Na demoverzi hry Reprobates jsem narazil náhodou, když jsem projížděl CD mé kdysi nově koupené strategie Joint Task Force. S atmosférickým zážitkem, který jsem si z ní odnesl, jsem byl nadmíru spokojen. Už jen fakt, že tato adventura je od českých Future Games, mých oblíbených vydavatelů adventur, kteří stojí za mými oblíbenými tituly Posel Smrti a NiBiRu, mě přesvědčil o tom pořídit si plnou verzi hry. O to šokující byla studená sprcha, která nastala po odehrání pár hodin plné verze... demo totiž obsahovalo jeden z mála světlých momentů celé hry.
Ale pěkně od začátku. Nejprve k příběhu. Ujímáte se role Adama Reichla, který ihned z úvodu hry prodělá těžkou autonehodu. Probouzí se ovšem ihned po ní na neznámém ostrově uprostřed Atlantiku, na kterém dokonce není sám. Po čase si ovšem začne uvědomovat, že tu něco nesedí. Lidé se tu chovají divně, záhadně mizí a objevují se, mají jiný pojem o čase, trpí nočními můrami a všechny je spojuje nějaká tragédie před tím, než se dostali sem. Záhadné také je, že se zde budí všichni odpoledne a místní zvonice se každý den ozývá třemi zazvoněními, po kterých celý ostrov ulehne do tvrdého spánku. K tomu všemu i vy začnete trpět nočními můrami, po kterých většina šílí. Na Adamovi je nyní zjistit, co mají noční můry za význam, co všichni na ostrově dělají a jak se z něho dostat pryč.
Právě jednu z nočních můr, které Adam prožije na vlastní kůži, jsem měl tu čest si projít v demoverzi. A právě tato pasáž je vůbec tou nejlepší z celé hry. Dokonalá temná atmosféra, vizuální zpracování nemocnice, zajímavé dialogy i zvraty. Kdo by si po odehrání takové nadupané demoverze nechtěl pořídit celou hru, že? Povedené jsou veškeré Adamovo noční můry, ovšem tady klady končí. Více jak polovina hry se odehrává na již zmíněném ostrově, na kterém strávíte několik dnů, a upřímně... nebýt těch pár zpestření právě ve formě nočních můr, asi bych se ukousal nudou. A to že vás hra začne nudit ihned úvodem je už sakra malér!
Příběhový postup na ostrově se totiž neskutečně vleče, je až přehnaně natahovaný a většinu herního času tvoří neustálé zdlouhavé chození po okoukaných lokacích sem a tam, které ještě více prodlužuje úbytek energie, kterou si musíte doplňovat pitným režimem a stravou (s tím jsem se u klasické point and click adventury setkal poprvé... a je to naprosto k ničemu). Okamžitě se dostavuje také stereotyp, protože postup veškerých dní je téměř totožný - vyslechnete obyvatele místních bungalovů, obhlédnete ostrov zdali se něco od předešlého dne stalo nebo změnilo, nasbíráte (opět extrémně zdlouhavě) kamení, klacíky a suchou trávu a hledáte jejich následné využití. Přidejme k tomu jeden nebo dva dialogy které nám za celý uplynulý čas strávených zbytečnými aktivitami přiblíží to, co vlastně na ostrově děláme a "dong, dong, dong...", jde se spinkat a můžete začít nanovo. Abych ale jen nekritizoval, i na ostrově se najdou světlé momenty. Dialogy s jednotlivými postavami jsou celkem zajímavé a mě osobně bavilo hledání částí textů, které mi postupně odkrývali tajemný dopis právě o tom, jaký je smysl ostrova a co na něm všichni lidé dělají. Řekněme... mělo to své specifické napínavé kouzlo. Každopádně mnoho takhle povedených momentů neočekávejte.
To co mě neskutečně dokázalo vytočit je takový ten styl hledání ,,najdi trubku ve spleti potrubí,,. Okolo mě je "x" jiných trubek, které se dají použít stejně jako ta, na kterou musím přímo kliknout. Stejně tak na sebe některé předměty mohli trochu více upozornit. Jak si má člověk všimnout miniaturního skalpelu zašitého někde v rohu obrazovky? Grafická stránka hry je pěkná, menší technické nedodělky se dají přehlédnout. Skvěle odvedené jsou krátké filmečky. Český dabing se také celkem povedl, v hlavní roli uslyšíme Václava Rašilova.
Po dohrání dech beroucí části v demoverzi jsem očekával naprostou atmosférickou bombu, která se ponese v duchu předchůdců Posla Smrti nebo NiBiRu. Bohužel jsem se dočkal nudné, zbytečně až přehnaně natahované point and click adventury s pár světlými momenty ve formě nočních můr, které ovšem zdaleka neuspokojí a spíše jen okoření neustálý stereotyp. Reprobates není vyloženě špatnou hrou, ovšem dříve vydané pecky nasadili laťku dost vysoko a jde o první hřebíček do rakve firmy Future Games.
