Pro pohodlnější navigaci i přístup k pokročilým funkcím Databáze-her.cz doporučujeme povolit si ve svém prohlížeči JavaScript.

Komentáře

  • PC 85
Už je tomu více jak 20 let, kdy jsem proháněl ty nejrychlejší a nejkrásnější káry světa. Lamborghini, Porsche, Ferrari. Zlaté časy strávené u Need for speed 2 a 3 a zejména pak 4.

A o dvacet let dál jsem si tyto zlaté časy opět připoměl díky World Racing 2: Champion Edition. Jen ve zkratce k verzi - jedná se o takový malý oficiální remaster, který v pohodě běží na moderních systémech. A který bohužel ztratil oficiální licenci k názvům vozů. Naštěstí to ničemu nebrání, auta jsou pořád dost dobře rozpoznatelná. I když se vývojářum nepodařilo ulovit exkluzivní supersporty, tak i tak je výběr vozů opravdu fajn - z velkých hráčů VW, Mercedes a Alfa Romeo, doplněné o malosériové vozy společností Caterham, Gumpert, Pagani nebo třeba Morgan. A věřte, že jízda ve staré závodní Alfě Romeo 33/2 Daytona po havajských serpentinách je neskutečný zážitek. I díky parádně vybalancovanému jízdnímu modelu, ale o tom dále.  

A teď zpátky ke hře. Jak je to úžasný svěží vánek v dnešní době, zahrát si závodní hru, kde člověk taky občas musí i zabrzdit a vybrat zákrutu. Kde jen neletí pořád rovně s papírovým modýlkem popírající fyzikální zákony (zdravíme moderní NfS a Forzy Horizon). Kde je závodění zábavné, kde se auto opravdu chová jako auto a kdy jsou jednotlivé závody výzvou. Kde vás zadriftování a tím ztráta trakce opravdu nezrychlí (máváme NfS Heat), ale jako ve skutečnosti zpomalí. Kde vletění do bordelu u trati vám pocuchá předek a možná i zastaví.

Asi jste pochopili, že jsem si hraní WR2 náležitě užil. A jako milovník starých NfS můžu jen přitakat. Ale není všechno zlato, co se třpytí, bohužel. Nejmarkantnějším problémem jsou oponenti - pokud vedete závod, tak vás budou neskutečně (doslova) stahovat, ať se snažíte sebevíc. Působí to občas až směšně, když jedete po rovince maximální možnou rychlostí a auto za vámi vás na konci té rovinky stáhne o celé 4 vteřiny. A funguje to stejně blbě i obráceně - když jedete poslední a kdy máte i velkou ztrátu na auto před vámi, tak není problém za pár zatáček dohnat celý peloton a dostat se na první místo. Díky nastavené základní obtížnosti dost vysoko je to dokonce tento postup občas přímo i takticky aplikovat. A taky si zkracovat trať. A taky jezdit na rovinkách defenzivní stopu, protože se auta za vámi ve vzduchovém pytli chcou vytáhnout před vás. Tento pytel (ehm) můžete ale používat i vy, máte na něj na tachometru i přímo ukazatel.

Druhá výtka je hudba. Zvuky jako takové jsou bez připomínek, ale soundtrack točící 5 písniček (doslova) je ubíjející a po pár hodinách zavrženíhodný. Očividně vývojáři na toto mysleli a umožňují si do hry nahrát písničky vlastní.

A poslední výtka je kariéra. Nebo spíš "kariéra." Závody jsou sice pestré a do konce hry se mi neokoukali (klasické závody se střídají s checkpointovými, kde člověk osedlá vozy SUV), jenže samotná kariéra je jen snůška textu před závodem. Popravdě jsem si příběhu všiml až někdě za půlkou hry, což o něm leccos vypovídá.

Suma sumárum je pro mě World Racing 2 úžasným návratem do dětských let a kdy můžu po dlouhé době říct, že jsem si závodní hru opravdu užil a s chutí dohrál. Ani do posledního závodu jsem nepocítil repetetivnost, ani jednou auto se v kariéře neřídilo dvakrát, ani jedna trať nebyla po druhé stejná. Pokud jste staré NfS milovali stejně jako já, tak nemůžu jinak. Neváhejte a kupujte!

