Pro pohodlnější navigaci i přístup k pokročilým funkcím Databáze-her.cz doporučujeme povolit si ve svém prohlížeči JavaScript.

Komentáře

  • PC 100
Dnes už by si leckdo mohl ťukat na čelo, ale i tak si dovolím být procentuelně über štědrý. Když odhlédnu od toho, že je hra naprostá a nefalšovaná legenda, má pro mne tento archivní kousek ještě další rozměr. Nostalgický.

Na střední, v hodinách informatiky, se podařilo, že jsme si mohli zahrát hru po síti. Vzhledem k tomu, že doma měl člověk leda tak nějakou pseudo konzoli made by Vietcong s věčně rozlámanýma joystickama nebo účetní počítač rodičů, těchto chvílí ve výpočetce si vážil jako ničeho. První volba v takovýchto momentech padla samozřejmě na střílečku (konkrétně DOOM), ale po čase se všichni přiklonili právě k WARCRAFTu, kterýž to mě dostal až jako posledního – zato jsem u něj vydržel daleko nejdéle a mnohokrát jsem ho celý dohrál za lidi i orky.

Díky této hře jsem dokonce začal tíhnout k fantasy jako žánru, a i když je z dnešního pohledu grafika hry zastaralá (ve své době ovšem mocně vibrovala chřípím) a hře chybí podobné důležité funkce jako označování jednotek do skupin nebo možnost udělovat pokyny přímo než jen z tabletu, jedná se o nehynoucí srdeční záležitost, kterou v pozdější době doprovodila velmi zdařilá pokračování.

Samozřejmě se vynoří klasické výtky o klonu DUNE II a ti, kdo toto nemohou nechat spát, mají určitě pravdu. Herní koncept je totožný a “Duně“ její výsostné postavení na poli RTS rozhodně nechci brát (jednak opravdu nechci, protože DUNE II společně s WARCRAFTem považuji za neoddiskutovatelné pilíře RTS, a potom bych s takovým svatokrádežným názorem stejně neuspěl), já se ale z pohledu RTS stal “panenskou obětí“ právě produktu Blizzardu.

WARCRAFT je dnes značkou a pojmem. Tato hra to celé odstartovala.

Pro: legendární věc, pilíř herního žánru RTS

Proti: schématický klon DUNE II

+35 +36 −1
  • PC 80
W1 je pořád v pohodě. Asi před pěti lety jsem si za dva večery znovu prošel lidskou kampaň. Bavila mě. Hra lze zrychlit, když je zdlouhavější mise a to je moc dobře.
Grafika, muzika a zvuky jsou super i po letech, dosboxový upscaler dělá zážitek parádní.
Na youtube jsem si pustil grafické srovnání třech Warcraftů a jednička je nejhezčí.
Chápu, že někdo možná nedá na dvojku dopustit, ale to už jsem byl na vejšce a k srdci mi přirůstaly jiný věci.
Ovládání mi vůbec nevadí, je to o mikromenedžmentu. Nechci aby jednotky myslely za mě.

Někdy v první půlce devadesátek byl W1 první RTS, který jsem hrál v mulťáku. Bylo to u bráchova spolužáka, který stavěl kompy, tak jich měl doma víc a drtil kámoše. Hned v první hře jsem ho dostal, pak hned i ve druhý. Jedním z fíglů, se kterými jsem přišel bylo používání "záměrných" rytířů. Pošlete provokatéra, na kterého zaměřujete vlastní katapulty a jeho pronásledovatelé jsou následně koseny přesnými dávkami vroucí smůly. Potom už ho to nebavilo, ale ještě jsem si párkrát zahrál doma s bráchou, když byl vypůjčný druhý komp. Návykovka, bezproblémový a svižný spojení.
Je pravda, že magická dvojka démon/elemental je předimenzovaný gamechanger, který trochu zabíjí SP i MP. Elemental je ještě trošku lepší, protože zasahuje už na dálku, takže má na démona náskok. Určité postavy jdou naštěstí v MP zakázat.

