Je rok 2012 a do schránky mi právě přistává nové SCORE číslo 218. Říkáte si, čím je tohle číslo speciální? V tomto čísle se nachází jako plná hra adventura Gray Matter. V té době jsem ujížděl na Poslu Smrti 2 a 3 a co mi ihned na hře upoutalo pozornost byl vizuál, který mi přišel podobný právě k Poslu Smrti. Ihned jsem hru nainstaloval a zapnul, bohužel mě tehdy moc neoslovila, kvůli nudnějšímu začátku, a proto jsem ji odložil. Po sedmi letech jsem ji však opět objevil a rozhodl se, že ji opět dám šanci.

Gray Matter je příběhově zajímavá a neotřelá adventura. Avšak myslím si, že na můj vkus, mohl být příběh více temnější a mysterióznější. Vedlejší story lajny se mi také líbili. Hádanky klubu Daidalos byly fajn, i když ohledně této linie mi některé věci přišli divné - jakože rozpárat obraz v katedrále Christ Church nebo vzít si exponát vajíčka v muzeu a rozsednout ho, to vše před zraky veřejnosti? Ok. Konečná kapitola, bych řekl byla nejzajímavější a nejujetější z celé hry. Davidův příběh je ponurý a poutavý, avšak přijde mi, že se z toho dalo vytěžit víc. Konec hry mi byl od určitého momentu jasný, a i přesto jsem po konci měl více otázek než odpovědí. Ale od toho tu je reddit a jiná diskuzní fóra, že.

Samantha a David jsou sympatické postavy. I přesto, že mi přijdou lehce klišovité, obzvláště Sam, která je hrozně divná a jiná holka. Vedlejší postavy jsou na druhou stranu naprosto nudné a stereotypní – mamánkovský panic, uťápnutá holčina, rádoby frajírek a sexy Francouzka.

Atmosféra hry mi chvíli trvala, než jsem ji nasál, nejvíce ji však po celou dobu táhla skvělá hudba. Cutscény jsou v této hře ve stylu powerpointové prezentace obrázků s voice-overem. Obrázky jsou rozhodně hezky zpracované ale věřím, že by tento styl cutscén mohl někomu připadat laciný. Oxford je hezké město, design úrovní je opravdu dobrý, avšak na něčí vkus by tu mohlo být celkem málo lokací. Osobně mi to nevadí.

Celkově grafika je hezká, ale některé modely postavy mi přišli odfláknuté. Animace postav jsou také v pohodě, co ale bylo občas otravné bylo to, když jsem chtěl, aby Sam někam doběhla, tak si nejdřív udělala kolečko okolo své osy, během toho se většinou o něco zasekla a poté doběhla tam, kam jsem chtěl. Jednou se mi stálo, že během běhu někam odlítla, ale vrátila se mrcha jedna.

Na hře se mi líbí, že když v nějaké lokaci pro danou kapitolu vše splníte, tak na mapě je zvýrazněná šedě. Mnohokrát mi to pomohlo, když jsem si během nějaké hádanky nebyl jistý, kam bych měl jít. Taktéž si můžete otevřít okénko, které vám řekne, na kolik procent jste kapitolu dokončili. Taktéž se mi líbí, že Sam a David u sebe vždy nesou deníky, ve kterých jsou zaznamenané všechny dialogy, video sekvence, ale i poznámky, které postavy ohledně nějakého předmětu utrousí. Deníky sice nejsou vůbec přehledné, ale je to asi lepší než drátem do oka.

Hádanky jsou v této hře dobré, hezky promyšlené i logické, avšak našly se i takové nonsensy, které mi nedávaly smysl ani poté, co jsem si je našel a přečetl v návodu. Občas se mi stalo, že jsem bloudil po lokacích hledal jsem, co mám dělat a poté jsem se, díky návodu, dozvěděl řešení, které by mě doopravdy vůbec nenapadlo. Hra vás k tomu ani náznakem nepopíchne. Jinak Gray Matter, když opomenu ty nonsensy, není zase tolik náročné, řekl bych, že je to jednoduchá hra, kde postup dokážete (většinou) vždy vymyslet.

Když to shrnu, Gray Matter není špatná hra, je nadprůměrná. Rozhodně jsem si ji užil, některé pasáže jsou doopravdy super, jsou zapamatovatelné, jsou napínavé, jsou zde i ty uspokojivé aha! momenty. ALE… jsou tu i pasáže, které mě doopravdy štvali, viz nelogické hádanky. Jsou tu nedostatky, které mi zkazily pocit ze hry a celkově si říkám, že je škoda, že hra není více mysterióznější a temnější. Gray Matter mě bohužel tolik nenadchl, ale zase vůbec nelituji, že jsem ji hrál.

(Herní výzva 2019 - "Barevný svět")