Pro pohodlnější navigaci i přístup k pokročilým funkcím Databáze-her.cz doporučujeme povolit si ve svém prohlížeči JavaScript.

Komentáře

  • PC 95
Na začátku roku jsem si zopakoval první díl a tak mi teď na konci léta nic nebránilo zkusit i ten druhý. A už po první hodině hraní jsem tušil, že to bude opět má hra roku 2023.

Tutoriál s Elohimem na začátku byl fajn a po 9 letech od jedničky asi osvěžil pamět kdekomu, i nostalgie se dostavila. No, ale až potom opravdu začal druhý díl. A to opravdu ve velkém stylu. To, co bylo minule naznačeno se teď stalo skutečností a to několikrát znásobenou. Androidi skutečně vytvořili novou civilizaci, tedy město New Jerusalem s populací 999 bytostí, ba ne, já byl tou dlouho očekávanou tisící postavou ve hře. Všechno vypadalo monstrózně, velkolepě a vlastně jako ráj na zemi, kde všechno funguje, ale někde na pozadí se brzy ukázaly náznaky problémů. A jen tak mimochodem jsem se cca půl hodiny po svém zrození vydal na asi největší výpravu v dějinách zdejší civilizace. Tady se nikdo s ničím nepáře :)

S postupem hrou jsem se až do konce nedokázal smířit s jedním faktem, je to možná nepodstatný detail, ale proč mají všichni pěkná, vznešená, slavná jména typu: Athena, Melville, Alcatraz, Byron, Thecla... a já jsem jen a pouze 1K, mě to prostě uráželo a přislo mi, že to je jméno pro robota z naší současnosti a ne pro nadlidsky inteligentní bytost. Autoři mi mohli dát vybrat na začátku třeba z pár variant, i ten dabing dalších jmen by snad nebyl až tak pracný.

Vlastní hra už není 90 procent času jen o řešení rébusů, teď bych to odhadoval tak na 60 procent maximálně, zbytek tvoří rozhovory, průzkum prostředí, "sociální sítě", "encyklopedie" apod. Každopádně každá součást hraní je fajn, snad jen některá prostředí jsou až moc velká a přesprintovat z jednoho konce na druhý, kde často nelze jít úplně přímým směrem, malinko zdržovalo. Hra obsahuje 12 různých prostředí, kde je 8 puzzlů, 2 těžší puzzly, 1 ultra těžký puzzle = 128 puzzlů (plus ty tutoriálové a ty na konci), dále pak jsou tam 2 hvězdy (které už jsou lehčí než dřív), laboratoře, které podstatně rozvijí příběh a několik lidských artefaktů a eastereggy.

Každé prostředí je unikátní, jak svým vzhledem, tak i puzzly, protože pokaždé je přidána nová mechanika. Neskutečně oceňuji, že zmizely ty pro mě otravné manipulace s časem, tedy spolupráce se svou kopií z předchozích okamžiků, ty vyžadovaly přemýšlení ve 4. rozměru a když se něco nepovedlo, tak potupné zdlouhavé opakování. To tu mizí, i když teleport, nebo antigravitace taky dokážou potrápit, ale tak jakoby hezky. Každopádně, celkem dobře to odsýpalo a u běžných puzzlů jsem měl často po pár minutách hotovo bez větších záseků, ale neřekl bych, že byly lehčí než dřív, bláhově doufám, že jsem se po hraní jedničky něco naučil a dokážu líp analyzovat daný problém. Když mi některá puzzle nešla hned, zkusil jsem tu vedlejší a pak třeba další a často jsem se vrátil zpátky a už mi to bylo jasné. Taky se mi potvrdilo něco, co člověku vždy nedojde, totiž, že únava má skutečný vliv na přemýšlení. Když jsem třeba před půlnocí dumal, co tam mám dělat, tak mi to často nedošlo, ale ráno, nebo během dne mi to docvaklo takřka hned a tohle se mi stalo snad desetkrát během hraní. U jiných her to s tou únavou tak nepozoruji.

Celou hrou se táhne jak ten objevitelský příběh, tak i něco, co se stalo této civilizaci a má to neskutečný vliv až do přítomnosti. Ale jsou tu i drobné odkazy na samotné lidstvo a běžný život v Novém Jeruzalémě. Rozhovory i textové zprávy jsou často podnětné a k zamyšlení. Filozofie, historie, etika, právo... není to jednoduché všechno vstřebat, ale je to nesmírně obohacující.

Celá hra je monstrózní. Oproti jedničce je to obrovský nárůst. Bál jsem se těch pasáží mimo vlastní logické úkoly, ale i ty se povedly a ukazují, že lidstvo může přežít samo sebe, kéž by to tak dopadlo i ve skutečnosti (ale až ve vzdálené budoucnosti). Jsem extrémně zvědavý, kam se autoři rozhodnou vydat v letos oznámené trojce. Snad to brzo všichni zjistíme.

