Pro pohodlnější navigaci i přístup k pokročilým funkcím Databáze-her.cz doporučujeme povolit si ve svém prohlížeči JavaScript.

Jagged Alliance 2


Komentáře

« Předchozí Následující »
  • PC 95
Naprostá volnost, kdy na začátku získáte 30.000$ na nájem skupinky žoldáků a geniální tvorba hlavní postavy, tvořená z vtipných otázek dává tušit, že Jagged Alliance 2 nebude běžnou hrou. Předně jde o to, že nejde pouze o tahovou strategii, ale i o žijící a uvěřitelný svět okolo vás. Arulco, státeček situovaný v tropickém pásu nabídne různorodá města od snobského Balime po San Monu, které vládne samozvaný vůdce Kingpin. Doly, které po dobytí odvádí získané prostředky právě vaší partě na podporu guerillového boje proti armádě Deidranny, jenž přebrala moc nad Arulcem.

Po získání osídlených oblastí je nutné vycvičit milici na jejich obranu, jinak padnou zpátky do rukou všudypřítomné armády. Naštěstí je boj milice řešen automaticky, takže se plně můžete soustředit na vlastní skupinku. A od toho pramení celková podstata hry. Mikro management, kdy můžete během dne (když zrovna neútočíte) různě žoldáky cvičit a zlepšovat v základních vlastnostech, nechat je opravovat předměty či ošetřit rány. To znamená nepřítomnost jakýchkoliv lékáren, které by instantně zvýšily HP po zásahu, a tak každá obdržená rána znamená problém, nehledě na to, že po ní nastane krvácení. Nájemné žoldáky si objednáte pomocí, jak jinak, internetu, respektive pomocí stránky A.I.M. kde si vybere každý. Mě padli do oka Fox, Lynx, Trevor a Malice, který ale nešťastně padl tak, že jsem ani jako obvykle nenačetl předchozí pozici. Po hlášce "Uh, eh...jestli padnu, dávám vám svolení sníst mě" ani jinak nešlo.

Samotná akce, probíhá klasicky, jen je nutné se skrývat za okraji budov a využívat pokrčení. A tím se dostáváme k obtížnosti, která je i na nejnižší stupeň ze začátku velmi vysoká (pokud si navolíte špatně sestavenou partu). Postupně ale klesá, aby mohla v Meduně, hlavním městě kde sídlí Deidranna, zase stoupat. Tam už se to zvrhne tak, že neproběhne kolo bez mnoha vypálených projektilů na obou stranách. Potěšující je funkce automatického inventáře, kdy se na strategické mapě zobrazí všechny nalezené předměty, a vy si je můžete pohodlně sebrat. Předmětů je velké množství od zbraní a brnění po součástky, které se dají různě spojovat a kombinovat.

Jagged Alliance 2 je přesně ten typ hry, kdy víte, že do ní tvůrci dali hodně práce, lásky a osobitého přístupu.

Pro: izometrická grafika, propracovanost, hlášky, hratelnost, tahové boje, detaily

Proti: není to Fallout, ale je to blízko!

+33
  • PC 100
"Elliote, ty idiote! Pošli tam mé nejlepší oddíly a ať mi přinesou hlavy těch rebelů na podnose! A řekni jim, že když selžou, tak jim zabiju děti a ženy!"

Pokud se snad rozhodnete rozehrát tenhle mistrovský kousek, uslyšíte podobné hysterické výlevy královny Deidranny více než často. Není ani divu, že tak zuří. Přeci jen, na začátku jste jen samotný žoldák s pár desetitisíci dolary na účtě a o pár týdnů a měsíců později už máte pořádnou žoldácko/rebelskou bandu a té fašistické huse berete jedno město a jednu základnu za druhou.
A o to ve zkratce jde.
JA2 je prostě klenot. Nestárne, nepřestává bavit a současné hry se od něj mají co učit. Ať už je to prvotřídní taktický boj, kvantum zbraní a žoldáků, originální tvorba postavy a všelijaké vedlejší úkoly, dobývání měst a základen a obrovský smysl pro detail, tahle hra zcela drtila svoji konkurenci tehdy a drtí ji s přehledem i dnes.
Obtížnost je tak akorát a stereotyp se jen tak nedostaví. Kouzlo opakovaného hraní zůstává i po letech.

