Pro pohodlnější navigaci i přístup k pokročilým funkcím Databáze-her.cz doporučujeme povolit si ve svém prohlížeči JavaScript.

Silent Hill: Shattered Memories

09.12.2009
19.01.2010
82
13 hodnocení Platformy
Žánr

Forma
placená hra
Rozsah
samostatná hra
Multiplayer
ne

Silent Hill: Shattered Memories je survival horror od tvůrců Silent Hill: Origins, který slouží jako převyprávění původní hry.

Základní premisa zůstává stejná - Harry Mason brouzdá městečkem Silent Hill, aby našel svou ztracenou dcerku - s tím, že se změnilo univerzum, změnil se děj, postavy se obměnily, a zároveň přibylo pár zcela nových postav. Hratelnost se dělí do dvou částí - psychoterapeutická sezení viděná z pohledu první osoby, při kterých hráč odpovídá na otázky ovlivňujíc tak mnohé hratelnostní elementy, a samotná akční vložka viděna z pohledu třetí osoby.

V rámci nového přístupu tvůrci změnili mnoho aspektů včetně souboje, který v této hře není přítomen vůbec. Místo bojů hra obsahuje časté sekvence, ve kterých je Harry přemístěn do jiné dimenze, ve které musí před monstry utíkat a hledat cestu ven. Jako první v sérii hra také obsahuje dynamickou hudbu, o kterou se postaral Akira Yamaoka.

Hra sklidila obecně pozitivní přijetí, přičemž se v recenzích chválili hlavně příběh, grafika, voice acting, OST, a využití Wii ovladače.


Poslední diskuzní příspěvek

Teď jsem to rozehrál znovu na Dolphin emulátoru se senzorem a Wiimote ovladačem a je zajímavé, jak tam do hry zapracovali to motion ovládání, i když mi nefungoval zvuk přes Wiimote. Pořád jsou ale ty puzzle hrozně lehké a ty honičky v zmrzlém světě jsou spíše frustrující než napínavé. Prozkoumávání města a odhalování detailů mně ale dost bavilo a ten zvrat na konci byl taky dobrý. Pořád je to nejlepší SH hra co neudělali Team Silent i když to je opravdu spíš psychologický thriller než survival horror.

Nejlépe hodnocené komentáře

  • Wii 80
Plays you as much as you play it.

Pryč jsou mlha, koroze, a nepříjemné souboje. Tady je to samý sníh, led, a vystrašené prchání. Mnoho zaběhnutých fádností bylo odstraněno a nahrazeno základy silného psychologického vyprávění příběhu a mrazivé atmosféry. Toť nový Silent Hill, čerstvý a, co se mé maličkosti týče, velmi vítaný nový začátek, který mne rozhodně dokázal příjemně děsit.

Jedna z nejsilnějších devíz hry jsou její intermezza se zdejším nekonvenčním psychologem, při kterých hráč musí plnit nějaké jednoduché cviky a odpovídat na nepříjemné osobní otázky ohledně strachů a sexuality. Né protože by sama o sobě byla zpracována tak kulervoucně, ale protože vaše výkony a odpovědi mají vpravdě dramatický vliv na to, jaký zážitek si ve finále odnesete. Postavy, dialogy, vzkazy ze záhrobí - to všechno se může drasticky měnit. Monstra, která vás nahání ve snových sekvencích, jsou přizpůsobena vašim strachům. A na stejném principu se můžou výrazně lišit i postavy a celé lokace, společně se závěrem hry. Při jednom hraní narazím na přátelskou policajtku, ze které při druhém hraní hra udělá frigidní bédés nejdřív-střílej-pak-se-ptej ženskou.

Fandy taky jistě potěší, že maestro série Akira Yamaoka přiložil ručku i k tomuto dílu, a vypotil při tom jeden z nejzřetelnějších OST vůbec. Vedle toho je celý zdejší sound design naprosto strhující, a měl by vás úspěšně udržet na špičkách po celou dobu hraní.

Není to ten Silent Hill, který nás před téměř dvaceti lety budil ze spaní, nýbrž zcela nový zážitek. Jako takový je ovšem stále svým původním kořenům daleko věrnější, než mnoho z toho, co přišlo po Silent Hill 3. Pakliže máte jak, udělejte si tu radost a Roztříštěné Vzpomínky si zahrajte.

Pro: Příběh; atmosféra; vysoká znovuhratelnost; OST; audiovizuál

Proti: Hodně krátké; otvírání dveří je čudné - stihlo začít otravovat; úprky v zamrzlých labyrintech před monstry mohly být různorodější

+12
  • PSP --
Osobně tenhle díl Silent Hillu nepovažuji za příliš povedený. Bohužel.

