Pro pohodlnější navigaci i přístup k pokročilým funkcím Databáze-her.cz doporučujeme povolit si ve svém prohlížeči JavaScript.

Komentáře

  • PC 80
(K celé sérii)
No zaplať pánbů. Tak se mi to líbí.
Po nemastném neslaném a bezduchém New Frontier jsem doufal, že mi poslední část mé oblíbené herní série spraví náladu. A světě div, stalo se tak. Docela.

Stačilo jen několik počátečních sekvenci z první epizody a hned jsem tehdy věděl, že už teď se mi to líbí víc než celá třetí sezóna. Série opět nasadila pomalejší tempo a v rámci mezí i pochmurnější atmošku, což jsou aspekty, které hodně fungovaly právě v prvních dvou sezónách, jsem rád, že se k tomu tvůrci vrátili. Nutno ale podotknout, že čtvrtá série šla stejnou cestou jako New Frontier - na rozdíl od prvních dvou her se příběh netočí kolem nějaké velké "cesty", během které hrdinové řeší, kde sehnat jídlo, přístřeší, atd., ale zaměřuje se na určité místo, ve kterém vše začne a také skončí. Na rozdíl od New Frontier to ale čtvrtá série dělá lépe. Hra si dává na čas, aby hráč poznal nové postavy, ke každé si vybudoval nějaký vztah, plus i nasál atmošku celého místa. Velkou roli v tom ale hraje i fakt, že jsme opět v kůži sympaťačky Clementine, která je lepším pojítkem s předešlými sériemi než byl nováček Javier. Základním kamenem série je ale její vztah s malým AJem, který silně připomíná její vztah s Leem v první sérii, ovšem tentokrát v prohozené pozici. AJův charakter se bude budovat podle toho, jaké mu bude Clementine dávat rady a jak ho bude usměrňovat. A hra skvěle hráče přinutí, aby to vůbec nebral na lehkou váhu, už v první epizodě je kvůli němu jeden "WTF O__O" moment, díky kterému si bude muset hráč dobře promýšlet, jaké dialogové možnosti u něho od té doby vybírat, protože to může mít velký vliv na děj a jeho postavy. Takže bacha.

Celkový příběh není špatný, ovšem není to zas až tak napínavá emoční ždímačka, jako v případě prvních dvou sezón. I tak má ale série mnoho velice hezkých a pamětihodných momentů, díky kterým má ta hra prostě duši. Ať už je to scéna první večeře s bandou bývalých školáků, kteří slouží jako vedlejší protagonisté příběhu, Violetin zpěv ve třetí epizodě, případně i mnoho úsměvných odkazů na první sérii, ta hra to prostě dělá dobře. U nových postav jsem si našel oblíbence (zmíněná Violet, pak ještě Aasim a Louis), v mnoha momentech jsem byl napnutý jak kšandy (mimo jiné i kvůli novému stylu gameplaye, který krapet přičuchává k Resident Evilům a novým Tomb Raderům), plus v jedné pasáži jsem měl dokonce i na krajíčku. Je to zkrátka velmi dobrá Walking Dead hra. Ale stejně si myslím, že první dvě série byly o něco lepší. První o mnoho, druhá o chlup. Velice nadšený jsem byl z návratu Lilly. Už od konce první sezóny jsem doufal, že se ještě objeví, přičemž udělat z ní v podstatě hlavního padoucha hry, bylo velice chytré. Lilly tak není žádným generickým nudným záporákem, hráč už ji zná, v minulosti si k ní utvořil nějaký vztah. Tudíž nahlížet na ní jako na ledabylého padoucha mohou snad pouze hráči, kteří první sérii nehráli.

Musím se ale vyjádřit k samotnému konci.
Už od začátku hraní jsem tušil, jak to celé asi dopadne. A když ve třetí epizodě proběhla ona zásadní konverzace mezi Clem a AJem, který se jí přiznal, že už se mu nějakou dobu zdá o tom, že ji kousnou, načež ona zatvrzele řekla, že kdyby k tomu došlo, musí ji zabít, hned mi bylo jasné, co mě na konci čeká - Clementine bude mít stejnou smrt jako Lee. Neměl jsem příliš velký problém se s tím smířit, přeci jenom... tohle jsou Walking Dead. První série skončila hořkosladce a druhá velmi smutně, alespoň tedy pro mě (Zastřelil jsem Kennyho a Jane poslal do hajzlu). Tudíž jsem si řekl, že do ducha série se to vlastně bude hodit. Když se tudíž Clem v závěru objevila živá, zdravá a veselá, doslova jsem tomu nějakou dobu nemohl uvěřit. Myslel jsem, že je to celé jen AJova imaginace. Až po naskočení závěrečných titulků jsem si řekl: ,,Jako fakt?" Samozřejmě jsem velice rád, že to Clem celé přežila, ale nevím, zda mi ten extrémní happy end, který je dokonce větší než v New Frontier, úplně sedí. Já vím, že zabití Clem ve stejném stylu jako Leea je vcelku předvídatelný a laciný, ale byl by z toho zároveň prostě cítit ten duch nemilosrdných telltale Walking Dead. Tenhle nesmírně sladký konec je jak něco z úplně jiné hry. Vůbec by mi nevadilo, kdyby to celé skončilo onou scénou, kdy AJ, za doprovodu skvělé písně Take Us Back, míří zpátky do školy a po zavření vrat by naskočily titulky. Ale tak... racionalizuju si to onou radostí, že Clem je po tom všem v pořádku. Vlastně mi to vadí, ale... taky vlastně nevadí. Ale taky vadí. A nevadí, víte co...

