Pro pohodlnější navigaci i přístup k pokročilým funkcím Databáze-her.cz doporučujeme povolit si ve svém prohlížeči JavaScript.

Komentáře

  • PC 75
Třetí díl byl pro mě osobně asi největší peklo (ve srovnání s předchozími díly). Nejenže i zde číhá smrt na každém kroku, tentokrát ještě autoři přidali prvek běžícího času. Kouzelník, u něhož je hlavní hrdina věznem, se zjevuje v určitých časech a pokud máte u sebe nějaký pozdezřelý předmět (což máte skoro vždy) nebo jste v nesprávné místnosti, je konec hry. Tento přátelský kouzelník je "věrným" průvodcem naštěstí jen do určité fáze hry.

Jinak obtížnost hry (prvek času, konzolová řádka a pekelná chůze po úzkých cestičkách) je asi jediný záporem hry. Příběh je totiž opět ještě lepší, byť je to stále relativně jednoduchá pohádka. Hra oplývá relativně slušnou dávkou zajímavých hádanek, takže dohrání hry bez návodu vyžaduje delší dobu. Také poet lokací, které hrdina navštíví se výrazně zvýšil.

Ti, kteří hrají díly po sobě asi překvapí, kdo je hlavním hrdinou :)
+18
  • PC 60
"Milé děti, pojďte s námi chcípnout do nějaké vzdálené země!" To není heslo z náborového letáku naší plně profesionalizované české armády, ale vážně míněná nabídka autorů třetího King's Questu. A skutečně, v tomto díle budeme umírat častěji než v deathmatchi Dooma II.

Ve třetím dílu opouští hráč roli krále Grahama a ocitáme se v kůži nešťastného mladého Gwydiona, otroka zlého černokněžníka Manannana. Oproti prvním dvěma dílům značně přituhlo a to tak, že zabít může snad i ranní káva. Gwydion má život nelehký a krátký. Má-li v inventáři zakázaný předmět za přítomnosti čaroděje, Gwydion umírá. Spadne z horské cestičky - umírá. Zakopne o kočku - umírá. Splete se během čarování - umírá (a to i v případě, že zatím během kouzlení neudělal nic nebezpečného). Vstoupí na obrazovku s Medúzou - umírá. Potká bandity - přežije, ale je okraden o veškerý inventář. Jak se říká, všeho dobrého pomálu a nic by se nemělo přehánět.

Co na tom, že příběh je tentokrát výrazně lepší? Obtížnost byla nastavena naprosto pekelně a pro samé umírání si hráč hru příliš neužije. Ze všech osmdesátkových her, které se mi dostaly do spárů, je to zatím suverénně nejtěžší parserovka, kterou jsem měl tu čest hrát. Hra obsahuje velké množství předmětů povětšinou sloužících jako přísady do lektvarů. A když už jsme u lektvarů, kouzlení samo zahrnuje dlouhé odstavce hráčem psaného textu, kde hra netoleruje jediný překlep. A to jsem se ještě nezmínil o drsném časovém limitu, kdy jen a pouze během nepřítomnosti Manannana se můžeme volně procházet po Llewdoru. Čaroděj nás nesmí chytit mimo svůj dům, jinak...

Naštěstí tu s námi čaroděj není navždy a dostane se i na druhou princeznu v nesnázích v rámci série, přičemž v tomto případě se jedná o naši vlastní sestru obětovanou líté tříhlavé sani jako sváteční oběd. Poté se Gwydion i se zachráněnou Rosellou vrací zpět do zámku Daventry a je přivítán jako dávno ztracený syn, princ Alexandr. Příběh o vzestupu a osvobození čarodějova služebníka a návratu domů je příjemným pohádkovým příběhem, ale co je to platné, když obtížnost tentokrát dosahovala samotných bran nebeských?

Pro: Opět příjemný pohádkový příběh, tentokrát ne s jedním, ale hned se dvěma záporáky. Bohaté textové popisy všech herních obrazovek.

Proti: Pekelná obtížnost, kvůli které mne to vlastně ani moc nebavilo hrát.

+15
  • PC 65
Trojka je zatím nejvíce hardcore díl, kde se Sierra s hráči doslova a do písmene nesere. Obtížnost vyrostla až do nebes díky pár novinkám.

Začínáte jako mladík Gwydion a drtivá většina hry se odehrává v domě a přilehlém okolí. Gwydion je otrokem mocného mága Mannamana a pokud ten nabude přesvědčení, že máte u sebe něco co mít nemáte, udělali jste něco co jste neměli, nebo se potuluje někde kde nemáte co dělat, bez milosti Vás uškvaří. A tak tu máte časové limity, během nichž musí hrdina nabrat co nejvíce kouzelných ingrediencí, prozkoumat okolí a pomalu nenápadně připravovat kouzla k vlastní obraně. Bez návodu si tentokrát ani neškrtnete, protože jsem měl pocit, že grafika se od posledních dílů zhoršila a v tom pixelovatém brajglu netušíte absolutně co máte hledat. Na výrobu kouzel je zase potřeba manuál s (ne)přesnými postupy pro každé kouzlo (lepší je najít nějaký návod na internetu). Zhruba po 3/4 hry se čaroděje konečně zbavíte a nastupujete na pouť klasické pohádky - záchrany princezny před drakem. To že jste princ Alexander, Rosella je Vaše sestra a oba jste děti Grahama a Valanice se dovíte v podstatě až na konci. Jsem rád, že tu poprvé byli nějací pořádní záporáci, včetně finálního boss fightu.

Musím uznat, že výroba kouzel či mapa s teleportem mě bavily, stejně jako rozzuzlení příběhu, jenže i tak je to peklo. Kromě časových limitů a čaroděje je tu plno schodů a říms ze kterých se snadno spadne, otravní banditi, příkazy které nejlépe opište opět podle návodu, protože hra netoleruje žádné podobné slovo a ještě otravnější čekání než se něco stane (loď).

Ani těch odkazů tentokrát tolik není, kromě draka snad už jen tři medvědi v domečku, z řeckých bájí vytáhlá Medúza a z himalájí sestoupivší Yetti.

Zkrátka a dobře, příběhově super, hratelnostně peklo, už se těším na další, trošku modernější díly. Adventura roku 1986.

Pro: Potřetí totéž, zajímavý příběh

Proti: Šplhání, časové limity, čekání.

+12