K žoldákům si vždy vytvořím jakýsi vztah a není lepší moment, než když je někdy necháte vzdát, aby se zachránili a následně uspořádáte ohromnou záchrannou akci, při které je z toho děsivého koncentráku zachráníte. Jindy musíte své krvácející nebojeschopné žoldáky dostat z obklíčení...tedy, vlastně nemusíte. Celá hra je v tom, jak boj vedete a co děláte nesmírně volná.
Ale tak když už toho žoldáka máte nějaký ten týden, dali jste si s ním práci a přirostl vám k srdci svými hláškami...tak je prostě čas rozházet kouřové granáty, přišpendlit nepřátelé k zemi palbou a rychle pro raněného kamaráda!

JA2 je hra pro srdcaře, pro ty co rádi bojují a nevadí jim semtam přísné potrestání chyb, pro ty, co se rádi cítí odměněni za své úsilí. Je milovaná a zcela zaslouženě.

(Hra v 1.13 by si snad zasloužila vlastní profil)

Pro: taktický boj, sympatická grafika, ohromné počty zbraní a možností, žoldáci, detaily

Proti: možná trošičku divné ovládání místy

+29
  • PC 95
Jagged Alliance 2 je úžasná, propracovaná hra, na které je opravdu vidět, že byla dělaná s láskou. Že na ní pracovali lidé, které to bavilo a chtěli udělat něco výjimečného a měli naštěstí dostatek talentu a umu, aby se to povedlo. Poprvé jsem se s ní setkal, když vyšla jako příloha ke Score č. 89 (a to necelé dva roky po oficiálním releasu !), ale popravdě... nebyl jsem na ní tehdy ještě připraven. Nedostal jsem se daleko, nechápajíc herní mechanismy jsem nechal ledabyle pochcípat svojí družinu a hlavně... podělal jsem se z hudby. Z té božské, atmosférické, nervydrásající hudby ! Miluju jí. Je skvělá a řadím jí ve své TOPce na druhé místo hned za Gothic 3. Ale před pár lety měla opravdu velkou zásluhu na tom, že mi hra přišla hrozně cizácká a nepřívětivá a zlá a raději jsem jí odinstaloval.

Ale ted už jsem velkej kluk, takže se mi jí podařilo dohrát. A nebyla to sranda, na první zahrání, kdy ještě nemáte zažité určité finty a postupy, je hra těžká a to hlavně v taktické části, kde se tvrdě trestá každá chyba. Počet quicksavů/quickloadů roste do stovek, možná tisíců. Ale stojí to za to.

Často ve svých komentářích rozpitvávám hlavně negativa a pozitiva trochu upozaďuji. Tady se ovšem nemám moc v čem rejpat. Jediné, co mi vadilo, bylo čekání na dokončení tahu soupeře v momentě, kdy jsem již věděl, že jsem to podělal a chtěl jsem hru loadnout, ale bohužel to nelze. Jinak tu máme plejádu skvělých nápadů - za všechny jmenuji skvěle zpracovaný in-game laptop, na kterém můžete prohlížet webové stránky, najímat žoldáky, kupovat v e-shopu vybavení, vyřizovat maily a prohlížet spisy teroristů.

