Ačkoliv je moderní válka pro mě velmi nezajímavé téma, dostal jsem chuť vyzkoušet, co je zajímavého na tolik opěvované sérii Company of Heroes. Osahal jsem si tutoriál a první dvě mise, takže jen zlomek z obsahu. A ačkoliv mě motiv (moderní válka) nebavil a proto jsem nepokračoval, tak už mám lepší představu, proč hra v roce 2006 získala takovou pozornost. Pocit z realističnosti a uvěřitelnosti strategie je výborný. Jednotky nestojí jako tvrdé Y, ale poměrně inteligentně se pohybují, kryjí se, reagují na nepřítele, pokřikují na sebe, no prostě působí jako živé. Zároveň si je můžete hodně přiblížit a mají propracované detaily, takže z nich máte opravdu reálný pocit. Ve hře je dynamické prostředí, od budov, kam se lze schovat a opevnit, po zničitelné zídky, zábrany, nebo třeba protitankové ježky. Jedno špatné načasování nebo taktická chyba, a už máte jednotku přišpendlenou k zemi nepřátelskou palbou bez možnosti se pohnout. V roce vydání se autorům povedlo přinést do žánru nové a zajímavé prvky, které perfektně zapadaly do vybraného motivu. Kdybych byl větší fanda do soudobého válčení, tak bych ve hře určitě pokračoval, ale nejsem, takže zůstalo jen u krátké ochutnávky.