Pro pohodlnější navigaci i přístup k pokročilým funkcím Databáze-her.cz doporučujeme povolit si ve svém prohlížeči JavaScript.

Komentáře

  • PC 90
VtM: Bloodlines je jednou z mých nejoblíbenějších her. Je to opravdu umělecké dílo jak od Réného Magritta nebo snad Salvadora Dalího.

Svět působí uvěřitelně, ostatně jde o World of Darkness, dílo spolenosti White Wolf. Kdo by něvěděl o co přesně jde, pak o knihy k tzv. Role Playing na kterých se podílela řada spisovatelů. Od toho už byl jen kousek k vytvoření videohry. Nejprve Nihilistic Software vytvořili VtM Redemption o několik roků později Troika Games vydali VtM Bloodlines. Ve své době se na tuto hru rychle zapomnělo kvůli dvěma věcem. Ve stejný den vydání vyšel Half Life 2 a pak hra byla tolik zabugovaná, že se prý ani nedala dohrát. Troika Games dokonce zbankrotovala. Ovšem i zakázané jablko v Edenu muselo dozrát. Stejně tak i musela dozrát tato hra.

Pokoušet se tuto hru hrát bez nějakých těch patchů je podle mě velký hazard. Nevím kolikrát jsem tuto hru dohrál, ale zhlédl jsem všechny konce hry. Celkem jich je pět, tudíž minimálně pětkrát. I přes použití unofficial patche jsem narazil na nějaký ten bug. Postava mi třeba v cut scéně nechtěla projít dveřmi, což jsem ale vyřešil změnou zbroje, nebo na čas přestaly fungovat tlačítka u výtahu.

VtM Bloodlines není klasické rpg, tak jak si ho všichni představíme. Za pouhé zabití nepřátel nezískáte, byť jediný zkušenostní bod. Ten získáte za splnění problému, úkolu. Počet bodů závisí na tom, jakým způsobem problém vyřešíte. Velmi často na vašem rozhodnutí závisí, jestli získáte více bodů, nebo méně bodů a nějaké ty peníze. Jestli přijdete o bod lidskosti (a tedy zvýšíte riziko, že se vaše postava stane na čas neovladatelnou), nebo porušíte maškarádu, tedy hlavní zákon vašeho druhu, jehož opakované, či výrazné porušení se trestá smrtí. Spousta možností nějakého postupu, či přímo vyřešení úkolu se otevírá na základě schopností, které postava má. Je čistě na vás, jestli se hrou probijete, proplížíte, nebo prokecáte.

Hra je postavená na světě, kde se některé „nelidské“ bytosti bojí Gehenny, konce jejich světa. Uvěříte v příchod konce, nebo budete skeptičtí? Jste hození do světa, kde několik upírských skupin zastává různé hodnoty a válčí o moc. Přidáte se k někomu, nebo budete naprosto nestraní? Hra vás nechá ať už se rozhodnete jakkoliv, ale za svá rozhodnutí nakonec ponesete následky. Svět je temný, zkorumpovaný a pro mě tak moc zábavný.
Scénář hry se opravdu povedl. Z počátku se jen snažíte udržet naživu a zasloužit si své místo mezi upíry, postupně odkrýváte střípky z mozaiky dění v Los Angeles, a nakonec jste to právě vy kdo rozhodne o jeho budoucím směřování. Co se týče jednotlivých misí, nejsou nijak obtížné. Například opěvovaný Ocean House Hotel je mise bez jakéhokoli nebezpečí ačkoli se snaží vypadat jinak, stačí jí jen projít, dokonce si jí jde zkrátit, na to ale ať si každý přijde sám. Katakomby mě zase vždycky otravovaly. Tady hra dost naráží právě na to, že hráče nijak neodměňuje za samotné zabití nepřátel.

Síla hry nestojí na samotných misích (ačkoliv ty jsou velmi rozdílné), ani na soubojovém systému, který je vcelku omezený. Třeba jsem si uvědomil, že nemá smysl postavu cvičit na boj beze zbraně, protože i s obyčejným nožem v ruce dosáhnete lepších výsledků. Síla hry tkví ve vyprávění. V postavách, na dabingu, mimice, na jejich vývoji. Kdo by nevzpomněl na sestry Voermanovy. Každý, s kým přijdete do styku, má nastavený charakter. Často váš další postup záleží na vztahu nějakých postav, s kterým musíte počítat. Naštvete někoho? Je možné, že už s vámi nebude chtít vůbec mluvit.

Nevzpomínám si na hru, kde by tak moc záleželo na výběru postavy, jako tady. Nejvýraznější rozdíl je u Nosferatu a Malkavianů. O obou tu jistě bylo řečeno mnoho. Nosferatu div nemůže ukázat obličej, aby někoho nevyděsil, Malkavian je zase šílenec, kdy někdo, kdo hru nikdy nehrál, ani nemůže tušit, co to mele. Šílenec, který je schopný se pohádat s dopravní značkou, či moderátorem v televizi. Zároveň ale dokáže někoho vylekat tím, že už předem zná jeho jméno, nebo dokonce jméno v době, kdy byl ještě člověkem. Charakter, který má tak narušenou mysl, že se i ve vypjatých situacích dokáže chechtat, smrti navzdory. Malkaviany si zamiloval každý VtM Bloodlines fanoušek, i já.
Škoda, že hra nedává větší důraz na používání disciplín, tedy upírské magie. Vlastně se dá dohrát úplně bez ní. Já jsem se pokusil hrát s větším důrazem na disciplíny. Hratelnost se v takovém případě ještě více otevře, hra je ještě zábavnější. Ovšem naráží na velkou spotřebu krve, a tedy i krevních balíčků, na které potřebujete peníze. V krevní bance jsem pak byl upozorňován na to, že už jim dochází zásoby (co si to ten člověk vůbec dovoluje?!).