Teď to občas spustím se svýma klukama a moc nás to baví.
Je fakt, že většinou nepouštíme boj o mapu, ale dáváme si rychlé bitvy. Koukal jsem, že někdo v diskuzi psal o nemožnosti navolit "skirmish". Při konfiguraci MP lze ale navolit počet jednotek. Dáváme si ve hře modří vs červení lidé (fantasy mě moc nebere, historie ano): 6x footman, 6x jezdec, 6x archer, 2x katapult, 1x peasant (to je král/velitel/měkouš). Lze tedy pořádat rychlé a zábavné bitvy bez evolucí figur a stavebnictví/težby. Nejdříve jsem myslel, že je to nevýhoda (pomalí jezdci, slabá zbroj), ale ve výsledku je to zábavnější. Při startu je vše na minimu upgradu, takže klerici by stejně nemohli léčit, jsou tedy zakázaní a jednotky se neregenerují. To je na hře nejlepší, protože může rozhodnout každá figura nebo milimetr života postavy.

W1 je klasika s návykovou hudbou.

Pro: První a skvělý (MP)

Proti: Na dnešní dobu zdlouhavé začátky, kdy lze hra ale zrychlit

+25
  • PC 60
V 90. letech se v herním světě odehrál neuvěřitelný pokrok - a to nejenom v profláknutém žánru FPS. Stačí si srovnat Dune II: Battle for Arrakis, tj. první významnou RTS a pouze o tři roky novější Warcraft II: Tides of Darkness. Jak grafika, tak ovládání a herní mechanismy jsou u druhé jmenované hry o třídu výš.

Mezi těmito dvěma hrami vyšel první Warcraft. Místo sci-fi v Dune II: Battle for Arrakis tu máme klasickou přímočarou fantasy, kdy mezi sebou bojují dvě rasy - lidé a orkové. Každá z nich má vlastní kampaň a je na hráči, kterou z nich začne. Příběhově se obě vylučují s tím, že zatímco kampaň za orky je ta "skutečná" a přímo na ni navazuje Warcraft II: Tides of Darkness, ta za lidi je brána jako alternativní historie. Hratelnostně se obě rasy liší minimálně, já měl kvůli schopnosti léčení a neviditelnosti raději lidi.

Pokud nepočítám úvodní dvě mise, kdy máte za úkol pouze postavit nějaké budovy a bránit se před nepřáteli, lze ten zbytek rozdělit na dva typy:
1. Natěžte suroviny, rozšiřte základnu, stavte jednotky a zničte základnu nepřátelskou (do poslední farmy a posledního dělníka). Prostě RTS v té nejčistší podobě.
2. Bez základny, ale s docela slušnou armádou, poražte všechny nepřátele, na které narazíte - typicky v nějaké jeskyni nebo jiném "dungeonu". Případně ještě navíc zachraňte nějakou důležitou postavu.

