Na základě jedné diskuze a také toho, že první dva díly byly na GOG v brutální slevě jsem se s velikým váháním pustil do Mean Streets. A musím říct, že to bylo něco zcela jiného, než většina adventur té doby. Natolik jiné, že se spíše než o adventuru jedná o hybrid žánrů.
Začnu tím nejlepším a to je jednoznačně příběh. Píše se rok 2033 a soukromé očko Tex Murphy se pouští do vyšetřování sebevraždy Carla Linskyho, profesora a otce Sylvie. Ta nevěří verzi o sebevraždě, ač jsou očití svědci a vše tomu nasvědčuje. Celý příběh je vyprávěn noirovým způsobem, vypadá to na klasické motivy - dvojice milenek, žárlivý exmilenec jedné z nich nebo pojistka. Jenže jste v roce 2033 a ani se nenadějeme a je z toho sci-fi jak řemen! Dvojice korporací, fašounská strana která nenávidí mutanty, osm vědců s přístupovými kartami a hesly, které jednoho po druhém likviduje neznámý zabiják a tajemný projekt Overlord. Příběh mě vtáhnul na 100%, stejně jako kombinace noir detektivky a sci-fi, která jakoby vypadla z Blade Runnera (toho původního, dobrého).
A jak se to hraje? No velice zajímavě. Základem je vznášedlo, kterým si můžete lítat jen tak po městě v zajímavé grafice ala prastarý simulátor Elite, ale nikam se tak moc nedostanete. Potřebujete navigační kódy k lidem, kteří Vás posunou dál. Na začátku máte z manuálu šest míst - koronera, pojišťováka, poldu, klientku a byt a pracoviště mrtvého. Pokud zadáte kód, stačí zapnout autopilota a na lítání se můžete vykašlat, vznášedlo Vás samo dostane na požadované místo. Kromě toho máte ve vznášedle dvě tlačítka - jedním kontaktujete asistentku, která pro Vás vyhledá veřejně dostupné informace, hlavně adresy. Tím druhým voláte informátorce, která shání těžké dostupné info, ale za tvrdé prachy. První zádrhel přichází s vznášedlem - čekat minutu, než se dostanete na každé místo je otravné a ke konci, kdy máte kolem 30-40 postav přímo k zbláznění.
Když už s někam dostanete je více možností. Tou nejčastější je výslech. Narazíte na člověka a probíráte ostatní lidi a také osm připravených témat (rovněž v manuálu). Pomohlo mi napsat si jednotlivé jména a k nim pěkně kdo koho zná, nezná a co si o něm myslí. Občas někdo mluvit nechce a pak z něj podle možností můžete informace vymlátit, nebo nastupují úplatky. Jak tak lítáte od jednoho k druhému, získáváte nová místa, nové kontakty, podezřelé, svědky i důležité lidi a zároveň se posouváte v příběhu.
Občas přiletíte na místo, kde Vás nechtějí a začne dvoukolová arkáda, kde musíte postřílet nekonečné zástupy enemíků chodících se z pravé strany a dostat se na konec obrazovky. Není to extra zábavné, navíc munice Vám může dojít, ale oceňuji tu originalitu. Nicméně někdy je to k vzteku, když pak něco pokazíte a musíte střílet znovu.
No a pak je tu poslední, řekněme adventurní část. To se ocitnete v jedné místnosti, kde je zhruba pět aktivní spotů, na každém pár předmětů a pomocí rozbalovacích menu a příkazů typu otevři, pohni, seber, podívej se sbíráte stopy, hesla, kontakty, manipulujete s věcmi. A taky kradete jak straky, protože potřebujete náboje, potřebujete prachy na úplatky a občas se hrdinovi zadře pod nehty nějaká cennost, která se dá prodat v bazaru. Morálně pochybné, ale ve Falloutu jsem taky okradl každého, koho jsem mohl i když jsem jinak hrál za světce :) Bohužel se v těchto pasážích nepochopitelně nedá ukládat a vzhledem k tomu, že se dá snadno umřít, je to k vzteku, když všechno to složité prohledávání musíte absolvovat znovu (ideálně ještě s přestřelkou předtím). Na závěr si ještě připravili tvůrci pár chuťovek včetně brutální finále, kdy musíte rychle napsat 8 kódů (ač píšu všemi deseti, byl to docela mazec).
A jak to vypadá? Inu většinu času strávíte ve vznášedle, zbytek jsou lacině zdigitalizované fotky, nicméně na rok vzniku, kdy ještě pomalu dojížděli 16barevné adventury docela slušné.
Čili jaký byl Mean Street? Fantastický příběh, skvělá výslechová část, solidní adventurní část, otravné létací a střílecí pasáže a pár frustrací, ale dohromady zatraceně originální hra.
