Od této humorné adventury, která mi připomíná A Vampyre Story nebo spíše Ghost Pirates of Vooju Island, jsem toho moc nečekal a taky jsem toho moc nedostal. Ani Duchové pirátů z ostrova Vooju mě moc neoslovili, ale Jack Keane na tom je bohužel ještě o trochu hůře.

Humor jde z velké části mimo mě a až na skvělé vyobrazení rčení o kostlivci ve skříni nebo pár narážek na filmové trilogie Indiana Jones, Kmotr a především Pán prstenů jsem se zasmál málokdy, což je u adventury, která sází hlavně na tento prvek, trochu problém.

Horší je však to, že hra dost často padá. Za celou dobu mi spadla snad třicetkrát, což rozhodně není málo. Nevím tedy, jak je na tom Steam verze, krabicovka moc stabilní bohužel není. Alespoň ne na aktuálním operačním systému, ale nemám jak vyzkoušet Jakcka na něčem starším. Stabilita se bohužel týká i bonusů ve formě konceptů z vývoje a voskových figurín hlavních postav, při jejichž zpovídání jsem také často skončil na ploše.

Potěšilo mě, že se tu objevil i Jon St. John alias Duke Nukem, který si střihl rovnou tři postavy, ale musím se přiznat, že jsem ho ani u jedné nepoznal a až po zhlédnutí titulků jsem začal pátrat, koho že to vlastně namluvil. Zakončení tohoto ztřeštěného příběhu mi přišlo celkem v pohodě, ale přesto mě druhý díl moc neláká a asi ho vynechám.