Komentáře

Hra mého dětství...
Vzpomínám si, když jsem jako nadšené dítě kreslil ve škole plánky a mapky nepřátelských ležení a měst a probíral s kamarády, jak porazit zdánlivě neporazitelného nepřítele a jak naplánovat výrobu, aby mi mí věrní nezemřeli hlady. Manuál ke hře byl pro mne biblí, který jsem s úžasem četl ve školní družině a hledal všemožné triky a návody na vedení boje a ekonomii. Sice jsem ji nedohrál. Došel jsem pouze do 4. mise (bez cheatů). Nemohl jsem zapomenout na svou hořkou porážku, a tak jsem se odhodlal a napravil své selhání!

V této hře bojujete na straně starého krále, proti jeho zlotřilému synovi, který jaksi nechtěl čekat na zvolení do své funkce a jednoduše si ji vzal. Postupně se probíjíte hordami vpouřenců, rebelů, zrádců, barbarů, až přímo k samotnému synátorovi, abyste mu dali řádně pětadvacet na zadek.

Jedná se o kombinaci budovatelské a rts strategie. Stavíte cesty, mlýny, farmy, doly, řezníky, hrady, kameníky, školy, kováře, obrané věže a plno dalšího, co Vám buďto nasytí obyvatele nebo vyrobí armádu, takže zase žádný složitý princip. Jednou z nejdůležitějších, ne-li nejdůležitější, je skladiště, do kterého Vám vaši nevolníci (Bože, proč jim dali takový název? Jsem si celou hru přidal jako tyran) nosí vše co vyprodukujete a až to bude potřeba tak to přenesou tam, kde se to zpracuje, či využije. Takže ti chudáci jenom chodí. Ve škole si za zlato "koupíte" plně kvalifikovaného pracovníka. Máte na výběr již od zmíněných nosičů, dělníků, kteří staví jak vy pískáte, farmářů, kovářů, rekrutů, což jsou budoucí vojáci (ti štastnější skončí v obrané věži) a dalších. Ve hradu si vycvičíte Vaši tak vysněnou armádu v čele s nekonečným zástupem chrabrých rytířů v zářivé zbroji likvidující vše co má jinačí barvu než vy, ale ze začátku se budete muset spolehnout na pár "dřeváků". Celý proces "výroby" věcí je prstě úchvatný. Dřevorubec, pokácí strom, udělá z něj kmen. Nevolník ho vezme do pily, kde se z něho stanou prkna. Ty se dále přenesou třeba do zbrojní dílny, kde si obědnáte sekeru, která se přenese do hradu, kde na ni čeká rekrut, aby se stal domobranou. Jeden děj z mnoha.

Jednotky se pohybují po pomyslné mřížkované mapě, což mi někdy připomínalo šachy. Někde jsem četl, že tato hra není moc známá, protože se u ní musí opravdu strategicky uvažovat. Vždicky proti Vám stojí snad 3 násobná přesila V poslední misi se vyrobí jeden nepřátelský šermíř cca za půl minuty, ale časem Vám dojde jak na nepřítele vyzrát a osvojíte si všelijaké finty a fígle Vylákání celé armády jedním šípem. Uzavřít se do úzké soutěsky, dopředu dát nejtvrší borce a zezadu na ně vrhat déšť šípů. Vaše armáda se skládá do určitých praporů. Kopiníci, jízda, bojovníci na blízko, střelci. Ty můžete dávat do svých útvarů, a tak si vytvořit neprostupnou hradbu vojáků. A nezapomeňte, že i vojáci musí jíst

Hra nabízí 2 odlišné styly hraní, buďto se spolehnete na jistotu a budete si stavět základnu a budovat větší armádu, než tu co máte k dispozici na začátku nebo se vydáte s hrstkou hrdinů dobýt nepřátelské město hned ze začátku mise. Přiznám se, že kdyby nebylo druhé možnosti, tak hru nedohraju. Vzpomínám si jak jsem s děsivým nadšením sledoval, jak po mém zásahu na nepřítele, lehl popelem jeho hostinec a jejich obyvatelé prostě vyhladověli.

