Pro pohodlnější navigaci i přístup k pokročilým funkcím Databáze-her.cz doporučujeme povolit si ve svém prohlížeči JavaScript.

Komentáře

  • PC 70
Tim Cain a Leon Boyarsky stáli u zrodu mé obliby RPG jakožto královského žánru videoher. Mohl za to samozřejmě Fallout (byli na něm Lead Programmer a Lead Artist) a později i Vampire Bloodlines. Takže když bylo Outer Worlds oznámeno, neskrýval jsem nadšení - první singleplayer RPG od "otců zakladatelů" Falloutu po 15 letech plýtvání času u MMO (Cain) a Diabla (Boyarsky). Navíc s pomocí Obsidianu, protřelého studia stojícího za nejlepším 3D Falloutem a stále nepřekonanou Star Wars hrou (KOTOR 2).
36 hodin hraní, všechny questy splněny, jeden zabugován (companion quest Parvati).

Je to solidní sedmičková fajn hra, ale nemyslím si, že by se časem stala klasikou jako hry od Troiky/Black Isle. I Obsidianí New Vegas zůstává nepřekonán.
Líbila se mi atmosféra a Firefly vibe, u některých dialogů jsem se pousmál, u questů se vcelku bavil..ale přesto jsem byl rád, když běžely titulky. I přes relativně krátkou herní dobu (na poměry RPG) jsem se ke konci už lehce nudil. Příčinou je nejspíš kombinace příliš mnoha nezáživných soubojů a scénáře, který je sice kompetentní, ale prostý nějakých opravdu zapamatováníhodných momentů. K tomu špatně vyvážená obtížnost, kdy je hra i na hard zcela prostá výzvy a neustále hráče zásobuje hromadami harampádí, zbraní, jídla, drog..aniž by cokoliv z toho vlastně bylo potřeba nebo poskytovalo jakoukoliv satisfakci z nalezení. Vývoj postavy je zde také...bez fantazie, hlavně perky jsou zklamáním, najít mezi nimi (a že jich je) nějaký, jenž jen nepřidává +20% k něčemu je téměř nemožné.

Design lokací je hit and miss, úvodní Edgewater byl zpracován hezky, stanice Groundbreaker měla taky solidní atmosféru. Pak ale následuje Monarch, což je největší "World" v celých Outer Worlds a zároveň ten nejméně zábavný na průzkum. Aspoň že questy a zdejší konflikt byl docela povedený. V Byzantiu je ale znát, že Obsidianu došel čas, množství questů je minimální a většina budov má conveniently zabarikádované dveře, přestože jinak vypadají, že měly být součástí hry.
Co oceňuji je reaktivita questů a otevřený RPG design, kdy OW jdou dohrát i stylem "zabíjím všechny na potkání" a v dialozích je možné být klaďas, hajzl a občas i vyložený psychopat.
Soundtrack se Justinu Bellovi povedl, zaujala už skladba v menu, ale i například Groundbreaker theme.

Ve výsledku jsem se bavil, ale přesto jsem byl lehce zklamán. Částečně za to může mé příliš optimistické očekávání.

Pár screenů:

https://abload.de/img/indianascreenshot2019ohkg3.png
https://abload.de/img/indianascreenshot2019v8kch.png
https://abload.de/img/indianascreenshot2019k7j7a.png
https://abload.de/img/indianascreenshot2019mmjk8.png
https://abload.de/img/indianascreenshot201917k74.png
https://abload.de/img/indianascreenshot2019pzji9.png
+53
  • PC 70
Jednou za čas se objeví hra, která ve mě probudí myšlenky, jestli už nejsem definitivně přesycen stále novými herními světy, příběhy a NPC, protože se do ní prostě nedokážu pořádně vžít. Potom se ale naštěstí vždy objeví hra, která tyto myšlenky rozptýlí, protože je prostě skvělá. Bohužel musím konstatovat, že u The Outer Worlds jde o ten první případ a já budu opět žít v pochybnostech do doby, než narazím na další klenot.

