Nevíte co se sebou, máte dovolenou, navíc se blíží Vánoce a Vy poznenáhlu očekáváte Den D, tak co jiného udělat, než do sebe narvat trochu toho RPG systému, kterej všichni, co jsme odkojení na Baldurs Gate, máme tak rádi, že?

Volba padla na Tyranny. Říkal jsem si, příjemná změna. Obsah nabádal k příběhu, který se točí kolem samých zlých lidí, ale obrazově to vypadalo jako cokoliv, co musíte mít rádi, pokud jste před mnoha a mnoha lety objevili plnou hru ve Score v podobě Albion....a ta Vám, jednoznačně, změnila život.

No neváhal jsem, co Vám budu povídat. Po nainstalování jsem ihned zrodil postavu. Hra na mě takticky zkoušela ženskou roli, navíc s fousama až pod prsa. Navíc v plném černošském provedení. To mi trošku rozhodilo sandál a říkal jsem si, že takhle si úplně svobodnou volbu nepředstavuji. Většinou jsem totiž zvyklý na bílého árijce, střiženého do čistých rysů, s božským důvtipem a hlavně schopnostmi dostat se z nejhorších sraček, do kterých mě hra dostane. Nakonec jsem zvolil, abych byl genderově vyvážený a poplatný době, snědého barda, se steampunkovým knírem pěkně po ramena a čepcem, ze kterého by i Jules Vernů měl radost. No...a a začal hrát.

Hra ale hned nezačala. Ze začátku se totiž objevilo dobývání. A k tomu mapa, kde jsem, nevědomky, dobýval zemi a navíc textové rozhraní, které mi vyprávělo příběh dvou frakcí, které dobývaly jménem božstva nejvyššího. Teda toho, co se samozval v této hře. Trošku jsem to nakombinoval, ať je sranda. Něco dobyla jedna frakce tady, něco dobyla druhá frakce tam. Výsledek z toho byl krásnej kočkopes, kterej nedával logiku...ale v tu chvíli jsem nastoupil coby hráč a do nelogického světa nastoupil s tím, že mi začíná hra. Originální prolog...jen co je pravda.

No a ze začátku, co Vám budu povídat, to nebyl žádný med. Kolem sebe samej hajzl. Navíc ani já sám jsem nebyl žádnej dobrák. Moc se mi to nelíbilo, musel jsem se místy přemáhat. Říkal jsem si, to se musí zlomit, to se musí zlomit. Jenže, co se má zlomit? Příběh? Tak ten určitě, jinak ho pošlu do háje. Mapa se mi ale líbila. Ta byla hezky udělaná. Navíc mise ať už vedlejší nebo hlavní, dávaly docela logiku. Horší už to bylo s angličtinou .Tyranny je totiž hra neskutečně ukecaná a i já si kolikrát říkal, že jsem tu zažil slovíčka, které jsem v životě neslyšel. Ukecaná je totiž v tom duchu, že nesděluje jen to, co postavy říkají, ona i popisuje. A popisuje poměrně důkladně. Hráči podobných her to sice znají, překladatelé ale mají co dělat, aby se nezhroutili a po překladu budou jednoznačně tvrdit, že toto je jejich dosavadně největším projektem, velkým dílem, kterým překonali sami sebe. Tyranny je prostě objemná, textově...neskutečně. Musíte s tím tedy také tak nakládat.

Během hraní jsem se do světa Tyranny docela dostával. Trvalo to, ale někdy v půlce jsem si uvědomil, že si s těmi frakcemi docela hraji. Jedna mě nenávidí, druhá mi jde na ruku. Uvědomil jsem si, že hra mi nabízí obrovské množství možností. Můžu si s nimi chvílemi dělat vysloveně co chci. Přitom stačí jenom správně zvolit diskuzi a celé se to pak odvine tak, jak chci. Pokud jsem jooo úchylák na podobné RPG hry, znovuhratelnost je více než pravděpodobná. Já jsem ale zvolil jednu cestu a té se držel až do konce. Světe div se, vyšlo mi to.

Když se ale vrátím k samotné hře, tak musím říct, že příběhově je to zajímavý kousek. Jednak maká na tom, aby Vám vysvětlila celý svět, ve kterém se odehrává. Těch informací je opravdu hodně a je to jako kdybyste četli knížku, která si vytvořila svůj vlastní svět a je jen na Vás, jak jej přijmete. Výhodou je jednoznačně mapa, která mě, coby kartografa amatéra, těší v každé hře nebo knize a pak především grafické zpracování, které na malých a sem tam středně velkých mapách odvíjí příběh, který v rámci velikosti stačí k tomu, abyste se dobře bavili...

Tak dobře, že jsem hru po dvou dnech hraní u třetího dne zapnul dopoledne, abych v pozdním večeru mohl děkovat všem herním bohům, že jsem se dočkal titulek a s havraníma očima vyčerpán odešel do postele s tím, že jsem od podobných RPG kousků zase na pár týdnů vyléčen.

Tyranny je zajímavý kousek. Jednoznačně je pro hráče, kteří mají podobné RPG hry rádi. Dostanou totiž přesně to, co si představují. Navíc v pěkném grafickém kabátku, s příběhem, který na sobě pracuje, aby Vás oslnil a s postavami, které se Vám ze začátku nezdají, abyste s nimi postupně času pěkně manipulovali. A to docela za tu námahu stojí ne?