Hra mi už od začátku silně připomínala první dva Fallouty - zpracováním, humorem, smyslem pro detail a volností, kdy můžete jít kam chcete a dělat co chcete, už od začátku (hru lze dohrát za 10 min když víte jak na to). Questů je tu bohužel méně, než bych chtěl, ale přecejenom JA2 je více strategická hra zaměřená na samotné souboje, takže budiž odpuštěno. Uvítal jsem různá ulehčovadla jako možnost vyřešit méně důležité souboje auto-combatem, zobrazit si všechny nalezené předměty v oblasti na strategické mapě, apod.

Velkou volnost nabízí i taktická část hry. Je na vás, jestli budete chodit na noční mise a stealth způsobem s nožem v ruce zlikvidujete nepřátele jednoho po druhém, nebo vylezete na střechu se sniperem a budete dávat headshoty hezky z dálky, nebo se zakempíte v místnosti s jedním vchodem, vystřelíte do vzduchu a budete čekat, až se vojáci začnou objevovat ve dveřích. Hra vám prostě předloží mapu a dělej co umíš. Když vidíte budovu obehnanou vysokou zdí s jediným přísně střeženým vchodem, můžete se pokusit přes bránu natvrdo prostřílet, a nebo zapojit hlavu, přijít do sektoru z druhé strany, raketometem udělat ve zdi díru a překvapit obranu soupeře z druhé, nekryté strany.

Jagged Alliance 2 je splněný sen pro všechny zelené mozky - a to zejména s neoficiálním patchem 1.13, jenž posunuje propracovanost hry ještě o notný kus dál a který zkusím při dalším hraní. A to je další fakt - pokud jednou okusíte kouzlo hry, nejlépe pokud jí zdárně dohrajete, buďte si jistí, že vás už nepustí a budete neustále přemýšlet, kdy si hru dáte znova, tentokrát na těžší obtížnost/s novým patchem. Znovuhratelnost je vysoká. Můžete města dobývat v jiném pořadí, řešit questy jiným způsobem, najímat jiné žoldáky, zvolit jinou taktiku boje. A vždy to bude děsná prča. Protože JA2 je jedna z nejlepších her, které jsem kdy hrál.
+26
  • PC 100
Tak tuhle RPG tahovou strategii považuji za nejlepší počítačovou hru jaká byla kdy do toho to dne vytvořena. Největším kladem považuju znovuhratelnost, která pramení ve svobodě postupu po herním světě a generátorem náhodných situací.

Je to i jedna z mála her kde jsem si vytvořil jakési pouto k určitým lidem a utvářel si mezi nimi jakési rozdíly oblíbenosti ( ano mluvím o žoldacích ), snad každý si našel tu svou krevní skupinu, kterou si hýčkal až do samotného úspěšného závěru.

Grafická i zvuková kulisa se mi i v této době celkem líbí a nedovedu si hru představit ve 3D, pač by ztratila své tzv. kouzlo.

Jediným možným záporem, tak budiž v pozdějších chvilích stereotyp ( ano mluvím o návratech na už známá jednou vysvobozená místa kvůli znovuobsazení nepřátel ), ale to se odvyjí hlavně od toho, jak rychle hrou postupujete k hlavnímu sídlu v Meduně.
Hru si s pravidelným intervalem projiždím cvičně co rok znova dokolečka a určitě to tak zůstane i nadále....

Pro: Znovuhratelnost, rozdílné charakteristiky najmutelných žoldaků, vtipné scénky Diedranny a Elliota, svobodný postup hrou, hudba.

Proti: V pozdější fázi hry se dostaví frustace, když musíte 10krát vyčisťovat stejný sektor na mapě od nepřátel.

