The Outer Worlds byla první 3D "Fallout-like" hra ke které jsem se dostal. Zaujal mě zejména setting a celková atmosféra, která na mě z trailerů, gameplay videií a Noclip dokumentů dýchala a taky renomé tvůrců.
Neuvěřitelně rychle jsem ve hře nechal téměř 25 hodin času, připadal jsem si trochu jako Malcom Reynolds (respektive jako Zoe), vlastní loď, vlastní posádka, tak trochu outlaw. Strašně fajn!
A to je asi ta největší přednost hry, dobře vystavěná specifická atmosféra, humor a celkový feeling světa, vztahy s companiony, volby ovlivňující osudy lidí a dění okolo vás, velmi příjemný a specifický vizuál (často jsem se zadíval na oblohu, sledoval prolétající lodě či prstence okolních planet) a zvláštní uznání si zaslouží Parvati, do té jsem se zamiloval takřka okamžitě a její questy mě zajímaly skoro nejvíce.
Gameplay je v pořádku, souboje se po čase ale stanou nudnými, encountery jedou podle stejné šablony a jakkoli se jednotlivé lokace snaží vizuálem a pojetím na první pohled tvářit jako unikátní a odlišné, začal jsem se všude cítit tak nějak stejně. Člověk pak už řeší jen dostatečnou nosnost, lootování munice (protože nic jiného skoro ani nemá smysl sbírat) do preferovaných zbraní a opravy toho, co se poškozuje. Budu-li hodně kritický, tak v The Outer Worlds je mnou tak vychvalovaná vlastní loď a lítání s ní jen jiná vizuální maska pro klasické cestování mezi lokacemi a tenhle cool prvek je žalostně málo vytěžen.
Po úvodním intenzivním hraní jsem už neměl potřebu se ke hře vracet a dokončit ji, bohužel. Vlastně bych byl radši, kdyby autoři popadli pořádně za pačesy koncept vlastní lodi a posádky a rozvedli ho mnohem více směrem k Firefly - to by bylo něco. Chtěl bych řešit provoz lodi, její opravy, lítat mezi systémy, pirátit, pašovat, sem tam pomáhat...no tak konec snění, tohle zkrátka Obsidian evidentně nechtěl.
Na dvojku jsem samozřejmě zvědavý, třebas se autoři poučili a koncept uchopí trošku jinak, protože ten potenciál na více než dobrou, v dobrém smyslu vyčnívající specifickou hru tam vidím. Jednička bohužel zvolila jinou cestu, která nakonec ten pomyslný horizont překročit nedokázala, a to mě mrzí - kvůli hráčům i vývojařům.
Neuvěřitelně rychle jsem ve hře nechal téměř 25 hodin času, připadal jsem si trochu jako Malcom Reynolds (respektive jako Zoe), vlastní loď, vlastní posádka, tak trochu outlaw. Strašně fajn!
A to je asi ta největší přednost hry, dobře vystavěná specifická atmosféra, humor a celkový feeling světa, vztahy s companiony, volby ovlivňující osudy lidí a dění okolo vás, velmi příjemný a specifický vizuál (často jsem se zadíval na oblohu, sledoval prolétající lodě či prstence okolních planet) a zvláštní uznání si zaslouží Parvati, do té jsem se zamiloval takřka okamžitě a její questy mě zajímaly skoro nejvíce.
Gameplay je v pořádku, souboje se po čase ale stanou nudnými, encountery jedou podle stejné šablony a jakkoli se jednotlivé lokace snaží vizuálem a pojetím na první pohled tvářit jako unikátní a odlišné, začal jsem se všude cítit tak nějak stejně. Člověk pak už řeší jen dostatečnou nosnost, lootování munice (protože nic jiného skoro ani nemá smysl sbírat) do preferovaných zbraní a opravy toho, co se poškozuje. Budu-li hodně kritický, tak v The Outer Worlds je mnou tak vychvalovaná vlastní loď a lítání s ní jen jiná vizuální maska pro klasické cestování mezi lokacemi a tenhle cool prvek je žalostně málo vytěžen.
Po úvodním intenzivním hraní jsem už neměl potřebu se ke hře vracet a dokončit ji, bohužel. Vlastně bych byl radši, kdyby autoři popadli pořádně za pačesy koncept vlastní lodi a posádky a rozvedli ho mnohem více směrem k Firefly - to by bylo něco. Chtěl bych řešit provoz lodi, její opravy, lítat mezi systémy, pirátit, pašovat, sem tam pomáhat...no tak konec snění, tohle zkrátka Obsidian evidentně nechtěl.
Na dvojku jsem samozřejmě zvědavý, třebas se autoři poučili a koncept uchopí trošku jinak, protože ten potenciál na více než dobrou, v dobrém smyslu vyčnívající specifickou hru tam vidím. Jednička bohužel zvolila jinou cestu, která nakonec ten pomyslný horizont překročit nedokázala, a to mě mrzí - kvůli hráčům i vývojařům.
The Invincible
Pro: Atmosféra, worldbuilding, prvek vlastní lodi, sociální aspekt companionů, Parvati!
Proti: Repetetivnost a šablonovitost lokací, po nějaké době nudné souboje, nevyužitý potenciál dobrých nápadů