O Vampire the Masquerade Bloodlines by se dalo hovořit celé hodiny. Nejde charakterizovat nijak jednoduše. Je jako Říše světel od řečeného Reného Magritta.
+25
  • PC 75
VtM: Bloodlines byla dost možná v době svého vydání daleko rozporuplnější než je dnes, neuvěřitelné množství nedodělků, chyb a bugů stejně jako špatná optimalizace dělaly z hraní tak trochu sadomasochismus. Přesto málo lidí, co hru koupili, ji odložilo do šuplíku, protože koncept i obsah hry byl velmi atraktivní - upíří tématika prostě táhne a je překvapivé jak málo her bylo dosud vytvořeno. Dnes už díky patchům je hra celkem dohratelná, i když jsem taky párkrát zuby zaskřípal. Jelikož tu je pozitivních komentářů až až, spíše zdůvodním proč se mi hra až tak moc "nelíbila"(v uvozovkách, protože jsem ji dvakrát dohrál - za Ventrue a Tremere) - můj příspěvek tak berte jako spíš polemický pohled než vážně míněnou recenzi

Příběh je jednoduchý, ale základní funkci plní - spojuje jednotlivé úkoly postavy a lokace. Co mě ovšem mrzelo, je hlavní, chcete-li hráčská postava. V Vampire: The Masquerade - Redemption se mi celkem líbilo že jste nezačínali jako upír, vychutnali jste si Prahu hezky za světla a po přeměně jste jako křižák "nevzali přeměnu dobře", nicméně jste byli donuceni tou nejsilnější motivací, která existuje, pokračovat dál. Tady žádný přerod, tedy ani kontrast mezi minulým životem a starým a z toho vyplývající dilema nezažijete. Stejně jako například v The Elder Scrolls III: Morrowind začínáte bez minulosti a náplní postavy budete jen vy sám. Pro mě bylo celkem těžko pochopitelné, jakou máte motivaci ty úkoly plnit a vůbec pokračovat dál. Na druhou stranu, co nemá vaše postava mají NPC kolem - jestli bych něco na příběhu vyzdvihl, tak je to právě propracovanost jednotlivých NPC, která mají svou minulost a motivaci.

Co do náplně misí a atmosféry, nemůžu si objektivně stěžovat. Atmosféra je v některých pasážích výborná opuštěný dům s duchem, sídlo Malkoviana, celkové jde vyznění spíše cestou noir, gothic a dekadence, což nemusí každému sednout a já bych uvítal trošku více toho hororu nebo romance. Úkoly jsou různorodé, některé sednou, některé méně...ale hlavně nenudí. Pár misí lze řešit různými způsoby, v konečně fázi však už to jde podle známého "co nejde silou musí jít ještě větší silou".

Grafika je dosti nevyrovnaná, v některých pasážích hry se nemusí stydět ani dnes, v jiných zase působí jako hra o několik let starší. Co se povedlo jsou obličeje, se kterými si někdo pořádně vyhrál. Naopak animace nic moc. Textury exteriérů a sálů jsou pěkné. Naopak textury hlavně interiérů jsou mnohdy hodně ošklivé. Prostě hodně nevyrovnaná grafika, která je zároveň nevyrovnaně náročná. Hrál jsem to tehdy na sestavě, která dává každou tehdejší hru bez cuknutí na nejvyšší detaily, a tady jsem zažil v některých pasážích vybíjení zombie na hřbitově, jezírko v katakombách obrázkový slideshow. Smutné je též malé množství modelů postav, když na diskotéce uvidíte jak tři stejné extravantně oblečené slečny trsají vedle sebe, tak radši rychle hledáte cestu ven...

...v tom vám ovšem může zabránit parádní soundtrack, který právě tam kde se trsá svižně běží. Kdo vybíral písničky byl geniální, tématice hry sedne soundtrack jako hrnec na prdel. Vedle známějších Ministry, Lacuna Coil, Darling Violetta mě nejvíc zaujala skladba Chiasm-Isolated. Ve spojení s tím, co se ve hře dělo, mě hudba fascinovala.

Některé úkoly vyřešíte rozhovory, naprostou většinu však bojem nebo stealth. Výběr upírů mění trochu podobu dialogů, nic zásadního ale potěší. Radikálně jiná hra je za Nosferatu, kteří se zřejmě budou po městě muset pohybovat stokami. Co do plnění misí však jsou všechny "rasy" bohužel velmi podobné...popravdě žádné existující "RTFPRPG" (real-time shooting first person role playing game) na mě v tomhle směru jako vzor nepůsobí (ani slavné Deus Ex). Takže pořád čekám na titul, který by spojoval rpg se stealth a nevypadalo to že NPC jsou slepí/RPG a FPS a nevypadalo to, že váš hrdina vyfasoval nechtěně náboje do vzduchovky nebo mu preventivně ohnuli hlaveň. VtM tak pouze pokračuje v nastavené laťce, a nezbývá než zase vzít do ruky světelný meč, ehm, katanu a rubat ty ťulula pěkně zblízka nebo se prostě neohlížet na nějaký stíny a plížení a využít svoji upíří odolnost k co nejrychlejšímu hledání východu přes střelbu nepřátel. Co dokáže některé mise zkazit je nejen obecně nízká AI, ale i špatný design úrovní. Stejně jako ve výše zmíněné legendě je jediná účinná a zábavná alternativa vůči boji zblízka nebo proběhávání střelba sniperkou z dálky, ke které se ovšem tady zas tak moc nedostanete.

RPG systém se mi celkem líbil, bohužel i zde dochází k nešvaru, že každá dovednost má objektivně odlišnou míru užitečnosti. Tak tomu však je i v jiných RPGčkách. Co je horší, že v průběhu hry můžete dostávat vylepšení v podobě knih. V mé první hře jsem přišel asi dohromady o 4 bodíky protože jsem si vylepšoval zrovna dovednosti na které byly knihy. No a ty knihy vám nejsou zbytečné pouze, když máte max úroveň... ale už když máte danou úroveň, takže si hned v úvodním rozhazováních bodů můžete uškodit. Obtížnost je však vyvážená, horší postava se jen trošku víc zapotí.

