The Matrix: Path of Neo

Není to krásné, když se někomu podaří vytvořit decentní hru podle filmu? Shinákům se kdysi podařilo vyvinout zábavnou, byť zabugovanou a technologicky poněkud odpudivou blbinku, Enter The Matrix, která sice nebyla absolutně uspokojující coby první interaktivní kontakt s Matrixem, ale byla to sranda, a člověk jí dohrál jedním dechem a ani toho nelitoval. Nicméně, kdosi si stěžoval na totální absenci Nea a vůbec té ústřední trojky v černým, a tak se chlapci a děvčata v Shiny rozhodli udělat pokračování, čímž si ovšem značně pohnojili vlastní jméno (kvůli tomu tuhle hru asi neudělali, ale rád si to myslím).

Jistě, dali nám Nea, doufajíc v tentokrát absolutní spokojenost hráčů. Ovšem jako vyvolený jsem se ani omylem necítil. Ten herní Neo je totiž nehorázný blboun, vypadá obludně, ovládá se nepohodlně a naučit se s ním nějaké lepší frajeřinky vyžaduje hodně času a cviku (alespoň na PC), což je přirozené, ovšem v této hře je motivace se cokoliv učit a trávit s ní dostatek času naprosto nulová. Když ale pominu tu skutečnost, že se Neo ovládá blbě, není konec výčtu problémů. Samotné mise jsou totiž vesměs všechny naprosto tupé, level design je příšerný, úkoly jsou většinou nesmyslné a kolikrát i hodně frustrující, a ty pasáže, které jsou přímé předělávky toho nejlepšího z filmové trilogie, zase padají na mizerném zpracování a několika nepochopitelných změn.

Kromě toho všeho navíc celá hra vypadá extrémně hnusně. S nejvyšším rozlišením a úrovní detailů na desítce (což jsou jediné dva způsoby, kterak si vizuálie přizpůsobit) vypadá hra stále ohavně, a navíc zde není podpora widescreenu. To se v některých hrách dá přetrpět, ovšem zde se na to vážně nedá koukat. Nejsem posedlý propracovanou grafikou, tahle hra je jednoduše ošklivá a byla by ošklivá, i kdyby jí byli vydali o pár let dřív. Největší problém s grafikou však samozřejmě spočívá v naprosto neoptimálních HW nárocích, které působí jako hodně špatný vtip. Občas také vypadávají textury, s čímž mi nepomohl ani patch (který mi vlastně nepomohl vůbec s ničím).

Abych ale neházel na tuto hru jenom samou špínu, vyzdvihnout se přece jenom musí hodně fajnové bojové animace, široký výběr komb (z nichž některé za celou dobu hraní vypotíte čirou náhodou a již nikdy je nezopakujete), s filmem totožný soundtrack a dabing a fakt, že ta hra vlastně ani moc nenudí. Nicméně, porce zábavy je výrazně menší oproti porci frustrace a zhnusení nad prezentací hry. Co si tak pamatuju, dobré hry podle filmu jsem všehovšudy hrál jenom tři, přičemž takových her je docela dost. Path of Neo je ovšem odfláklá, na rychlo splácaná adaptace, která jednoduše nefunguje tak, jak by měla.

Původně jsem jí hodnotil padesáti procenty, teď si ale neuvědomuju, za co jsem udělil tak vysoké hodnocení.