Obsidian v ničem vyloženě nezklamal. Jen mám pocit, že zůstal někde na půli cesty mezi touhou vytvořit něco neotřelého a sázkou na jistotu. Není tu žádný zapamatovatelný quest/ parťák/ zbraň/ rozhovor/ záporák/ cokoliv, co by mě pobídlo si hru zahrát znovu. Trochu tomu chybí vlastní identita a nějaký výrazný trademark. Moon Man je jako maskot hry fajn a měl ambice se trademarkem stát, ale oproti Vault boyovi (který má svou unikátní podobu pro každý perk, schopnost atd.) není tak dobře využitý a ve druhé polovině hry na něj úplně zpomenete. Příběh je spíš průměrný, svět je ale fajn, vypadá to hezky (ty skyboxy!) a na začátku jsem byl i docela nadšený, ale...

...bohužel jde o jednu z řady her, kde je první lokace zároveň tou nejzajímavější. Na mapě kolem Edgewateru jsem nadšeně prozkoumával každý kout a připadá mi, že s každou další lokací jde kvalita trochu dolů a zajímalo mě to čím dál tím míň. Absence jakékoliv zásadní invence a fantazie se týká i výzbroje. Tam, kde Fallout přichází s energozbrojí, Star Wars se světelným mečem, Baldur's Gate s Carsomyrem, Deus Ex s augmentacema, nebo Stalker s exoskeletonem, The Outer Worlds nabízí generické zbroje, které se snad liší jen v barvě a zbraně, kterých je jen pár, nejsou moc zajímavé a vyskytují se v normální a vylepšené verzi (na pohled vypadají obě verze úplně stejně). To, že jdou zbroje a zbraně vylepšovat a modifikovat a často obsahují i bonusy k vlastnostem, nenahradí pocit, že nosíte něco výjimečného. Škoda.

Systém levelování a zlepšování postavy je docela dobrý, ale na RPG z pohledu první osoby možná až zbytečně překombinovaný. Tradiční sypání sklill pointů do schopností je ještě ok, ale potom překliknete na perky... A to je absolutní průšvih a zoufalost. Jejich užitečnost a nedej bože nejaká kreativita se rovnají nule. Jako regulérní trolling beru situace, kdy hra v některých momentech nabízí extra perk za cenu permanentního snížení některých vlastností. Tohle se nepovedlo.

Nechápejte mě špatně. The Outer Worlds je jako celek dobrá hra a nakonec mi tolik nevadilo ani lehce humorné pojetí, se kterým mívám ve hrách a literatuře všeobecně problém. Jsem ale přesvědčen o tom, že Obsidian měl ambici vytvořit nový kult, nový Fallout. Náznaky tu jsou (a JE to lepší než Fallout 3 a 4), ale jakoby přeci jen trochu chyběla fantazie a sebevědomí šlápnout do toho naplno.
+37
  • PC 75
V poslední době u mě doma jaksi vypukla epidemie her, které hned na začátku nadchnou, a až do konce nadšení už jen chcípá. Stejný osud potkal i OW.

Hned na začátku mě hra intenzivně okouzlila svým zřetelným, sebevědomým artstylem, který se mi nejen naozaj velmi páčil sám o sobě, ale hlavně mi i, bez pádnějšího důvodu, naprosto dokonale souzněl s obsahem. V rámci první odehrané hodinky jsem potkal chalana, který se živil výběrem daní na hrobová místa. Protože samozřejmě že na této planetě všechny hroby vlastní ta stejná firma, která vlastní město, továrnu, jídlo, elektřinu, pravděpodobně i vzduch. V jednom z prvních questů jsem tedy vypomáhal místním dát dokupy jejich zdroje, jen aby mohli poctivě daně platit a zabezpečit si tak své teplé místečko pod koprem. A k tomuto přísně neregulovanému kapitalismu mi ta vizuální stránka prostě seděla jak prkno k záchodu, resp. sedělo mi to k té řvavé antikapit satiře. Pak jsem brzy potkal Parvati, tak roztomile nevinnou, a neúnavně se kochal tou svéráznou volností mého počínání. Měl jsem silnou důvěru, že po New Vegas konečně hraju podobné chytré, pronikavé FP erpégé. Po těch cca 6 hodinách, kdy jsem z první planety odlétal do světa dál, jsem upřímně věřil, že je to láska jak břemen, a bude nám to s OW náramně klapat.

