Summer Athletics je první a prozatím poslední hra, kterou jsem hrál profesionálně za peníze. Ne že by mi platili přímo za hraní, ale byl jsem na brigádě placené od hodiny, zrovna mě nikdo nepotřeboval a já měl s sebou notebook, tak proč toho nevyužít.
Pro tento účel jsem si ale mohl vybrat lepší titul. Zpočátku mě sice hra i celkem bavila, ale na rozdíl od ugry mi nesedlo ovládání, protože zběsilé střídání sousedních kláves, čehož se většinou v ostatních hrách využívá při akčních sekvencích, přímo nesnáším. A toto ovládání bylo použito skoro na vše od běhu, přes plavání až k hodům či vrhům libovolného sportovního náčiní.
Nejvíce mě bavil asi hod oštěpem, u kterého jsem nějakou tu hodinku strávil, ale běhu nebo plavání jsem na chuť nepřišel po celou dobu hraní. Moc titulů s olympijskou tématikou jsem nevyzkoušel, ale pokud je na tom konkurence ještě hůře, nemá cenu s ní ztrácet čas.
Pro tento účel jsem si ale mohl vybrat lepší titul. Zpočátku mě sice hra i celkem bavila, ale na rozdíl od ugry mi nesedlo ovládání, protože zběsilé střídání sousedních kláves, čehož se většinou v ostatních hrách využívá při akčních sekvencích, přímo nesnáším. A toto ovládání bylo použito skoro na vše od běhu, přes plavání až k hodům či vrhům libovolného sportovního náčiní.
Nejvíce mě bavil asi hod oštěpem, u kterého jsem nějakou tu hodinku strávil, ale běhu nebo plavání jsem na chuť nepřišel po celou dobu hraní. Moc titulů s olympijskou tématikou jsem nevyzkoušel, ale pokud je na tom konkurence ještě hůře, nemá cenu s ní ztrácet čas.
Pro: hod oštěpem, olympiáda
Proti: ovládání, chybějící licence