Pro pohodlnější navigaci i přístup k pokročilým funkcím Databáze-her.cz doporučujeme povolit si ve svém prohlížeči JavaScript.

Komentáře

  • PC 85
Nikdo nenapsal komentář ke Kiwami 2? Fajn, tak to asi bude na mě.
Série Yakuzy není mainstream. Člověk sérií nepolíbený zkusí jeden díl a podle toho velmi rychle zjistí, jestli je Yakuza zrovna pro něj. Až takhle jednoduchý to je. Pokud jste neměli rádi gameplay libovolnýho dílu nebo vás nebavilo sledovat dlouhý cutsceny, tak na Kiwami 2 zapomeňte. Pokud se vám ale Yakuza líbí, tak můžete čekat další prvotřídní přepálenou akční jízdu, která míchá prvky detektivního thrilleru, dramatu a komedie. Inu, prostě hra pro lidi, kteří mají rádi Japonsko a jeho kulturu obecně. Nebo jsou alespoň schopni zahodit stereotypní uvažování, že takový hry jsou pro vypatlaný weebsy (ačkoliv je to tak trochu pravda) s neckbeardem. Jste připraveni? Tak jdem na ten krátkej komentář.

Jak jsem zmínil. Je to další Yakuza. Nečekejte tedy nic míň ani nic víc. Pokud chcete hrát další díl v sérii, tak směle do toho. Čeká vás neuvěřitelná porce poutavých cutscen, hromada postav a přepálený akce.
Příběh odstartujesmrtí Terady - chairmana Tojo clanu v prvních minutách hry. Než se stačíte rozkoukat, tak na vašich ramenou je osud celýho klanu (zase). Aby toho nebylo málo, tak se vám do cesty připlete nová postava. Ryuji Goda - druhý chairman Go Ryu klanu, který spadá pod Omi klan. Jelikož je to cápek tak nějak nový, museli vám ho autoři trošku namustrovat a dodat celýmu dílu Japonskej podtext, který je pro Yakuzu typickej. Stejně jako Kiryu má na zádech vytetovanýho draka a drak může být samozřejmě jen jeden...
Tím se rozjíždí horská dráha šílených zvratů, drsných situací a možná i nějakýho toho sundanýho kabátu. Bez toho by to ani nešlo, ne?
Abych se přiznal, tak mě osobně trochu příběh zklamal. Tématika je atraktivní a hlavní záporák fantasticky zapadá do celýho podsvětí Yakuzy, ale příběh se kolem něj točí méně, než bych si představoval. Necítíte z něj, že je to člověk, kterej roztrhá vše, co mu padne do pracek. Rozhodně ve mě nevzbudil tak silný vztah, jako třeba Nishiki nebo Kuze. A já se tedy ptám - proč? To ho nemohli trochu víc vyhrotit? Zde je mé první zklamání v příběhu.
Druhým zklamáním, je naprosto šílený konec, který obsahuje v krátkým časovým úseku přibližně 6 zvratů. Člověk to nestíhá sledovat. V podstatě jen čumíte na obrazovku s otevřenou hubou a neustále si říkáte, co se to sakra děje.
Když pominu tyhle dva stěžejní pilíře všech dílů série, který jsem hrál, tak jsem vlastně spokojený. Kiryu je pořád Kiryu. Něco se dozvíte o Datem, posbíráte pár střípků okolo Majimy a Floristovi a vyplníte si tak jednotlivý díly skládačky. Jen bych rád podotkl, že jednotlivý díly stojí převážně na záporácích a postupně gradovanýmu scénáři. V tom se Kiwami 2 moc oproti předchozím dílům nepovedl.

Krátce k technický stránce věci. Kiwami 2 běží na enginu Yakuzy 6, takže návštěva v Kamurocho nikdy nebyla na PC krásnější. Dokonce můžete přepnout do 1st person pohledu a odhalovat tajemství nočního života. Krásných 60fps ve stabilních hodnotách dokazují, že Yakuze to na PC sluší. Jasně, grafika u takový série není všechno, ale jako příjemnej bonus určitě funguje.