Ale pěkně od začátku. Nejprve k příběhu. Ujímáte se role Adama Reichla, který ihned z úvodu hry prodělá těžkou autonehodu. Probouzí se ovšem ihned po ní na neznámém ostrově uprostřed Atlantiku, na kterém dokonce není sám. Po čase si ovšem začne uvědomovat, že tu něco nesedí. Lidé se tu chovají divně, záhadně mizí a objevují se, mají jiný pojem o čase, trpí nočními můrami a všechny je spojuje nějaká tragédie před tím, než se dostali sem. Záhadné také je, že se zde budí všichni odpoledne a místní zvonice se každý den ozývá třemi zazvoněními, po kterých celý ostrov ulehne do tvrdého spánku. K tomu všemu i vy začnete trpět nočními můrami, po kterých většina šílí. Na Adamovi je nyní zjistit, co mají noční můry za význam, co všichni na ostrově dělají a jak se z něho dostat pryč.
Právě jednu z nočních můr, které Adam prožije na vlastní kůži, jsem měl tu čest si projít v demoverzi. A právě tato pasáž je vůbec tou nejlepší z celé hry. Dokonalá temná atmosféra, vizuální zpracování nemocnice, zajímavé dialogy i zvraty. Kdo by si po odehrání takové nadupané demoverze nechtěl pořídit celou hru, že? Povedené jsou veškeré Adamovo noční můry, ovšem tady klady končí. Více jak polovina hry se odehrává na již zmíněném ostrově, na kterém strávíte několik dnů, a upřímně... nebýt těch pár zpestření právě ve formě nočních můr, asi bych se ukousal nudou. A to že vás hra začne nudit ihned úvodem je už sakra malér!
Příběhový postup na ostrově se totiž neskutečně vleče, je až přehnaně natahovaný a většinu herního času tvoří neustálé zdlouhavé chození po okoukaných lokacích sem a tam, které ještě více prodlužuje úbytek energie, kterou si musíte doplňovat pitným režimem a stravou (s tím jsem se u klasické point and click adventury setkal poprvé... a je to naprosto k ničemu). Okamžitě se dostavuje také stereotyp, protože postup veškerých dní je téměř totožný - vyslechnete obyvatele místních bungalovů, obhlédnete ostrov zdali se něco od předešlého dne stalo nebo změnilo, nasbíráte (opět extrémně zdlouhavě) kamení, klacíky a suchou trávu a hledáte jejich následné využití. Přidejme k tomu jeden nebo dva dialogy které nám za celý uplynulý čas strávených zbytečnými aktivitami přiblíží to, co vlastně na ostrově děláme a "dong, dong, dong...", jde se spinkat a můžete začít nanovo. Abych ale jen nekritizoval, i na ostrově se najdou světlé momenty. Dialogy s jednotlivými postavami jsou celkem zajímavé a mě osobně bavilo hledání částí textů, které mi postupně odkrývali tajemný dopis právě o tom, jaký je smysl ostrova a co na něm všichni lidé dělají. Řekněme... mělo to své specifické napínavé kouzlo. Každopádně mnoho takhle povedených momentů neočekávejte.
To co mě neskutečně dokázalo vytočit je takový ten styl hledání ,,najdi trubku ve spleti potrubí,,. Okolo mě je "x" jiných trubek, které se dají použít stejně jako ta, na kterou musím přímo kliknout. Stejně tak na sebe některé předměty mohli trochu více upozornit. Jak si má člověk všimnout miniaturního skalpelu zašitého někde v rohu obrazovky? Grafická stránka hry je pěkná, menší technické nedodělky se dají přehlédnout. Skvěle odvedené jsou krátké filmečky. Český dabing se také celkem povedl, v hlavní roli uslyšíme Václava Rašilova.
Po dohrání dech beroucí části v demoverzi jsem očekával naprostou atmosférickou bombu, která se ponese v duchu předchůdců Posla Smrti nebo NiBiRu. Bohužel jsem se dočkal nudné, zbytečně až přehnaně natahované point and click adventury s pár světlými momenty ve formě nočních můr, které ovšem zdaleka neuspokojí a spíše jen okoření neustálý stereotyp. Reprobates není vyloženě špatnou hrou, ovšem dříve vydané pecky nasadili laťku dost vysoko a jde o první hřebíček do rakve firmy Future Games.
F.3.A.R.
Pro: Noční můry (zejména nemocnice), vizuální stránka hry, zábavné dialogy, povedené filmečky, český dabing
Proti: Ostrov, stereotyp, zdlouhavé postupy mezi lokacemi, zbytečné přehnané natahování děje, pixelhunting, energie,