Ve výsledku ale spokojenost. Sice jsem čekal velice emocionální finále (které teda bylo, ale ne podle mého gusta), při kterém bych na konci vypadal nějak takhle, ale i tak se s celou ságou loučím s úsměvem na rtech.

A na závěr si ukradnu výborné spoilerové shrnutí celé ságy.
Lee couldn´t handle it.
Kenny didn´t see the point.
Clementine couldn´t stand it.

Pro: příběh, postavy, napětí, nový gameplay

Proti: zbytečný collectibles, z určité části v podstatě konec

+26
  • PS4 100
Tak si dám taký emocionálny komentár, ktorý je vlastne len takých chŕlením dojmov a reminescenciou na celú mojú skúsenosť s Walking Dead sériou, tak vopred anticipujem a ospravedlňujem sa, že sa nedržím úplne žánru.

Z celej série nenávidených otázok „čo je moje jedno najobľúbenejšie“ je asi len jedna, v ktorej mám fakt jasno: a to najobľúbenejší herný charakter, aj keď som si ich zamiloval plejády. A nebol by to ani Harry DuBois z Disco Elysia (hoci ten je najviac relatable, tam tiež nie je o čom), nebola by to ani hlavná postava z KotORu, ani Bezmenný z Planescapu, ani hlavné postavy z Baldur's Gate II, Mass Effectu či Inquisition, dokonca ani April Ryan z Longest Journey (aj keď tu je fyzicky nemožné nezbožňovať). Je to Clementine.

Nikdy som nebol fanúšikom frančízy (komiksy som kedysi nejak čítal, bol asi fajn, ale moc spomienok mi naň neostalo, seriál som nevidel vôbec), preto, keď som pred mnohými rokmi rozohral prvú sériu, tak ma extrémne prekvapilo, ako hrozne ma to chytilo za rebrá, ako som to prežíval. A po jej konci som si fakt nabulel do vankúša, čo si budeme, stala sa z toho inštantná srdcovka. Aby som len zvýraznil, aký to malo pre mňa fakt osobný význam, tak práve tu vďaka Clementine som si prvý krát v plnej sile (vo večnej debate kladný-záporný vzťah k deťom) uvedomil, že mám decká fakt rád.

Toto emocionálne tempo bolo udržané v druhej sérií, ktorá bola síce o trochu slabšia, ale stále skvelá, stále to bol jeden z tých príbehov, na ktorých mi fakt záležalo a kde čakanie na uzavretie príbehu bola súčasťou môjho života, niečo, na čom som sa aktívne tešil. Lenže potom sa Telltale, ktoré sa okrem Walking Dead ešte s Wolf Among Us vyšvihlo k štúdiam, ktoré ma fakt zaujímali, moc zamilovalo do svojej šablóny a začali plodiť jednu generickú hru za druhou (nehovoriac o tom, že sa odhalili príšerné zamestnanecké pomery, kvôli čomu aj krachli), a to sa odrazilo aj na kvalite tretej série, New Frontier, ktorá bola extrémne mediocre.

Tou vinou vychladol aj môj vzťah k tomuto srdcovému príbehu, pretože som čakal, že nie je inej cesty, než, že sa to celé utopí v tejto priemernosti. Preto, keď vychádzala posledná séria, už som o to aktívny záujem nemal a nechal som to tak. Dostal som sa k tomu až teraz v dosť náročnom časovom období, kde som si povedal, že presne návrat k známej nenáročnej hre, kde jedna epizóda trvá tak dve hodiny, je ideálnym odpočinkom po večeroch, a že ma nostalgicky in the end fakt zaujíma, ako to s Clementine dopadne. Tak som si to dal znova od začiatku aj s poslednou sériou.