+24
  • PC 100
Po dohrání této hry tak nějak pořád vyžaduji od těch ostatních možnost používat kamufláž, vylepšovat si zbraně, mít za spolubojovníky partičku vtipně ukecaných žoldáků, nelineární postup hrou, do domů nevstupovat dveřmi, ale dírou po výbušnině, povedený systém léčení, desítky zbraní, vychytaný noční mise, propracovaný vývoj postavy. A v neposlední řadě záporáka co má vtipnýho poskoka:)

Pro: Hra dala vzniknout jedné z nejujetějších recenzí co kdy byly ve SCORE otištěny

+21(21-1)
  • PC 95
Poprvé jsem Jagged Alliance 2 hrál, když vyšla jako příloha ve SCORE. Od té doby mohlo uběhnout snad více jak deset let a já jednou začas zkusil hru pokořit, protože se mi hrozně líbila. Ale nikdy se mi to nepovedlo, dvakrát jsem dokonce dorazil do Meduny a zjistil, že nemám dostatečnou palebnou sílu na tanky. Ale letos jsem si slíbil, že si tenhle rest odškrtnu a nad hrou trochu víc uvažoval - a dohrál ji.

To je hodně zásadní poznámky - u JA2 je třeba přemýšlet. Jistě, jde dohrát za 6 minut (viz zajímavosti), ale dohrát ji pořádně stojí hodně času a energie.

Opět jsem žasl, jak moc je hra vymakaná. Začněme u přehledné 2D grafika, ve které se jen občas najde nešikovný moment (potřebujete uříznout hlavu mrtvole, která je za barem), ale 99% herního času máte o všem naprostý přehled. Což je podstatné, protože ve hře jde o to řídit svou skupinu žoldáků a využívat taktických výhod, jako je různé krytí, či palebná pozice.

Tahové souboje mají jasná pravidla a hned po Falloutu se jedná o můj neoblíbenější systém. Přísný. Každý pohyb něco stojí. Čím dřív se naučíte šetřit akčními body, tím lépe pro vás. To platí i o iniciativě, která je mnohdy otázkou života a loadu. Nebo smrti, pokud na to máte koule :)
I menší zranění se projeví během boje, hlavně zranění je potřeba obvázat a poté vyležet, či ošetřit lékařem (což nějakou dobu trvá).

Ve hře postupně obsazujete města a hlavně jejich doly, ze kterých čerpáte peníze pro své žoldáky. Cvičíte milice a trénujete své vojáky, což se vše odehrává v taktické obrazovce, kde se věnujete takovému mikromanagementu hry, kde plánujete cesty, hrabete se v inventářích atd. Dále máte laptop, kde si vyzvedáváte maily, sledujete složky svých žoldáků, finance atd. Hra je velmi komplexní a je na každém, jak dlouho se kterou složkou hry bude zabývat.

Znovuhratelnost v tomto momentě není jen prázdný pojem, ale já sám jsem letos pocítil velký rozdíl oproti minulým pokusům - protože jsem se skutečně soustředil na hru a hlavně si zvolil jiný postup. Nemalou součástí hry je také osobnost vašich žoldáků - někteří se nemají rádi, štěkají na sebe, nebo spolu jednoduše nevydrží v jednom týmu. Během hry vám přirostou k srdci i přesto, že většinou času opakují jen pár replik. Ale celou dobu si je pipláte, zažíváte krušné chvíle - například mně se do paměti zaryl moment, kdy jeden můj žoldák ležel těsně před smrtí uprostřed obleženého domku, load byl daleko... a lékař taky. Stejně tak jsem poprvé vybil dva sektory v Cambrii jen nožem. Tahle hra má rozhodně co nabídnout.

Těžko říct, jak bych ji hodnotil, kdybych ji poprvé rozehrál dnes. Asi bych se nedostal do tempa hry, ale kdo ví, třeba ano. Ti, co jste ještě neměli tu čest, zkuste to.

