Po Deseti malých černoušcích a Vraždě v Orient Expressu přišla v krátkém časovém sledu třetí a na dlouhou dobu poslední adventura na náměty detektivek podle Agathy Christie - Evil Under the Sun, která je v Česku známá pod názvem Zlo pod sluncem.

Oproti předchozím dílům je Zlo pod sluncem méně známým dílem, a tak pokud nejste fanoušci detektivek, nejspíše vám příběh nebude tak známý. Jakožto Hercule Poirot se vydáváte na dovolenou do rekreačního hotýlku na ostrově Seadrift Island. Nebyl by to ale Poirot, aby se nenachomýtl k vraždě. A opravdu zapeklité vraždě.

Zatímco v předchozích dvou dílech tvůrci vyřešili převod do herní podoby tak, že přidali novou osobu, kterou jste mohli ovládat, zde se rozhodli pro jiný způsob. Celá hra začíná v Londýně v bytě Poirota v průběhu druhé světové války. Zde se rozhodne pro ukrácení chvíle povyprávět svému souputníkovi, kapitánu Hastingsovi, jeden ze slavných detektivních případů ze své minulosti. Ale aby to nebylo tak jednoduché, Poirot nabádá Hastingse, aby se na příběhu aktivně podílel a předvídal, co by asi měl Poirot udělat. Jak jste pochopili, v příběhu tak budete jako hráč poprvé ovládat postavu samotného Hercula Poirota, ale ve své podstatě jej budete ovládat v duši Hastingse. Tento retrospektivní styl je zajímavou variantou vyprávění, oba pánové v průběhu příběhu vzájemně komentují vztahy mezi jednotlivými postavami či glosují, jak by se který z nich v dané situaci zachoval. V předělech mezi časovými úseky, na které je hra rozdělena, se pak vracíme zpět do bytu v Londyně, kde obě hlavní postavy proberou získané poznatky a může se jít dál.

Tvůrci se vizuálně inspirovali v britském detektivním seriálu Hercule Poirot s Davidem Suchetem v hlavní roli. Hercule Poirot, kapitán Hastings i další postavy vypadají stejně, jako jejich seriáloví představitelé. Obdobně dopadlo i prostředí, pro které si filmaři i herní tvůrci vybrali hotel na ostrově Burgh v britském hrabství Devon. Prostředí tak přijde milovníkům seriálu povědomé, včetně atypického vodního traktoru, převážejícího návštěvníky mezi ostrovem a pevninou. Samozřejmě, v rámci hry je celkové prostředí rozšířené o další prostory.

Zatímco vizuálně se autoři hodně blíží seriálu, v příběhu se obrací spíše ke knize. Pravdou je, že seriáloví tvůrci udělali několik celkem zásadních a místy i nepochopitelných změn. Samozřejmě však nemůže zůstat jen klasická detektivka podle knihy, je potřeba přidat adventurní prvky a příběh trochu rozšířit. A zde asi přichází největší kámen úrazu. Už samotná předloha je v tomto směru hodně komplikovaná a i pozorný čtenář/sledující se v záplavě informací ztrácí. Rozhodující roli totiž v tomto příběhu hraje čas, kdy skoro každý měl motiv i možnost vraždu spáchat, ale jen někdo měl dostatek času to skutečně provést.

Překvapivě celkem dlouho trvá, než se stane samotná vražda. Poirot tak má možnost poznat jednotlivé lidi a začít odhalovat motivy a činy jednotlivých účastníků výletu. Zde jsou rozvinuty do větších detailů vedlejší příběhy naznačené v samotné knize, aby se postupně propletly s rozuzlením původní zápletky. Jak již bylo řečeno, už originální knižní verze byla hodně zamotaná, ta herní pak dosahuje místy až absurdních hodnot. Čím dál tím víc se začnete ztrácet v jednotlivých úkonech, po čem máte pátrat, kdo co kdy udělal. Příliš tomu nepomůže ani deník, kde si sice píšete základní údaje o jednotlivých postavách, přesto to mohlo být propracovanější a přehlednější. Výtečnou pomůckou je mapa ostrova v bytě Poirota, kam se automaticky pomocí špendlíků zaznamenávají zjištěné informace o pozicích jednotlivých lidí v době kolem vraždy. I tak jste ale mnohdy v koncích a nevíte, co udělat. V tu chvíli přichází zdejší verze nápovědy - tzv. Prst osudu. Prostřednictvím něj můžete požádat Poirota o radu - vyberete si na kartičce jméno jednoho z podezřelých a Prst vám ukáže, co s danou postavou máte udělat (promluvit, špehovat, prohledat pokoj nebo splnit úkol). Ale už vám neřekne, kde se daná postava nachází. Což je trochu zádrhel, protože podobně jako v předchozích dvou dílech, postavy v průběhu jednotlivých kapitol přechází z jednoho místa na druhé, takže nalézt jejich aktuální polohu je mnohdy dílem náhody. Naštěstí alespoň ovládání je klasické point and click, tvůrci dokonce upustili od kritizovaného speciálního okna pro kombinování předmětů. I procházení po hotelu, přilehlém ostrově i na pevnině je jednoduché a intuitivní. Tentokrát nenechali hlavní postavu po dvojkliku běhat, to by se ani k Poirovoti nehodilo. Místo toho se po krátké zatmívačce rovnou přesunete do další obrazovky, takže přechod z jednoho místa ostrova na druhé není tak zdlouhavé, i když by se nějaká interaktivní mapa určitě hodila.

I přes to všechno ale musím říct, že se mi hra líbila a bavil jsem se u ní. Je postavena na typickém stylu vyšetřování Poirota, kdy skládá jednotlivé, mnohdy notně překombinované střípky a z nich až na konci vydedukuje, kdo byl vrahem. Ne každému hráči může tento styl vyhovovat, ale takový už prostě je Hercule Poirot.