Komentáře

Vždy, když jsem uvažoval o koupi Miles Moralese, svítila na mě recenze ze Score:

„Nemastný neslaný Spider-Man 1,5. Základy položené předchozí hrou ho stále vytahují do nadprůměru, ale vlastní novinky nejsou schopné ospravedlnit plnotučnou cenovku.“

A mám pocit, že tentokrát skutečně trefili hřebíček na hlavičku. Miles Morales rozhodně není špatná hra, je to vlastně velká zábava. Ale je zároveň neuvěřitelně krátká. Kdybych ji nekoupil ve slevě a pustil se do ní naslepo, asi bych byl docela zklamaný. Hrajete, hrajete… a najednou je konec.

U prvního dílu jsem si užíval různé odbočky a vedlejší mise. Tady jsem vlastně ani neměl šanci se do nich pořádně ponořit, protože hra neustále tlačila na hlavní dějovou linku. Výhodou ale je, že ji můžete „proletět“ a pak si dát New Game+ bez pocitu, že jste přišli o něco důležitého.

Je prostě znát, že Miles Morales je takové větší DLC. Herní systémy jsou téměř totožné s prvním dílem, jen hrajete za jinou postavu s lehce odlišnými schopnostmi. A to je fajn - Milesovy schopnosti mě baví, zejména neviditelnost, kterou mám v rámci Marvel universa vždycky rád.

Hlavní příběh je jen lehce nadprůměrný, ale vztahy mezi postavami jsou poutavé. A to platí i pro jeho dynamiku s Peterem, která zjevně tvoří základ pro druhý díl.

Myslím, že příběh ani nemusel být nutně delší - stačilo by pár propracovanějších vedlejších misí a celkově pomalejší tempo, které by hře dalo hloubku a opodstatnilo její status samostatné hry. Takhle je to ale opravdu jen zábavné intermezzo mezi jedničkou a dvojkou.