Začnu tím nejlepším a to je jednoznačně příběh. Píše se rok 2033 a soukromé očko Tex Murphy se pouští do vyšetřování sebevraždy Carla Linskyho, profesora a otce Sylvie. Ta nevěří verzi o sebevraždě, ač jsou očití svědci a vše tomu nasvědčuje. Celý příběh je vyprávěn noirovým způsobem, vypadá to na klasické motivy - dvojice milenek, žárlivý exmilenec jedné z nich nebo pojistka. Jenže jste v roce 2033 a ani se nenadějeme a je z toho sci-fi jak řemen! Dvojice korporací, fašounská strana která nenávidí mutanty, osm vědců s přístupovými kartami a hesly, které jednoho po druhém likviduje neznámý zabiják a tajemný projekt Overlord. Příběh mě vtáhnul na 100%, stejně jako kombinace noir detektivky a sci-fi, která jakoby vypadla z Blade Runnera (toho původního, dobrého).
A jak se to hraje? No velice zajímavě. Základem je vznášedlo, kterým si můžete lítat jen tak po městě v zajímavé grafice ala prastarý simulátor Elite, ale nikam se tak moc nedostanete. Potřebujete navigační kódy k lidem, kteří Vás posunou dál. Na začátku máte z manuálu šest míst - koronera, pojišťováka, poldu, klientku a byt a pracoviště mrtvého. Pokud zadáte kód, stačí zapnout autopilota a na lítání se můžete vykašlat, vznášedlo Vás samo dostane na požadované místo. Kromě toho máte ve vznášedle dvě tlačítka - jedním kontaktujete asistentku, která pro Vás vyhledá veřejně dostupné informace, hlavně adresy. Tím druhým voláte informátorce, která shání těžké dostupné info, ale za tvrdé prachy. První zádrhel přichází s vznášedlem - čekat minutu, než se dostanete na každé místo je otravné a ke konci, kdy máte kolem 30-40 postav přímo k zbláznění.
Když už s někam dostanete je více možností. Tou nejčastější je výslech. Narazíte na člověka a probíráte ostatní lidi a také osm připravených témat (rovněž v manuálu). Pomohlo mi napsat si jednotlivé jména a k nim pěkně kdo koho zná, nezná a co si o něm myslí. Občas někdo mluvit nechce a pak z něj podle možností můžete informace vymlátit, nebo nastupují úplatky. Jak tak lítáte od jednoho k druhému, získáváte nová místa, nové kontakty, podezřelé, svědky i důležité lidi a zároveň se posouváte v příběhu.
Občas přiletíte na místo, kde Vás nechtějí a začne dvoukolová arkáda, kde musíte postřílet nekonečné zástupy enemíků chodících se z pravé strany a dostat se na konec obrazovky. Není to extra zábavné, navíc munice Vám může dojít, ale oceňuji tu originalitu. Nicméně někdy je to k vzteku, když pak něco pokazíte a musíte střílet znovu.
No a pak je tu poslední, řekněme adventurní část. To se ocitnete v jedné místnosti, kde je zhruba pět aktivní spotů, na každém pár předmětů a pomocí rozbalovacích menu a příkazů typu otevři, pohni, seber, podívej se sbíráte stopy, hesla, kontakty, manipulujete s věcmi. A taky kradete jak straky, protože potřebujete náboje, potřebujete prachy na úplatky a občas se hrdinovi zadře pod nehty nějaká cennost, která se dá prodat v bazaru. Morálně pochybné, ale ve Falloutu jsem taky okradl každého, koho jsem mohl i když jsem jinak hrál za světce :) Bohužel se v těchto pasážích nepochopitelně nedá ukládat a vzhledem k tomu, že se dá snadno umřít, je to k vzteku, když všechno to složité prohledávání musíte absolvovat znovu (ideálně ještě s přestřelkou předtím). Na závěr si ještě připravili tvůrci pár chuťovek včetně brutální finále, kdy musíte rychle napsat 8 kódů (ač píšu všemi deseti, byl to docela mazec).
A jak to vypadá? Inu většinu času strávíte ve vznášedle, zbytek jsou lacině zdigitalizované fotky, nicméně na rok vzniku, kdy ještě pomalu dojížděli 16barevné adventury docela slušné.
Čili jaký byl Mean Street? Fantastický příběh, skvělá výslechová část, solidní adventurní část, otravné létací a střílecí pasáže a pár frustrací, ale dohromady zatraceně originální hra.
Jack Keane 2: The Fire Within
Pro: Fantastický noirový-sci-fi příběh, systém výslechů, prohledávání místností.
Proti: Střílení je otravné, stejně jako nekonečné létání, při prohledávání nejde ukládat.