A nekrátkou dobu vskutku bez hádek klapalo, ale na další velké planetě už to začlo skřípat. Fest. Pryč byl důraz na zábavné, vrstvené dialogy, a to na úkor zdánlivě nekonečných soubojů s otravně kulkohoubičkovým hmyzem, na pozadí otravně škaredé mapy, kvůli otravně méně zajímavým questům. Celou touhle částí jsem se musel dosti násilně prorvat, takže přestože pak se hra zase naladila zpátky na tu echt šarmantní frekvenci, už to nemělo šanci být stejné. Cítil jsem se zhrzen, a bez růžových okulárů na mě prostě ty původně zcela efektivní oblbováky - všechen ten dokonalý makeup, perfektně vyměřený dekolt, tak akorát uplé džíny – tak dobře nefungovaly. A navíc samozřejmě o to větší prostor si pak všímat menších či větších vlastností, které prostě naserou. Scénář? Stále konzistentní, ale míra toho neomezeného hejtu na všechno korporátní, v rámci kterého se všechna ty ryzí deprese a další hnusy perou s občas až dětinským smyslem pro humor, se okouká. Svoboda a otevřenost hratelnosti? Stále fajná, ale prd platná, jakmile jsou člověku nějaké následky už vcelku u šourku, a skutečné důsledky mu hra stejně naservíruje až jako endingovou slideshow. Struktura questů? Taky de facto pořád stejná, ale zatímco zprvu je sympaticky klasická, ke konci už je spíš iritujícně prostoduchá.

Schválně jsem si s komentem dával na čas, poněvadž jsem třeskutě hořel zvědavostí, kolik si toho budu ze hry po delší odmlce reálně pamatovat, a jaký celkový dojem ve mně bude při pozdějším rozjímání převládat. Důsledkem tohoto píšu kratší koment skromný na detaily, a snižuju své původní hodnocení. Přeberte si to dle libosti.

Pro: Writing; artstyle; Parvati <3; ucházející akční složka

Proti: Kouzlo si to bohužel neudrželo; už opravdu dlouho jsem netrpěl výběrem perků z toho důvodu, bře jsou skoro všechny stejně nudné

+32
  • PC 60
Dohrál jsem celou hru včetně obou DLC. S každou další odehranou hodinou mě ta hra srala víc a víc. Je to jedna z nejslabších her, které jsem dohrál dokonce. Pojďme si říct proč.

Recenze jedním slovem pro ultra-líný čtenáře: Nedodělaný.

Krátká recenze pro líný čtenáře: Představte si vykradačku Fallouta, u které si někdy ve stadiu betaverze tvůrci řeknou "je to sice sračka, ale reklama se na to udělá tak jako tak a lidi to stejně koupěj" a s touhle premisou prostě jen poladí bugy a hru vydají jako hotovou.

A teď si pojďme říct, co mě na tom tak strašně sere. Vůbec by mi nevadilo, že je to vykradačka Fallouta, protože Fallouta mám rád. Ale tahle vykradačka je odfláknutá, bez jakýkoli invence a čehokoli navíc. Snad jediná věc navíc jsou NPC parťáci. Ale teda všichni do jednoho mi byli protivný. Bral jsem je sebou jen proto, že mi zvyšovali užitečný skilly.

Opakovaně říkám, že mi to přijde nedodělaný. Je na místě vysvětlit, proč si to myslím.

1. Svět a NPC jsou mrtvý. Většina NPC, na který narazíte, bude jen sedět nebo stát na místě a tupě civět do zdi. Většina přestřelek, do kterých se dostanete, bude jak přes kopírák. NPC budou na nějakém místě, kterým vede nejkratší cesta (ano, většině přestřelek se můžete vyhnout tím, že to prostě obejdete). To místo nebude ničím zajímavé. Pro NPC ve většině případů nebude vůbec žádný důvod tam být. Takže kolem cesty vývojáři rozhází bedny, aby vytvořili iluzi, že se zrovínka převrhla nějaká zásilka a NPC si přišla prohlédnout, co se děje. A tohle potkáte u cesty každých 100 metrů. Vývojáři se ani nesnaží předstírat nějakou simulaci života.

2. Absence humoru - jeden z důvodů, proč je série Fallout tak úspěšná, je humor. Tady žádnej humor nečekejte. Občas je někde nějakej chabej, až trapnej pokus o humor, ale zábava vás opravdu nečeká.

3. Bugy - ačkoli byla hra vydaná před dvěma lety, tak se vývojáři neobtěžovali pořádným testováním a člověk i dnes narazí na bugy. Není to nic strašnýho, nestalo se mi třeba, že bych kvůli bugu nemohl dokončit quest, ale rozhodně to kazí už tak mizerný dojem.

