The Coma: Cutting Class

Vtěsnat jakékoliv debutové dílo do profesionální "gamingové" dráhy není rozhodně nic jednoduchého. Konkurence je obrovská, prosadit se je těžké, obzvlášť v momentě, kdy neprojdete sítem přísných podmínek dospělejší hráčské komunity. Dnešní hráči se už nenechávají prachsprostě opít každým rohlíkem. Negativní reakce mohou předpovídat brzké ukončení kariéry. Tuto zatěžkávací zkoušku se rozhodlo absolvovat jihokorejské studio Devespresso Games se svou 2D komixovou prvotinou The Coma: Cutting Class.

Příběh se odehrává v prostorách rigidní, tradicemi a disciplínou kované, korejské školy "Sehwa High School". Hlavním aktérem se stává chlapec Youngho. Nejedná o archetyp lážoplážo studenta, jemuž osud do vínku nadělil perfektní paměť, logické myšlení a hromadu štěstí. Youngho zrovna nepatří mezi jedničkáře ve třídě, naopak je to průměrný žák, který je rád, že není ostatními šikanován. Aby se na studiu udržel, musí denně šprtat množství neužitečných věcí. Největší neúspěšnost schytává v občanské nauce, výtvarce a matematice. Zítřejší závěrečné testy jsou jedinou možností, jak se vyhnout budoucím pohledům, které by ho nepochybně shledaly neschopným. Dlouho do noci se tedy věnuje poctivé přípravě, s cílem dosáhnout nejlepšího skóre, jež by mu výzo ozdobilo čtyřkami a ne "nedostatečnými". Usíná až k ránu, tak důkladně, že přeslechne budík. Než si to uvědomí, čas již ukazuje 8:00. Fofrem se nasouká do uniformy, z té slámy na hlavě si udělá rychloúčes, plus si hodí na ranní ksicht nějaký ten obličej a maže do víru dění, doufajíc v náhodný zázrak. A světe div se, věštba se čirou náhodou vyplní. Díky ní i přes vzniklé zpoždění dorazí na výuku včas. Jenomže v průběhu vyučovací hodiny pozvolna upadne do dřímotného stavu. Mikrospánek jej vtáhne do paralelní reality, stejného dne, avšak s kulisami zmutovanými do mnohem démoničtější podoby. Zjišťuje rovněž, že všechna pravidla, která kdy znal se změnila, a že vlastní život není jedinou věcí, o kterou musí bojovat.

The Coma: Cutting Class udělá radost především survivalistům. Jako v každé jiné survival hře, i zde trvá potřeba hledat si potravinové zásoby a medikamenty. K dispozici totiž máme tradičně jen batoh, mapu, zápisník, baterku a rychlé nohy. Ty přijdou vhod, až po nás půjde nejenom psychicky vyšinuté alter-ego třídní učitelky, jíž setřeseme pouze v rozptýlených "hiding-spotech" (skříňka, WC kabinka). Jak už je u tohoto žánru předesláno, autor děj konstruuje též z deníkových útržků či korespondence, náležících jednotlivým studentům a pedagogickému sboru. Jejich prostřednictvím dochází k řetězení záhad a postupnému odhalování jejich niter, ale i toho, co se vlastně ve skutečnosti stalo. Typický rukopis série Corpse Party se tu nezapře.