Star Wars: The Old Republic - Onslaught

Po epickém příběhu s Valkorionem a několika napínavých "menších povídkách" jsme v dalším dodatku k Star Wars: The Old Republic vrženi zpět do války mezi Republikou a Impériem, kde znovu povstává staro-nová hrozba. Sithský lord Darth Malgus, jehož jsme naposled spatřili v bitvě na Ilumu nedlouho po porážce císaře, se vrací na scénu, aby působil chaos a jednou pro vždy rozdrtil své nepřátele.

Jeho postava je obecně populární , takže návrat je to za mě vskutku velkolepý, i když to tak zprvu úplně nevypadalo - mluvím teď hlavně o úvodu v menším updatu Jedi Under Siege. Malgus i tak ale přichází na scénu (alespoň pro mě) absolutně nečekaně a vlastně hned od první chvíle tak nějak víte, že bude zle. Frajer se totiž vrací celkem nabušenej a kdo má jeho postavu aspoň trošku nastudovanou tak ví, že nějaké Impérium ho absolutně nezajímá a jeho cíle jsou a budou pouze jeho vlastní. Dějový nástřel je tak působivý a jeden je docela zvědavý, s čím děda Malgus zase přijde.

Po vzoru předchozího velkého rozšíření jste pomocí krásně zpracovaných animací opět vtaženi do děje a vlastně si znovu užíváte napínavý příběh s kvalitně namluvenými postavami, výbornou výpravou a i když už to není tak filmové, jak Star Wars: The Old Republic - Knights of the Fallen Empire nebo Star Wars: The Old Republic - Knights of the Eternal Throne, stále se jedná o kvalitní zábavu a řemeslně dobře zpracované DLC. Moc mě těší, že si autoři zachovali právě onen filmový přístup z výše zmíněných dvou rozšíření, protože osobně mně to sedlo a baví mě na to prostě koukat.

A co teda vše Onslaught zahrnuje? No, zprvu toho moc úplně nebylo, ale po celkovém úbýtku hráčů a úsporám - tedy štíhlejším budgetu, který autoři na tvorbu mají, to vlastně je celkem uspokojivý výsledek. Tak prvně opět takové to obecné grafické zkrášlení. Jsou to malé nenápadné věci, ale z onoho Hero enginu se toho moc asi nejspíš už vytřískat nedá, každopádně hra teď vypadá ještě o trochu "naleštěněji", než předtím, což je fajn. Dále pak zmizel (nebo byl celkově předělán) hen ten Galactic Command systém. To je za mě také dobrá věc, protože to nebylo implementováno úplně šťastně a po této změně je mnohem větší šance, že vám padne lepší kus gearu kvůli tomu, že se dropnuté vybavení hodnotí podle toho, co máte momentálně u sebe, takže palec hore. Celkově je na tom pozitivní to, že máte mnohem méně problémů zařadit se mezi hráče do operací, kde je potřeba mít už opravdu kvalitní vybavení. Přibyl také slot na takzvaný taktický předmět, což je věc, která vám ještě víc zvedne vaše statistiky nebo přidá takové schopnosti, že téměř můžete uvažovat o změně herního stylu. Ten můžete získat po dosažení maximální úrovně, opět zvednuté o pět levelů.

Onslaught je rozšíření, které nám mimo jiné také přineslo jakýsi epilog k císaři. Update Echoes of Vengeance je poslední tečkou za jeho krutovládou, při čemž se vracejí i staří známí, aby se rozloučili, jak se patří. Z příběhového hlediska mě právě tato část bavila asi nejvíc, byť chápu, že má jistá místa, kde by se dalo vylepšovat, ale této hře jsem ochoten hodně ustoupit, takže jsem si to užil.

Abych to shrnul, Onslaught je opět dalším kvalitním přídavkem, jehož obsah je dávkován velmi střízlivě a který z dějového hlediska působí spíše jako jakýsi předěl nebo jakýsi most mezi jednotlivými kapitolami, než plnohodnotné rozšíření. Je ovšem jasné, že další obsah pro The Old Republic bude dávkován dále tímto způsobem, takže kdo si chce hru nadále užívat, je potřeba na tuto skutečnost přistoupit. Pokud tak ale učiníte, hra vás odmění. Ostatně jako vždy.