4. Kopírka Falloutu bez vlastní fantazie - tak třeba v každým druhým kanclu je počítač, který můžete hackovat a přečíst si na něm třeba poštu majitele. Kde jsem to jen viděl?

5. Odfláknutej level design - to si takhle jdete ukrást věci do výlohy a když prolezete dírou ve zdi po výbuchu, tak zjistíte, že k té výloze nevede žádná chodba, žádné dveře, prostě žádný normální přístup. Jak se kurva do té výlohy ty věci dostaly? Když si začnete víc všímat okolí, zjistíte, že spousta uspořádání, chodeb atd. prostě nedává smysl.

6. Nízká variabilita vybavení - opět to navozuje dojem betaverze. Ve hře je jen pár zbraní a zbrojí, které vypadají pořád stejně, jen se liší svými parametry podle toho, v jaké fázi hry je najdete (podle jejich levelu). Maličko to zachraňuje pár unikátních kousků, ale těch není moc.

7. Level cap - základní hra má level cap 30, s jedním DLC se posune na lvl cap 33 a s oběma DLC na lvl cap 36. A je to trestuhodně málo. Už během hraní prvního DLC jsem byl na maximálním lvl, takže jsem nezískával žádné nové zkušenosti. Zrovna tak jsem měl nejlepší možné vybavení, s kterým jsem hru v pohodě dohrál do konce. Jakákoli radost z nového tak úplně pominula. V téhle fázi už jsem to jenom chtěl mít za sebou.

Asi bych mohl ještě dlouho pokračovat, ale nechce se mi. Přijde mi, že jsem téhle sračce věnoval už teď mnohem víc času, než si zasloužila. Nejsmutnější na tom je, že i přes to, že se jedná o vykradačku Falloutu, tak je ten koncept fajn a mohla to být zábavná hra. Ale vývojáři by tomu museli dát víc času a práce.

Pro: koncept

Proti: nedotažený, mrtvej svět, absence humoru, budy, level design, kopírka bez fantazie

+23
  • PC 70
Četl jsem si tak své předchozí komentáře a narazit na některý, ve kterých nezmiňuju "atmosféru", je docela umění. Jak mě ve hře neuchvátí (aspoň trochu) setting, svět, "lore" a atmosféra, tak je to prostě v háji. Hra mě nezajímá, postavy mě nezajímají, příběh mě nebere... a právě to se mi tak trochu stalo u The Outer Worlds.

Přitom papírově by to mělo být pro mě jako dělané - mix sci-fi, humoru, svět jako vystřižený z Firefly, dialogové možnosti, docela  dost skillů na vylepšování, na začátku je k dispozic výběr vlastnosti, jednou za dvě úrovně i různé perky (které jsou bohužel, mírně řečeno, nudné)... postupem času nabíráte klasickou partu společníků a podobně. Takhle nějak jsem si představoval, že bude vypadat Fallout 3. 

Jenže... mě to prostě nějak nechytlo. Ne že bych u toho vyloženě trpěl, ale někdy v březnu jsem měl hrací výpadek na dva týdny a následně jsem začal hrát něco jiného a na Outer Worlds jsem úplně zapomněl. Možná už se mi prostě tenhle styl RPGček začíná zajídat a musím mít po ruce svět, který mě bude bavit a zaujme mě (KOTOR, Deus Ex HR, Bloodlines...).

Hra je klasicky hodně akční, možná jsem to měl brát víc jako akční hru s prvky RPG. U dovedností jsem totiž neměl moc pocit, že by záleželo na tom, do čeho ty body vlastně sypu (snad až na vyústění jednoho většího questu a úplného konce, kde si můžete usnadnit závěrečné souboje). Zkrátka a dobře, proč se obtěžovat s hackováním a plížením, když to pak můžete stejně všechno neuvěřitelně snadno vystřílet? Já to takto párkrát udělal a na konci mi pak většina frakcí (kromě záporáků) zobala z ruky, jak mě všichni zbožňovali.

Hrou jsem takto proplul snadno jako řezačka svatebním dortem, drobný zásek jsem měl jenom při prvním příchodu na Monarch (ale tam stačilo trochu pozměnit výběr zbraní) a na úplném konci při závěrečném souboji (!!!).  A opět tu mám mraky brnění a zbraní a různých dalších kravinek a opět tu zbraň měním každých 20 minut, protože má trochu lepší "DPS".

