Muv-Luv se skládá ze dvou částí: první je Muv-Luv Extra, ve které se vžijete do role Shirogane Takera, líného středoškoláka s oblibou pro mecha bojovou hru Valgernon. Přestože to nikdy nechtěl, je ve škole známý pro své časté hádky se svou kamarádkou z dětsví Sumikou. Jeho život však nabere nečekané obrátky poté, co najde dívku jménem Meiya ráno ve své posteli. Meiya je navíc dědičkou jedné z největších firem na světě a disponuje nevyčerpatelnými zdroji.
Druhá část Muv-Luv Unlimited se otevře po odehrání dvou hlavních cest z Extra (právě Sumiky a Meiyy). Tekeru se jednoho rána probouzí pozdě, netušíc, proč ho Sumika nevzbudila se vydává ven, aby uviděl pouze trosky svého města. Z jeho školy je vojenská základna, na které je uvězněn. Zjišťuje, že se přesunul do alternativní dimenze, kde Zemi napadla mimozenská rasa zvaná BETA a většina jeho bývalých spolužáků jsou členové armády. Rozhodne se pomoci jim v boji proti ní. Změnou proti původnímu světu je však také absence Sumiky.
Solidor
Dvě části jedné hry a každá zcela jiná. Muv-Luv Extra je obyčejná rádoby vtipná dating-sim. Muv-Luv Unlimited zase válečné drama s prvky mecha. Jak dopadlo jejich skloubení? Katastrofálně a výborně..
Postavy v Extra jsou zjednodušením úplně každého stereotypu v japonské tvorbě. Obsahují minimální vývoj. Takeru je protagonista, který by mohl vystupovat v každé druhé vizuální novele. Většinou nudný, spíš hloupý ale v nitru dobrák a nenormálně oblíbený. Dále tu máme Sumiku ,kamarádku z dětství, která je do Takera zamilovaná a ten si to kvůli své blbosti není schopen uvědomit. Meiya je sice bohatá, ale realitou nezasažená, geniální holka. Samozřejmě nějak spojená s Takerovou minulostí, ten (hádejte proč) si na ni nevzpomíná. Přidejme klasickou tsundere, "i don't care" typ a protivnou lolitu. Jejich jednotlivé cesty ani nemá smysl popisovat, protože žádná nenabízí nic nového ani zajímavého. Nezaslouží si více jak 25%.
Po protrpení dvou cest se otevře Unlimited. Takeru je vržen do alternativní dimenze, kde mimozemská rasa téměř zničila svět. Po většinu času je Unlimited lineární a dělení na různé konce přichází až v samotném závěru. Proti Extra má ovšem dvě velké výhody, zábavu a děj. Postavy jsou stejné, ale přesto jiné. Jejich charaktery se najednou stávají hlubšími, procházejí vývojem a rozebírají několik zajímavých témat ohledně války a míru. Dokonce i sledovat Takerovu změnu z "zero" na "hero" je zábavné. Příběh možná spadá do známé záchrany světa před mimozemšťany, ale spíše se řeší psychická stránka věci, než-li samotný boj. Podivuhodné, že Unlimited je opravdu součástí jedné hry s Extra. Lepších 75%.
Rozporuplná je grafická stránka. Postavy i prostředí jsou nakresleny poměrně detailně. Jediný problém jsem měl s vlasy jednotlivých spritů, které působily takovým zvláštním, chladně ocelovým, dojmem. Hudba ničím nevyniká a na některé hlasy je potřeba si chvíli zvykat. Co napsat závěrem? Snad jen ať autoři přenechají dating simulace těm, kteří je umí a drží se raději válečné tematiky.
Postavy v Extra jsou zjednodušením úplně každého stereotypu v japonské tvorbě. Obsahují minimální vývoj. Takeru je protagonista, který by mohl vystupovat v každé druhé vizuální novele. Většinou nudný, spíš hloupý ale v nitru dobrák a nenormálně oblíbený. Dále tu máme Sumiku ,kamarádku z dětství, která je do Takera zamilovaná a ten si to kvůli své blbosti není schopen uvědomit. Meiya je sice bohatá, ale realitou nezasažená, geniální holka. Samozřejmě nějak spojená s Takerovou minulostí, ten (hádejte proč) si na ni nevzpomíná. Přidejme klasickou tsundere, "i don't care" typ a protivnou lolitu. Jejich jednotlivé cesty ani nemá smysl popisovat, protože žádná nenabízí nic nového ani zajímavého. Nezaslouží si více jak 25%.
Po protrpení dvou cest se otevře Unlimited. Takeru je vržen do alternativní dimenze, kde mimozemská rasa téměř zničila svět. Po většinu času je Unlimited lineární a dělení na různé konce přichází až v samotném závěru. Proti Extra má ovšem dvě velké výhody, zábavu a děj. Postavy jsou stejné, ale přesto jiné. Jejich charaktery se najednou stávají hlubšími, procházejí vývojem a rozebírají několik zajímavých témat ohledně války a míru. Dokonce i sledovat Takerovu změnu z "zero" na "hero" je zábavné. Příběh možná spadá do známé záchrany světa před mimozemšťany, ale spíše se řeší psychická stránka věci, než-li samotný boj. Podivuhodné, že Unlimited je opravdu součástí jedné hry s Extra. Lepších 75%.
Rozporuplná je grafická stránka. Postavy i prostředí jsou nakresleny poměrně detailně. Jediný problém jsem měl s vlasy jednotlivých spritů, které působily takovým zvláštním, chladně ocelovým, dojmem. Hudba ničím nevyniká a na některé hlasy je potřeba si chvíli zvykat. Co napsat závěrem? Snad jen ať autoři přenechají dating simulace těm, kteří je umí a drží se raději válečné tematiky.
WeissDreams
Formis
Tsukuwave
Bedivere