Grafické zpracování hry, je hodně zajímavé, sice mě HODNĚ bolely oči z těch sytých 256-barev, ale dává to takovou krásnou pohádkovou tvář, která nestárne. Hudba ve hře už je jenom třešničkou na dortu.

Dostáváme se k záporům. Hra je až moc zdlouhavá. Pokud se rozhodnete stavět základnu tak Vám bude jedna mise trvat několik hodin. U mě to byválo třeba i kolem 8. Proto jsem byl rád, za možnost rychlého přepadového útoku. Jednotky se pohybují pomalu, takže všechy průběhy výroby trvají neskutečně dlouho. Na druhou stranu si budete vážit všeho, co vyrobíte. Samotná stavba trvá hned několik minut, než tam dělňasové postaví cestu, než se tam nanosí materiál a než budovu postaví. To bylo stavitelství, ale noční můra je formování jednotek, stačí tam blbě natočit jednoho pěšáka a rozboří Vám celou formaci. A vůbec nejhorší je krmit vojáky, ti nosiči tam udělají totální chaos.

Umělá inteligence zde není moc dobrá. Tomu nosiči nevysvětlíte, že tama to má kratší, že má nejdříve vzít tamto a pak až tamto atd. Naschvál jsem pozoroval jednoho hladovějícího nevolníka. Ten blbec mi byl asi až tak oddán, že nosil zbraně a rudu, ale nenapadlo ho si zajít do hostince se najíst a zemřel... A to ten vůl, ještě donesl nějaké jídlo do toho hostince, ale on tam nezůstal, on šel dát do hradu štít. Asi musel splnit normu nebo chtěl ať se nají jeho kamarádi nebo co, a tak to potom dopadlo...
Inteligence nepřátel je taky nic moc. Když na Vás útočí tak nejdou ve formaci, jenom když máte čistě bojové mise, tam ještě jo, ale jinak posílají jakoby proudy nebo hady a ty nejsou až tak obtížné, stačí udělat chytrou past a padnou, i když jich je 5x tolik. Náročnost v bitvě bývá sice velká, ale dá se to zvládnout.

Když už budete stavět vaše městečko po desáté, tak už budete mít v hlavě celý plánek vašeho budoucího města, což je celkem stereotypní a nudné. Na to ale vývojáři mysleli, a tak Vám čas od času šoupnou skálu, uhlí nebo třeba jezero hned vedle skladiště. A to je výzva! Jindy jsou tak hodní a dají Vám aspoň z půlky postavené město.

Skvělým momentem je poté, když je vaše město dost neefektivní, pomalé nebo umírající hlady atp. a Vy musíte přijít na to, kde je ve vašem malém ráji chybička, který orgán vynechává, který je zbytečný, který potřebuje pomoc, jak zrychlit cestu Vašim pracujícím tepnám a žílám, aby po ní mohly být vaše krvinky co možná nejrychlejší nebo pro změnu zrušit pár nepotřebných buňěk a nahradit je jinými.
A pokud už budete unaveni z neustálého válčení, stavění, organizování a zlepšování, tak prostě vypnete a budete se kochat Vaším veledílem. Celé městečko potom připomíná živoucí organismus nebo ekosystém a budete uchváceni celým mechanismem. S nadšením budete sledovat jak se kameník dře, jak chlapi chlastají v hostinci (hospodě), jak farmář obdělává půdu, jak se dělník fláká, dřevorubec kácí stromy, řezník chrápe, horníci vytvářejí nový hudební styl, pomocí přesně rytmických úderů a celkově, jak jsou všichni štastní (až na ty nevolníky).

Rytíři a kupci je skvělá hra, kterou můžu doporučit všem lidem, kteří mají rádi o něco náročnější strategie nebo jsou již unavení ze všech možných "klikaček" a o tomhle kousku ještě neslyšeli.

ÚTÓÓÓÓK NA NEPŘÍTELÉÉÉÉ