Ale abychom nezačali negativně, řeknu nějaká pozitiva. Takže za prvé se mi líbil nápad s tím, že vás hra psychologicky analyzuje. Rozhovory s terapeutem, který je zajímavě napsaný, (leč trochu nerealistický), mi přišly hrozně fajn. Podle toho, jaké mu dáváte odpovědi a jak vyplňujete jeho testy, tak to ovlivňuje celou hru. A také to ovlivňuje to, jakým stylem hrajete a na co se zaměřujete. Pokud postupujete spíše metodicky a pečlivě, změní se tím některé věci. Například potkáte policistku Cybil a ona bude mít policejní uniformu a bude velice přísná a vyhrožovat vám kvůli každé kravině. Na druhou stranu pokud budete psychologovi odpovídat samé sexuální věci a při hraní se zaměřovat na detaily jako jsou třeba plakáty nahých žen na stěnách atd. tak pak policistka Cybil bude spíše spoře oděná a bude s vámi flirtovat. 

Tenhle koncept má podle mě potenciál a rád bych ho viděl ve více hrách. Ovšem v Shattered Memories je to trochu nevyužilo a moc se toho nestane navzdory velkému červenému upozornění na začátku hry.

Horrorová atmosféra není úplně marná a celkově se mi líbila všudypřítomná ledová světle modrá estetika.

Víc už mě toho bohužel nenapadá.

Co podle mě úplně nefungovalo? Vše ostatní!

Příběh je nic moc. Jedná se o tzv. reimagination prvního Silent Hillu, což v praxi nic moc neznamená - jen to, že se postavy jmenují stejně (Harry, Cybil, Dhalia, Lisa, Kaufman, etc.), plus některá místa (Midwich Elementary School, Alchemilla Hospital). A tím to hasne... žádnou další přidanou hodnotu to nemá a klidně by vše mohlo být stejné, i kdyby se postavy jmenovaly jinak.

Vlastně je tu i stejná zápletka - tj. Harry se svou dcerou Cheryl havarují a když se Harry vzbudí, zjistí, že jeho dcera zmizela, a tak se ji vydá hledat. Ovšem od téhle chvíle se to celé vyvíjí v podstatě úplně jinak. Tak jako tak je příběh založen jen na tom, že vlastně nic nedává smysl a logika neustále selhává. Na konci se dostaví vysvětlení, které považuji za docela dost líné. 

Celé je to jen výplod fantazie Cheryl.

Hra se snaží být z velké části adventurou, ale reálně ani tohle moc nefunguje. Některé logické hádanky, které musíte řešit jsou docela zajímavé a originální, nicméně většina se nese v tom duchu, že musíte najít kód od číselníku u dveří a kód je na lístečku ve skříni poblíž. Nebo musíte najít klíč a ten je v plechovce nedaleko, kterou musíte otočit, aby z ní ten klíč vypadl. A to je víceméně všechno.

Kromě toho Harry dovede odhalit útržek minulosti na některých místech, který mu dojde ve formě zprávy na mobil. Tyhle útržky jsou často nesouvisející s hlavním příběhem hry a celkově jsou spíše na nic. Někdy je však potřebujete k řešení hádanek.

Překvapivě i navzdory adventurní povahy hry prostředí není příliš interaktivní a drtivá většina lokací je prázdná a nedá se tam nic moc dělat. Sem tam můžete akorát sbírat různé náhodné předměty (mementos), které jsou ale k ničemu.

Akční část hry je tentokrát úplně vynechána a není tu žádný combat-system, čili žádné násilí. To by mi ani nevadilo, ale je to nahrazeno něčím naprosto příšerným. Jsou tu tzv. únikové pasáže. Zatímco v předchozích dílech Silent Hillu se město přepínalo mezi tzv. Fog World a mezi Otherworld. Zde jsou tzv. Nightmare pasáže, kdy všechno kolem zamrzne a Harryho začnou nahánět zombíci, před kterými musí utéct.

Když pominu, že monstra jsou jen nějací humanoidní zombíci, což je snad ten nejvíce neoriginální design všech dob (ač se trochu mění dle vaší psychologie), tak je to celé neuvěřitelně otravné. Jde o to, že tyhle únikové pasáže jsou strašné bludiště, chaos a nedá se v tom vyznat. Vždycky to vezmu dveřmi přede mnou, a pak těmihle dveřmi a ještě těmihle a najednou puf - jsem tam, kde jsem začínal. Motám se v kruzích! Není divu, všechny ty chodby vypadají úplně stejně a nikde není žádná moc velká nápověda kam jít. Možná mapka v mobilu, ale zírejte do ní, když po vás jdou monstra, že...? Tenhle nápad je prostě strašně pitomej.

Ve výsledku toho Shattered Memories moc nenabízí. Žádný zajímavý příběh, adventuření, ani akci... Je celý takový nic moc. Za mě osobně tedy celkově spíše zklamání.

Dohrál jsem ho na PSPéčku. Zkoušel jsem to i v PC v emulátoru PPSSPP, ale to je skoro nehratelné, jelikož hra na náhodných místech padá a kužel světla z baterky má nějaký divný grafický glitch. Stejně tak dost blbne i verze pro PS2.
+7 +8 −1