Troll

Od Rake in Grass toho moc nahráno nemám, přesto mě však jejich tvorba baví. Alespoň to, co jsem z ní doposud zkusil. Troll, jejich prvotina, kterou jsem dlouho nemohl sehnat v plné verzi, není výjimkou. Tahle zvláštní arkáda s krkajícími draky, plazícími se Medúsami a havarovanou raketou ze zřejmě již v tu dobu připravované hry Jets'n'Guns je hodně netradičním kouskem, k němuž se možná ještě někdy vrátím.

Trochu mě překvapilo, že se vývojáři neobtěžovali s tím, aby někde popsali ovládání. Vzhledem k tomu, že jsem první boj spustil pomocí myši a následně jsem zjistil, že se Troll pomocí ní i hýbe, kryje a útočí, neviděl jsem v tom moc velký problém. Jenže po pár úrovních už hra byla téměř nehratelná, protože je ovládání až moc citlivé, a tak jsem často nevykryl střelu, kterou jsem vykrýt měl. Zkusil jsem tak, jestli nepůjde použít také klávesnici, a na štěstí to šlo. Pak už jsem přicházel o životy v podstatě jen vlastní vinou, protože jsem byl někdy až moc zbrklý.

Postupně jsem likvidoval jeden hrad za druhým a prošel jsem při tom přes pláně, bažiny, pouště, lesy a hory až na pustinu, kde došlo ke konečnému zúčtování. To mi nepřišlo až tak těžké, jako některé z předchozích úrovní. Asi pátý hrad od konce byl podle mě nejtěžší, protože na mě nabíhala spousta nepřátel a navíc pořád padaly bonusy a já musel sledovat, jestli mi pomohou nebo ublíží. Snažil jsem se tak brát jen srdíčka a ostatnímu bordelu se pokud možno vyhnout.

Po zdolání posledního bosse jsem se v žebříčku vyšplhal až na třetí místo. Jelikož lze ale bitvy opakovat, bylo snadné, dostat se až na vrchol. Následně mě hra vyzvala, ať vyzkouším cheaty a vypsala mi jejich seznam, tak jsem si vytvořil nového hráče jménem Cheater a ty podvody zapnul. Funguje jich sice jen půlka, ale jsou tak silné, že bych s jejich pomocí měl hotovo během chvilky a skóre by sahalo do neskutečných výšin. Chyběla by mi ale ta radost z pokoření obtížných úseků.