Pro: vynikající soundtrack, dobře vytvořené postavy, pěkné rozhovory, dekadentní gothic atmosféra (může být minusem)

Proti: odfláklá optimalizace a časté chyby, vaše postava bez minulosti a motivace, špatný design levelů, malý počet modelů postav, podivný systém bojů a stealth

+24
  • PC 90
Hra která semo tamo naštve. Obsahuje hloupé lokace, kde obstarává "zábavu" jen respawn. V mnoha ohledech nedodělané. Ale má to sakra atmosféru. Pěkný příběh a především questy pohybující se od lehkých parodií až k hlubinám lidské (i jiné) zvrhlosti.
Největším plusem jsou velké kontrasty. Z luxusní čtvrti je to do slumu hned za roh. I ti somráci a prostitutky se po ulicích mísí s lidskou smetánkou. Nicméně všichni jsou jen potravou a oběťmi manipulací tvorů skrytých a nepoměrně silnějších.

Pro: Slušná grafika, nápadité questy, prima hudba, celková atmosféra.

Proti: Respawn, místy příliš akční, nedodělané.

+22 +23 −1
  • PC 95
"Blood! It's your new leg of lamb, your new champagne, your new fucking heroin!"


Já, Město Andělů, a vše, co nabízí. Ve vzduchu visí odor mrtvých krys, přičemž smrad lidské sebestřednosti tu zapáchá ještě mnohem silnějc. Stalkuju ulice Hollywoodu a všímám si osamělého byznysmena, který ve dvě ráno čeká na autobus. Třemi slovy ho instantně svádím a vedu do potemnělé uličky kousek opodál. Zakousávám se do tepla jeho životní číše, zatímco sleduju světla centra a naslouchám zvukům toho shluku lupičů u klenotnictví. A tento terapeutický meta-příběh, který si vně toho stanoveného vytvářím sám, je tím pravým důvodem, proč tuto hru tak miluju a proč se k ní pořád vracím.

Není to hra o emocích, ale lidskou podstatu předkládá způsobem zaměreným primárně na omphaloskepsi. Což miluju. Lidé jsou empatičtí. Dokonce i soucitní, ale hodně často prostě nemají zájem. Shovívaví a krutí jsou ve stejné míře, vázaní jsou vždy jen sami sebou a nikým jiným. Totální Jean-Paul Sartre. Opět, j'adore.

Už jen svou estetikou je mi to jedna z nejpříjemnějších záležitostí vůbec. A je rozhodně fér říct, že tady fantastická atmosféra absolutně přebíjí neadekvátní herní mechanizmy. Z čehož by mi jinde křípaly zuby. Tato hra má ale těch es mnohem víc. Příběh překračuje hranice typických upířích historek, aby se soustředil na témata jako politika, respekt tradicionalismu, anarchie a vzpoury, chamtivost a korupce, a morální následky našich činů. Má neskutečně barevné obsazení, zahrnující trefené pařmenky, záhadné učence, samotářské rebely, nájemné vrahy, kteří si v důchodu přivydělávají vykládáním budoucnosti, etc. Nabízí závratné množství opravdu vysokokvalitních questů, mezi nimiž jsou i ty nejtriviálnější úkony zpracovány tak, že si každičký z nich budete důkladně pamatovat i léta po dohrání. Navrch toho se k většině těchto qeustů dá přistoupit několika jinými způsoby, a vaše volby v tomto směru opravdu mají vliv na to, jak se příběh dál vyvine a jak na vás následně svět bude reagovat. Třešničkami na dortu budíž hluboce imerzivní svět, skvělá grafika a mimika postav, a naprosto parádní soundtrack.

Druhá strana mince je špinavá. Hratelnostně je to na facku, poněvadž ani jeden (ani jeden!) hratelnostní prvek není vypilovaný ani k správné funkčnosti, natož pak k příjemné zábavě. Ale to nevadí. Opravdu, fakt to nevadí. Vlastně je to v konečném důsledku jen dobře, že se to hraje obtížně - jednak to tak svým způsobem lépe ladí s celkovou náladou hry, druhak tak člověk mnohem dřív ví, jestli to má vůbec cenu hrát. Protože jestli si už při prvním souboji neřeknete, že to za to utrpení stojí a stát bude i nadále, můžete to rovnou vypnout.


"Love it or hate it, this game is pure magic."

Pro: Je to jako tělu neškodná droga...

Proti: ...která člověka dostane hodně vysoko a do úplně jiné dimenze, přičemž si ale člověk pořád uvědomuje, že mu to není zcela příjemné.

+22
  • PC 100
Hra VtMB, a jelikož napsat zkratku je snad delší než samotný název hry-tak dále jen Vampire, se ke mě dostala hned po tom co vyšla, bohužel má znalost angličtiny byla hrozně špatná, byly to ty doby co jsem neměl rád filmy s titulky (teď už neztrácím čas ani stahováním titulků) a hru jsem si tudíž nevychutnával, CZ trvala nekřesťansky dlouho a jednu dobu se dala tuším hrát i s nějakými 70% češtinou. Z té doby si ale opravdu nic nepamatuji a pravá euforie začíná až když si koupím SCORE s právě přiloženou hrou . Pche.. místo hry Gun. Myslím že místo omluv za neuvedení Gunu bychom měli my děkovat SCORE za Vampire.

Hra Vampire je opravdu umělecké dílo. Od začátku vás pomalu seznamuje se světem kde se na česnek,vodu a kříž nehraje. Upíři jsou mezi námi a jen pár zasvěcených ví o jejich přítomnosti. Tahle fikce upírů působí asi nejlépe. "Nemůžu vejít do domu do kterého jsem nebyl pozván" ."Na slunci zezlátnu" a podobné sračky ať si nechají. Na začátku proběhne soud vašeho stvořitele který vás opravdu neměl proměňovat, dodnes sice nechápu proč to vůbec dělal/a ale trest je jednoduchý..SMRT. A to možná i pro vás nebýt "vůdce" Anarchů Ninese(v úvozovkách protože Anarchové nemají vůdce) který zasáhne do vašeho soudu a princovi nezbývá než vás ušetřit. Pokud budete věřit Ninesovi že by vás princ zabil nebo princovi že to opravdu neměl v plánu hra opravdu nechá na vás. A to vesměs všechny věci. Hodně důležitých věcí se dozvíte třeba s věštby která v každé druhé hře byla prostě klišovitá a byl to blábol,ale tady to suprovně funguje protože vše se opravdu vyplní. Ale dost už k příběhu. Po tom co vás princ seznámí s pravidly alias nedělej bordel nebo tě někdo z nás sejme se dostanete do světa. Nebo alespoň před budovu kde na vás čeká další suprovně udělaná postava Jack. Rovněž Anarch který vás zasvětí do věcí trochu praktičtěji než těch pár princových keců.