A... wow. Je naprosto fantastická. Tak moc, že úplne inštantne sa mi vrátil ten dojem živej srdcovky, a nie len nostalgická spomienka, že toto som mal kedy rád, a v mojej citlivej dušičke prekonala aj tú sériu prvú. Poteší samozrejme aj to, že generická gameplayová šablóna bola podstatne občerstvená a hrá sa to hladšie a lepšie, než predchádzajúce, ale to je skôr príjemný bonus než niečo kľúčové. Rovnako ako je fajn, že hoci mi na samotnom settingu zombie sveta nikdy zas tak nezáležalo, a boli to pre mňa postapo kulisy pre príbeh, tak aj tu to dokáže nájsť ešte nejaké nové témy, perspektívy a situácie.

Hlavne je tu ale opäť cast brilantne napísaných charakterov, ku ktorým aktívne človek niečo cíti, každá epizóda nabitá breathtaking príbehovými momentmi a twistmi, je tu niekoľko silných a ťažkých morálnych diliem, ktoré nepôsobia umelo, ale presvedčivo ako reálne situácie. A na ktorých mi tak záležalo, že dvakrát som reštartoval celé epizódy, lebo hneď po rozhodnutí som mal škrenie na duchu, že takto by sa moja postava nerozhodla a že fakt nebudem spokojný, keď sa príbeh, na ktorom mi tak záleží, vyvŕbi v tejto línií. A tak som radšej jeho vyvrcholenie posunul o večer-dva, aj keď som sa v imerzií ho samozrejme nevedel dočkať. (A nie je to save scum, keď hrám za postavy, čo sú lepšie než ja a nemali by trpieť mojími chvíľkovými fuckupmi.)

Znovu pardon, že táto „recenzia“ je len séria generických klišovítých superlatívov, ale ako to u srdcoviek býva, iný deskriptívny aparát na tom nemám. Ja som si v epizóde záverečnej prešiel celkou škálou rozpoložení od napätia, kde som si klasicky bol párkrát odskočiť na cigáro, lebo to bolo too intense, cez rezignované „dead inside“ a smútok, kde sa tie slzy do očí drali, až po akúsi katarznú nádej, a mám z toho furt taký šťastný dojatý afterglow, ktorý mi ešte pár dní vydrží. Vskutku best ending ever.
+14
  • PC --
<-předchozí část komentáře

Dost zásadní je grafický downgrade. Vypadá to, jako by se autoři chtěli přiblížit komiksové předloze a výsledek je bídný. Pozadí scén působí staticky, jalové barvy a špatné nasvícení byly pro mé oko mnohem méně líbivější a už tak zastaralý engine vypadá ještě hůře.

Zatímco první tři epizody jsou unylé a nezajímavé, čtvrtá je v první půlce to nejhorší a ve druhé naopak to nejlepší z celé Final Season. Nevím, jak moc se do kvality hry odrazily problémy Telltale, ale poslední sezóna mi přijde jako zdaleka nejslabší. Nepromyšlená, emocemi nepolíbená a s lehce očekávatelným koncem.

Hodnocení: ✰
+12 +13 −1
  • PC 75
Čtvrtá a zároveň poslední epizoda poslední série The walking dead nebyla úplně to, co jsem očekával.

Neříkám, že to bylo úplně špatné - první hodině bych dal tak 90%, ale ta druhá byla hrozně natahovaná a nudná. Je to hrozná škoda, protože kdyby to tak nenatáhli, tak by to ve mně mohlo zanechat větší vzpomínku.

Hudba byla jako vždy skvělá a dost mě překvapil příběh, když jsem se dozvěděl, že Clem vlastně neumřela. 

Další problém téhle epizody bych viděl v naprosto stupidním ovládání, které vás po pěti minutách dívání na cutsceny nutí během několika vteřin kliknout na naprosto nepřirozou kombinaci kláves. Samozřejmě jsem to několikrát nestihl a pak jsem si tu cutscenu musel vysedět znova.

Ikdyž poslední epizodu nehodnotím zas tak dobře, tak obsah, který byl v předchozích třech epizodách rozhodně stojí za to.

Pro: Příběh, akce v první části, hudba

Proti: Nepřirozené ovládání, druhá část

+11
  • PC 40
Čtvrté přikázání věrozvěsta moderního adventurismu nemělo nikdy spatřit světlo světa. V nejlepším se má skončit a TT moc dobře věděli, proč to celé odpískali. Kdyby byl příběh uťat v třetí episodě výbuchem na lodi stylem - všichni chcípli, vzpomínejte v radosti - tak by to nemělo chybu. Leč nestalo se a v poslední epizodě mi byla naser vírovaná zcela zbytečná nastavovaná kaše.