Výborná hra... to byla právě jeden rok, do příchodu Warcraft II: Tides of Darkness, který zviditelnil hlavní problémy prvního Warcraftu:
1. Označování jednotek. Kdo přichází z Dune II: Battle for Arrakis, musí být nadšený možností ovládat zároveň více jednotek. Bohužel jen 4 (a žádné ukládání skupin se samozřejmě ještě nekoná) a je nutné při označování držet klávesu Control.
2. Ovládání jednotek / skupin - především pohyb a útok. Pravé tlačítko myši slouží pouze k posouvání (centrování) mapy. Pro pohyb je nutné nejprve buď kliknout na příkaz "Move" - což velmi brzy omrzí - nebo zmáčknout klávesu M, díky které je ovládání o něco snesitelnější. Podobně s útokem.
3. Omezení na stavbu budov. Asi "díky" inspiraci v Dune II si nemůžete budovy stavět kde chcete, ale jen vedle již existujících budov a vedle cesty, kterou si případně musíte nejprve postavit. A hlavní budovu (do které se nosí všechny suroviny) můžete mít jen jednu a nemůžete ji ani nijak přesunout. Takže máte budovy naňahňány těsně vedle sebe a po vyčerpání zlatého dolu (což vás ve spoustě misí potká) bude váš vláček dělníků muset chodit do dalšího zlatého dolu klidně přes půl mapy.
4. Primitivní AI. To působí problémy jak u útočných jednotek (nedojdou, kam mají, neútočí, i když se poblíž bojuje atd.), tak u dělníků, kteří se při těžbě často zasekávají - nepříjemné zvlášť v kombinaci s nevhodně umístěnou hlavní budovou.
5. Nevyváženost jednotek. Základní útočnou jednotku (footman / grunt) téměř nemá smysl vyrábět, kvůli ovládání a hloupé AI jsou na útoky mnohem vhodnější střelci (archer / spearman) s případnou podporou knightů / raiderů a katapultů (které jsou mimochodem, jemně řečeno, OP jak prase). No a v posledních dvou misích už prakticky můžete zapomenout na jiné jednotky mimo conjurerů / warlocků, protože s jejich ultimátním kouzlem - vyčaruj vodního elementála / démona se nedá prohrát. Taková skupinka čtyř démonů s trochou šikovnosti klidně sama zničí celé město - a zničila by víc, kdyby nebyla časově omezena. Jen pozor na katapulty. :-)
6. Různé otravné detaily - neviditelné jednotky, které na vás posílá nepřítel (velmi zábavné, když se každou chvíli objeví nějaký nepřítel přímo ve vaší základně a zabije vám několik dělníků), žádná podpora obrany vlastní základny (věže tu nejsou a zdi jsou kvůli ceně k ničemu), za orky se není jak léčit.

Ale abych jen nekritizoval, pár věcí se mi na W1 líbí víc než na W2:
1. Dungeon mise - zajímaví nepřátelé, klaustrofobní atmosféra. :-) Ve W2 je jestli se nepletu pouze jedna mise typu eskort (dopravte důležitou postavu do cíle) a i ta je venkovní.
2. Grafická stylizace. Líbí se vám víc poslední mapa za orky ve W1 nebo ve W2?
http://vgmaps.com/Atlas/PC/WarCraft-Orcs&Humans-Orcs-Scenario12-StormwindKeep.png
http://vgmaps.com/Atlas/PC/WarCraftII-TidesOfDarkness-Orcs-Mission14-FallOfLordaraeon.png
3. Díky chybějící fog of war máte už od začátku přehled o blížících se nepřátelích a taky odpadá problém s hledáním posledních pár jednotek zalezlých na velké mapě někde v lese nebo na moři.

Takže tu máme z dnešního pohledu už téměř nehratelnou (a nic na tom nemění fakt, že jsem ji dohrál dvakrát) ultra oldschool RTS, která položila základy světu Warcraft a posunula žánr RTS o kus dál. Jak něco takového jedním číslem hodnotit? Nakonec jsem se rozhodl dát hře 80 % z tehdejšího pohledu a 30 % z toho dnešního a nechutně to zprůměrovat na 60 %.

Shrnutí: Herní historici a nostalgici, bavte se. Ostatním radím: utíkejte, jako by vás pronásledovala skupina čtyř démonů! :-)

Pro: svět Warcraft, posunutí hranic žánru RTS

Proti: ovládání, ovládání, ovládání - to ostatní jsou vedle toho téměř detaily

+22
  • PC 85
Přestože co do kvalit nesahá Warcraft jednička svým následovníkům ani po kotníky, vyniká hned v několika oblastech. Za prvé pamatuji na tu temnou atmosféru s MIDI hudbou v pozadí. To je prostě nenapodobitelné. Rovněž grafika (z tehdejšího pohledu) byla luxus a hratelnost vytříbená. Přestože hru další pokračování pokořily, i jednička bude mít navždy místo v mém srdci, těch propařených hodin tenkrát...

Pro: Atmosféra, hudba, hratelnost.

Proti: Z tehdejšího pohledu nic.