Už tady lze ale pozorovat problémy. Plížení je divné a moc nefunguje. Proto možná budete plížící tutorial párkrát opakovat nebo jednoduše použijete schopnost tranz. Nehledě na to že postava se jen trochu přikrčí takže plížení v šachtách je prováděno hlavou ve stropě. Boj taky nevypadá kdovíjak dobře ale aspoň v praxi funguje a třeba S a levé tlačítko způsobí že vaše postava po nepříteli vyskočí. A střelba ? Ta je úplně nejhorší a při tutoriálu máte problém trefit 4 flašky z 1 metru. Aspoň ale hra dává najevo že je RPG. Po tomhle tutoriálu kterým vás provede vtipkující Jack se vydáte do první oblasti.

Santa Monica je zpracována suprovně. Ihned vás pohltí soundtrack a parádní noir atmosféra. A co teprve křik ženy v Downtownu (jen zvuk , nikdy jsem nikoho nenašel). Poprvé jsem se v nějaké hře setkal s tak suprovou interakcí. Doma máte laptop s mailem, rádio, televizi a vlastní schránku. V té době jsem fakt čuměl.

Hlavní úkoly jsou kvalitní a jak už jsem řekl hodně věcí si prostě musíte zařídit sami. Máte se proplížit na loď a nemáte dobré přesvědčování ? Ani plížení ? A co takhle hackování ? Taky ne ?? A aspoň lockpicking ?? TAKY NE!! No pánové, v takovém případě jste pěkně v prdeli. Rovněž vedlejší úkoly jsou parádní a nostalgicky vzpomínám na pátrání po Lily v SM nebo na takovou menší bokovku "nafocení pár fotek s protézami u místního chirurga". A když už chcete být aspoň nějak zlí když vás všudepřítomná maškaráda sere. Co takhle hacknout se do mailu místního doktora, zjistit že má románek a pak ho hezky vydírat. Nebo prodat chudákovi kolík co jste našli opodál a tři balíčky krve se slovy že má šanci na záchranu když zabije vrchního upíra taky nemá chybu a ač ztratíte bod lidskosti tenhle úkol se finančně opravdu vyplatí. Ano chudák je schopný dát za záchranu vše a vy ho pošlete na prince, nebo třeba prezidenta se slovy "je to on". Tohle opravdu NEMÁ CHYBU!! A usmíření dvou sester tak že dodnes lidi neví jaký je na to přesný postup a Q sahá až k počátku kdy jednu z nich potkáte.. ach ty vzpomínky, i když co to kecám xD hrál jsem to včera :)

Taky záleží na tom jaký klan si vyberete. Máme tu umělecky založené Toreadory kteří mají nejblíž k člověku. Obávané a tím pádem i nenávidéné mágy, z řad upírů, Tremery. Debily (rozuměj bijce) Brujahy. Zvířecí gangrely kteří si libují v přeměnách a bestie uvnitř je náchylnější k vypuštění (každý komentář má nejdebilnější větu- ulehčím vám námahu, tohle je ona! xD) . Magory Malkaviany kteří jsou nejzajímavější klan vůbec. A jsou schopní hádat se s dopravní značkou STOP a s místním reportérem zpráv v televizi, na druhou stranu mají vysoké vnímání a jen málo z "tvorstva" je dokáže oblbnout. No a někde na vrcholku jsou Ventury kterým je trochu blivno z krve spodiny a jsou prostě ti typičtí charismatičtí blbci (taky nechápu proč vypadají tak divně, skin podobný princovi by byl lepší) . A jako poslední tu máme nosferaty. Obludy které se musí plížit kanály protože jsou tak hnusné ale na druhou stranu se schopnostmi převyšující ostatní klan.. Tak za koho pojedete vy? Hodně klanů má jiné dialogy tak rozhodujte moudře a někteří mají přístup k ultimátním disciplínám. Vrchol všecho (ega?) Venture třeba ovlivňuje mysl postav už při rozhovorech a může tak snadno a bez charismatu donutit oběť přistoupit na jeho podmínky. Nebo takový Tremere může kolem sebe vyvolat hromadné zvracení krve.

Vampire nabízí kromě vlastních schopností jak střelné zbraně (a ty jsou 99,99% hry k hovnu) tak zbraně na blízko které jsou hlavně zpočátku pokud nejste gangrel (ti si vystačí s drápkama) hodně účiné a rozhodně se do nich vyplatí investovat. Jsou tu obyčejné předměty jako katana nebo ujeté předměty jako utrhlá ruka. A někde u konce se dostanete k plamenometu který je prostě nejlepší zbraní ze hry ale je do ní míň munice než měl Bruce Willis ve finále na střeše budovy nakatomi ve smrtonosné pasti 1.

A tohle je jen začátek. Postupně jak odhalujete politiku upírů a setkáváte se s dalšími postavami a názory a celkově se rozhodujete ke komu se na konci přidáte. A hra dostává ty pravé grády a nepustí vás dokud jí nedohrajete.

Tohle je opravdu jediná hra u které mě opravdu mrzí že nemá pokračování a nikdy mít nebude přestože je to geniální dílo. A celkově.. proč není víc her s upírama ? Tenhle fakt nepochopím.. snad časem něco podobného bude :/

Pro: Atmosféra, soundtrack, úkoly, postavy, různorodné možnosti, grafika (ať si říká kdo chce co chce ale s res patchem to vypadá pořád luxusně), JACK alias Bender!!

Proti: jak od toho někdo může čekat akci s pokročilou fyzikou? , no a bugy které jsou dnes už snad z většiny vychytány ale něco prosté spravit nejde

+19 +21 −2
  • PC 100
Jsou hry, které jsou takové kvality, že bych si nejraději nechal vymazat paměť abych si je mohl zahrát znovu poprvé a znovu si užil tu nejlepší první hru. A vedle Starcraftu 2 a Zaklínače, je i Vampire Masquerade Bloodlines jednou znich.