Ufňukané rozum bradování všech zúčastněných nebralo konce. Malý Bubu mi byl krajně nesympatický od samého začátku a marně jsem se ho snažil zbavit. Politicky korektně naprogramovaná Clementine ho však nemohla poslat do háje nebo alespoň pořádně okřiknout. Bylo jí povoleno pouze ťuťu a ňuňu. Nakonec se stalo přesně to, co každý očekával. Opěvovat trapný patos plný recyklovaného klišé z předchozích dílů není možné. Naprosto příšerný závěr legendární herní značky.
+8 +12 −4
  • PC 90
Konec dobrý, všechno dobré. Po zhruba odehraných 50ti hodinách celého univerza jsem odcházel od hry spokojeně.

Jasně, někdo by mohl namítat, že ten konec je moc americký, ale víte co? nejlepší je si to zahrát a počkat, jaké emoce se objeví u vás.

Protože hra jako celek je opravdu skvělej zážitek, když jdete epizodu po epizodě, opravdu hra umí zaujmout a dokážete si k postavám udělat city. Hra dokázala ve mne vzbudit, vztek, lítost, smutek, pobavit mne a to je známka toho, že jsem se u toho bavil.

Co se týče Final Season tak tvůrci zvolili pomalejší rozjezd, chvíli trvá než se k něčemu dopracujete a než se začne něco dít, ale jakmile dojdete do toho bodu, tak vám dycky vyrazí dech nečekanou situací. To se mi hrozně líbilo a to na tý sérii opravdu mám rád. Nečekané setkání se tu taky uskuteční, ale nerad spoileruju takže o co konkrétně jde, to si zjistěte sami.

Ve výsledku poslední část Final Season dostane opravdu grády a je to fakt akční konec, kterej se mi líbil a já celkově byl i s rozhodnutími spokojen.

Co naopak mne trochu vadilo, bylo ovládání. Ne, že by se upustilo od QTE, ale akční pasáže už ovládáte v duchu akční hry, takže si mrtváky zabíjíte sami zmáčknutím dvou tlačítek(kláves) a musíte s postavou se pohybovat a utíkat. Ne, že by to nebylo oživení, ale bylo to celkem nešikovný, dost jsem umíral, ale naštěstí pokračujete od bodu, kdy se vám to nepovedlo a to bylo jediný plus. Raději to měli tvůrci nechat na QTE a nesahat do toho, akorát jsem byl z toho zmaten.

Ale celkově dostala Final Season péči, graficky je to fajn a opravdu rozhodnutí jsou tu těžká a jasná, takže pěkně vám to hra dát sežrat, pokud jste se rozhodli nějak jak jste nechtěli. Bylo to fajn, to mi vůbec nevadilo.

Takže ve výsledku jsem opravdu rád za ty strávený hodiny, byl to zážitek a rozhodně hra vás nutí ke znovuzahrání, protože najdete spoustu situací, kde by jste se chtěli rozhodnout jinak a to se prostě musí zkusit.

Pro: emotivní příběh, rozhodnutí, Klem, návrat jedné postavy, která měla dobrej průběh, vylepšená grafika

Proti: akční pasáže hrajete sami a je to divný, pomalejší rozjezd, občas některá rozhodnutí nejdou ovlivnit, občas se některé postavy chovají divně, bugy tu pořád jsou ale jen kosmetického rázu

+8
  • XOne 70
Jakožto fanouška seriálových baletících zhniláků od AMC ( hlavně první 3 série ) a úspěšnému dohrání první, druhé i sérii New Frontier, stejně jako spin-off o Michonne ( kteroužto si pamatuji jako skvělé zjevení se svým němým, osekaným doprovodem v závěru tuším druhé nebo třetí seriálové série, kdy to ještě mělo grády ) bylo nevyhnutelné poprat se se závěrečnou ( snad ) sérií.

Jak obálka napovídá, setkáváme se opět s Clementine, která se po událostech v New Frontier ujme malého AJe a snaží se protloukat mrtvolným světem, jak to jde a vštěpuje malému černouškovi pravidla přežití. V poslední epizodě, která má opět 3 acty, první je věnována útěku z explodující lodi, druhá vzájemnému shledávání se ostatními výrostky a následnému pokusu o návrát do internátní školy a poslední … to už musíte zjistit sami, jen napovím, že zakončení je víceméně očekávané.

Kolem a dokola je tato poslední sezóna víc akční ( kvituju ), ale nové postavy mi zajímavé nepřišly ( James. Minnie, Louis a další ) a hlavně celková nosná myšlenka kolem budování vztahu AJe a Clementine nepříliš atraktiviní a povedená, takže za mě lepší průměr, jak pro tuto poslední epizodu, tak pro celou hru, nápad TT originální, ale další podobný asi už nezkusím – 70 %
+6