Ráma je neprávem zapomenutá adventura, kterou adventurní gigant Sierra vydal v rámci svého posledního adventurniho tažení. Nutno dodat, že jejich tituly z této éry byly sice výrazně povedenější, než z éry předchozí, hráči v té době již ale poněkud změnili svoje preference a žánr adventur začal nezadržitelně hlásit ústup z mainstreemu. Pro zajímavost - společně s Ramou tehdy vyšel Leisure Suit Larry: Love for Sail! - poslední a zároveň nejlepší díl slavné série, povedené puzzlovky Lighthouse: The Dark Being a Shivers 2: Harvest Of Souls, nebo třeba podceňována, ale velmi dobrá Phantasmagoria: A Puzzle of Flesh. Rama tedy, stejně jako výše zmíněné hry, trochu zapadla a pro našince neznalého sci-fi literatury je zajímavá snad jen názvem evokujicím margarín bez chutí a zápachu, ostatně právě díky tomu mě Rama v jednom starodávném Score zaujala a recenzent si dokonce do svého verdiktu vypůjčil legendární slogan "Rama, na každém stole doma".

K Ramě jsem přistoupil poctivě a v rámci příprav na hraní jsem si na dovolenou k moři vzal knižní předlohu od Artura C. Clarkea, kterou jsem sice nakonec nedočetl, ale koncept tajemné mimozemské lodi s vpravdě nevšedním designem byl natolik atraktivní, že jsem se následně bez váhání pustil do hraní. Hned zkraje jsem byl potěšen, že Rama není žádný sterilní Myst bez náznaku příběhu a interakce, ba právě naopak! Hráčova postava je okamžitě po příletu na Ramu přímo zahlcena rozhovory s členy přítomné expedice v čele s frankofonní krasavicí a vedoucí zdravotnicí Nicole Desjardins. Expedice se dále skládá že zástupců médií, vědců a armády a interakci s nimi bohužel není možné nijak ovlivnit, postavy obvykle hráči něco řeknou nebo předají nějaký ramanský artefakt a odejdou, nejde je samostatně kontaktovat a to ani přes přítomné komunikační zařízení, což je škoda. Ostatním postavám je přitom věnován velký prostor a to dokonce i v rámci vysílání improvizovaného studia z Ramy - vychytávkou přítomnou na 3. herním CD. Skutečnost, že s nikým nejde zavést rozhovor, považuji za jedinou větší chybu hry.

Náplň hry je celkem tradiční - průzkum Rámy, jejíž interiér se opravdu povedl, sbírání artefaktů, jejich používání, snaha zjistit k čemu rozličné mimozemské struktury slouží, jak Rama funguje v neposlední řadě i zjišťování informací o mimozemských životních formách a případný kontakt s nimi. Rámané jsou v tomto ohledu trochu napřed a ve hře je přítomno hned několik vpravdě impresivních "muzeí", které Rámané věnovali cizím rasám, kde si hráč může prohlédnout předměty jejich denní potřeby a naučit se základy jejich matematiky. Nutnost počítat příklady v osmičkove nebo šestnáctkove soustavě je asi tou nejunikátnější vlastnosti celé hry, přinejmenším jsem u žádné jiné adventury nikdy nemusel používat kalkulačku. Mimochodem, Rámané se pokoušeli sbírat informace i o lidech a v jejich lidském muzeu se pak kromě prohlídky pro nás důvěrně známých předmětů odehrávají i výpočty typu 1+5, které ale mimo jiné dokazují, že matematika v celé hře má smysl a není jen samoúčelným prvkem. Po vyřešení nějakého složitějšího úseku hry se obvykle příběh posune dál a hráč obvykle dostává nové informace od členů posádky. Velmi brzy navíc dochází k zjištění, že Rama není zrovna bezpečně místo a je zde možné zemřít, po smrti následuje vpravdě impresivní video se samotným A.C.Clarkem a load, někteří členové posádky ale nebudou mít to štěstí a hráči časem dojde, že na Ramě nejde jen o čistý výzkum a v pozadí jsou i trochu jiné zájmy.

Technický Ramě není co vytknout, renderovana grafika nezestárla, stejně tak i FMV, hra je dabovaná a už tradičně bez titulků a ponurou osamělou atmosféru skvěle podbarvuje hudební doprovod. Rámu bych hráčům adventur doporučil i dnes, není nijak extrémně složitá, má výborný rozjezd i závěr a matematické úkoly sice nejsou jednoduché, ale dají se zvládnout a to rozhodně nejsem absolvent Matfyzu. Matematika pak rozhodně netvoří jádro hry, jak je mnohdy mylně uváděno. Vážných sci-fi adventur není moc a Rama patří mezi ty nejlepší, na první pohled je zřetelné, že se jedná o áčkový titul s větším rozpočtem a pro fanoušky Arthura C. Clarkea je její zahrání povinností, ostatně ACC se na tvorbě hry přímo podílel a na posledním CD je s ním několik rozhovorů.