Jedna z těch nejtěžších strategií, u kterých jsem ale dokázal kupodivu zkejsnout nejdéle. Pamatuju si na tu chvíli, kdy táta ráno v sobotu jel pro noviny a přinesl, tehdá neznámý, časopis Game4U, v jehož prvním čísle se skrývala tato hra. Nevěděli jsme, co od ní čekat, ale už obrázek nabádal, že středověk tu bude na prvním místě.

A to mě s bratrancem okamžitě nakoplo. Tak, že jsme jí nainstalovali a hráli až do stmívání. Okamžitě jsme jí podlehli. Podlehli jsme tomu pohádkovému kouzlu, malebné grafice a faktu, že obsahuje opravdu celou řadu zajímavých staveb, které chceme prozkoumat. Budovatelská část nás tak okamžitě uhranula. Jenže jakmile dorazili bitvy, tak jsme zdechli hrůzou, protože tak náročnou část hry jsme vůbec nečekali.

Nakonec jsme se s tím vítězně poprali, ale výsledek byl neskutečný. Doteď tipuju, že jsme ve hře nechali tak dvěstě hodin hraní. Když připočtu i fakt, že jsme hráli volné mapy. Ta hra nás prostě hrozně bavila. Ve své době byla nenápadná, ale dokázala opravdu hodně. Především svojí perfektní hratelností vtáhnout a v žádném případě nepustit...

Mimochodem, taky si pamatujete, jak tehdá vinaři šlapali v těch dřevákách to víno...:)