V následujícím spoileru se dozvíte můj postup hrou (pokud to někoho zajímá - je to opravdu dlouhé):

Zatímco v minulých letech jsem vždy začínal se sebou a Shadowem, nebo Lynxem, což jsou jedni z nejdražších, letos jsem (po radě místních) začal sám. Dal jsem si 60 do zdraví (čehož jsem později někdy litoval, ale stačilo) a soustředil se na vedení. Což se mi vyplatilo. V testu jsem si "vylosoval" plížení a šílenství, takže jsem občas sám od sebe střílel dávkou. V Omertě jsem nabral Iru, obsadil s ní Drassen (poprvé jsem nezabil Doreen, ale překecal ji k odchodu), vycvičil milice a najal Bulla. Patří do té nejlevnější skupiny AIM žoldáků. Je to silák s expertizou ranař, v San Moně se mi hodil. Obsadil SAMku vedle Drassenu a vrátil se pro Dimitrie do Omerty. Vzápětí jsem najal Barryho kvůli expertize na montéra a nižší ceně. Nalezli jsme pilota, najali Flo na milice a šinuli si to do Cambrie.

Nutno podotknout, že nechat někoho v Drassenu je skvělý nápad, který se mi vyplatil a nakonec jsem měl v každém městě jednoho levného žoldáka. Jak už jsem naznačil výše, Cambrii jsem prakticky vykuchal nožem. Dimitri a jeho expertiza na vrh mi v minulosti unikala a já jeho i Iru používal JEN NA MILICE, já hlupák. Letos jsem je měl celou dobu v týmu a nemůžu si stěžovat.

Po Cambrii jsem najal retarda Gumpyho (milice, kurýr) a drsňáka Grizzlyho (chtěl jsem někoho s brokárnou :) ). Rovněž levnější expert na těžké zbraně. Z kulometem mu to šlo. Pak jsem se mihnul San Monou, obsadil SAMku na východě a Chitzenu. Kingpin byl zatím naživu. V Estoni jsem najal Maddoga, poměrně zbytečná postava, ale montéra má výš, než Barry.

16. den začala docházet v Drassenu ruda. To byl jediný důl, který jsem během hry vyčerpal. Poprvé v životě jsem pozabijel ty farmáře vedle Cambrie (v noci), ale dalo to zabrat víc, než poslední sektor v Meduně. Pak přišly na řadu boxerské zápasy v San Moně. Během toho jsem samozřejmě splnil questy, co splnit šly.
A letos poprvé jsem také narazil a zprovoznil robota, který se ukázal být šikovným pomocníkem hlavně v interiérech, kde na sebe lákal pozornost.

Grumm byla největší fuška ve hře. Mikea jsem nepřekecal, zabít ho mi dalo práci.

Střídavě jsem propouštěl retarda Gumpyho, protože mi byl nesympatickej a využíval jsem ho jen, když jsem ho využívat musel. Měl jsem Flo v San Moně u Tonyho, Gumpyho v Drassenu a Maddoga v Cambrii.

Z Grummu jsem hned vyrazil do Almy, která byla procházka růžovou zahradou. Splnil jsem úkoly s tygrama a napakoval se. Milice jsem cvičil vždy se svým týmem, zatímco jiní se léčili, druzí trénovali. Stavil jsem se v Balime, to už jsem měl Miguela a Carlose. Měl jsem už tedy dva týmy, jeden jsem si pojmenoval Ocelová pěst a druhý Partizáni (páč měli všichni zeleno hnědo černej outfit :) ). V Balime jsem ukradl pohár (toho dědka jsem nezabil, ale pak po mně šel), dal ho Kingpinovi, jeho rozstřílel na sračky (to jsem si fakt užil) a pohár vrátil mudrci v Chitzeně. V tu chvíli mi stoupla věrnost a já mohl v Balime trénovat milice.

V Cambrii jsem si udělal základnu. V jednom sektoru jsem měl zbraně, v dalších granáty, v dalším vybavení atd. Hodilo se mi to, když jsem doplňoval výzbroj členům svého týmu, nebo když jsem verboval nováčky. Každý žoldák měl u sebe stejné základní vybavení (plyn. masku, čutory, lékarničky, granáty) a to se mi mnohokrát vyplatilo.