Pro: puzzly jsou nápadité a postupně přibývají nové mechaniky, androidi jsou opravdové bytosti, mnoho obohacujících myšlenek v rozhovorech a textech

Proti: 1K není dobré jméno, Elohim už nemá velký význam

+17
  • PC --
Jaký paradox, že pro mě hrou s nejhlubším příběhem je něco, co vlastně ani příběh mít nemělo. Ona to vlastně ani neměla být hra - Talos Principle vznikl omylem, když si autoři vytvořili debugging tool, ve kterém zkoušeli různé funkční prvky pro svou připravovanou hru Serious Sam 4. Pokračování jedné z nejfrenetičtějších arkádových stříleček, s bitvami se stovkami monster, tak dalo základ poklidné logické hře s geniální nosnou myšlenkou...  

Zatímco se jednička zaměřovala na jednotlivce, podstatu osobnosti a umělou inteligenci, která se snaží uvědomit si sebe sama, dvojka přímo navazuje na hlavní konec jedničky a ukazuje vznik nové civilizace s androidy a jejich problémy. Společenství nebiologických lidí, kde každý má svou osobnost, hlas a snahu být užitečný. S dnešní rozvíjející se AI už se taková představa vlastně nejeví jako úplné sci-fi.

Jednotlivé světy jsou až absurdně monumentální, což s sebou nese velké vzdálenosti k překonávání. Přestože může hlavní postava rychle sprintovat a rozhodně se je čím kochat, pociťoval jsem v rozlehlosti map určitou iritaci. "Rychlé cestování" nikdy nepoužívám, ale tady by se docela hodilo. Autoři se díky UE5 utrhli ze řetězu a využívají jeho schopnost generovat velký dohled a prostor k průzkumu. V interiérech byl ale znatelný silný shimmering a vyladit se mi ho nepodařilo.

Hádanky se, v rámci základní hry, odehrávají spíše na menším prostoru a přestože jsem se párkrát zaseknul, bývalo řešení jednodušší, než se na první pohled zdálo. Nejčastěji mě zdržovala spíše neznalost některých mechanik, o kterých hra neinformuje. Postupně přibývají nové gadžety, ty se ale autoři nesnažili ve větší míře kombinovat. Obtížnost mi celkově přišla nižší, než v původní hře. Zároveň jsem nebyl příliš nadšený ze skládání mostů v podobě obrovského 3D tetrisu (primitivní a otravné) a vůbec mě nebavily části v centrální pyramidě, včetně finále.

Chybí tomu ten přesah, jako tomu bylo v případě prvního dílu. Jednotlivé konce se liší v maličkostech a nevypráví nic převratného, kvůli čemu by stálo posunout snažení mimo nastavený rámec. Získávání hvězdiček je spíše mechanická práce než zábava a zajímavé easter eggy aby člověk pohledal. Hravost a promyšlenost jedničky překonána nebyla, ale jako logická hra asi dobrý...

Hodnocení: ✰✰✰
Herní doba: 41hod 23min
+21
  • PC 90
Je tomu již 9 let, co kluci a holky ze Záhřebu tak trochu zbláznili, jelikož místo své obvyklé lineární řezničiny pro lobotomy (Serious Sam) vytvořili nervy protahující, duši obohacující, mysl stimulující logicko filozofickou kulišárnu, The Talos Principle. Ta s takřka veletuctem dobře navržených hádanek, a neméně skvěle zkonstruovaným příběhem, dokázala po velmi dlouhé době obnovit můj zatuchlý zájem v logický žánr. Druhý díl byl oznámen i vydán poněkud potichu. A zcela upřímně, nebýt zdejšího profilu, totálně by mi proklouzl mezi prsty. Mělo to ale i nezpochybnitelnou výhodu v tom, že jsem do toho šel prakticky naslepo.

Počítal jsem s tím, že uzřím lépe vypadající hru, co jsem ale neočekával byla rozloha a množství obsahu, který Croteam do hry nacpal. Talos 2 je indie kolos kterému není rovno. Kdybych měl Talos 2 přirovnat k jedničce, použil bych vizuální analogii skrz cover hry. Malý člobrda s lucerničkou ( Talos 1) hledíc do tváře monumentálnímu titánovi ( Talos 2). Tento fakt na mě z počátku působil mírně rozpačitě, jelikož jednička vlastní onu velice unikátní atmošku, která svým pojetím příběhu, hudbou, minimálním dabingem a téměř nulovou interakcí s jinými entitami, evokuje pocit naprosté izolace. Talos 2 je toho totiž pravým opakem. Ten pocit rozpačitosti mě však velmi rychle přešel a já se začal nejen kochat, ale zároven jsem si uvědomil že defakto všechny výtky, které jsem měl u jedničky, tu jsou opraveny a vylepšeny.