Ačkoliv jsem možná příliš kritický, jako akční hra to bylo uspokojivé. Odnož bullet-time byla příjemné zpestření (i když to nebylo skoro vůbec potřeba používat) a do absurdna dovedené parodování světa, kterému vládnou mega-korporace, mělo taky něco do sebe ("Zabiju tě!" "Cože?? Umřít v pracovní době je přísně zakázané!"). Z postav mi přirostli k srdci jenom Parvati a Felix, ti mi přišli docela sympatičtí a nikoho dalšího už se mi s sebou tahat nechtělo.  ADA ale měla taky občas dobré hlášky ("Šance na úspěch jsou astronomicky malé." "Dobře, ale můžeš mi aspoň dát nějakou radu?" "Bude tam zima. Vezmi si šálu.")

Škoda, že svět a systém reputace nebyl trochu propracovanější, RPG prvky užitečnější, perky nápaditější a postavy "zapamatovaní hodnější". Dva týdny po dohrání si z té hry nic moc nepamatuju. Škoda, škoda. 

Herní výzva 2022 - Hippokratova přísaha (SC)
+22
  • XOne 90
Na The Outer Worlds som sa tešil už dlhšiu dobu. Pre fanúšika Fallout hier sa táto hra radila medzi tie, ktoré si chcem isto zahrať. A keďže za hrou stojí Obsidian Entertainment, tak som sa tešil ešte viac. Čerešničkou na torte bolo, že hra sa hneď od vydania nachádzala v službe Game Pass.

The Outer Worlds je RPG z pohľadu prvej osoby odohrávajúcej sa na rôznych planétach, prípadne vesmírnych staniciach.
Keď už svet je v troskách, tak je niekoľko výnimočných ľudí zmrazených a vyslaných do vesmíru hľadať lepšie miesto pre život. Na planétach žijú ľudia, ktorým vládne korporácia, ktorá síce sľubovala úžasný život, ale ako to býva zvykom, "nie je všetko zlato, čo sa blyští". Jedného pekného dňa Vás šialený vedec rozmrazuje, lebo vy ste jedinou nádejou. Na začiatku si vytvoríte postavu podľa svojho obrazu a vydávate sa na cestu. Dostávate vlastnú loď, ktorou cestujete medzi jednotlivými planétami. Po lodi sa viete voľne pohybovať, upravovať si zbrane, rozprávať sa s posádkou. Práve toto sa mi na hre veľmi páčilo. Pokiaľ si dáte tu námahu a rozprávate sa s ľuďmi môžete občas natrafiť na niekoho, kto sa chce ku Vám pridať. Takto si môžete vyskladať vlastnú crew, ktorá má viac členov a pri vystupovaní z lode si zvolíte dvoch, ktorý Vás budú sprevádzať. Vaši členovia Vám pomáhajú v boji, zapájajú sa do rozhovorov a dokonca Vám môžu dať aj svoj vlastný názor na vzniknutú situáciu. V hre plníte rôzne misie, kde sa neraz musíte prikloniť na nejakú stranu. Hra totižto ponúka možnosť voľby v rozhovoroch. Je len na Vás komu pomôžete a proti komu sa postavíte. Každý má svoje argumenty a práve tu vie pomôcť aj Vaša posádka. Členov posádky môžete dokonca aj prepustiť, keď už ich budete mať dosť alebo sa Vám nebude páčiť ich názor. Pri nastavení ťažšej obtiažnosti môžu v boji permanentne umrieť. Jednotivé situácie dokážete vyriešiť pomocou zbraní, ale pokiaľ si svoje získané body viete dobre rozdeliť medzi jednotlivé schopnosti, tak sa z problému dokážete aj vykecať. Hra by sa mala dať prejsť bez jediného zabitia, pokiaľ Vám ide stealth. Mne nejde, resp. na to nemám nervy, takže neviem potvrdiť, či to je naozaj tak. Perky majú aj spoločníci, ktoré im priraďujete vy. Môžete im aj dať lepšiu zbraň, poprípade brnenie a jednoduché príkazy (tam choď, použi špeciálnu zbraň). Hra ponúka aj veľa vedľajších misií, ktoré sú miestami zaujímavejšie ako tie hlavné.
Bohužiaľ, sú tu aj mechaniky a funkcie, ktoré som nevyužil. Pri najťažšej obtiažnosti musíte aj jesť a spať. Pokiaľ si ju nenastavíte, tak je zbieranie veľa predmetov bezpredmetné. Raz za čas na Vás môže vyskočiť nejaká fóbia, ktorú môžete prijať alebo odmietnuť. Ak ju potvrdíte, tak sa Vám zhoršia niektoré vlastnosti, ale dostanete 1 bod na perk. Osobne som túto možnosť nevyužil a vôbec mi nechýbali nezískané perky.