Odtud už jen krátké zmíňky o tom, jak Yakuza Kiwami 2 je Yakuza...
Jednotlivý substory jsou opět perfektní. Ujetý, vtipný a občas s nějakým absurdním morálním ponaučení. Prostě Yakuza, jak známe.
Soundtrack má svý chvilky, ale jedná se o poněkud slabší přírůstek.
Miniher je sice dost, ale schází mi (zase) kulečník nebo autíčka na dálkový ovládání (nebo jsem je nenašel). Větší pozornost si zaslouží šipky. Sice nemají extra rozvoj, jako třeba golf, ale pořád se jedná o skvělou minihru. Na matech si můžete zahrát třeba Virtua fighter. Jen se hecněte, jestli na to ještě máte. Mladší ročníky alespoň zakroutí hlavou, jak jsme mohli takový peklo hrát. A hlavně nezapomeňte na Mahjong. Pekelný rng a rage simulátor. A stejně si ho dáte znovu! Vedení nočního klubu se nedalo moc zkazit. Tady autoři použili copy + paste formát. Stále funguje dobře. Co je ale velký zklamání, tak minihry s Majima construction. Pseudo taktická cosi, která vlastně není vůbec taktická. Hodně rychle jsem dal z toho ruce pryč. Z toho jsem byl celkem zklamaný.
Souboják je stejný. Kiryu dostává vylepšení skrz zkušenosti, který můžete získat třeba i ze správně složenýho jídla v restauraci. Proč něco měnit, když to funguje, že?

Možná jsem trochu zklamaný z nevyužitýho potenciálu po příběhový stránce a z překombinovanosti závěru, ale pořád se jedná o fantastickou jízdu, která si najde cestu do srdce spousty fanoušků. Pokud ale chcete sáhnout po tutovce, tak berte Yakuza 0. Jestli vás ta nechytne, tak nechte Yakuzu Yakuzou. Na další díl na PC se každopádně dost těším. Kiryu mi tak nějak přirostl k srdci a v postavách už začínám mít trochu přehled. A přidejte mi tam ten kulečník, jo?

Pro koho je vlastně ten komentář určený, když fanoušci série si Kiwami 2 zahrají a nováčci hru překročí? Nevím, ale chtěl jsem se trochu vypsat :)

Pro: pokračování série, minihry, postavy, souboje, substory, příběh, Yakuza a lahodná přepálenost situací

Proti: šílený konec, nevyužitý potenciál, proti předchozím dílům po příběhový stránce slabší

+20
  • PC 75
Kiwami 2 je nejlepší a nejhorší díl z Remake trilogie o japonském podsvětí. Z pozitivní stránky: Díky enginu z Yakuzy 6 povedlo vdechnout starým známým lokálům uvěřitelnější a živější dynamiku. Do obchodů lze vstupovat nepřerušovaně, počet NPC na scéně se zvětšil, nasvícení, odlesky jsou realističtější a ambientní okluze je mnohem "plnější" což má ovšem pár vedlejších efektů. Náročnost na hardware se markantně zvýšila (ale s pár úpravami v nastavení lze s klidem hrát na průměrném stroji) a interiéry obchodů již nejsou tak maniakálně detailní.

Soubojový systém je "zjednodušený" tím správným způsobem (vše je namrdnuto do jednoho uceleného bojového stylu) a vylepšený pár drobnostmi jako "parry" a "super útoky" funkce, díky kterým se konečně můžete efektivně bránit a velmi urychlit souboje s bosy, jenž díky tomu nejsou tak zatraceně zdlouhavé. Výrostkům a žakuze ve městě se dá nyní mnohem snadněji vyhnout, neb zlenivěli tak, že se za vámi nehoní, ale ležérní chůzí Vás sledují jako Jason z pátku třináctého nebo zabiják z Halloween filmů.

Vylepšování postavy je díky lepšímu UI přehlednější a systémově mi připomnělo Fable: The Lost Chapters, kdy neustálým chlastáním a žraním si zvyšujete své skušenosti, které lze vložit do mnoha vylepšení.
Chybí tu několik mých oblíbených miniher včetně bowlingu, ale na druhou stranu je v herně nejlepší verze Virtua Fighter 2, což je žůžo.

