The Blind Prophet

Je to pomalu rok, co mě jones navnadil na The Blind Prophet svým tehdejším komentářem. Point and click adventury téměř nehraju a nepočítaje freeware kousky, tak jich nebudu mít odehraných víc, než desítku. Tím chci říct, že mě tenhle žánr nikdy příliš nezaujal, ale nějaké výhrady vůči němu taktéž nemám, tudíž jsem do tohoto díla šel téměř bez očekávání a přiznám se, že impulsem ke koupi byla především grafická stylizace a možná příslib dospělého příběhu v neokoukaném zasazení. A že by zrovna tohle byla ta trefa do černého, co mě přiměje mít tenhle žánr rád? Možná. V první řadě chci však hru připomenout, neb adventurně naladěná DH jej z nějakého důvodu stále přehlíží, což je velká škoda.

Hrdina Bartholomeus je vskutku drsnej týpek, který se s ničím příliš nepáře. Co nevyřeší jeho pěsti, vyřeší dozajista jeho meč a trocha ohně. Je totiž apoštol vyslaný bojovat s démony a zdejší město je jimi prolezlé skrz naskrz. Gangy, místní pobudové, dealeři, ale klidně i policie. Všichni jsou posilnění nějakým tím démonickým dryákem, frčí v drogách nebo podléhají korupci. Městečko Rotbork je ukázková dystopie. Díky komiksovému vyprávění příběhu je totiž hra na žánrové poměry překvapivě "filmová" a pro useknuté končetiny a stříkající krev se nejde nikdy daleko. Pro autory tenhle statický komiksový styl samozřejmě maskuje nejspíš nízký budget, neboť se nemuseli obtěžovat s animacemi, nicméně na druhou stranu musím uznat, že to funguje vážně dobře a vyprávění pohltí podstatně víc, než je tomu u některých jiných zástupců žánru. Je však pravda, že hra lehce trpí nekvalitním překladem z francouzštiny a nějaké ty chybky najdete i když angličtinu neovládáte na perfektní úrovni.

Pro hráče je k dispozici celé město Rotbork, přičemž přítomná mapa vás navádí jednotlivými ulicemi a hra vždy v rámci questu napovídá, kam jít. Zde mám asi největší výtku, kterou je nepřítomnost nějaké fast travel mechaniky, neboť proklikávat se obrazovku po obrazovce při průchodu města z jedné strany na druhou dokáže být zbytečně zdlouhavé. Na druhou stranu kombinace předmětů a řešení hádanek není příliš zdržující, neb většinou dávají logický smysl. Po stisknutí tlačítka lze i zvýraznit aktivní předměty, což chválím, neboť předměty jsou často součástí pozadí a není příliš patrné, s čím lze provést interakci. Každá obrazovka těch aktivních bodů nabízí relativně hodně, přičemž velká část je tam dle mě k ničemu a spíš bych uvítal více animací pro oživení, neb ona statičnost někdy lehce zabíjí imerzi. Kritiku pak zaslouží také zvolený font v malých oknech při komentování předmětů nebo vedení konverzace s NPC, který je špatně čitelný už sám o sobě a o to horší to je na handheldu.

Kapitola sama o sobě jsou mini-hry, jejichž kvalita je kolísavá. Ty s logickým řešením jsou dobré, dávají smysl a hráče nikam neženou. Nenabízí sice příliš velkou výzvu, ale jsou dostatečně zábavné. Ta špatná část je pak po vzoru arkádových her zaměřená na přesnost a rychlost, kde má opět Switch trochu smůlu, neb je znatelné, že se myslelo v první řadě na PC. Nejde o nic, co by nešlo zvládnout na druhý či třetí pokus, nicméně nazval bych to spíš zbytečnou výplní. Když jsem u dalších pokusů, tak jelikož se ve hře často zabíjí a terčem jste mnohdy i vy, v určitých částech je nutné také reagovat s kombinací předmětů či interakcí s prostředím v omezeném čase, což nutno říct, že ne vždy jsem intuitivně odhadl, co mám vlastně dělat a běžně jsem umíral. Na druhou stranu checkpointy jsou velmi přátelské a hra vás vždy hodí přímo před začátek časového limitu a nevyžaduje zdlouhavé opakování.

Vrátit se musím ještě k tomu nejlepšímu, čímž je atmosféra, kterou je nakousl při chválení vyprávění. Detailní kresba nočního města zajišťuje spoustu kochání a obrazovky je vždy radost si důkladně prohlédnout. Minimalistická hudba pak celý zážitek jen podtrhuje. Pocit špíny, nebezpečí a temnoty však místy v dobrém nabourává střídmě dávkovaný humor plný sarkasmu a absurdity. Autoři vyloženě některé dialogy s NPC používají na příběhově nesouvisející odlehčení, přičemž můj oblíbený byl například barman, který bez problému prodá kokain i nezletilým, ale zděsí se, když si chcete koupit čokoládovou tyčinku, neb nemůže připustit, abyste do sebe cpali tak nezdravý odpad.

The Blind Prophet lze doporučit prakticky všem. Žánrově nabízí neokoukaný komiksový styl s ručně kresleným atmosférickým městem a dospělý příběh plný násilí a společenského úpadku, jenž si užijí znalci adventur stejně, jako nováčci, kterým zas může vyhovovat spousta akčních částí a rychle odsýpající děj. V neposlední řadě pak překvapí i slušná herní doba i vzhledem k cenovce, která minimálně v rámci Switch verze neustále klesá na padesát korun. Jděte do toho.