Komentáře

Ve vší úctě k nebožtíku Sokalovi, ale Paradise se mu příliš nepovedla. Moc mě nenadchla ani před lety, když jsem ji hrál poprvé a po opáčku je to ještě horší.

Co můžu pochválit je grafika. Ta se od Syberie nezměnila a tak tu máme opět cizí zemi v celé její kráse, různá prostředí a k tomu spoustu animací a jako bonus příjemnou hudbu. Tady není co vytknout.

Příběhově je pro mě Paradise spíše zklamáním. Hlavní hrdinka je sestřelena nad fiktivní africkou zemí Mauránií a ztrácí paměť. Což je klišé jak prase, ale některé hry s ním umí pracovat. Bohužel tady ne - díky ztrátě paměti je Ann Smithová v podstatě prázdnou nádobou, která jen sleduje a pasivně přijímá co se kolem ní děje. V hlavním příběhu se bijí dvě složky. Ann prochází Mauránií, zjišťuje že je pravděpodobně dcerou místního krále Rodona a že to není vůbec dobrý král, ale pěkný zmetek. Jsou tu rebelové (kteří se mi nezdáli o moc lepší než vláda), špioni, čistky a vraždy. Tenhle realistický příběh spolehlivě zabíjí fantasy elementy Paradise - hrdinka se probouzí v pohádkovém harému (což je spíše Arábie), jsou tu vymyšlená zvířata, stromoví lidé, na konci nechybí ani voodoo (spíše Haiti). Celá linie s leopardem je naprosto zbytečná, včetně všech scén kdy ho ovládáte. Kde se vzaly tu se vzaly (ze Sybérie) automatony. A konec je příšerný Hrdinka si nevzpomene kdo je a rozhodne se zabít vlastního otce, ozve se výstřel, ale co se stalo neuvidíme.

Hratelnost je ze začátku tragická. Všechny elementy, které jsem přešel v Sybérii tady bijí do očí a ještě přibyly technické chyby. Aktivní místa se hlásí pouze změnou kurzoru, nikoliv popisem. Kurzor se ovšem mění jak se mu chce, občas se nezmění, občas kliknete a nic se nestane. Některá místa se stanou aktivními až něco uděláte (tlačítko ve fotolabu, vosí hnízdo), jindy se něco/někdo objeví až s někým promluvíte. Něco jde použít jen na přesně určeném bodu (nabrání vody z bazénu). I bez těchto devadesátkových prasáren jsou aktivní místa schovaná, většinou přesně tam kde se nepodíváte, zatímco očividné věci jsou neaktivní.

Aby toho nebylo málo, dvě kapitoly (úvodní palác a stromová vesnice) jsou naprosto příšerné bludiště, ve kterých se navíc jasně nehlásí východy, občas jsou ty východy dokonce rafinovaně schované. A tak jsem jak kretén hledal co dělat ve mezi stromy, než jsem objevil nehlásící se žebřík do dalšího patra, nad kterým je půl metru nahoře šipka. K dovršení všeho si hrdinka chodí většinou kam chce. Většina zákysů tak nepramení z toho, že nevíte co kde použít, ale že nemáte v rukou nic a netušíte co dělat/kam jít.

Po třech kapitolách jsem toho měl plný zuby a hru vypnul s tím že ji napálím 50%, Sokal neSokal. Naštěstí se to v posledních dvou kapitolách jakžtakž zlepší - jakmile totiž hrdinku zavřeme do uzavřeného prostoru, odpadne bloudění a s trochou usilovného myšolovu na obrazovce se i ty schované akční místa dají najít. Navíc mě to ve finále konečně jakžtakž začalo bavit.

Dávám 60%, ani víc ani míň. Některé tyhle věci byly i v Sybériích a tam jsem přivřel oči a ke konci to byla celkem slušná adventura, ale žádná must play klasika to není.