+20
  • PC 90
Buď vzád hold Sargerasovi neb bran do Azerothu nám otevřel. My ... my Orkové v šiku Hordy jdoucí na smrt po boku legií se zkázou ve smíru. Vy lidé Azerothu zděste se - na úprk se dejte, jest je vám život milý! Přichází temnota z Draenoru!

Ta hra byla a je užasná i dnes. Grafika je sice už dávno v síni slávy a pod notnou dávkou prachu. Ale co si budeme říkat, bez ohledu na čas- když paříte a vrátíte se ke hře, která získala status "zastaralé" její kouzlo a nostalgie jsou silnější než "kostičky".

Ovlivnila můj pohled na hry a dlouhou dobu byly strategie mým jediným žánrem a "odmítal" jsem hrát bezzduché střílečky nebo jiný žánr. Dnes už si na vše nevzpomínám, ale co s jistotou mohu pochválit - je příběh. Tohle je prostě základní stavební kámen na kterém se dalo a dá stavět a následníci jsou toho důkazem. Dále s radostí mohu pochválit úvodní video a hudbu.

EDIT: 27.02.2013
=============
Nedalo mi to a zahrál jsem si ji, abych zavzpomínal. A kupodivu jsem dohrál - misi za Orky. Humans stejnak dle historie Warcraft nevyhráli v této fázi a kampaň je chápána jako alternativní historie.

Musím říct, že hra to nebyla nikterak jednoduchá. Občas jsem měl problémy. Na vrub bych mohl zmínit, že nechápu, jak jsem mohli vystačit s označením pouze jedne jednotky. Velký zážitek - Blizzardi nezklamali ani po letech.

Pro: Příběh, hudba

+18
  • PC 100
Tuto hru jsem dohrál teprve nedávno. Po projetí všech dosud vydaných Starcraftů a Diabel, jsem se chtěl pustit do dalšího Blizzardovského světa a to Azerothu. Opravdu jsem byl zvědav na Warcraft III a jeho podobnosti s prvním starcraftem. Ale co bych to byl za správného hráče, kdybych nezačal celou sérii pěkně od začátku.

Jaké byly moje první dojmy? - "To je strašný...." .

Této hře se povedlo, srazit mě do kolen. A po prvním jakž takž projeté misi, jsem byl rozhodnut, že se k tomu nevrátím. Ale chtěl jsem si zahrát trojku a jelikož ze zásady projíždím celé herní serie odzačátku, nezbylo mi než se po čase vrátit.

Na WARCRAFT je potřeba si zvyknout. Přetrpět první hodiny špatného ovládání, kdy člověk kombinuje levé tlačítko myši s klávesou. Po této fázi člověka naštve. když zjistí, že lze označit naráz až "čtyři" jednotky (mimochodem já na to přišel až v půlce orkské kampaně). Takže začátky jsou o nervy a ústa plná sprostých výrazů. Ale postupem času si člověk prostě zvykne, naučí se to správné ovládání a jede.

Oproti DUNE II, je warcraft mnohem pestřejší. Vývojáří pilně Dunu okopírovali ale zároveň dokázali přidat množství novot a vylepšení, což posunulo celé RTS o velký krok dále. S dunou jsem se setkal již dříve a pojí mě sní pevná nostalgie. Ale musím uznat, že Warcraft, Dunu zkopíroval a předčil. Celkově aspekty jako dvě těžené suroviny, či překážky v podobě lesa či potoku, hru velice mění. Mapy v duně jsou prostě jednotvárná placka, někde s pevným podložím, několika červy ale minimem překážek. V tomto ohledu už musí člověk více taktizovat.

Jednotky obou ras se liší minimálně. Je tam rozdíl jen v dosahu a pak v několika kouzlech (Např. Necrolyte disponují vyvoláním kostlivce, zatímco klerici zase umí léčit)
Ovšem další kladná známka pro Warcraft jsou speciální jednotky. Jednotky které nejsou čistě bojové a disponují speciálními schopnostmi, kterými poškozují, nebo podporují. JSou sice hůře ovladatelné ale mohou přinést značnou výhodu.