V San Moně jsem potkal Rusáka Iggyho (vypadá jak Perlman), ale Miguelovi a Carlosovi se to nelíbilo, tak jsem ho časem pustil k vodě. Mezitím jsem stihl vyzabíjet Tixu (tu fintu s plynem jsem si přečetl v návodu) a osvobodil Dynama, kterého jsem naverboval a používal jako posla (a občas zámečníka). Vrah Shank byl jen pomocná síla.
Poprvé jsem taky získal Hummera, který je prakticky k ničemu, když máte vrtulník.

Ortu jsem taky nějak zmáknul, ale raketové pušky mi nepřišly příliš efektivní, ale svým expertům na těžké zbraně jsem je dal, v Meduně se nakonec hodily.

Ke královně jsem šel přímo. Už se mi krátila dovolená :) Medunu jsem tedy celou nedobil, jen 3 sektory. LAWek jsem měl tentokrát dost, ale i tak to místy byla makačka. Na Medunu jsem si z nostalgie najal Shadowa. A taky Guse, poprvé v životě. Oba byli už vytrénovaní, ale ti moji se během hry také dostali na vysoký level. Nakonec jsem měl žoldáků 18 (těsně před konce 16), což byl strop (netušil jsem, že tu nějaký je), ale bylo to moc. V akci jsem jich měl nakonec 12.
Královnu jsem zabil v den 59, v podzemí pod Medunou (dobrej fór, když přijdete do paláce a ona nikde), na účtu jsem měl přes 870 000. Hrál jsem na Bažanta (a nestydím se za to, i tak jsem se občas potil :D )

Pro: přehledná grafika; gameplay; všechno velice vymakané; množství náhod, díky kterému je další hraní povinností a radostí

Proti: po těch letech čekání mě trochu zklamalo outro

+19
  • PC 100
Musím říct, že před tím, než jsem poznal hru Jagged Alliance 2, měl jsem k žánru tahových strategií velké předsudky. Hra se mi dostala do rukou v době pařanského sucha a absolutní nudy. Za zkoušku nic nedám, a váhavě jsem spouštěl instalační program.

Už od prvního rozhovoru je zřejmé, že i přes všudypřítomný válečný konflikt, je hra docela humorná. Proč se taky otravovat s nějakou depkou. Boje se mi pod kůži vryli okamžitě. Jsou neskutečně zábavné, přehledné, mají lehce srozumitelné ovládání a musíte při nich opravdu používat taktiku, využívat terén atd. Ať útočíte, nebo se bráníte přepadení. Žoldáci po postřelení krvácí a pokud je rychle nezalátáte, máte problém. K tomu ještě připočtěte, že Vaši žoldáci nejsou jenom statičtí vojáčci, ale opravdové osobnosti. Prostě páráda.

Po příběhovém začátku zjistíte, že máte k dispozici celou mapu. Vyzkoušíte si i své manažerské schopnosti a schopnost myslet dopředu. Musíte se starat o výbavu, peníze. Musíte správně vybalancovat svou skupinku. Postupně dobíjíte území, města (která pak bráníte, což je velmi zábavné,), obsazujete doly. Nebo můžete v obsazených městech budovat milici, boj funguje atomaticky, a vy se můžete soustředit na jiné věci. Můžete dělat co se Vám zlíbí. Máte naprostou volnost. Vše je vyvedeno v líbivé grafice. Vidět létající projektil, který s dunivým zvukem omráčí nepřítele mě neskutečně naplňovalo.

Hru jsem si užíval jedním dechem a na konci jsem se s ní nedokázal rozloučit. Jako když čtete strhující knihu. Vďycky je moc tenká. Teď mě napadlo, že bych si mohl zapařit datadisk.

Pro: volnost, boje, příběh, humor, návykovost, celé hře palec nahoru

Proti: i přes svou velkou délku, pořád krátká hra

+14
  • PC 95
Věřím, že vše již bylo řečeno, budu se tedy snažit vyjádřit stručně.