Pro: jízdní model na skvělém pomezí mezi realitou a arkádou, pestré prostředí a neopakující se tratě, stereotyp nepřišel ani po dohrání

Proti: cheatování oponentů a z toho pramenící obtížnost, soundtrack točící pár písniček dokola, kariéra v podstatě neexistuje

+11
  • PC 50
Konečně zase jednou otrávený komentář. Je větší sranda je psát, než ty pozitivní.

Předchozí díl byl až na pár detailů skvělou závodní arkádovkou a se správným nastavením i drobnou simulací. Že se v něm jezdilo jen s Medvědy vůbec nevadilo, grafika byla špičková a možnost ježdění si jen tak v otevřených mapách byla taky fajn věc. A možnost si po procentech nastavit, jestli se mají auta chovat arkádově nebo simulačně byla k nezaplacení.

World Racing 2 pokračuje v nastoleném trendu, jen daleko hůře. Ale začnu těmi pozitivy. Grafika je o fous lepší, auta se neomezují jen na Mercedesy, značek a modelů je tu mnohem více, včetně Škodovek. Jsou tu 4 nové velké mapy, okruh Hockenheim a testovací okruh. Zvuky aut taky znějí o něco líp. A tady pozitiva bohužel končí.

Co nám z prvního dílu zůstalo, je to nejhorší menu, které jsem kdy ve hře viděl. Nepřehledné, nelogické, ovládá se div ne půlkou klávesnice. Naštěstí po nastavení všeho potřebného už není nutné se v něm moc hrabat. Kromě kariéry, která je za trest, tak dalšími možnostmi je klasický single race (závod, knockout, time tiral), joyride (volná jízda), testovací jízda na okruhu a "offroad" checkpointové závody. A myslíte si, že můžete po startu hry rovnou skočit třeba do knockoutu? Kulové dámy a pánové.

Pain in the ass kariéra je totiž nutnost. Při jejím průchodu získáváte měnu speedbucks, za kterou si pak odemykáte úplně všechno. Auta, tratě, barvy, disky... a jelikož na začátku nemáte nic, tak je nutné se pro začátek alespoň částí prokousat. A teď bych ještě měl vysvětlit, proč je tak strašná, důvody jsou dva. Prvním je neskutečně nevyvážená obtížnost. Rubberbanding je tu neskutečně okatý, ale pouze v jednom směru a asi nemusím říkat, ve kterém. Jak se někde zbrzdíte, už zbytek nedoženete ani s raketou v zádi. A pokud jedete jak polobozi, stejně máte soupeře pořád za zadkem. V jedničce byla možnost si obtížnost kariéry nastavit, tady to samozřejmě nejde (pouze pro single race).

A tím druhým a daleko podstatnějším je to, že pro kariéru si NELZE upravit jízdní model, který je natvrdo nastaven na arkádu - a bohužel v tom nejhorším slova smyslu. Spousta jiných her, které si nehrají na simulaci (Forza Horizon, Grid), mají jízdní model nastavený skvěle, takže je zábava to hrát. Tady je to srovnatelné se středověkým mučením. Auta drží jak přilepená, takže v první klopené zatáčce se prakticky zastaví. Brzdy mají 2 stupně - nula a ruční brzda na steroidech. Nějaká plynulá jízda? Ani ho... Hra totiž nedetekuje triggery na Xbox controlleru, takže tlačítka. Volant jsem kvůli tomu ani nevytahoval. Sice je v nastavení možnost zapnout / vypnout jakési Arcade plus, ale žádný rozdíl jsem nepozoroval.