Co se týká UI - nelze čekat nic velkolepého, je přece jenom rok 1994. Na druhou stranu ale musíme brát v potaz špatné ovládání - to že hráč může ovládat pouze čtyři jednotky naráz a používat spec. schopnosti jen dosti obtížně,zatímco počítač ovládá všechny jednotky zaráz. Takže obtížnost to zhruba vyvažuje

Jinak je hra velice pěkně graficky ztvárněna. Atmosféru jsem si pochvaloval, byla velice hutná a i když to má prachbídné rozlišení a barev nemnoho, je to prostě klasa.

Takže závěrem musím říci, že jsem rád že projíždím celé série, protože nezahrát si tuto legendu by bylo škoda. Vzhledem k roku vydání, ji nemůžu nic vytknout, jediné co mě mrzí, že lidská kampaň je čistě alternativní historie, uvítal bych kdyby lidská kampaň, byla spíše pokračováním jednoho příběhu, než jen jeho alternací
- Ale i tak 100%

Pro: Dost fajn hra

Proti: Kampaně na sebe nenavazují, je to jen alternativní děj

+14
  • PC 90
Ano, ano přesně tahle gamesa byla mojí první strategií a to teda byl zážitek.
Kampaň:
Na dobu kdy jsem se k tomu dostal byli to nevídaně mapy: pestré, dějově a barevně odlišné s překážkami.
Dvě rasy které se postarali o diametrální pocity z kampani a dokonce aj ty zelený hnusný orkové mi přišli hezký když jsem za ně hrál.
V číslech má každá řasa něco kolem 10 misí, které složitostí a obtížností mají vzestupnou tendenci.

Skrimish:
Tu jsem se zasekl asi na 1,5 roku a nelituji toho.

Multiplayer:
I když se dalo hrát jenom 1vs1 bez CPU, tak když jste měli v době 386 LPT anebo COM kabel a kámoše s PC bylo o zábavu postarené na mnoho hodin.

Celkový dojem velmi pozitivní, troška těžkopádní ovládaní, ale když do toho člověk přišel bylo to více + jako - .

Pro: Na tu dobu nevídaná pestrost jednotek, zábavní kampaň, 2 rasy

Proti: Teď bych mohl napsat víc věcí, ale v době hraní nic. Teda NIC :)

+14
  • PC 85
Na jednu stranu se může první Warcraft zdát jen jako klon Duny II, ovšem na stranu druhou nabízí podstatně více zábavy a lepší hratelnost a to jak v kampani, tak v poprvé u RTS viděném multiplayeru. Rasy se lišily jen málo a hlavní rozdíly byly jen v kouzelnících (léčení vs kostry), ale díky slušnému, resp. slušně okecanému příběhu měl stejně hráč pocit, že lidé a orkové jsou dva naprosto odlišné světy. Na svou dobu byl Warcraft náhodou dosti sympatická hra, zejména hratelností, ale ani grafika a zvuk s hudbou nezůstávaly příliš pozadu.

Pro: Herní systém RTS, atmosféra, multiplayer.

Proti: Kopírování Duny II, malé odlišnosti v rasách.

+10
  • PC 75
První díl, který dal vzniknout legendární sérii je porovnáván především s Dunou 2 a ani já se tomu asi nevyhnu, prostě to tak je, no. Ani nevím, jestli první RTS, kterou jsem kdy spustil byl právě Warcraft 1 nebo Dune 2, ale do paměti se mi nesmazatelně zapsaly obě tyto hry, jen Duna 2 možná trochu víc, protože tu jsem dokázal komplet dohrát, kdežto u Warcraftu jsem vždycky někde skončil a hru nechal být.

Pro Warcraft hraje jednoznačně fantasy prostředí, vždycky jsem radši válčil s rytíři a lučištníky, než s roboty a tanky. Grafika mi tenkrát dokázala vyrazit dech a ačkoliv jsem to měl díky PC speakeru bez zvuků, přesto jsem si hraní užíval a vůbec mi nevadilo, že nelze označovat jednotky po více než čtyřech, stejně jako na dnešní dobu ne zrovna pohodlné ovládání.