Úkolem je v roli nájemného žoldáka provést státní převrat. Velmi jsem si užil hutnou atmosféru zpustošeného exotického státečku. Nejdříve je třeba získat důvěru místních bojovníků za svobodu, dále pak napadat vesnice, osvobozovat doly, trénovat milice, bránit se protiútokům, najímat další žoldáky, po všech čertech shánět zbraně a střelivo, vyrábět si časované nálože, odpalovat stěny, pečovat o své alter-ego, dopřát svým žoldákům chvilku odpočinku v baru či v bordelu; nebo si zajet na lov tygrů - zkrátka udržovat svou družinu v pohodě a dobré náladě.

Herní model je až chorobně podrobný: opotřebovávání zbraní, tlumiče, několik druhů munice, kouřové clony, zničitelné prostředí, vztahy mezi žoldáky, nepovinné úkoly, skryté fórky, pasti, smrtonosné minomety atd. Jedná se o herní ekvivalent knih Frederica Forsytha, v JA2 je ale vše značně nadsazeno, zkarikaturováno.

Přes obrovskou volnost a rozličné možnosti působí hra kompaktně. Zamlouvají se mi lehké prvky adventury, hudba a kopa dalších věcí, hra jako taková mi zkrátka sedla. U JA2 často platí, že zapamatováníhodné chvíle nejsou dílem skriptařů a animátorů, namísto toho jsou důsledkem fungujících herních pravidel.

Co se mi nelíbí: grafika postaviček není detailní, je velká škoda, že okem nelze rozeznat výbavu. Ovládání je trochu težkopádný (přepínání roof/floor), ale není to nic hroznýho. Oblíbení panáci: Hitman, Blood, Ira.
+14
  • PC 100
Jagged Alliance 2 byla pro mně velice zajímavou zkušeností. Ta zkušenost plyne z toho, že se ke mně dostala v době kdy mi bylo sedm let. Dokážete si asi představit, jak s touto hrou naloží sedmiletý špunt.

Akce nám začíná a vidím pětičlenné komando. Samozřejmě vše hodnotím podle toho, kdo má lépe vypadající zbraň (podle schwarzeneggerovského stylu), tudíž Gasket s jednou "45tkou" nevypadá moc valně.

Hmm..vnikáme na vrátnici objektu a vidíme civilistu (z předchozích her vím, že je to hajzl)....tak ho prošijeme, jak se sluší.....jé..on má u sebe brokovnici....sorry Gaskete, tu dostane Vicky....ona je další v pořádí, ale už máš "45tky" dvě :D .

A tak pronikáme dál.....pěkné zbraně z těl protivníků...a hele tyto zásobníky pasují i do zbraní Dr. Q. A sluneční brýle, tak ty vyměním za přilbu u Ivana......Schwarzenegger měl taky sluneční brýle a nikdo ho netrefil....

A tak jsem komando ukryl za překážky, Dr. Q (podle názvu to asi bude lékař ?) se snaží zachránit, už modrého Gasketa. S elitní ráží žoldáka Ivana, se snažím vyřídit zbytek "oponentů", nedochází mi, že se zbraní nastavenou na blízko, těžko trefím toho zmetka s "odstřelovačkou" na střeše, přes půl mapy.

....zachráním situaci...hodím granát......... - zde poslední informace o komandu končí :D

Co tedy řict?

Tato hra je opravdu propracovanou záležitostí, která akčnímu žánru přinesla možnost taktizovat, budovat postavy, zlepšovat postupy a u toho se pekelně bavit.

Z pohledu sedmiletého špunta, šlo o sebevražedné akce, kdy jsem zjistil že špatné počty přivedly jednotku, před nepřítele ale už jim nezanechaly dost bodů pro střelbu.

Z pohledu staršího a zkušenějšího hráče (pár let to potřebovalo), jsem vytvořil smrtonosné komando, které propracovanými postupy suvereně rozdrtilo nepřítele.