No a takhle odjezděte 71 závodů... upřímně, já to dodnes nedal. A kromě toho soupeři jezdí jak jisté domácí zvířectvo, takže do vás bourají vesele a hádejte, kdo za to dostane penalizaci? :-)

Co hru naštěstí zachraňuje, je právě joyride a samostatné závody (které si tedy nejdřív spolu s auty musíte odemknout). Tady už si lze nastavit jízdní model do přijatelných mezí a hned je to úplně jiná hra. Závody se rázem stanou zábavnými, soupeři jedou tak, jak jim dovolíte a frustrace je pryč. Jenže s tím bohužel i nějaká motivace hrát dál, protože i kdybych se donutil tu kariéru dojet, tak budu pak tak otrávený, že hra poletí z disku. Ale aspoň se na ní pěkně kouká a potěší malé detaily, jako např. při průjezdu vysokou trávou vidíte v dalším kole přesnou dráhu, kudy se jelo. Model poškození taky vypadá lépe, než v předchozím díle, ale sešrotovat auto do nepojízdného stavu by nezvládl do půl hodiny ani slepec s parkinsonem.

Takže bohužel naprosto promarněný potenciál a stokrát raději se vracím k prvnímu dílu. U WR2 to vždy dopadne tak, že si vyjedu tak 5000 speedbucks, odemknu pár aut, tratí, chvíli jezdím a konec.

Pro: Grafika, mapy, joyride, slušné množství aut, možnost nastavit jízdní model a obtížnost v single race

Proti: Kariéra, jízdní model v kariéře, nevyvážená obtížnost, kariéra, nefér soupeři, menu, kariéra

+12
  • PC 85
Původní Mercedes-Benz: World Racing mě zaujal už v době vydání, jelikož byl vcelku kvalitní, bez ohledu na tehdejší recenze. O dva roky později vyšlý druhý díl obsahoval StarForce, tenkrát tedy nezkoušeno. Přičemž jednička bez jakýchkoli potíží nainstalována a hrána i v roce 2014. Musel prostě nastat ten správný čas, abych už neotálel. Možností je bezpočet, naštěstí. Neboť pro mě zmíněná série od Synetic představuje velmi zajímavou alternativu na virtuální ježdění. Zklamání ze FlatOut 2 to jen urychlilo, východiskem se proto stalo toto pokračování.

World Racing 2 zaujme už samotným vzhledem, na své stáří vypadá totiž perfektně. Nebylo třeba štělovat barvy. Sweet FX existuje, podpora widescreenu taktéž, poměr stran zachován. Tudíž hraní nic nepřekáží a hráč může začít hltat každý odjetý kilometr s závodním autem. Z podobně koncipovaných a starých závodních simulátorů, oplývajících vyspělou grafikou s použitím modů či základního nastavení, jde v tomto případě o uhrančivě krásnou vizuální stránku. Ve hře nechybí ani změna počasí, denní doby, pokaždé závod začne při odlišnějších podmínkách, pod mrakem, slunečno, západ slunce. Poměrně realistické zpracování oblohy.

Kariéra je docela dlouhá, náročná, variabilní a zábavná. Fyzika sice nedosahuje dokonalosti FlatOutu 2, ale vynahrazuje to propracovaným systémem herní nabídky. Vyhrané peníze z kariéry mají svůj potenciál ve Free Ride, kde si s nimi lze odemykat auta a tratě. V nichž si pak můžu jezdit do zblbnutí. Nejraději absolvovány obyčejné závody v hustém provozu, kde tak není nouze o bouračky. Demolice vozidla proveditelná. Úvodní intro má patřičný drajv, ukazuje karamboly, jízdní vlastnosti aut, nápaditost prostředí a dobře znějící hudbu. Zamrzí pouze fakt, že ne vždy jde závod úspěšně splnit. Nutných 270 KM/H nezajeto s Roadsterem ani omylem.

