Pro pohodlnější navigaci i přístup k pokročilým funkcím Databáze-her.cz doporučujeme povolit si ve svém prohlížeči JavaScript.

The Fortress of Dr. Radiaki

1994
33
2 hodnocení Platformy
Žánr

Forma
placená hra
Rozsah
samostatná hra
Multiplayer
ne

Dr. Radiaki vyrobil armádu geneticky modifikovaných vojáků a nestvůr, se kterými se chystá dobýt svět. Vaším úkolem je infiltrovat jeho pevnost a zastavit jej.

The Fortress of Dr. Radiaki je poměrně originální FPS. Při cestě pevností Dr. Radikiho budete bojovat s vojáky s vizáží Fidela Castra zamlada, ninji, katanami ozbrojenými samuraji, zmutovanými aligátory nebo bojovými roboty. Výzbroj tvoří počáteční basebalová pálka, wakizashi, pistole, tommy gun, útočná puška, kulomet a raketomet. Ke zbraním se váže další originální prvek, snad poprvé je ve FPS nutné manuálně přebíjet prázdné zásobníky. Není ovšem možné přenastavit defaultní rozložení kláves a neexistuje klávesa pro "Strafe".

Klíčů k otevírání dveří je osm různých druhů, některé dveře je možné otevřít pouze pomocí speciálních kódů, které lze najít na místech s vysokou koncentrací nepřátel.


Poslední diskuzní příspěvek


Nejlépe hodnocené komentáře

  • PC 30
Konečně jsem dohrál tento (z dobrého důvodu) téměř neznámý kus. Kombinace ninjů, samurajů, robotů a zdařilé japonské hudby (osmdesátkové béčko jako vyšité) mě fascinovala od prvního přečtení recenze ve Score (kde hru těžce přehodnotili).

Příběh je velmi jednoduchý, zlý doktor Radiaki (šílený robot) se chystá dobýt svět za pomoci armády vojáků, mutantů, ninjů, samurajů a rusky mluvících robotů. Celá hra je humorně laděná, tedy pokud za vrchol zábavy považujete narážky typu "penetration of this level was the least satisfactory penetration you have ever experienced, kids, ask your parents", případně hádky mezi zmutovanou krysou a šíleným Radiakim mezi některými levely.

Celá hra obsahuje devatenáct levelů (osmnáct středně až velmi velkých plus závěrečná pidiaréna s bossem). K nalezení je celkem sedm klíčů (šest barevných plus jeden kódový), po opuštění levelu jsou automaticky vyhozeny z inventáře (ovšem třikrát za hru je možné najít klíče speciální, které při přechodu do dalšího levelu nemizí a tak si lze občas některý level zkrátit). Zbraní je sedm, basebolka, katana, pistole, thompson, granátomet, plamenomet a energetická puška, kterou člověk dostane automaticky na konci předposledního levelu. Specialitou je, že se jedná snad o první FPS, kde je třeba zbraně ručně přebíjet.

Nepřátelé jsou velmi rozmanití, od prvotních vojáků (s vizáží Fidela Castra) přes dva typy mutantů, dva typy ninjů, velmi nebezpečného šogůna (to byl ten "samuraj", kterého Anastasov zasekával v šestém kole, kde funguje jako boss, o zeď) až po několik typů robotů (autoři se opět "humorně" vyřádili, zejména na robotech s toastovačem místo hlavy a oživlých hasicích přístrojích). Hra dokonce obsahuje jakž takž použitelnou mapu, která ovšem narozdíl od např. Doom funguje pouze staticky (tj. nedá se "po ní" chodit). Při bloudění po levelu ovšem docela pomáhá (leveldesign je značně bludišťoidní, spousta pák, jednou bylo pro další postup nutné prolézt sérii tajných chodeb). Další pozoruhodnost spočívá v tom, že je možné se vracet do již prošlých levelů (v 90 % případů se ovšem zaseknete v teleportu a stejně je nutné se vrátit, nicméně na konci jsem tuto vlastnost jednou s úspěchem využil).

Problémů má hra bohužel celou řadu. Odfláklou grafikou počínaje, přes neustálé zasekávání se o diagonální zdi až po celkem šílenou obtížnost. Ve hře totiž není možné strafovat a zaměřuje se po takových skocích, že je ohromný problém něco trefit (to byl stěžejní důvod, proč jsem hrál na easy, vliv to má výhradně na počet nepřátel). Nejpoužívanější zbraní je tak do poloviny hry katana a save/load v permanenci. Obtížnost graduje ve dvou finálních kolech (v předposledním je třeba po asi třiceti šogůnech zabít samotného Radiakiho, bez jeho zaseknutí o zeď věc nemožná, poslední kolo hrál pro jistotu i borec, co dělal na youtube walkthrough, s nesmrtelností, já jsem po savování každých pár vteřin uspěl po desítkách minut poctivě, ale byla to makačka ). Umělá inteligence hapruje velmi statečně, nepřátelé jsou občas otočeni zády a nereagují ani na třelbu, jindy se strefují i přes zeď.

Hra obsahuje celou řadu zajímavých nápadů, ale díky odfláklému zpracování a nemožné obtížnosti se jedná o těžký podprůměr.

Pro: počty klíčů, přebíjení zbraní, leveldesign náročný na paměť

Proti: nemožná obtížnost, zaměřování, žádný strafe, technické chyby

+17