Spirit Hunter: NG

V tomto díle se vžijeme do role delikventního mladíka Akiry, kterému zemřela matka a dostal se do péče její sestry. Ta sama vychovává svojí malou dceru, žije sama a k tomu, že vlastní svůj vlastní bar je také hororovou spisovatelkou. Má toho hodně a tak Akira je často nucen svojí novou sestru hlídat. Jednoho dne ale objeví před dveřmi svého bytu tajemnou černou kartu na které stojí: "Hra začíná". Tím se odstartuje kolotoč děsivých událostí, které vyeskalují ztrátou sestry a zapletením se do smrtelné hry.

Tu hru ovládá jistá bytost se vzhledem panenky lidské velikosti. Účelem této hry je vždy vymýtit ze světa entitu/ducha kteří okupují náš svět a jsou součástí legend. Ne, nejde o japonskou variaci Ghostbusters, ti si myslím že by hodně rychle skončili kdyby se s nějakou touhle entitou dostali do křížku. Tady totiž vyblitá ektoplazma je to poslední čeho by jste se měli bát.

Právě tyto úkoly které máte plnit jsou opravdu skvěle napsané a vy se zaplete do vyšetřování různých reálných folklórních japonských legend, samozřejmě upravených pro fungování příběhů. Vypíchnu třeba hned váš první případ.

Budete totiž vyšetřovat legendu která se údajně stalo v jednom parku, říká se totiž když o půlnoci hodíte do rybníčku kámen, uvidíte se před vámi zjevit těhotnou ženu která teskní po dítěti. Údajně když se vám zjeví tak do pár dní zemřete a to pravděpodobně na utopení. A tohle je teprve ten nejméně zajímavý příběh, ale i tak je zábavný a skvěle napsaný. Jo, to je vlastně hlavním tahounem celé hry, scénář. Díky tomu entity které tu potkáte mají hnací motor, mají důvod proč to dělají (jelikož tu zůstávají když v jejich smrti byli silné negativní emoce), nejsou černobílé a hlavně mají skvěle podanou a napsanou backstory.

K tomu navíc i dopomáhají postavy, které tu nefungují jen aby jste měli parťáky do týmu, ale opravdu celému příběhu přidávají další dynamiku a také se nejedná o ploché charaktery. Setkáte se tu s vaším nejlepším kámošem co je synem hlavouna Yakuzy, holkou která miluje okultismus ale musí to kombinovat s prací idola, novináře který je závislý na hazardu a sarkastickou kouzelnici. I když to zní jako ujetá parta, tak vám garantuji že si každého zamilujete, hra totiž i přes hlavní příběh si vždy udělá čas, aspoň na chvilku, na svoje protagonisty a i když to má za následek, že je tu opravdu velké množství dialogů, tak to ve výsledku za to stojí. Dále jen dodám že i když se jedná o japonskou hru, tak se tu s humorem drží poměrně zkrátka, ano jsou tu klasické tropy, ale jsou značně umírněné. Nemluvě o tom že témata která se tu často řeší jsou velmi drastická a pro slabší povahy tato hra určitě není. Nevím jestli bych tu některé části zařadil přímo do explonation žánru, ale minimálně s ním v některých částech značně koketuje.

Ono i díky tomu pak můžeme vděčit za to že emocionální části příběhu mají nějaký efekt!

Dále hratelnost bych popsal asi jako vizuální novelu skloubenou s adventurou. V principu to funguje takto: Máte tu část ve které jde o klasickou vizuální novelu, jenže jakmile jdete na vyšetřování, hra se přepne do pohledu z první osoby a stylem to právě připomíná krokovací dungeon. Právě v této vyšetřovací části řešíte různé hádanky, hledáte předměty a snažíte se o entitě zjistit co nejvíce a sesbírat co nejvíce potřebných předmětů aby jste jí mohli dát potřebné vykoupení. Pokud, ale nenajdete potřebné předměty pro vykoupení, nezbývá vám poté nic jiného než ducha zničit, což má ale negativní dopad na příběh. Není to ale to jediné co vám může pokazit postup v příběhu či ho ovlivnit, máte tu totiž různé akční momenty kdy se například musíte rychle rozhodnout aby jste se dostali z prekérní situace apod.

Což právě v tomto možná tkví asi ten největší problém pro hodně hráčů a tím je obtížnost. Ano, je pravdou že je to mnohem jednoduší než jednička, jenže i tady vás hra dokáže slušně potrápit a to hlavně pokud nejste zvyklí průběžně ukládat. Často se vám totiž může stát že při finalním střetu s duchem nebudete mít potřebné předměty, nebo se špatně rozhodnete a jste mrtví a musíte si nahrát poslední uloženou pozici. Oni totiž ty rozhodnutí jsou poměrně špatně vymyšlené, jelikož často opravdu nevíte co máte zvolit za odpověď, jelikož z jejich vyznění není výsledek moc patrný. Je sice pravdou že občas se vám hlavní hrdina opravdu znatelně snaží napovědět a probereme s vámi všechny fakta po lopatě, ne vždy to ale stačí a to možná i kvůli třeba chybkám v překladu.

Když už jsem zabrousil do té kritiky, tak si ještě neodpustím říci že pro někoho může být velké mínus absence dabingu a to že soundtrack obsahuje cca 6-8 tracků, což je na dvaceti hodinovou hru docela málo. Přitom hudba ve hře je opravdu kvalitní a atmosferická a i když některé skladby uslyšíte vícekrát, vadit vám nebudou, tedy mě nevadili :)

Ve výsledku se jedná tedy o skvělé pokračování, které je osvěžující hlavně v době kdy horory zapomínají na charaktery a osobní stránky příběhu a jdou spíše přes brutalitu a jumpscary a zapomínají na lidskost, ta právě sérii Spirit Hunter rozhodně nechybí. Na škodu tak jedině je že kvůli její ukecanosti a místy těžkopádnosti si nenajde tolik hráčů kteří by to ale ve výsledku ocenili. 

PS: Ti kteří hráli Spirit Hunter: Death Mark, zkuste i přes vlažnější přijetí Death Marku tento díl, je to fakt asi o třídu lepší a mechaniky jsou vybroušenější!

Na mém blogu si můžete přečíst i ohlédnutí za prvním dílem.