Grafika hry síce nie je najdokonalejšia, ale tu ide o ten štýl. Prostredie sa mi naozaj páčilo, či už to bol exteriér planét alebo interiér vesmírnej stanice. Opustené budovy, havarované lode, pozostatky a mŕtvoly, ktoré majú svoje príbehy. Veľa ľudí vyčíta hre jej dĺžku, no pre človeka, ktorý má rodinu a nemôže od rána do večera hrať bola dĺžka hry postačujúca. Pokiaľ človek chce splniť všetky hlavné misie, vedľajšie misie, rád komunikuje aj s vedľajšími postavami, číta si rôzne dokumenty, zápisky, počúva nahrávky a snaží sa preskúmať každý detail, tak bude mať zábavku na desiatky hodín. Nakoľko sa v hre nachádza možnosť voľby, tak hra priam nabáda, aby ste si ju po dohraní pustili znova. Viac krát sa mi počas hrania a hlavne rozhovorov stalo, že ma zaujímalo aj iné riešenie situácie. Je veľká škoda, že hra neobsahuje české titulky. Pri takejto hre je to pre veľa ľudí rozhodujúce.

The Outer Worlds je hra, ktorá si podľa mňa zaslúži byť minimálne nominovaná na hru roka. Ja som si ju užíval, bavil som sa pri nej a naozaj si želám, aby som mal oveľa viac času na preskúmanie každého detailu v hre.

Pro: prostredie, spoločníci, rozhovory (dialógy), možnosť voľby

Proti: niektoré zbytočné mechaniky (asi záleží aj od nastavenej obtiažnosti)

+21 +22 −1
  • PC 80
Herní výzva 2021 - Pořádný pařan

Jednoduše hra dle mého vkusu. Nemohu říct, že bych jí hned zařadil mezi mistrovské kousky a do svých topek, ale na druhou stranu mi nabídla přesně to, co hráč mého ražení od hry vyžaduje. Hned ze začátku jsem si všiml, že je silně inspirována novějšími Fallouty (možná z části i těmi staršími). A jak by ne, když Obsidian... Nicméně do toho je přidána i značná špetka kouzla, které si dost bere z feelingu, jaký měl seriál Firefly, což je dohromady velmi dobrý základ na čem stavět hru.

TOW má hodně slušný příběh, který vás hned z kraje pohltí a drží až do samotného konce. Ze začátku mi přišlo, že je hra narvaná contentem a že se bude jednat o spousty desítek hodin herního zážitku. Když vidíte vesmírnou mapu a kolik světů a míst lze navštívit (a do toho si vezmete první destinace, které se zdají velmi obsáhlé), tak si skutečně myslíte, že se dostanete na nějakých 50+ hodin. Bohužel, tohle byl největší omyl, jelikož s postupem času hra nabere hodně na rychlosti a váš quest log se začne velmi rychle zkracovat a nové questy nejsou k mání.

Nicméně samotné questy jsou velmi dobře napsané, zábavné s velkou dávkou humoru, odkazů na všemožnou popkulturu, dnešní, včerejší i zítřejší problémy. Valná většina situací se dá řešit několika způsoby. Většinu věcí ukecáte, případně můžete volit formu stealthu, hackování či jiného využívání vašich schopností. Samotný build postavy hodně svádí k právě kecacím schopnostem, jelikož vám otevřou spoustu možností a cest. Je fajn si vybírat, jak situace vyřešíte, na čí stranu se přidáte či jestli budete badass nebo strážný anděl. Ne všechno je černobílé a některá rozhodnutí se budou zprvu zdát jako dobrá, ale ve finále skončí minimálně šedivě. Nicméně valná část věcí je průhledná, což je trochu škoda. Morálních dilemat zde mohlo být určitě více (asi největší je hned v první velké lokaci).

