Ve hře Pokémon Snap Vás profesor Oak pošle na ostrov Pokémon, kde máte za úkol fotografovat různé Pokémony. Jedete krajinou a fotíte pokémony, tak by se dalo shrnout to, co budete ve hře nejčastěji provádět. K tomu máte na začátku hry pouze kameru, ale postupem času Vám profesor Oak poskytne řadu vylepšení pro lepší snímky. V každém kole můžete pořídit až 60 fotografií, poté si vyberete jednu z nich, která půjde na posouzení, a za kterou jste pak hodnoceni. Hodnotí se umístění Pokémona na snímku, jde také o to, v jaké pozici ho zachytíte, jaká je jeho velikost, atd.
Ve hře naleznete 63 z původních 151 pokémonů včetně Pikachu. Hra také obsahuje 7 úrovní, ke kterým se budete muset opětovně vracet, abyste například našli skryté cíle, nebo alternativní trasu. Ve hře máte k dispozici i speciální položky, které například omráčí, přitáhnou či roztancují pokémona pro lepší snímek.
Ve verzi pro Nintendo Wii si můžete posílat fotografie s kamarády přes Wii Message Board.
Hra byla původně vydána na zařízení 64DD, které se však dobře neprodávalo, proto se vývoj přenesl na klasickou Cartridge.
Tainaru
Během mého letního cestování se mi naskytla chvilka, kdy jsem si mohl pustit něco jen tak na rychlovku, a můj los padl na stařičký Pokémon Snap, který jsem chtěl odehrát na emulátoru. Ovšem pustit tuhle hru s úspěšným výsledkem na emulátoru N64 nebylo jen tak. Zjistil jsem totiž, že pro tuto hru prakticky neexistuje vhodná emulace z toho důvodu, že se nedaří určovat detekce nafocených Pokémonů – asi tak 90% všech foto-úlovků mi hra odmítla uznat. Po nějaké době hledání řešení jsem zjistil, že je třeba si stáhnout verzi, která vyšla kompatibilně jako virtuální konzole na Wii (wiiware) a spustit ji v Dolphinu, což mi nakonec vyšlo. Tak paráda.
Hra samotná zabere tak odhadem dvě-tři hoďky času. Mně zabrala asi šest, protože jsem stále dokola zkoumal a vymýšlel postupy, jak docílit změn v chování Pokémonů, a taky mi občas nešlo do hlavy, jak odemknout další lokaci nebo způsobit vývin Pokémona (ano, narozdíl od New Pokémon Snap jsou tady evoluce běžně v přímém přenosu).
Grafika hry je už silně za zenitem a ani jsem nečekal, že by mě mohla nějak více bavit, ale opak byl nakonec pravdou. Dnes už víme, že New Pokémon Snap není remake této hry, ale její volné pokračování, a stejně jako tam, i v prvním Snapu hrajeme za postavu Todda, známého aspirujícího fotografa Pokémonů, jehož snem je nafotit mýtického Mewa, což mu my jako hráči musíme umožnit.
Děje se tak skrze focení různých druhů Pokémonů, které je třeba zachytit v co nejzajímavějších pozicích, situacích, technikou a třeba i s počtem dalších příšerek v záběru. To se poté odráží v hodnocení, jež poskytuje profesor Oak, a na základě kumulativně dosaženého skóre odmění hráče nějakou další vychytávkou nebo třeba další tratí.
Todd tedy postupně odemyká házená jablíčka, puf bomby nebo flétnu vábničku, která na různé pokeše působí všelijak. S odemykáním všech tratí je to už obtížnější. Dohromady je jich jen sedm, ale k té poslední je třeba se dopracovat specifickým způsobem (nafotit neživé útvary, které připomínají některého z Pokémonů), přičemž několik map má v sobě ukrytou cestu, jež se musí obvykle odemknout skrze nějaké interakce s místními Pokémony, a ne vždycky je to jasné. Na trati s řekou jsem si lámal hlavu dost dlouho, než jsem na to (náhodou) přišel. Nicméně lokace se mi líbí, opět se jedná o různé biotopy typu pláž, lávový kráter, džungle a podobně.
