Martian Memorandum

Druhý díl je za mnou a nebylo to tak špatné jak to vypadá z hodnocení či z diskuze.

Martian Memorandum se odehrává nějakých 7 let po prvním díle a tak Tex Murphy, který v jedničce zachránil svět není dávno oslavovaný hrdina, ale loser bez peněz, který řeší banální případy. A když se mu naskytne příležitost aby vypátral unesenou dceru magnáta Marshalla Alexandra, skočí po tom všemi deseti. Začíná to v podstatě stejně jako jednička - rozplétání sítě nejbližšího okolí. Macecha co jde po penězích, feťácká kamarádka, majitel brakového filmového studia, slizký fotograf, přítel co měl postranní úmysly. A stejně jako v jedničce to postupně směřuje ke sci-fi - k 20 let staré výpravě na Mars, která skončila masakrem, k minulosti samotného Alexandra jehož metody by záviděl i Andrej Babiš a především k zvláštnímu kameni, který má mít magické schopnosti.

Ubylo noiru, přibylo sci-fi (půlka hry se odehrává na Marsu), někde v pozadí probublává nespokojenost mutantů s útlakem (jsem zvědavý jestli nějaký další díl bude tohle řešit). Není to tak intenzivní jako první díl, ale nijak horší.

Technicky je to bohužel dost odfláknuté. Fádní šedivá grafika, na Marsu prakticky nepoznáte že jste mimo Zemi, otřesně zdigitalizované fotky a příšerní herci. Navíc žlutý font uvozující lokace je dost nečitelný a tvůrci se ani nenamáhali udělat nějaké intro či outro. Bídu podtrhuje i naprosto otřesná "hudba" skládající se asi z třech tónů a úderů do bubnu.

A hratelnost? Hratelnost je slušná. Namísto mixu žánrů máte tradiční adventuru, takže lítání, střílení či originální prohledávání zmizelo. Při průzkumu se sice nehlásí aktivní místa, ale můžete si jejich seznam vyvolat pomocí tlačítka Help (a v druhém kroku si nechat poradit co dělat). Tradiční pixel hunting nebo zbytečně moc příkazů nemá cenu řešit, to je zkrátka součást adventur té doby. Občas přijde nějaký časově limitovaný úkol při kterém může hrdina nepěkně zařvat.

Občas se pěkně naštvete - třeba nad nekonečně stupidním prolézáním ventilačních šachet, kdy nemáte ani šajn kterým směrem se vlastně koukáte. Díky bohu, že to jde přeskočit. Nebo když taháte celou hru pistoli, ale hrdina, který v jedničce postřílel desítky nepřátel ji zatvrzele odmítá použít proti záporákům. Až na ni zapomenete a pak marně přemýšlíte, jak se dostat přes toho pitomého hada.

Jádro hry ale zůstává stejné - rozhovory s postavami, zjišťování kdo koho zná a co o něm ví. Opět jsem si zapisoval spojení a sbíral nové stopy a lokace. Zmizelo vyhrožování a úplatky, objevily se slovní souboje - kdy musíte ve 2-5 krocích vybrat správné odpovědi, abyste se někam dostali. Nejvíce jsem se zapotil při balení sekretářky na začátku, protože jsem odpovídal tak co bych řekl já a ono to k ničemu nevedlo. Moje "úspěchy" u žen se promítly i do hry :)

Martian Memorandum je tradiční adventura počátku 90. let, oproti jedničce zmizely některé originální i frustrující prvky, objevily se jiné, ale celkově jde o slušný počin.