Úkoly mají mnohdy dost netradiční zadání, nasbírat určitý počet bodů v driftu, dostihnout protivníky, co odstartovali chvíli přede mnou, něco jako opožděný Strat. Udržet se na průměrné rychlosti, zajezdit si na off-roadových tratích, zajet dané maximum i minimum, nepoškodit příliš auto, vydržet první s pomalejším fárem. Působivé mi přišly právě ty off-roady, kde vícero vozidel započne závod na úzkých cestách, v nichž je páskami a jinými zátarasy vytyčená trasa směru jízdy. To neměl ani GTI Racing, byť ona volnost a uplatnitelnost okolního terénu je v obou těchto hrách zcela shodná. Adrenalin nabízel i odpočet sekund do příštího checkpointu.

Za nefér styl jízdy hra mírně strhává získanou odměnu, přestože při samotném ježdění tím hráč nijak omezen není. Využívání zkratek tak zcela zapadá do zdejší náplně jezdců, jak jen to jde. Čímž snadno vykompenzuji možnou ztrátu na soupeře přede mnou. Vysoká obtížnost už ale představuje slušný zádrhel. Zejména za odehráním třetiny World Racingu 2, kdy musí být veškeré soutěže splněné na první místo, zlatě a zeleně. V opačném případě ke zpřístupnění příští adrenalinové příležitosti nedojde, nemusí. Následné opakování do zblbunutí náladu silně pochroumá, přičemž důležitý údaj, od kolika procent bude mise dostupná, slouží svému účelu.

Pochází z roku 2005, disponuje přehršlem add-onů od komunity, neutichající přízní. Tímhle hra jednoznačně dominuje. Nataháno, co jsem našel, i když mnohem snazší je to s již přítomnými dodatky navíc. Nejoslnivější pocit z jízdy poskytla trať v Nürburgringu. Pohled z kokpitu speciálního BMW, několikaminutová délka okruhu. Včetně customizace počtu absolvovaných kol. Opravdu impozantní zážitek! Chyběl akorát volant. Ve hře v tu chvíli pochopitelně nastavena i nejvyšší míra simulace, alespoň se tak zasnít. Tohle bych od hry fakt nečekal. Práce s WR2 Manažerem nepředstavuje potíž, aplikované modifikace jsou hned k dispozici ve Volné jízdě. Onen manažer umí i cheatem odekmnout položky ve Free Ride, čehož nevyužito.

Pro: Zábava na dlouho, variabilní úkoly a provedení, moc pěkná grafika, dostupné modifikace.

Proti: StarForce, defaultně chybí pohled z kokpitu, v pokročilé fázi těžké, pořád je to arkáda.

+10
  • PC 60
Je tomu pěkná řádka let co jsem viděl někoho hrát WR2 a již v té době se mi hra na pohled hodně zamlouvala - polo arkádová simulace automobilových závodů s velkým počtem těch, které je možné přímo osedlat. Hru jsem si proto pořídil a rozehrál do stádia, do kterého stačil můj řidičský skill (tedy ne do konečných levelů) a na dlouhou dobu ji pak odložil k ledu. Zocelen kvantem herních hodin jsem se ke hře nedávno vrátil. Protože mé uložené pozice pozřel zub času, bylo nutné započít s novým profilem úplně od píky. Mělo to i jistou výhodu (osahání si toho, co jsem dávno zapomněl), i když co si budeme mi pařani povídat, jisté závodní situace, okruhy i závodní automobily zůstaly zakořeněny hluboko v kebuli.

Náplní mého volného času se tak po několik večerů stalo závodění v nejrůznějších disciplínách jako je okruhový závod, závod start-cíl, časovka nebo závod slalomového typu (s brankami). V těchto závodech bylo čas od času (pro zdárné zdolání) nutné splnit jisté podmínky (od umístění se na první místě až po dosáhnutí určitého bodového ohodnocení v driftu nebo udržení průměrné rychlosti v celém závodě a nepřekročení určité hranice poškození svého závoďáku).