Hra ovšem není obsáhlá ani počtem příšerek – celkem jich není ve hře ani polovina z první generace. Oproti tomu se hráč může těšit na původní legendární trio a jednoho mýtického. A samozřejmě je na Snapu vidět i zřetelný rukopis tvůrců, což znamená, že v něm lze spatřit celou vývojovou linii Charmandera (obecně oblíbený startér patrně celého studia), ale nikoliv další evoluce startérů Bulbasaura a Squirtla. No a nesmí chybět Psyduck (oblíbený pokeš Miyamota i Masudy) a Poliwag (Satoshi Tajiri).
A už to ukončuji, nemám dnes už na psaní tolik času. To hlavní jsem zmínil, splnil jsem si jeden z mých dávných přání zahrát si původní Snap, hru jsem si užil do sytosti a Mewa mám v kapse (tedy na fotce), takže spokojenost.
---
Zajímavosti a detailní historii o vydání prvních Pokémonů najdete v mém komentáři k Pokémon Green.
Hra samotná zabere tak odhadem dvě-tři hoďky času. Mně zabrala asi šest, protože jsem stále dokola zkoumal a vymýšlel postupy, jak docílit změn v chování Pokémonů, a taky mi občas nešlo do hlavy, jak odemknout další lokaci nebo způsobit vývin Pokémona (ano, narozdíl od New Pokémon Snap jsou tady evoluce běžně v přímém přenosu).
Grafika hry je už silně za zenitem a ani jsem nečekal, že by mě mohla nějak více bavit, ale opak byl nakonec pravdou. Dnes už víme, že New Pokémon Snap není remake této hry, ale její volné pokračování, a stejně jako tam, i v prvním Snapu hrajeme za postavu Todda, známého aspirujícího fotografa Pokémonů, jehož snem je nafotit mýtického Mewa, což mu my jako hráči musíme umožnit.
Děje se tak skrze focení různých druhů Pokémonů, které je třeba zachytit v co nejzajímavějších pozicích, situacích, technikou a třeba i s počtem dalších příšerek v záběru. To se poté odráží v hodnocení, jež poskytuje profesor Oak, a na základě kumulativně dosaženého skóre odmění hráče nějakou další vychytávkou nebo třeba další tratí.
Todd tedy postupně odemyká házená jablíčka, puf bomby nebo flétnu vábničku, která na různé pokeše působí všelijak. S odemykáním všech tratí je to už obtížnější. Dohromady je jich jen sedm, ale k té poslední je třeba se dopracovat specifickým způsobem (nafotit neživé útvary, které připomínají některého z Pokémonů), přičemž několik map má v sobě ukrytou cestu, jež se musí obvykle odemknout skrze nějaké interakce s místními Pokémony, a ne vždycky je to jasné. Na trati s řekou jsem si lámal hlavu dost dlouho, než jsem na to (náhodou) přišel. Nicméně lokace se mi líbí, opět se jedná o různé biotopy typu pláž, lávový kráter, džungle a podobně.
Hra ovšem není obsáhlá ani počtem příšerek – celkem jich není ve hře ani polovina z první generace. Oproti tomu se hráč může těšit na původní legendární trio a jednoho mýtického. A samozřejmě je na Snapu vidět i zřetelný rukopis tvůrců, což znamená, že v něm lze spatřit celou vývojovou linii Charmandera (obecně oblíbený startér patrně celého studia), ale nikoliv další evoluce startérů Bulbasaura a Squirtla. No a nesmí chybět Psyduck (oblíbený pokeš Miyamota i Masudy) a Poliwag (Satoshi Tajiri).
A už to ukončuji, nemám dnes už na psaní tolik času. To hlavní jsem zmínil, splnil jsem si jeden z mých dávných přání zahrát si původní Snap, hru jsem si užil do sytosti a Mewa mám v kapse (tedy na fotce), takže spokojenost.
---
Zajímavosti a detailní historii o vydání prvních Pokémonů najdete v mém komentáři k Pokémon Green.
DosRatas
Fingon
tloucihlavouostul
Pro: Relax; hudba; vyvíjení pokešů přímo před očima
Proti: Velmi krátká hra; malý počet Pokémonů; občas poměrně obtížné na vymýšlení interakcí