Příběh je překombinovaný galimatyáš s několika zlouny, klany, hromadou postav, korejskou mafií, flashbacky, ztracenými syny, touhou po pomstě, obrovskými bombami, unesenou Harukou (opět), zradou, další zradou, "naprosto nečekanými" zvraty a bůh ví čím ještě. Díky tomu, celému příběhu chybí pomyslný tah na bránu a po celou dobu mě nijak ničím nenakopnul nebo nepřekvapil, a místama dokonce nudil. Konec je haluze, mešuge fanfikce 12ti -letého hocha s bujnou fantazií (nebo melodramatická karikatura zhuleného, opilého, plně placeného dospělého člověka, kdo ví.

Substories jsou kvalitou tak 50/50. Většina postav je opět fajn, cutcény a dabing super a dívá se na to dobře...akorát je to teď jen docela nuda.

Návrat kabaretu, u něhož se autoři řídili pravidlem " když to funguje, nesahej na to" mě potěšil. A majima constructions je parodie na strategii - s hrozným ovládáním, debilním UI a primitivní hratelností, která by zapadla i jako early acces za 2 dolary na Steamu.

Pro: Mnohem lepší soubojový systém, vylepšený engine, živější město, virtua fighter 2, většina postav, kabaret.

Proti: Chybí pár miniher, příběh, konec, majima konstructions.

+14
  • PS4 85
Herní výzva 2021 - Minihraní

Yakuza je výborná série, která klade důraz na velmi dramatický příběh plný převratů a akce. Zároveň na soubojový systém alá beat them all, ulítlé side questy plné humoru a mraky, mraky vedlejších aktivit a miniher. Původně jsem chtěl hru zařadit do kategorie „Remaster“ v rámci letošní herní výzvy, ale úplně ukázkovému případu 4. kategorie na HC, to udělat nemohu.

Hra vás zaujme velmi promyšleným příběhem, kde se objevuje velké množství postav a jejich orientace v nich může být místy lehce složitá, což je možná umocněno samotnými japonskými jmény. Je zde plno příběhových obratů, napětí, emocí a hlavně akce. Vlastně je to takový japonský blockbuster, ale funguje skvěle, mě si hra udržela v plné pozornosti po celou dobu a absolutně mi vyhovovalo roztříštěné tempo, kdy jsem šel pár hodin po příběhu, pak si to zpestřil několik ulítlými side questy a do toho se zabil třeba na 2 hodiny na baseballu a nakonec si dal něco velkého k večeři.

Na téhle série je hrozně zajímavé, jak funguje samotná mapa a svět. Svým způsobem vypadá jako Potěmkinova vesnice, kdy interakce zdaleka nedosahuje kvalit těch největších RPG, ale zároveň město působí hrozně živě, v podstatě na každém kroku se něco děje a něco můžete dělat, zažít, někoho zmlátit, něco vidět či se někde najíst. Tvůrci maximálně využili místo, které měli a poměrně dost malou mapu naplnili contentem až k prasknutí. Tudíž jsem se opravdu dokázal vcítit do toho, že ve městě skutečně jsem a užívám si jeho (ne)pohostinnost.

Samotné souboje jsou velmi zábavné, ze začátku se budete učit, vychytávat, vylepšovat ve stromu schopností a na konci se z vás stane tank a mistr bojových umění. Je to takový paradox, že z první bossem jsem měl zdaleka největší problémy a závěrečnou sekvenci boss fightů jsem dal s prstem v nose. Ale nemohu říct, že by mě souboják v průběhu hraní přestal bavit, je zde plno animací, které vám každý souboj zpestří, proto doporučuji v každém souboji zkoušet nové cesty a možnosti.