První a nejočividnější věcí, která upoutá vaše kukadla, je značně vylepšený vizuál. Croteam přešel ze svého Serious enginu na aktuální Unreal 5. A i přes fakt, že tuto technologii použili poprvé, je konečný výsledek nadmíru povedený. Talos 2 umě využívá dvou největších taháků tohoto proklamovaného endžinu - nasvícení a obrovskou dohlednost. Většina textur zde, obzvláště pak z blízka, nevypadá zrovna k světu. Dokonce mám pocit, že spousta byla importována z jedničky. Celá scéna je ale vždy tak hezky a vkusně nasvícená, že to vlastně vůbec nevadí. Totéž platí o brutálně pohledných částicových efektech. Těch tu sice není mnoho, ale když vám tisíce náhle zformovaných fluorescenčních částic prosvítí temnou místnost je to pohled vskutku hodný obdivu. Prostředí jsou rozmanitá a opravdu veliká, (některá až oslňující), nikoliv však samoúčelně. Krom působivých panoramat (díky až překvapivé vertikálnosti) je tu dost místa k prozkoumávání - hledání skrytých puzzlů, audiologů, hvězdic, či "artefaktů" minulosti, jako je třeba zrezivělá pračka. Hojná porce detailů a péče byla do jednotlivých biomů vložena. Navíc jsou osídleny faunou z několika živočišných tříd - savci, ptactvo, obojživelníci, hmyz. Opravdu je se na co koukat. Z technického hlediska jsem krom roz-kostičkovaných vzdálených vodních odrazů nenarazil na žádné bugy či nedostatky. Hra mi za 30+hodin spadla jen jednou. Optimalizace je velmi dobrá a pokud srazíte kvalitu stínů neměli byste mít problém ani na průměrném stroji. Jinými slovy: O nějakém euro/Slav junku tu nemůže být řeč.

Dialogů je zde též hojné množství. Jak jsem psal výše, byl to z počátku poněkud nezvyk, po nějaké chvíli se však ostatní roboti stali velice vítanou a příjemnou společností, která celé to "rébusování" dokázala patřičně oživit. Vaši syntetičtí kolegové jsou rozmanitá parta s odlišnými charaktery,názory a celkově jiným pohledem na svět. Rozhovory s nimi mne bavili a témata, o kterých jsme vedli debatu, byla zajímavá a zamyšleni-hodná. Stejně jako celá hra. Krom mluveného slova je tu i sociální sít, kde můžete číst postřehy ostatních, zprávy, či dokonce debatovat v diskuzích. Jistá rozhodnutí mají menší či větší dopad na budoucí rozhovory. To přidává na dynamičnosti, což platí vlastně o všech rozhovorech. Žádné tuny zbytečnýho tlachání o ničem, či rétorický tancování kolem horký kaše. Texty I rozhovory mají spád a nenudí. Stejně tak i všichni dabéři, kteří své repliky čtou dostatečně přesvědčivě a poutavě. Hudba reflektuje rozmáchlost a dobrodružnou povahu celé anabáze a je opakem kompozice jedničky. Celkový hudbení a zvukový rozsah je mnohem barvitější, tony jsou "světlejší" a celé to dýchá epickou ale přesto velmi decentní atmosférou - od klasických sci-fi syntezátorů, po delikátní kytarové licky a epické chorály. Kvalita.

Příběh se tentokráte věnuje lidstvu jakožto civilizaci v moderních dobách. Opět opak jedničky která se zaměřila na existenci jenotlivce, vnímání sebe-sama a okolního protředí. Mohl bych o tom napsat mnohé, tento koment je už ale i tak dost dlouhý tudíž to shrnu jen do jedné věty: Lidstvo je snad nejkomplikovanější hádanka na Zemi, kterou asi není možné vyluštit.

A jak se to vlastně celé hraje? Velmi dobře. Pokud se vám líbila jednička, budete si zde libovat. Většina hádanek (těch je 120+) je zábavných, pár věcí z jedničky tu croteam ozvláštnil a pár překopal. A vlastně každá nová mapa/biom vám dá do pařátů novou hračku pro ukočirování stereotypu. Někdy jsou hádanky super jednoduché, i když na oko vypadají komplikovaně a naopak. Rozmanitosti je tu dost, kreativity též. Jediná věc, která mě mrzí, je absence coopu. Některé hádanky k tomu doslova vybízejí, kdo ví, třeba Croteam najde do budoucnosti odvahu.

