Nějak mě ty staré arkády chytly a tak jsem se pustil do něčeho podobného jako Duke Nukem. Vzpomněl jsem si na Secret Agenta, což byla odpověď Apogee na Commandera Keena. Secret Agent byl tuším úplně první hrou, kterou jsem měl na svém prvním PC 486, pochopitelně pouze v shareware verzi - čili jen první epizoda.
Secret Agent graficky nezestárl zrovna dobře, grafika je primitivní až běda, dá se říct že na podobné úrovni jako první Duke Nukem. I tady ovládáte titěrnou postavičku, bojujete s titěrnými nepřáteli a k poslechu Vám hraje PC speaker. V příběhu hrajete za agenta 006, který se vydává na tři ostrovy získat ukradené nákresy smrticího laseru, který ukradl Doktor No Body. Pobavilo mě high score, ve kterém jsou uvedeni samí známí agenti či poldové.
Hratelnost je pohodová. Stejně jako v Dukovi je tu bludiště, ve kterém skáčete, střílíte po nepřátelích a sbíráte věci k postupu dál. V tomto případě jsou to tři klíče. Kromě nich musíte v každém kole zlikvidovat satelit, najít disketu a u počítače vypnout lasery a najít dynamit a odpálit s ním exit. Hru tvoří tři epizody a podobně jako v Keenovi tu máte malou mapku ostrova, po které chodíte a víceméně svobodně si vybíráte do kterého domečku zavítáte, každý domeček tvoří jedno kolo. Celkem těch kol je 3*15+1 finálové, tedy solidních 48 kol.
Jak jsem říkal, hratelnost je v pohodě. Jednotlivá kola nejsou moc velká, nepřátelé se dají zlikvidovat bez zbytečných ztrát (pokud se soustředíte), skoky nejsou zas tak obtížné, ovládání funguje bezchybně. Ano, máte jen tři články energie bez možnosti doplnění a pokud zařvete, jedete znova, ale žádné frustrující, 20* opakované pasáže se nekonaly a já se celkem slušně bavil hladkým průchodem hrou. Na druhou stranu 48* děláte v kolech to stejné, navíc prostředí se příliš nemění, takže je to celkem repetivní. Problémem je i omezený počet nábojů zejména v počátcích epizody, než si nasyslíte zásoby. Zaujalo mě, že jde snad o první arkádu (a možná vůbec první akční hru), kde se nevyskytují žádní bossové.
Každopádně Secret Agent není sice hlavně graficky žádný zázrak, ale svůj účel pohodové oddechovky na noční nespavost splnil dokonale.
Secret Agent graficky nezestárl zrovna dobře, grafika je primitivní až běda, dá se říct že na podobné úrovni jako první Duke Nukem. I tady ovládáte titěrnou postavičku, bojujete s titěrnými nepřáteli a k poslechu Vám hraje PC speaker. V příběhu hrajete za agenta 006, který se vydává na tři ostrovy získat ukradené nákresy smrticího laseru, který ukradl Doktor No Body. Pobavilo mě high score, ve kterém jsou uvedeni samí známí agenti či poldové.
Hratelnost je pohodová. Stejně jako v Dukovi je tu bludiště, ve kterém skáčete, střílíte po nepřátelích a sbíráte věci k postupu dál. V tomto případě jsou to tři klíče. Kromě nich musíte v každém kole zlikvidovat satelit, najít disketu a u počítače vypnout lasery a najít dynamit a odpálit s ním exit. Hru tvoří tři epizody a podobně jako v Keenovi tu máte malou mapku ostrova, po které chodíte a víceméně svobodně si vybíráte do kterého domečku zavítáte, každý domeček tvoří jedno kolo. Celkem těch kol je 3*15+1 finálové, tedy solidních 48 kol.
Jak jsem říkal, hratelnost je v pohodě. Jednotlivá kola nejsou moc velká, nepřátelé se dají zlikvidovat bez zbytečných ztrát (pokud se soustředíte), skoky nejsou zas tak obtížné, ovládání funguje bezchybně. Ano, máte jen tři články energie bez možnosti doplnění a pokud zařvete, jedete znova, ale žádné frustrující, 20* opakované pasáže se nekonaly a já se celkem slušně bavil hladkým průchodem hrou. Na druhou stranu 48* děláte v kolech to stejné, navíc prostředí se příliš nemění, takže je to celkem repetivní. Problémem je i omezený počet nábojů zejména v počátcích epizody, než si nasyslíte zásoby. Zaujalo mě, že jde snad o první arkádu (a možná vůbec první akční hru), kde se nevyskytují žádní bossové.
Každopádně Secret Agent není sice hlavně graficky žádný zázrak, ale svůj účel pohodové oddechovky na noční nespavost splnil dokonale.
Jack Keane 2: The Fire Within