Největší sílu hry vidím v tom, jak se na jednu stranu snaží o velmi vážný, dramatický a emocionální hlavní příběh, ale na druhou stranu jde až na hranu absolutní parodie a humoru v rámci vedlejších příběhů. To je něco, co mi naprosto vyhovuje. Nicméně místy mi přišlo, že se způsob, jakým jsou psané vedlejší questy, začíná objevovat i v rámci hlavního příběhu, ale byla to jen tako mžikovka, že s finálním výsledkem jsem spokojen. Ale je pravda, že těch plot twistů na konci už bylo trochu moc a chvíli jsem se obával, jestli neskončím v nějaké smyčce…

Teď to, proč jsem tuto hru zařadil právě do 4. kategorie „Minihraní“. Tahle hra je totiž ukázkový příklad pro tuto kategorie. Máte tady obrovské množství různých miniher, vedlejších aktivit, ale i minipříběhů. Můžete hrát golf, baseball, řídit „developerský“ projekt, řídit kabaret, hrát staré SEGA hry, fotit modelky, jít na karaoke, hrát mahjong a spoustu dalších japonských her. A nebo se jen kochat tím, jaká je japonská a asijská kuchyně či objevovat nové značky Whisky (mě osobně tohle dovedlo k tomu, že si chci jednu ze hry pořídit). Určitě jsem na spoustu aktivit zapomněl, jen jsem chtěl nastínit, že tu je desítky a desítky hodin, kdy se můžete věnovat i hrám v samotné hře, prostě si užít minihrání!

Ještě bych dodal, že samotné minihry jsou velmi dobře zpracované, v podstatě se nenarazil na žádnou, která by mě vůbec nebavila a spousta z nich jsou i velkou výzvu, aby se je hráč pořádně naučil. Nejvíc nervů proteklo právě v minihrách. Ostatně si zkuste takový Street Fighter na těžší obtížnost nebo golf či baseball na nejtěžší obtížnost. Či vůbec pochopit pravidla Mahjongu, přeji spoustu vynervovaných hodin.

Celkově hodnotím Yakuzu Kiwami 2 jako lepší než Kiwami 1, ale zároveň pořád o chloupeček slabší oproti 0, což je způsobeno díky hlavnímu příběhu, který byl v 0 přeci jen epičtější a… lepší.

Pro: povětšinou hlavní příběh, minihry, side questy, postavy, dabing

Proti: přehnaný a překombinovaný konec

+13
  • PS4 --
Dohráno a dojmy poměrně rozporuplné. Musím říct, že byť jsem hrál pouze Y0, Y1 a Y2 tak jsem si tuhle sérii naprosto oblíbil a považuji ji asi za mou nejoblíbenější vůbec - marně si vybavuji sérii o více než dvou dílech, která by mě tak pohltila.

Hratelnostně se výrazně neliší od předchozích dílů, ale přesto se mi hrál asi nejlépe.
Pár důvodů proč:
- bitkám s thugy se dá jednoduše vyhnout, pokud nechce být člověk zdržován
- způsob jak získávat zkušenosti a kupovat skilly mi přišel jednoznačně nejlépe vyřešený (naopak od Yakuzy 0)
- získávání zkušeností přes jídlo - a to opravdu nemám rád, když musí ve hrách člověk jíst, ale zde je to ve finále celkem dobře vyřešeno
Jsou to na první pohled maličkosti, ale jsou to asi hlavní změny oproti předchozím dílům, které mi dost zpříjemnili celkový zážitek ze hry, takže tohle na jedničku s hvězdičkou.

Co bylo pro mě naopak asi nejslabší v porovnání s ostatními díly byl příběh. Není špatný, to vůbec, ale...

- asi příběhově nejkratší Yakuza
- bohužel od cca 2/3 hry už celkem předvídatelné i když je konec naroubován na několik plot twistů
- s těmi plot twisty na konci mi to přišlo zbytečně překombinované a přesto že se scénáristi snažili šokovat, tak to prostě nefungovalo a i když se musí Yakuza brát s rezervou, tak závěr nebyl moc uvěřitelný
- naopak se mi líbilo, že autoři se toho nebáli a na konci to byla celkem "jatka"
- Daigo Dojima mi nakonec přišla jako poměrně nepodstatná postava, i když měla potenciál, s tím souvisí to, že nebylo nakonec vysvětleno co s Tojo Clanem
- příběh neměl ani zdaleka tolik silných momentů jako Yakuza 0 nebo 1
- Příběh v Yakuze 0 mi přišel o dost komplikovanější (tam možná až moc), dospělejší a možná né tak záživný, ale nabízel silné scény. V Yakuze 1 (podle mě nejlepší díl zatím) byl příběh nejlépe napsaný, uvěřitelný a okořeněný vynikajícími postavami. U Yakuzy 2 mi v porovnání s ostatními díly chybí nějaké to "nej" v čem by vynikala