Poprvé jsem tuto hru viděl v jednom díle GAMEPAGE, před několika lety, už tehdy mě velice zaujala její upírská tématičnost, avšak čas minul a nepamatujíce si název hry, jsem na ni zapoměl. Teprve v roce 2008, kdy se mi náhodou dostala do rukou, jsem měl příležitost si ji zahrát.

Opravdu jsem nevěděl co mám přesně čekat a tak jsem jen trpělivě čekal co ze hry vyleze. Následné zážitky se dají popsat jenom jako takové "Tsu-nami" dojmu.

Bezesporu nejlepší stránkou hry je její atmosféričnost a svět. Tento svět je prostě temnější, zkaženější, či jestli chcete v pokročilejším stadiu rozkladu. Atˇ je to polorozpadlá nemocnice, strašidelný hotel, či hlubší části stok, kam lidská noha nepáchla přes třicet let. Všude prostě člověk cítí tu surovou atmosféru, která je tak úžasná. A díky rozsáhlým informacím (pramenících z původního World of Darkness), hráč jen hltá jednu informaci za druhou a pomalu odhaluje nová tajemství, tohoto světa. Tento fakt zaručuje to, že Vás hra jen tak nepřestane bavit. A do tohoto světa s ponurou atmosférou se vrátite znovu.

Hra nabízí volbu jednoho z upírských klanů. Každý znich se vyznačuje jinými kvalifikacemi a schopnostmi a v tomto ohledu se otevírá další velké pozitivum celé hry. A to je, že tato hra se dá hrát různými způsoby. Je tu často kladen důraz na to jak byl úkol proveden. V této hře opravdu neplatí, že vždy je nejlepší vtrhnout dovnitř, všechny postřílet, sebrat klíče a otevřít sejf. Místo toho se může hráč proplížít, hacknout počítač, či otevřít trezor paklíčem, a to vše bez ztrát na životech.
Podle zvoleného způsobu se pak i liší množství exp. které hráč obdrží a za které vylepšuje své atributy.

Toto akční RPG nezapře své tvůrce a tudíž po vzoru Falloutu, je i tady je rozsáhlý systém dovedností a vlastností, takže každý si opravdu dokáže přizpůsobit postavu na tělo, ať už je to skrývající se Ajťák, který usmrcuje výstřelem z brokovnice, skrývající se ve stíném rohu, či chladnokrevný zabiják, který do davu gangsterů, naběhne vyzbrojen jen basebalovou pálkou. Vtipné jsou pak ty scény, kdy si postava s pokročilým přesvědčováním vleze do jídelny a začne si hrát na hygienika, nebo začne zkoušet hlídkujícího policistu, zdali zná oběžník B 68.

Jak už jsem zmínil, tak k tomu nejlepšímu patří postupné odhalování nových věcí.
S novými lokacemi se objevují nová Npc, informace, předměty a questy. Člověk se tak neustále vrhá dál do tohoto přiběhového víru. Může tak poznat příběhy starších upírů, jejichž jedinou touhou je dočkat se další noci.

Je velká škoda, že tato hra není o něco delší, vzhledem k tomu, že další pokračování už nebude. Dvě další městské čtvrti by neuškodily a stejně tak další vývoj osudů jednotlivých Npc. Celková hra dokáže tak nabudit až je člověku prostě líto, že musí skončit. Avšak, i tak se dá hra projít znovu a to třeba za jiný klan a jiným způsobem.

Ovšem není nad to, se v klidu ve svém santa mockém bytu, podívat do e-mailu. Při tom poslouchat v televizi zprávy o podivném tvoru, vyplaveném na pláž. A pak si zajít do krevní banky a smlouvat s Vandalem o ceně krevního balíčku.

I přes chyby tomu prostě musím dát 100%

Pro: Tato hra a zvěstovatel "soudného dne" postávající na rohu

Proti: Bugy ( s novými patchi, však minimálně), krátka doba hry, absence pokračování.

+19
  • PC 95
Tohle RPG mě potěšilo svojí ukecaností a orginálním pojetím. V zásadě se jedná o detektivku z upírského prostředí, která disponuje moc hezky ztvárněnými lokacemi, bohatými rozhovory a možností volby přístupu. Lokace a potažmo hra samotná jsou poněkud kompaktnější, než třeba už zmiňovaný Deus Ex, rozhodně to ale není na škodu, spíš naopak. Bloodlines jsou výtečnou hrou, kterou by neměl pohrdnout žádný fanda RPG.
Bohužel ale má i svoje chyby - některé bojové pasáže jsou nepříjemně dlouhé a repetetivní (vzpomínám si na nějaké kanalizace), engine není úplně vyladěný a hra obsahuje nemalou řádku bugů, kdy některé můžou docela pocuchat nervy.

Pro: příběh, dialogy, postavy, volnost při vývoji postavy

Proti: bugy, bugy, bugy. a neodladěný engine. čtvrt roku betatestu navíc dával bych dost možná stovku.

+17
  • PC 100
Temné dobrodružství plné upírů. Úžasná noir atmosféra říznutá místy do parádního hororu. Akční scény možná nepůsobí nejlépe (místy lehce zmatené, nevyvážené či snadné), ale o tom tahle hra vůbec není. Tahle hra je o atmosféře temnoty, která by se dala krájet.

Lokace neoslní svojí rozlohou, ale zpracováním, které dokonale dokresluje upíří téma. Noční život jaký nikdo nezná, války znepřátelených upířích klanů, vyžizování účtů, to všechno a mnohem víc si háč vyzkouší a hra ho nepustí, dokud ji nedohraje. Nebo dokud mu nespadne.

Tím se dostáváme k jediné slabině hry. Tou je technická nedokonalost. Neříkám, že je to tragické. Já to hrál zcela bez patchů a taky se to dalo. :-) Jen občas nějaký ten bug trošku zamrzí.