Automobilů je ve hře opravdu velké množství (nechybí i ty běžné jako Fabia, Golf, Alfa Romeo nebo Mercedes, lákají ale spíše speciály a studie typu Zonda, Cobra nebo Noble M12 GTO-3R). Vehikly, zde se vyskytující, jsou rozdílné jak projevem motoru tak i ovládáním a destrukčním modelem. Jedny jsou nedotáčivé, jiné přetáčivé a další drží až běda a drifty se s nimi dělají opravdu špatně - je nutné těchto nedostatků či předností plně využívat. Využívat je také nutné znalosti tratí, jež jsou ve hře zastoupeny ve velkém počtu (ovál v Německu, úzké silničky v Itálii, dlouhé a široké táhnoucí se silnice Havaje nebo písčité tratě v Egyptě). Občas k vítězství může dopomoci hustá doprava či (sice nečisté, ale účinné) vytlačení oponenta z dráhy. Pokud se nedaří, je nutný restart závodu, což častokrát vede ke zcela jinému chování protivníků a jinému rozložení dopravní situace.

V tuto chvíli se WR2 jeví jako dokonalá a zábavná hra, bohužel po nějaké době začne docházet k repetitivnosti, hráč se naučí tratě a využívá zkratek. Začne si všímat nedostatků soupeřů (třeba kde vždy začínají přibrzďovat) a vítězství jsou potom jen rutinou. Jedinou výzvu pak obstarávají časové závody, kdy je nutné vždy dokončit na první místě, získat důležité procento v postupu, jinak není možné odemknout další kola. Tedy až na jediný závod, kdy díky nějakému zvrácenému smyslu pro humor vývojářů, bylo nutné prohrát, čehož jsem se dopátral až po pečlivé "google" analýze. Do té doby jsem závod odkroužil asi dvacetkrát a s každým dalším vyhraným závod se samozřejmě přičítalo i zlověstné procento, tudíž z 63% postupu se rázem stalo 95% a odemknutí téměř všech závodů. Pak již nebyl problém odjet těch zbývajících pět závodů a mít hotovo... Což svým způsobem považuji za plus a možné urychlení k ukončení uvadající zábavnosti.
+17
  • PC 80
Předchůdce Alarm für Cobra 11: Nitro. Tuhle hru jsem poznal díky Nitra.

Poměrně zajimavá hra, která nemá obdoby. Ve hře najdete spoustu licencovaných značek, některé méně známe, některé světoznámé. Některé značky vozů do hry nabídly své prototypy. Například VW Concept T a Concept R. Ve hře jsou i Škody Octavia a Fabia.
Ty zmíněné neznámé značky vozů jsou například Wiesmann, YES!, PGO, Caterham. Ale i znamé jako Mercedes, Alfa, zmíněný VW, ale dokonce i Pagani se svým modele Zonda.

Neuvěřitelné je, že tyto vozy mají model poškození. A to i ty luxusní značky vozů. Se divím celkem, že to ty firmy povolily. Ale lépe pro hráče, no ne? Modely silničních ostatních mozidel mají také některé licenci, ale jsou to odporné modely,navíc bez poškození, což je škoda. Kdyby měli poškození, podobalo by se to trochu Nitru.

Fyzikalní model aut se mi moc nelíbil, ale je fajn, že každé auto má jiný. Takže když máte více aut na výběr, je to vaše pro.

Úkoly a závody jsou občas obtižné. Někdy hra chce určitý počet bodů za drift, za rychlost atp. Drifty se dělají poměrně těžko, hlavně v provozu. Staší škrtnou o auto a můžete jet znovu. Naštěstí lze silniční provoz vypnout, ale to zase není ono. Člověk si nevybere :)

Závodní dráhy jsou také fajné. Miami, Italie, Německý okruh, Havai... To jsou destinace, kteér jsou protkány dlouhými silnicemi a nejaké i prašnými cesty.

Zvuky ve hře ujdou, zvuky motorů už mě nepříjdou originální, ale nějaká fikce autorů. Hudební doprovod je špatný, jen něco se dá poslouchat.

AI závodníků je silné. AI ostatních vozidel je chabý.

Pro: Grafika, rozloha map, licencované auta s modele poškození, model poškození jako takový. AI závodníků.

Proti: Občas až moc obtížné, AI ostatních vozidel, zvuky motorů vozů, absence poškození ostatních vozidel.

+6 +7 −1