Celkově vzato mě Talos 2 velmi překvapil. Nejenom že ti Chorvatský neřádi opravili jedničku, oni ji vylepšili v každém aspektu a do toho ji nafoukli do super rozměrů. Do tohoto roku byl Portal 2 na neotřesitelné pozici mé top logic game ever. Talos 2 je jí velmi blízko. Dle mého skromného názoru nejlepší hra Croteamu, vrchol logického žánru a jeden z nejlepších Slovanských výtvorů za mnoho let. A zmínil jsem, že Talos 2 je pouze za 30 éček?? Wow. Jen doufám ve finanční úspěch, neb Talos 2 je trestuhodně přehlížený a prakticky neviděný na žebříčcích nejlepší gamesy roku. No, já však za tohle letos pojedu na dovelenou do Chorvatska minimálně 2 x.

Pro: Rozsah a kvalita AAA hry za cenu indie hry, příběh, dialogy, vizuál, hudba, zábavné a vyvážené puzzly.

Proti: Pokud se vám nelíbila jednička, dvojka se vám též nebude páčit. Větší velikost hry na disku?

+18
  • PC 90
„So much would be possible, if we believed, if we still had… faith.“ 

The Talos Principle je do dnes jeden z mých nejunikátnějších herních zážitků. Stejně jako hra samotná je můj komentář spíše druh básně. Vyjádření pocitů. A myslím, že ani tentokrát to nebude jiné. Všichni víme, a bylo to dáno, že i pokračování je vynikající logická hra která přináší zajímavé inovace a nové mechaniky. Jde tam ale skutečně o tohle? The Talos Principle o tomhle není.

Myslím, že pokračování nešlo ani udělat jinak. Opět jsme na rozcestí. Od konce prvního dílu uběhlo tisíce let, a naším přičiněním vznikla společnost uměle vytvořených lidí, kteří ale nevědí, jakým směrem se ubrat dál. Náš avatar z první hry se stal téměř mýtickou postavou. První, která překonala zkoušky Elohima, probudila se ze snu, a se zvoleným jménem Athena začala tvořit novou společnost, než záhadně zmizela. Předtím ale udala cíl. Tisíc lidských bytostí. Tisíc a poté život v harmonii. A číslo tisíc je náš avatar v pokračování. Ale co teď? Je tisíc lidských bytostí přiměřené, málo, či už příliš? Co přijde dál?

A právě tehdy se zjeví záhadný duch se jménem Prometheus, který nás s příslibem vědění pozve na tajemný ostrov, kde nás čeká zkouška. Zkouška velmi podobné simulaci, která před tisícem let tuto společnost stvořila.

The Talos Principle 2 staví narativně na principu polarity. V prvním díle jsme byli sami. Zde máme společníky. Předtím jsme se zaměřovali na téma individuality. Zde řešíme civilizaci. Hlasem minulosti v předchozí hře byla Alexandra, inteligentní a optimistická žena, nadšená lidskostí. Zde je to Trevor, stejně inteligentní ale s poněkud cyničtějším a přízemnějších pohledem na svět. A místo kulis křesťanské mytologie zde máme řeckou mytologii a místo Elohima potkáme Promethea, Pandoru a Sfingu.

První díl mě donutil přemýšlet, ale vlastně teprve zde jsem plně ocenil zásadní myšlenou pro celou ságu. Nádheru lidskosti. Nádheru existence. To, že tu jsme, dýcháme, žijeme, prožíváme, bereme jako samozřejmost. Ale přitom vědomí, myšlenka, že můžeme vesmír skutečně prožívat ve své celé nádheře… je to neuvěřitelné.

A o tom je The Talos Principle 2. Zatímco první díl řešil otázku, co je vlastně člověk, druhý díl se nás snaží plně naučit, že být člověkem je už samo o sobě výjimečné. A ne v tom laciném slova smyslu. Jde o ocenění samotného zázraku vědomí, který dovede ocenit krásu samotné existence.

Je třeba ocenit každou hru, která nás donutí přemýšlet. Která nás donutí třeba i něco přehodnotit. A je třeba ocenit tým naprosto brilantních lidí kteří jí stvořili, Hra samotná je totiž příkladem toho, co se snaží sdělit. Jedinečnou lidskou zkušeností. 

Come, my friends,
     'Tis not too late to seek a newer world.
     Push off, and sitting well in order smite
     The sounding furrows; for my purpose holds
     To sail beyond the sunset, and the baths
     Of all the western stars, until I die.
     It may be that the gulfs will wash us down;
     It may be we shall touch the Happy Isles,
     And see the great Achilles, whom we knew

Tho' much is taken, much abides; and tho'
     We are not now that strength which in old days
     Moved earth and heaven; that which we are, we are;
     One equal temper of heroic hearts,
     Made weak by time and fate, but strong in will
     To strive, to seek, to find, and not to yield 
+24