Ale aby to nevypadalo že jen kritizuju, příběh je pořád hlavním hnacím motorem a po celou dobu hraní mě zajímalo jak to vše dopadne.

Zbytek jen v krátkosti - miniher je spousta, některé zábavné, jiné méně, focení modelek zaujalo :-). Substories jsou opravdu zase vtipné a japonsky bizarní, až mě udivuje jaké situace dokážou autoři vymyslet :-). Celkově hra se v základech neliší od předchozích dílů, což kvituju a jsem za to rád.

Pro: hratelnostně perfektní, některé minihry, vtipné substories, postavy

Proti: slabší závěrečné vyvrcholení oproti předchozím dílům

+10
  • PC 75
Co naplat, Yakuza Kiwami 2 je sice košatější, co do vedlejších aktivit více propracovaná a technicky modernější než její předchůdce, ale pro mě je tahounem této série příběh a jeho vyprávění, a tady mě hra nepříjemně zklamala.

Tedy, příběh jako takový mohl být celkem zajímavý a Kiwami 2 stále obsahuje silné, dobře zpracované momenty, nicméně jako celek je vyprávění příliš překombinované, zmatené, nesoustředěné a v porovnání s předchozím dílem mu chybí emocionální náboj i strhující temporytmus. Nejde přitom jen o natahované finále, ve kterém už si člověk připadá jak v parodii na telenovely - dějové linie některých postav jsou nadbytečné a nic z nich nevyplyne (Daigo Dojima, Kazuki, Date a jeho obvinění), další postavy tam hrají roli MacGuffinů nebo jsou tam jen proto, že je hráči měli rádi z dřívějška (Haruka, Majima) a hlavní záporák Goda má v celém příběhu minimum prostoru, přičemž mezi ním a Kiryuem není žádná tenze. Ano, oba mají vytetovaného draka, ale to fakt nevytváří takové napětí jako zrada dlouholetého přítele, pro kterého se hrdina obětoval, jako tomu bylo v Kiwami. Nakonec i ten Kiryu je víceméně postavou, která je v příběhu jaksi navíc.

Dokonce i členění na kapitoly je spíš nahodilé a člověk má po konci jedné zřídka pocit zvědavosti, co se stane v té následující. Dříve ty největší bitky přicházely ve chvíli, kdy příběh nabudil hráče k pocitu "teď těm zm*dům ukážu!", ani toho se ale v Kiwami 2 většinou nedočkáme, Kiryu prostě někde přiběhne a tam se musí probíjet skrze zástupy nepřátel...

Na druhou stranu je třeba přiznat, že přechod na Dragon engine toho hodně zlepšuje, fyzika v soubojích je zábavná a interakce s okolním světem plynulejší a propracovanější. Hra je nicméně téměř úsměvně jednoduchá, stačí si nabalit zásobu zbraní a lékárniček (těch ani není třeba mnoho) a z Kiryua je téměř neporazitelný terminátor, který bossy mnohdy sejme dříve než jejich pochopy.

V porovnání s předchozí Kiwami je dvojka pokračováním v duchu, "dva kroky vpřed, čtyři kroky vzad", tedy alespoň pro hráče, pro které je jádrem Yakuzy příběh. Pokud oceňujete spíše "to všechno okolo", klidně si k mému hodnocení připočtěte deset procentních bodů.

Pro: popracovanější vedlejší aktivity, Dragon engine a z něj plynoucí technická i hratelnostní zlepšení

Proti: zmatené a nepříliš chytlavé vyprávění, přílišná jednoduchost, závěr hodný několikanásobného facepalmu

+10