Dohráno. Ten závěr byl hektický, hodně pod tlakem, v podstatě i na čas a člověk v těch momentech už nevěděl, co vše mohl a nemohl zkazit, takže kouknutí do návodu nakonec bylo více, než jsem doufal, ale ne zase tak moc, abych z toho byl zklamán. Hodně hrálo roli to, že zde kromě dvou konců (buď v převlečení ženy proniknout do hradu a ukončit to tam a nebo si projít říši mrtvých), byly alternativní i některé řešení. Třeba celé to šaškování kolem lampy, člověk musel přesně udělat několik věcí, aby celá akce s lampou na konci hry zafungovala. Já jsem zřejmě něco neudělal a tak se se mnou šašek na konci vůbec nebavil a rovnou na mě volal stráže. Takže celá akce s lampou padla, i když jsme si u prodavače před tím vybral správně. Navíc, když jsem si po dohrání hry přečetl závěr hry v různých návodech, tak i s lampu je zde více variant (buď ji v pokoji šaška vyměním a pak použiji na džina u vezíra nahoře anebo si šaška dříve ve hře spřátelím tak, že mi na základě něčeho sám přinese džinovu lampu nahoru k vezírovi).
Co mi je záhadou, že se mi během rozhovoru měnily během hry obličeje, jak prince, tak i některých postav. Například v mé hře šašek vypadal při rozhovoru jinak než šašek z videa, co jsem viděl na Yutube. Nevím, jestli tyhle změny nenaskakují dle toho, k jaké variantě řešení se v těch místech s rozcestími při řešení vydám.
Moje kouknutí do návodu, celkem 5x v posledních řekněme 15% hry. Dvě bych si obhájil, ty ostatní - no chtěl to více trpělivosti a v jednom případě jde o zásadní přehlédnutí něčeho, na co jsem si z počátku zaměřil, ale pak to pustil k vodě, že tudy asi ne:-)
1. Nabíral jsem marně slzy od pláčících květin. Pak jsem to vzdal. Tím jsem se zasekl a tak jsem mrknul do návodu a měl jsem přesně do lampy nabrat slzy. Tak jsem to zkusil a najednou to fungovalo. Nechápu, ale je to tak. Mohu se uklidňovat, že jsem to ale zkoušel! :-) Tímto mě navíc hra uvedla na scestí a já si myslel, že teacup je jediná věc, v které se budou míchat kouzla. Vznikl z toho několikadenní zákys.
2. Klíč od smrtky při vstupu k mrtvým - zkoušel jsem ukrást, nešlo to. Pak přišla pauza ve hře a následoval postu dále, neuvědomil jsem si, že na kostěný xilofón šlo hrát a smrtka tak ztratila klíč. Bohužel neodpustitelné přehlédnutí, které jsem si otřískal o hlavu, taková blbost, přitom jsem ve hře přišel sám na daleko zapeklitější rébusy. Bohužel tohle jsem si navíc přečetl v náhodou omylem, když jsem pátral v jiné pozdější situaci, kde by mohla být potíž.
3. Brnění ve sklepení hradu - klial jsem na něj kde to šlo a nic. Tak jsem mrknul do návodu a tam je napsáno kliknout na ruku od brnění. Super, to jsem dělal říkal jsem si, a tak jsem loadl pozici a zkusil to znovu od vstupu do hradu a najednou ta ruka fungovala. V návodu jsem se dočetl, že někdy fungovat nemusí (buď bug nebo propásnutí dané situace). Tohle kouknutí si omlouvám stejně jako ty slzy do lampy :-)
4. Trapné přehlédnutí tajných dveří do Vezírovy ložnice, prostě jsem nahlédl do chodby, řekl si, aha slepá, žádné díry ve zdi a šel jsem pryč. Až další kouknutí do návodu mě sem navedlo.
5. Že mám zdrhat za vezírem po schodech nahoru jsem si netrpělivě bohužel už přečetl v návodu, pořád jsem hledal řešení, jak sejmout džina v sále, aby všechny nepozabíjel a už jsem měl zase v hlavě myšlenky, že mi zase něco chybí. Tak jsem koukl, že tam mám běžet. Zbytek jsem už dořešil. Hra mi nenabídla řešení s lampou, což je škoda, těšil jsem se na to, ale věděl jsem, že džin je závislý na mentolu, tak jsem mu dal ten lístek a vyfičel :-)
Nakonec tedy jen 212 bodů z 231. Možná si zkusím odehrát ještě alternativní konec :-)
Každopádně jde asi o King´s Quest, v kterém jsem si na většinu věcí přišel sám asi z největší míry, v předchozích dílech jsem asi koukal pro pomoc přeci jen častěji. Hlvní problém King´s Questů je, že má člověk tendenci se ujišťovat, že se nevřítil do navždy neřešitelné situace kvůli tomu, že někde něco zapomněl. A tech věcí jde přehlédnout a zapomenout dost. Proto dávám 95%, jinak by to bylo fakt asi za stovku, jedna z nejlepších a nejhezčích Sierráckých adventur.