celkem civilní s tím, že druhý a třetí díl jsou poněkud těžší zejména kvůli nemožnosti ukládat v průběhu levelu, ale nejde o nic nehratelného. Na rozdíl od Han22 nedoporučuji dát sérii na jeden zátah, ideální je pár minutové hraní s několika úspěšnými a/nebo neúspěšnými průchody levelem. Pak se série nepřejí a hráče baví. A o to jde i u plošinovek především.
Z hlediska techniky je na tom třetí díl podobně jako zbytek první trilogie. Hra je hezčí než jednička, nicméně dvojka se mi líbila víc. Zvuky jsou stále stejně slabé, hudba není. Stejně jako v prvních dvou dílech se postavička při jízdě na plošinkách cuká, takže vypadá, jako kdyby trpěla parkinsonem.
Nepřátelé jsou poměrně zajímaví - čtyři druhy Vorticonů, sonické pískle, které může střílet přes zdi, žlutá koule, která neútočí, ba naopak prchá a konečně se v sérii dočkáme i bossfightu. Hra má zdánlivě vyšší obtížnost než ostatní díly, nicméně ve spoustě levelů existuje zkratka, kterou se kolo dá prosprintovat bez ztráty kytičky. Ne každý level je navíc povinný, například z hlediska obtížnosti nehratelné vojenské základny je možné obejít. Ze 16 levelů tedy stačí k úspěšnému dokončení hry projít cca 10 levelů. Trojka je z celé série jediný díl, kde jsem našel tajný level.
Přesto obtížnost hry není zanedbatelná. Nepřátelé jsou rychlí, spotřebují mnoho střeliva a největším problémem jsou úzké chodby, kvůli kterým na rozdíl od dvojky není možné většinu protivníků obejít. A to považuji za velkou chybu. Oproti tomu ubylo děr, bodáků a podobných vylomenin. Trojka je o skutečné válce, tedy o střetu Keena s živými Vorticony. Jak jsem již uvedl, hra obsahuje bossfight, který vyžaduje úspěšné skoky a rychlou a přesnou palbu. Nic, co by se po pár neúspěšných pokusech nedalo dotáhnout.
Na rozdíl od dvojky mě třetí díl nenutil dohrát každý nepovinný level. Prostě jsem ho po řadě úvodních neúspěchů dnes po práci prosvištěl cestou nejmenšího odporu. Na pomyslný vrchol série tedy dávám Commander Keen Episode 2: The Earth Explodes , těsně následovaný Commander Keen Episode 4: Secret of the Oracle a Commander Keen 6: Aliens Ate My Baby Sitter! . Nejslabší mi přišla rozjezdová jednička a to hlavně kvůli předpotopní prezentaci.
Mám za sebou dohranou sérii o Billym. Jedná se o příjemně hratelné hry, i když z hlediska kvality bych je neřadil extra vysoko. Obtížnost série je celkem civilní s tím, že druhý a třetí díl jsou poněkud těžší zejména kvůli nemožnosti ukládat v průběhu levelu, ale nejde o nic nehratelného. Na rozdíl od Han22 nedoporučuji dát sérii na jeden zátah, ideální je pár minutové hraní s několika úspěšnými a/nebo neúspěšnými průchody levelem. Pak se série nepřejí a hráče baví. A o to jde i u plošinovek především.
Pro: Důstojné zakončení první trilogie, bossfight, variabilní nepřátelé, levely obsahují zkratky, nejtěžší levely jsou nepovinné.
Proti: Úzké chodby v kombinaci s velkými pohyblivými nepřáteli, zvukově slabší, díl se nevyrovná předchozímu dílu v sérii.