Pro: atmosféra, atmosféra, atmosféra, a pak taky všechno ostatní

Proti: sem tam bug ;-)

+17
  • PC 100
K téhle hře jsem se dostal celkem pozdě. Zakoupil jsem ji jako přílohu jednoho nejmenovaného herního magazínu.
Na druhou stranu nemusím litovat, poněvadž neznám zabugovanost téhle pecky. Hru mám krásně ošetřenou, opatchovanou a navíc s výtečnou češtinou. Rýpalové sice namítají, že onen překlad je hrozný, ale já si prostě anglickou verzi jakékoliv hry neužiju pořádně, a to rozumím anglicky docela obstojně.
U té češtiny bych se ještě pozastavil. Ono je totiž věc, né moc vídaná, přeložit ve hře všechno. I textury. Veškeré nápisy a vůbec všechno ve hře je česky. Paráda. Navíc čeština funguje i jako patch.
Ke hře. Ta je naprosto úžasná. Nápadité lokace, skvělá hudba, dabing, prostě dobře se to poslochá i kouká.
Jistě, jsou tu jisté hnusy, třeba postavy, které do příběhu nijak nezasáhnou, jsou opravdu hnusné. Graficky by se hodily tak do Deus ex, ale to je taky o pár let starší. Dále postavy jsou divné. Třeba když hrajete za ženskou a vezmete nějakou těžkou ruční zbraň, tak se zlomí v pase :-D
Designu, zpracování a grafice úrovní se nedá nic vytknout. Třeba Hotel s duchem je úchvatný level. Taky již níže zmíněná Gimblova ordinace:) Zbraně jsou taky hezky vymodelované. Mimika postav je věc nevídaná i když sem tam se zatváří fakt pitomě.
Zvuky, hudba a dabing jsou prostě stoprocentní. Hudba např. od Ministry se do hry skvěle hodí. A dabing? Stačí si poslechnout charismatického Jacka, nafoukaného La Croixe, nebo ujetého Gimbla. Jedním slovem, megasupergigantickápastvaprouši.
Hratelnost je na vysoké úrovni. Bohužel u hry je zmiňován žánr FPS. Není to tak úplně pravda, protože střelné zbraně jsou ve hře téměř k ničemu. Já osobně jsem je sem tam použil na nějakého bosse, když se mi s ním nechtělo moc párat. Celá hra se dá v pohodě přejet s katanou a disciplínami. Takže s tím FPS to není zas tak žhavé. Nicméně střelné zbraně jsou dobře vyvážené, krásně se s nima střílí, takže pokud je někdo používat chce, není problém. Není to ovšem potřeba.
RPG? No, jak se to vezme. Nejužitečnější jsou bojové dovednosti, páčení, hackování, a některá z přesvědčovacích metod. A samozřejmě vylepšování disciplín. Jinak ty body není kam dávat.
Disciplíny jsou parádní věc a nebojte se jich využívat.
Další věc jsou charaktery. Máte na výběr ze sedmi klanů, muž a žena, to je dohromady 14 herních postav. A vězte, že za každou, z těch 14 postav je hra malinko jiná. Třeba jenom to, že upíři ze stejného klanu se k vám chovají jinak. Nejzábavnější je hra za Malkaviány a Nosferatu. Při hře za tyto klany, si užijete spoustu bezvadných hlášek. Hlavně když chce Nosferatu balit ženskou :-DD
Pro začátečníky doporučuju klan Gangrel. Ze začátku jsou silní a mají silné a dobré disciplíny. Naopak největší sráčové jsou Ventrue. Jejich jediná světlá stránka je disciplína Dominance, která se dá využívat i při rozhovorech.
Další kapitola sama o sobě je příběh, který je plný intrik a ojebů. Líbil se mi. Mafie + Deus ex + VTMB=nejlepší herní příběhy.
Na hru existují i mody, které do hry přidávají spoustu věcí, jako další klany, disciplíny, aj.
Celková atmosféra a dojem ze hry 10/10

Pro: Příběh,vizuálně hezké, spousta detailů, úrovně jsou skvělé, disciplíny.

Proti: Zasekávání ve dveřích. Narychlo spíchnuté konce, které se od sebe ani moc neliší.

+15 +16 −1
  • PC 90
VtMB je opravdu netradiční hrou, netradiční v tom ohledu, že i přes všechny svoje chyby dokáže hráče připoutat a nepustit. Ruku na srdce, původní verze byla takřka nehratelná, a nejnovější patche taktéž nevyřeší úplně vše.
Ale je to taková hra, kterou naštvaně vykopnu ze dveří, ona se drze vrátí zavřeným oknem, načež mně znovu pohltí.

Svět World of Darkness nabízí masivní objem informací, s kterým lze udělat opravdové divy.
V Bloodlines z toho nejvíce těží dialogy, kterými autoři dokázali vystihnout celkovou atmosféru universa, kulisy dekadentního L.A. jsou už jen bonusem navíc. Podstatou tohoto světa je lhostejnost vůči všemu, surovost v jednání, absence morálky, či potřeby se ospravedlnit. Hráč nemá na výběr, je stavěn do pozice používané loutky a jako slepička, která se snaží zachránit lakomého a přidušeného kohoutka, musí všem dělat děvku.
Z těch dialogů je cítit tak nádherný rozklad společnosti, kdy to nejegoističtější je normou a je tudíž správné. Dodavatele astrolitu zkrátka zabij...o co jde. Vysávání lidí je v pohodě, jen tě nesmí nikdo vidět. Jo a pokud mně podrbeš po zádech, tak ti někde ukradnu lepší zboží.

Hudba, grafická stránka hry jen dokonale podmalovává celkovou atmosféru, na rok 2004 docela kvalitní. Soubojový systém, paleta skillů, alternativní řešení úkolů - to vše je moc fajn ale stále má nějaký ten nedostatek. V soubojovém systému ztrácejí smysl některé zbraně a schopnosti. Knihy zvyšující atribut, často na základní úroveň jsou v pozdějších fázích hry k ničemu, nebo hráč nemá dostatek bodů v "učení". Některé skilly mají mizivý význam, pokud do nich hráč nezainvestuje maximum (např. finance). No a alternativní řešení úkolů je často nevyvážené, či špatně ohodnocené. Zvláště chybí možnost udělat celou misi jako stealth akci. Quest se hřbitove, je takřka neřešitelný pro jakkoli "vyexpenou" postavu.