Soubojový systém je příliš jednoduchý, v podstatě bez vylepšení si s každou situací lehce poradíte, trochu vylepšíte zbraně a jste nesmrtelní, čili z toho důvodu doporučuji rovnou volit nejtěžší obtížnost. Souboje jsou průměrně zábavné, valná většina jsou klasické přestřelky, na které jsme zvyklý z nových Falloutů, nějaké výraznější využívání schopností není třeba a i lékárničky a boosty nejsou moc potřeba. Je to trochu škoda, hra by mohly být v tomto směru větší výzva.

Všeho máte až příliš velký dostatek. O peníze není nouze, rozdělování expů nemusíte moc řešit, nábojů, lékarniček a dalšího odpadu je všude habaděj, takže nějaký management tu není moc třeba a je to spíš jen takové lehké zpestření.

Samotný svět je velmi dobrý. Grafika má zajímavou stylizaci, ačkoliv na nejvyšší detaily se nejedná o nějaký výrazný orchestr. Jednotlivé planety působí dost exoticky, ale určitě by snesly i vetší variabilitu. Hra je rozdělena na několik otevřených lokací, spíše menších, ale mě osobně více vyhovuje více menších lokací než jeden obří svět. První lokace jsou poměrně zdárně naplněny aktivitami, exploring vás bude bavit, všude se dá něco dělat a najít, nicméně s postupem hry a zhruba v polovině se začíná trochu osekávat a poslední 3 lokace spíše prolétnete.

Postavy bych hodnotil jako slušný průměr, nějak zvlášť výrazné nejsou, nicméně jsou zábavné, většina má zajímavý backround, interagují mezi sebou, prohazují vtípky a mají temnější minulost, kterou jim pomáháte, jako správný kapitán, napravit. Asi bych taky uvítal víc, kdyby tu byly postavy vyloženě dobré, zlé a šedivé, tady většina působí jako dobráci, kteří nejdou jen po správné cestě, ale většinu z nich na ní můžete dostat.

Hlavní příběh, jak jsem již zmiňoval, je hodně fajn. Je to taková lehká parodie sci-fi klišé. Většina je věcí se musí brát s nadsázkou, ale nechybí ani morální dilemata a vážnější témata. 

Celkově jsem dost spokojený, ale hra mohla být rozhodně delší. Trochu působila, že v půlce vývojářům došlo a zbytek je uspěchaný. První svět můžete ovlivnit a při návratu na něj vidíte změny, u dalších světů jsou tyto změny méně viditelné až žádné. Druhá polovina hry působí, jako by byla šitá horkou jehlou (vyjma hlavního příběhu). Zapracoval bych, aby i další světy působili plně a funkčně jako první dvě lokace, zvýšil obtížnost v podobě výzvy u hry (nemusel by být jen samotný souboj, ale i třeba větší rozvažování nad schopnostmi, počet věcí k nalezení) a prodloužil délku hry a byl bych téměř absolutně spokojen.

Doufám v pokračování, které si udrží laťku, jakou mělo prvních 15 hodin hry a ponese jí aspoň 50 hodin...

Pro: volby řešení, psaní questů, dialogy, humor, svět

Proti: délka, malá výzva, nedostatečný obsah

+21
  • PC 75
Zkusím být stručný. Od hry jsem čekal málo (vlastně jsem pořádně nevěděl, do čeho jdu), ale dostal jsem vlastně celkem fajn věc.

Klady:
- tak akorát velký svět (zpočátku jsem čekal něco menšího)
- technicky vše dobře zvládnuté
- fajn hudba
- celkem zajímavá věc s těmi společníky

Zápory:
- ve světě je spousta zbytečných předmětů, které asi něco dělají (na konzumaci), ale lze je v klidu ignorovat
- příliš jsem se nezajímal o zbraně, prostě to mělo vyšší DMG, dobře se s tím střílelo, používal jsem. vlastně až v pozdější fázi hry jsem si všiml, že jdou zbraně vylepšovat za peníze
- člověk vlastně ani neřeší náboje, všeho je dostatek do všeho
- nevyužil jsem nikdy žádný upgrade zbraní
- perky nic extra, vlastně nejdůležitější zvýšit nosnost a pak to byly drobnosti

