Páteř vyprávění druhé části tvoří postava začínajícího vizionářského výtvarníka a portrétisty Franze Markerta, jenž se pokouší prorazit do malířské elity. Franz je umělec, který zcela jistě stojí za pozornost. V jeho expresivních kresbách i malbách, hojně prostoupených nejen vnější, ale i niternou krásou člověka, se totiž dějí neobyčejné věci a příběhy, jež je třeba vidět opakovaně. Svůj sen má téměř na dosah. Než se mu ale definitivně otevřou dveře do nejvyšších pater společnosti, musí složit ještě jednu zkoušku – obstát před přísnými renomovanými kritiky, členy vídeňské smetánky.
Želbohu Franze v nejméně vhodnou chvíli oslabuje duševní nestabilita a chybějící tvůrčí múza. Ať dělá, co dělá, nemůže se hnout z místa, nečinně a se zoufalostí v očích civí na prázdné plátno. Horečně se snaží najít způsob, jak z toho ven.
Stejně jako minule, i zde se hráčovy volby přenesou do budoucích epizod. K aktivaci Anthology je nutné vlastnit základní hru – The Lion's Song: Episode 1 - Silence.
malarkey
Co Vám budu povídat, první díl jsem zadarmo zkusil. Než jsem se vůbec dostal ke koupi zbylých epizod, tak Epic tuto hru nabídl zdarma. Neváhal jsem. Samozřejmě, jinak bych si ji koupil, že ano…ale když ji Epic nabídl? Tak jsem ji rovnou nainstaloval a pěkný nápad se rozhodl dohrát do zdárného konce.
V první epizodě mě překvapila pěkná sépiová oldschool grafika, ale i proces vyprávění, kterým procházela hudební skladatelka Wilma. Ve druhé epizodě Vás sépiová barevná škála uvede pro změnu do života malíře a portrétisty Franze Markerta. Kvalitní hudební základ samozřejmě zůstane zachován.
Zjistil jsem, že na této hře je zajímavé, že každá epizoda Vás něčím překvapí. Zde mě například překvapila zajímavá atmosféra historické Vídně, atmosféra, která se promítá změnou počasí, což samo o sobě udělá hodně. Hlavně tedy, když za okny prší a tady střídavě prší. Zajímavé ale je i to, jak tu rakouští tvůrci vypráví příběh malíře Franze tak, že představují i jeho démony, se kterými pracuje, aby namaloval dokonalý obraz.
To se mu střídavě daří, nedaří, vše je odvislé vlastně od toho, jak se s člověkem, kterého portrétujete bavíte. Tak na něj totiž působí emoce, které předává do plátna a pak podle toho přicházejí ovace, ale třeba i deprese z ne úplně povedeného díla. Sympatické je, že průběh je různorodý a spolu s možností poznat pár nám všem známých tváří je druhá epizoda pěkným pokračováním vizuálního románu s hezkými adventurními prvky.
V první epizodě mě překvapila pěkná sépiová oldschool grafika, ale i proces vyprávění, kterým procházela hudební skladatelka Wilma. Ve druhé epizodě Vás sépiová barevná škála uvede pro změnu do života malíře a portrétisty Franze Markerta. Kvalitní hudební základ samozřejmě zůstane zachován.
Zjistil jsem, že na této hře je zajímavé, že každá epizoda Vás něčím překvapí. Zde mě například překvapila zajímavá atmosféra historické Vídně, atmosféra, která se promítá změnou počasí, což samo o sobě udělá hodně. Hlavně tedy, když za okny prší a tady střídavě prší. Zajímavé ale je i to, jak tu rakouští tvůrci vypráví příběh malíře Franze tak, že představují i jeho démony, se kterými pracuje, aby namaloval dokonalý obraz.
To se mu střídavě daří, nedaří, vše je odvislé vlastně od toho, jak se s člověkem, kterého portrétujete bavíte. Tak na něj totiž působí emoce, které předává do plátna a pak podle toho přicházejí ovace, ale třeba i deprese z ne úplně povedeného díla. Sympatické je, že průběh je různorodý a spolu s možností poznat pár nám všem známých tváří je druhá epizoda pěkným pokračováním vizuálního románu s hezkými adventurními prvky.
Dunemaster
MatesO7
TessDragon
Pro: Opět stejně jednoduché, sepiovými barvami melancholicky atmosferické s pěkně ztvárněnou Vídní, zajímavé, zábavné, z pohledu malíře
Proti: Opět stejně krátké, ale na jeden večer postačující. Jako celek hraní pár hodin udělá a zkompletujete si tak příběhové puzzle do jednotného celku.