Co se týká questů, je jich málo. Ve chvili, kdy se hráč posune do další čtvrti, nedochází k nějakým novým událostem (až na pár vyjímek), takže zpět se hráč vrací jen kvůli skrýši, či dílčímu kroku nějakého jiného úkolu.
Stejně tak, ačkoli jsou postavy NPC opravdu skvěle napsané a namluvené, jejich množství je minimální a nedostává se jim takový prostor, který by si zasloužily.

Srdcovka, které ale s čistým srdcem 100% dát nemohu. Ikdyž je to skvělá herní záležitost, ukazuje mi včem by mohla být rozsáhlejší, pestřější či propracovanější. Sedm klanů, alternativy, herní prožitek ale nabídnou opětovnou návštěvu tohoto světa.
+15
  • PC 100
Geniální RPG ve všech směrech, které mi svou hratelností připomnělo Deus Ex. Také se zde dá všechno řešit několika způsoby, taky to má úžasnou atmosféru a příběh...Upíři mě nikdy moc nebrali, ale tahle hra mě do sebe vtáhla jako bych je miloval od narození:).Jednoznačně 10/10.

Pro: Skvěle zachycený upírský svět, design světa, dialogy, Malkaviáni..

Proti: Nepříjemné bugy, ale nic co by mi bránilo tu hru čtyřikrát dohrát

+14
  • PC 95
Asi jsem divný, ale pokaždé, když jsem v tomhle světě plném démonů, upírů a kouzel, tak se mi vybaví seriál Buffy. :) Nejvíc ale musím na Vampírech vyzdvihnout atmosféru. Především v misi, kdy vyzvedáváte šperk z hotelu, ve kterém straší. Žánrově je hra především RPG, ale u této konkrétní mise jsem se bál víc, než v celém Silent Hillu dohromady. Postup hrou zavisí na tom, kam investujete body ze zkušeností a u každé ze 7mi postav je můžete investovat jinam/jinak.

Na hře mi vadilo velké množství bugů a akční pasáže mohly být taky vyřešeny lépe. To však nestačilo k tomu, abych nebyl tímto skvělým vampírským světem naprosto pohlcen.

Pro: rozhovory, atmosféra, černý humor, znovuhratelnost

Proti: !!!BUGY!!!

+14
  • PC 95
Rozbitá a bohužel nedodělaná hra ... stejně bych ji zařadil mezi mé nejoblibenější hry a to hlavně kvůli naprosto výborně napsaným a nadabovaným postavám (hodně pomáhají i velice dobré animace obličejů). Taková úroveň dialogů je jen v málokteré hře, je viděť že tvůrci pracovali před touto hrou na klasických fallout hrách. I přestože bojová stránka hry je poměrně jednoduší tak mě stále bavilo běhat ve městě s katanou a sekat svoje nepřátele a vysávat jejich krev. Upírská stránka hry je zpracována na výbornou a různé klany za které je možné hrát dodávají na nové hloubce, dialogy ba i dokonce celá hratelnost hry se může změnit podle vašeho výběru.

Pro: dialogy, možnost volby, zajímavé postavy, dobrý příběh

Proti: bez neoficiálních patchů je hra plná bugů

+14 +15 −1
  • PC 100
Nikdy sem nezažil tolik emocí s jednou hrou jako je tato. Když jsem ji poprvé hrál tak mě to hrozitánsky nebavilo, nemohl jsem jí přijít na chuť, pořád dokolečka jsem opakoval počáteční úroveň a hledal jsem co dělám špatně, za který klan mám vůbec hrát, a jak vůbec pokračovat. Tak jsem ji dal k ledu a doufal jsem že zmoudřím. Po delší době sem se k ní vrátil a začal znovu. Vše odsýpalo a já se do téhle hry ponořoval čím dál tím víc. Po prozření že tato hra je v jádru úplně božská jsem už nevěděl že vůbec existujou i jiné hry a to co se mnou provedla bylo neskutečné. Jak jen bych mohl popsat tuto hru, aby ste věděli co pro mě znamená je nadlidský úkon. Dokonalé vzpomínky na prohledávání zašlé nemocnice, kde se úkrývala děsivá upírka, souboj s vlkodlaky v parku, kdy jsem musel čekat na lanovku, návštěva strašidelného domu, kde jsem se bál otevřít každé dveře, ale i normální procházení se po městech, v kterých panoval neviditelný útlak lidí upírama a kde zábava byla prohnilá až k morku kostí. Dobře propleskněte mě radši nebo se začnu hnusit i sobě. Musím uznat že počáteční nezdary byli způsobeny hromadou bugů a celkově slabšího začátku. Ale to nic nemění na tom že se jedná pro mě jednu z her s nejvíce nadupanou atmosférou, kde kapka krve znamená více než cákanec na zdi.

Pro: Charisma, opravdu hutná atmosféra, pach krve :-E , úkoly, grafika, hudba, příběh, prostě vše krom bugů, které jsou už dnes celkem dobře opraveny hráčskou komunitou.

Proti: Pár bugů, ale když je člověk nehledá tak jako kdyby nebyly.

+13 +14 −1
  • PC 90
K této hře jsem se dostal relativně pozdě po vydání, což bylo štěstí, protože se jednalo o už stabilnější verzi. Dodnes s úsměvem vzpomínám, jak jsem netrpělivě čekal na češtinu, která ne a ne vyjít, takže jsem většinou mohl dojít jenom k čínské čtvrti, kde končila. Hrozně se mi líbilo, jak průběh hry ovlivňuje výběr postavy, hraní za Malkaviana nemělo chybu, hlavně během misí v Hollywoodu. Byla velká škoda, že hra měla takové technické problémy, které se jí posléze staly osudné. RPG je to ale skvělé, upírských her je málo.

Pro: Upíři, příběh

Proti: bugy, glitche a všechno podobné

+11
  • PC 90
Hned po Falloutech je to moje nejoblíbenější hra.

O hře jsem se dozvěděl víceméně od kamaráda náhodou, tak jsem si hru sehnal, zkusila a... vida, ona je to jedna z nejlepších her všech dob.