Je to paradoxní, ale ačkoliv všechny další díly byly zřejmě lepší než ten první, tak nejvíc vzpomínek se mi váže právě k němu. A to jsem tenkrát ani netušil, že název Warcraft jednou dobyje svět, i když s hrou, na trochu jiném principu, než je RTS.

Pro: Fantasy prostředí, stejně jako Dune 2 i Warcraft byl jednou z prvníc her, na které se navazuje v podstatě dodnes

Proti: Hm, prostě to nebylo dotažené k dokonalosti :)

+9
  • PC 95
Az kvuli listovani teto hry na techto strankach jsem se prece jen zaregistroval abych i ja pridal svuj kousek do mlyna.

Warcraft dneska patri mezi nejznamejsi hry na svete, ale at uz je to tak nebo tak, v mem srdci ma jednicku (ze serie) rozhodne tato hra. Kopie Duny 2? No mozna ale... inteligence byla prece jen trosicku jina, hratelnost skvela a grafika + zvuky na tu dobu naprosto dokonale! Dodnes si vzpominam, na orkskou misi, kterou nikdo z rodiny nemohl dohrat - NENICTE VEZ! :) Multiplayer byl nadherny, bohuzel, ho semnou nechtel nikdo hrat, nemeli sanci :D Dodnes si tuto hru rad zahraji a zavzpominam, lec po zkusenostech z battle netem a starcraftem je obtiznost doopravdy miziva.

a jak tady hodnotice s velkym minusem prave jako kopie Duny... ehm, nevim proc, ale tim padem jsou vlastne vsechny RTS kopie duny... Stejne jako bych mohl rict, ze Doom a unreal je kopie wolfa :P

Pro: Skvela hratelnost, pekny zvukovy doprovod, nadherne prokreslena grafika

Proti: Stare ovladani, po tech letech doopravdy low AI

+7 +8 −1
  • PC 70
Kouokám, že dávám Warcraftu 1 zatím nejnižší hodnocení. Důvod je u mě ten, že ač se jednalo o výbornou hru na svoují dobu, pro mě to byla nehorázná kopie Duny 2. Grafika mi přišla stylisticky neuvěřitelně podobná a Dunu 2 jsem z Warcraftu 1 cítíl na míle daleko. Pokud bych se odprostil od tohoto, udělil bych hodnocení vyšší, ale v době, kdy Warcraft 1 vyšel, bylo takové sucho v tomto žánru, že podoba s Dunou 2 do očí přímo křičela... Zbytek hry hodnotím velice dobře...

Pro: Zábavné, relativně obtížné.

Proti: Až moc podobně Duně 2 (když vynecháme středověk vs budoucnost)

+4 +7 −3
  • PC 70
Jedna z her, které jsem hrál před 2000. Proč to říkám ? Protože moje vzpomínky na W1 jsou většinou dost staré. Několikrát jsem to hrál i potom, ale nikdy ne kompletní dohrání. Nebavilo mě to po tom, co jsem poznal Warcraft 2. Ovšem Dune 2000 mě naopak sralo, zatímco Dune 2 byla (a je) dokonalá.

Mám rád starou grafiku, ale W1 grafika se mi nelíbí. Těžko říct proč, spíš pocit než fakta. Také systém stavění jen u "cest" se mi přící. Též pomalost (nastavitelná, ale i tu nemyslím), chudost misí. W1čka byla vlastně kopie Duny 2, ale bohužel nedopadla tak dobře. Tam to bylo jednoduché, vybudovat bázi, obranu a pak zaútočit. Tady je rozmanitost úkolů trochu větší, ale ovládání hrozné. V D2 mě bavilo klikat na každou jednu jednotku zvlášť, tady ne.

Ještě, že pak přišel Warcraft 2.

Pro: Více možností, než v Duně

Proti: Grafika (D2 - hezčí)

+2 +4 −2