Pro pohodlnější navigaci i přístup k pokročilým funkcím Databáze-her.cz doporučujeme povolit si ve svém prohlížeči JavaScript.
Radomír Bobek • 43 let • Brno (ČR - kraj Jihomoravský)

Komentář

Přejít na komentáře

Risen 3: Titan Lords

  • PC 40
Velmi smutná záležitost. Herní zklamání, jaké opravdu dlouho nepamatuji (navíc vzhledem k tomu, jak autoři ujišťovali, o jaký návrat ke kořenům půjde) a podle mého suverénně nejhorší hra Piranha Bytes.

Základní premisa přitom nebyla vůbec špatná. Po úvodním tutorialu se může hráč vydat na libovolný z šesti (s oběma DLC až osmi) ostrovů (na devátý se podívá až na konci hry), kde plní klasické "piraní" questy, kterých je v Risen 3 snad nejvíce ze všech jejich her. Na nedostupná místa je možné se dostat v těle papouška a tři frakce jsou nejvíce odlišné ze všech "piraních" her (krom odlišných úkolů například každá frakce používá úplně jiný typ magie).

Jeden z úvodních problémů spočívá v tom, že se autoři nebyli schopni rozhodnout, jestli chtějí další pirátské RPG nebo klasický temný středověk, známý z Gothiců. Výsledkem je tak neuvěřitelný kočkopes, kdy je najednou člověk po hodinovém pobíhání a plnění questů na ostrově tématicky jako vystřiženém z Gothiců vržen doprostřed námořní bitvy alá Piráti z Karibiku (nebo ještě hůře čelí podmořské nestvůře střelbou z lodi, kterážto herní náplň je slabota sama o sobě).

Daleko horší je ovšem kombinace nizoučké obtížnosti (krom dvou boss fightů o kterých bude řeč dále), rozbitého teleportačního boje alá Risen 2 (viz Garettův komentář) a naprosté absence gradace. Aby hra byla na Normal alespoň trochu normal, tak by bylo třeba nepoužívat parťaky, prodat na začátku hry DLC výbavu a krom dalších věcí příliš nepoužívat magii (tady se autoři opět "vyznamenali" neboť mana neexistuje, vivat cooldown). Jenomže to okamžitě naráží na to, že boj ve trojce dvakrát dobře nefunguje. Je opravdu s podivem, jak špatně jsou autoři schopni navrhnout a naprogramovat stěžejní herní mechaniku poté, co stejný subžánr dělají nějakých třináct let a úplně stejnou blbost předvedli už minule.

Absence gradace plyne z toho, že člověk může navštívit hned na začátku libovolný ostrov. Takže bojuje šestkrát až osmkrát zase znovu "od začátku" se základními kraby a podobnou havětí (díky nizoučké obtížnosti silnější nepřátelé nefungují jako přirozené bariéry při průzkumu prostředí), questů je sice milion, ale od třetího ostrova se začnou opravdu ukrutně opakovat (méne je opravdu někdy více) a od takové třicáté hodiny už jsem neměl náladu ani číst rozhovory (neb byly u subquestů opět milionkrát totéž dokola). Hlavní hrdina má navíc v rozhovorech pocit, že "fuck" je třeba nacpat do každé druhé věty (nevím, na koho tím autoři cílili, ale působí to opravdu dost hloupě). A jakmile člověk toto prohlédne, tak jej přestane bavit hledat loot a vylepšovat postavu, neb to díky nizoučké obtížnosti k ničemu není. V minulých hrách (s výjimkou Gothic 3, kde už jsem konec také probíhal) jsem byl zvyklý plnit úplně všechno a prolézt všechno, tady je to poměrně brzy pekelně nudné.

Další věc, u které je s podivem jak dobře fungovala už v Gothic a jak špatně funguje tady, je například lezení po žebřících a plavání. V Gothicu postava normálně vylezla po žebříku, tady se po kliknutí suše teleportuje o patro výš. Plavat je možné asi pět metrů od břehu, pak je postava velmi amatérsky pomocí loadingu vrácena na břeh (o časté přítomnosti neviditelných stěn nemluvě). Zato je ale poměrně časté, že na konci již vyhraného boje postava použije zcela zbytečnou fatalitu a již poraženého nepřítele třeba několikrát probodne nebo podřízne. Podřezávání je velmi "zábavné" například u kostlivců a probodávání (při kterém krev stříká jako na jatkách) u bojů, které končí pouze omráčením NPC (probodávat na zemi opět nejde). Skutečně netuším, nad čím autoři přemýšleli, když tento zhola zbytečný prvek do hry zakomponovali, působí to opět velmi lacině. Další perlička spočívá v tom, že veškeré ženské postavy působí dojmem naprosto vymletých a vulgárních selek (takových věcí si ve hrách většinou nevšímám, ale tady to bylo opravdu do očí bijící, zejména u Patty, která minule vypadala úplně normálně).

Kapitola sama pro sebe jsou námořní boje proti třem nestvůrám, zdlouhavá zhovadilost, jako vykradená z úplně jiné hry. Co mě ale dokázalo opravdu vytočit do běla byly dva boss fighty, které jsou s čistým válečníkem (tj. s typem postavy, se kterou jsem bez problémů hrál všechny předešlé hry "piraní") na Normal rozumně neudělatelné. Oba jsou totiž postavené na kombinaci bosse s milionem HP a neustálým respawnem protivníků, bez magie si tak neškrtnete. Koncový boj navíc velmi vypadá jako vykrádačka z Arcania: Fall of Setarrif, jen je asi desetkrát blbější. Hraji-li za válečníka, tak prostě nechci být nucen v některých bojích kouzlit, zejména když zbytkem hry procházím s (téměř libovolným) mečem jako nůž máslem.

Celkově naprosto nepochopitelné několikanásobné designérské selhání týmu, který daný subžánr stvořil a více než deset let neprogramuje nic jiného. Nad tím, jak špatně je možné implementovat rozličné herní mechanizmy, které fungovaly skvěle ve hrách před více než deseti lety, opravdu zůstává rozum stát.

Pro: rozsah, odlišnost frakcí

Proti: designérký kočkopes, totálně rozbitý bojový systém, naprosto nevyvážená obtížnost

+24 +25 −1