Na oddech jsem si dal zas nějakou tu skákačku z minulosti a Heart of Darkness se docela povedl.
V roce 1998 už moc 2D arkád nevzniklo, ale Heart of Darkness se drží tradičního zobrazení i postupu. Nabízí klasických 8 levelů, každý v trochu jiném prostředí, systém hratelnosti podobný spíše Another World nebo Flashback a také něco málo logických úkolů - tu zmáčknout čudlík, tu odvalit kámen, využít přírodní prostředí či pošoupnout semínko, kouzlem z něj udělat strom a vylézt dál.
V jádru je to ale tradiční hopsačka ve které se bijí dva směry. Celý příběh a omáčka kolem podávaný v nadupaných animacích, ale působí děsně infantilně. Hrdinou je malý kluk Andy, který má problémy s učiteli i s mámou a kterému mimozemšťani unesou pejska. A tak nastartuje domácí raketu, sebere blaster a vydá se jim nakopat zadky. Jako z dětského filmu působí on, rasa lítajících pidižvíků která mu pomáhá i komický růžový poskok hlavního záporáka.
Tím ovšem infantilita končí - protože zlem je temný pán jak z hororu, kterého následuje celá obrovská armáda stínových monster a tomu odpovídá i hratelnost. Andy může zařvat spousty způsoby, na spoustě obrazovek jsou hejna stínových potvor všech možných tvarů a velikostí (odpudiví pavouci), z děr vylézají červi, jsou tu golemové rozpadající se na dva, různé masožravé kytky a než se dostanete na konec, bude Andy tisíckrát sežehnut, sežrán, rozcupován, rozdrcen atd... To vše v pohodové grafice, která navíc kouzelně navazuje na probíhající animace.
A jak se to hraje? Dost dobře. Hrdina není omezený životy, každých pár obrazovek je checkpoint, příšer je hodně ale dají se zvládnout, skoky nejsou zas tak těžké, stejně jako logické úkoly na ty většinou přijdete za chvíli. Hrdina má blaster, který posléze vymění za magické koule, umí střílet, skok i dvojskok, šplhat po stěnách, plavat, plazit se. Jediný problém tak zůstává dvojskok, který občas nezafunguje, většinou když zkoušíte přeskočit plamen a tak jsem poslední pasáž opakoval asi 30*.
Heart of Darkness je ideální záležitost u které vzteky nerozkoušete klávesnici a pokud překousnete tu infantilní omáčku, můžete se bavit pohodovou hratelností.
V roce 1998 už moc 2D arkád nevzniklo, ale Heart of Darkness se drží tradičního zobrazení i postupu. Nabízí klasických 8 levelů, každý v trochu jiném prostředí, systém hratelnosti podobný spíše Another World nebo Flashback a také něco málo logických úkolů - tu zmáčknout čudlík, tu odvalit kámen, využít přírodní prostředí či pošoupnout semínko, kouzlem z něj udělat strom a vylézt dál.
V jádru je to ale tradiční hopsačka ve které se bijí dva směry. Celý příběh a omáčka kolem podávaný v nadupaných animacích, ale působí děsně infantilně. Hrdinou je malý kluk Andy, který má problémy s učiteli i s mámou a kterému mimozemšťani unesou pejska. A tak nastartuje domácí raketu, sebere blaster a vydá se jim nakopat zadky. Jako z dětského filmu působí on, rasa lítajících pidižvíků která mu pomáhá i komický růžový poskok hlavního záporáka.
Tím ovšem infantilita končí - protože zlem je temný pán jak z hororu, kterého následuje celá obrovská armáda stínových monster a tomu odpovídá i hratelnost. Andy může zařvat spousty způsoby, na spoustě obrazovek jsou hejna stínových potvor všech možných tvarů a velikostí (odpudiví pavouci), z děr vylézají červi, jsou tu golemové rozpadající se na dva, různé masožravé kytky a než se dostanete na konec, bude Andy tisíckrát sežehnut, sežrán, rozcupován, rozdrcen atd... To vše v pohodové grafice, která navíc kouzelně navazuje na probíhající animace.
A jak se to hraje? Dost dobře. Hrdina není omezený životy, každých pár obrazovek je checkpoint, příšer je hodně ale dají se zvládnout, skoky nejsou zas tak těžké, stejně jako logické úkoly na ty většinou přijdete za chvíli. Hrdina má blaster, který posléze vymění za magické koule, umí střílet, skok i dvojskok, šplhat po stěnách, plavat, plazit se. Jediný problém tak zůstává dvojskok, který občas nezafunguje, většinou když zkoušíte přeskočit plamen a tak jsem poslední pasáž opakoval asi 30*.
Heart of Darkness je ideální záležitost u které vzteky nerozkoušete klávesnici a pokud překousnete tu infantilní omáčku, můžete se bavit pohodovou hratelností.
Jack Keane 2: The Fire Within
Pro: Pěkná grafika, pohodová hratelnost, tradiční arkáda s pár vylepšeními.
Proti: Infantilita v animacích