Pak bych ještě zmínil jeden zápor (který někdo může vnímat jako klad), ale nemám rád, když je potřeba se v questu nějak rozhodnout, ale vlastně ideální volba není ani jedna a člověk netuší, co by to mohlo ovlivnit a jestli to něco neovlivní tak, jak nechce. Prostě volba ublížíme tomuhle, nebo tomuhle. Ale takových rozhodnutí není mnoho.
Další zápor (což asi vnímám jako svůj problém), že jak má řada questů víc řešení a člověk k tomu přibalí i nějaké side questy, jednou nebo dvakrát jsem šel plnit nějaký quest, kdy jsem v jeho průběhu zapomněl, co plním (protože jsem plnil řadu dalších věcí), až jsem vlastně ten hlavní quest, co jsem plnit začal, nedokončil, protože jsem ho vyřešil jinak. Což z pohledu toho světa tedy nijak nevadí, jen si pak člověk při návratu říká, že by se možná rozhodl jinak, kdyby v hlavě udržel vše :)

Na první pohled možná převládají negativa, ale hra to byla fajn. Některé herní prvy jsou možná zvláštní, nedotažené, nepromyšlené, nevyužité, ale ten svět nějak funguje a je to poctivě udělané RPG. Jen k přídavkům nevím, jestli bych se někdy vracel. Tady možná čekat na nějakou kompletní edici. Takhle půjdu jinak zase "o dům dál", když je toho na hraní tolik.

Stručné zhodnocení: dostal jsem mnohem víc, než jsem od hry čekal.
+20
  • PC 75
The Outer Worlds byla první 3D "Fallout-like" hra ke které jsem se dostal. Zaujal mě zejména setting a celková atmosféra, která na mě z trailerů, gameplay videií a Noclip dokumentů dýchala a taky renomé tvůrců.

Neuvěřitelně rychle jsem ve hře nechal téměř 25 hodin času, připadal jsem si trochu jako Malcom Reynolds (respektive jako Zoe), vlastní loď, vlastní posádka, tak trochu outlaw. Strašně fajn!

A to je asi ta největší přednost hry, dobře vystavěná specifická atmosféra, humor a celkový feeling světa, vztahy s companiony, volby ovlivňující osudy lidí a dění okolo vás, velmi příjemný a specifický vizuál (často jsem se zadíval na oblohu, sledoval prolétající lodě či prstence okolních planet) a zvláštní uznání si zaslouží Parvati, do té jsem se zamiloval takřka okamžitě a její questy mě zajímaly skoro nejvíce.

Gameplay je v pořádku, souboje se po čase ale stanou nudnými, encountery jedou podle stejné šablony a jakkoli se jednotlivé lokace snaží vizuálem a pojetím na první pohled tvářit jako unikátní a odlišné, začal jsem se všude cítit tak nějak stejně. Člověk pak už řeší jen dostatečnou nosnost, lootování munice (protože nic jiného skoro ani nemá smysl sbírat) do preferovaných zbraní a opravy toho, co se poškozuje. Budu-li hodně kritický, tak v The Outer Worlds je mnou tak vychvalovaná vlastní loď a lítání s ní jen jiná vizuální maska pro klasické cestování mezi lokacemi a tenhle cool prvek je žalostně málo vytěžen.

Po úvodním intenzivním hraní jsem už neměl potřebu se ke hře vracet a dokončit ji, bohužel. Vlastně bych byl radši, kdyby autoři popadli pořádně za pačesy koncept vlastní lodi a posádky a rozvedli ho mnohem více směrem k Firefly - to by bylo něco. Chtěl bych řešit provoz lodi, její opravy, lítat mezi systémy, pirátit, pašovat, sem tam pomáhat...no tak konec snění, tohle zkrátka Obsidian evidentně nechtěl.

Na dvojku jsem samozřejmě zvědavý, třebas se autoři poučili a koncept uchopí trošku jinak, protože ten potenciál na více než dobrou, v dobrém smyslu vyčnívající specifickou hru tam vidím. Jednička bohužel zvolila jinou cestu, která nakonec ten pomyslný horizont překročit nedokázala, a to mě mrzí - kvůli hráčům i vývojařům.

Pro: Atmosféra, worldbuilding, prvek vlastní lodi, sociální aspekt companionů, Parvati!

Proti: Repetetivnost a šablonovitost lokací, po nějaké době nudné souboje, nevyužitý potenciál dobrých nápadů

+16