Hned jak vás hra vykopne na ulici, už na vás dýchá naprosto neopakovatelná atmosféra, která na vás nepřestane dýchat až do konce hry (které dost napomáhá goth rock / metalová, industrialová a dark ambientní hudba). Okamžitě mě dostal Smiling Jack, který vás ve hře uvítá, jehož nadaboval sám John DiMaggio (Bender z Futuramy), dostane vás svým humorem a přístupem k věci. Rychle zjistítě, že cokoliv jste ve hře udělali, dalo se udělat ještě jinak. Způsobů je většinou hodně, i když dojde i na situace, kdy na výběr moc nemáte. Uvedu příklad, je to hned první hlavní quest ve hře: Máte získat Astrolite (podomácku vyrobená výbušnina několikrát silnější než TNT) od gangu surfařů, žijících na útesu nad Santa Monickou pláží. Můžete je samozřejmě všechny pobít, ani nemrknou. Můžete jim taky vypnout proud a Astrolite tajně ukrást. Nebo jim odpojit proud a pobít je ve tmě. Nebo prostě a jednoduše přesvědčit namakance u vchodu aby vás pustil dovnitř. Nebo mu tu myšlenku vnutit...

Za každou postavu budete mít pravděpodobně uplně jiný průběh hry a pak taky konec. Každá lokace vás neopakovatelně poznamená (obvzlášť často opěvovaný opuštěný hotel Ocean House (často označovaný za nejstrašidelnější herní moment všech dob), ale takových míst je po celé hře víc :) a každý quest se vám zaryje do paměti. Ano, questy jsou často skutečně originální a díky nim hra slušně odsípá. Nakonec hru dohrajete ani nevíte jak.

Hodně lidí často hře vytýká slabší grafiku. Ano, grafika není zrovna na špičce tehdejší doby, ale mám zato, že byla schválně vykreslena v takovém komiksovém pojetí, nicméně si nemyslím, že nemohla být udělaná líp (sklamání zažijou obvzlášt ti, kteří hrajou za klan Gangrel, jejichž poslední forma přeměny (Protean) vypadá jako kombinace opelichané myši a netopýra :).

A ano, bugy. Často můžou zkazit hru a jejich tam hodně. Naštěstí existuje neoficiální patch (nejvyšší ofic. patch: 1.2; nejvyšší neofic. patch: 5.2 :), který toto řeší a přidává do hry původně plánované, ale nepoužité věci. Použit tenhle patch je prakticky nutnost.

Ve hře snad není jediné hluché místo a budete se bavit od začátku do konce, obvzlášt pokud jste fandové horrorů.

Pro: !ATMOSFÉRA!, questy, svět, příběh, lokace, znovuhratelnost, jedinečnost různých postav, !ATMOSFÉRA!

Proti: S neoficiálním patchem pár bezvýznamných bugů...

+10 +12 −2
  • PC 100
Inspirujte se Deus Ex, tedy asi nejlepší hrou vůbec a cyberpunk nahraďte upíry. Vylepšete už tak dokonalou atmosféru a stylové prostředí nahraďte prostředím ještě stylovějším. Přidejte kopu černého humoru a nahraďte skvělý soundtrack neméně stylovou hudbou. Dostanete hru, která nesedne možná každému, ale milovníci RPG Vám utrhnou ruce. Jediné co hru strašně ve své době sráželo byla neuvěřitelná zabugovanost. Tedy ne až tak neuvěřitelná... spíš neuvěřitelně zákeřná. Na mnoha sestavách i po aplikace posledního oficiálního patche hra nešla dohrát. To je naštěstí už díky skvělé komunitě minulost a nikomu nic nebrání v aplikaci neoficiálního patche.

Pro: Deus Ex zasazený do upírského kabátu, dialogy, Malkavians, soundtrack, stylovost

Proti: Bez aplikace neoficiálního patche velice často nemožné dohrát

+5 +8 −3
  • PC 70
Ukrutně moc moc rád bych sem napařil nějakých 9/10 s tím, že pánové z Troiky konečně překonali sami sebe, Fallouta etc., ale nestalo se tak. Mimo jiné kvůli nešikovně řešenému boji (není to ani akční, ani RPGózní, prostě takové rádoby smířlivé nic) a na áčkové RPG příliš nevyrovnané kvalitě misí mimo LA. Co naopak stojí za opření kola jsou dialogy, animace ksichtíků a interakce s človíčky/upíry obecně.

Mezi moderními RPG jde ale samozřejmě pořád o VELKÝ nadstandard. A pěkně to smrdí noirem.
+2 +9 −7
  • PC 60
Zklamání. První čast hry je skvělá. Máme tu kochání se hezkou grafikou, upírama, holkama, hezkejma postavama, základaní nový postavy. Pak sem si nainstaloval češtinu (tahle hra má podle mě těžkou angličtinu) a bylo to ještě vo něco lepší, protože sem tomu sice rozuměl, ale některý překlady se mi prostě nelíbily. Je tu hodně težký si vybrat za jakou postavu hrát, protože je tu hodně věcí jinak. Trvalo hodně dlouho než mi to sedlo. Jakmile skončí první město tak skončí asi všechno dobré... opustila mě atmosféra, moje nejmilejší jeanette, kterou vystřídá ten pitomej slizák kterej vám cpe jeden stupidní úkol za druhym. Sou tu různý frakce, který vám kromě keců moc nedaj, když k nim zrovna nepatříte. Příběh se točí okolo záhadnýho sarkofágu, kterej si každej jinak mysticky vysvětluje až z něho vypadne nakonec suchý zakončení. Nejvíc mi vadí, že hra neni dle mého rpg gusta. Řešení sou tu max dvě: boj nebo stealth... pokud neinvestujete ani do jednoho, tak se ve hře nepohnete nikam, navíc zkušenosti nedosáváte za boj, kterýho je tady nadbytek a je hodně nepřijemnej a protahovanej, ale jen za splněný ukoly. Rozhovory sou tady ukecaný, ale neni to žádnej planescape tornment.

Pro: Grafika, upíří téma, jeanette a další charaktery, výběr postav

Proti: souboje, stealth, žádné jiné možnosti řešení, bugy, frustrace

+1 +11 −10
  • PC 95
Krásná ukázka vítězství obsahu nad formou.

Pro: skvělý design npc, atmosféra nočního města, vývoj postavy

Proti: bugy, hodně akční závěr