A proto tato hra stojí zato.....
+13
  • PC 90
Tahové strategie jsou úžasná věc. Tahy se ze situace k posrání můžete nečekaně dostat k vítězství, a naopak. Záleží jenom na Vás a na Vaší taktice. A představte si, když můžete hrát takovouto hru, kde jste žoldák, dostanete ze začátku prachy a úkol svrhnout vládu jednoho pěkného jihoamerického ostrůvku.

Nehledě na to, že volnost máte absolutně dokonalou, Vaše postavy se přirozeně vyvíjejí, stejně jako strádají, celý svět kolem Vás funguje a nepřítel se džunglí samovolně promenáduje, že se na ostrově nachází celá řada zajímavých lokací, počínaji městy včetně doly, které budete muset dobít nebo raketové, vojenské nebo tajné základny uprostřed džunglí. Plus samozřejmě tuna pekelných hlášek, u kterých se budete bavit i na tisícátý pokus.

Tak komplexní svět člověk jen tak nezažije a Jagged Alliance v druhém díle je tohoto všeho naprosto plný. Nejhorší na takové hře je ale fakt, že jaká je volnost, tak snadno se ztrácí čerstvě dobytá místa, takže se hra ve své herní době může prodloužit klidně na stovky hodin a vesměs jí stejně nikdo nedohraje, včetně mě. Proto také gratuluju lidem, kteří hru dohráli. Mají být na co hrdí, protože to není jen tak dohrát takovou hru.

Jagged Alliance 2 je nicméně zřejmě nejlepší tahovou strategií, se kterou jsem se kdy setkal. Možná na ní útočí ještě UFO, ale komplexností, realitou a kopou hlášek tahle ve všech ohledech vítězí. Pokud se chcete okrást o desítky až stovky hodin, hraním takovéto hry, tak jí směle doporučuju. Věřte mi, že i když hru nedohrajete, budete rádi, že jste jí hráli. Ona je totiž neskutečná radost dobýt i jakékoliv město nebo základnu. Věřte mi, že i to si patřičně užijete! Protože pokaždé se objeví scéna a la "Eliot, you idiot" a vy z ní budete cejtit patřičně upřímný pocit slávy, který si prostě zasloužíte. Zasloužíte!
+12
  • PC 100
Jagged Alliance 2 nabídla ve své době to nejlepší, co nabídnou mohla. Mezi tahovými strategiemi se jedná dozajista o naprostou špičku, kde záleží už jen na jednotlivci, zda ji posadí na trůn tahovek všech dob. Pro mě osobně se jedná vskutku o tu nejlepší tahovku. Kombinací parádní izometrické grafiky, tahových soubojů, hudby, skvělých charakterů, laptopu a hnusných, přerostlých brouků, si JA2 získala nemála fanoušků a je škoda, že tito věrní se nejspíš už nikdy ničeho podobně skvělého nedočkají.

Pro: grafika, tahový systém soubojů, charaktery, Bobby Ray´s Guns:D

Proti: některé zbraně neměli kloudného využití

+12
  • PC 100
JA2 je bezesporu moje nejoblíbenější hra a v rámci svého hraní jsem s touto hrou rozhodně strávil největší množství času.

Vše bylo řečeno, nebudu se opakovat .. Jen bych rád vypíchl, že existuje cosi, čemu se říká mod verze 1.13. V dnešní době nutnost. Tento mod posouvá JA2 o několik levelů výše a modifikuje vetšinu vlastností hry. Já osobně považuji poslední verze za trošku over-engineered. Moje oblíbená verze (build) je 4870.
+8
  • PC 95
Pecková hratelnosť, jednoduchá grafika, variabilita zbraní/postáv a prvky RPG robia z tejto stratégie mojeho milášika, ku ktorému som neraz siahol a dohral. Nebyť možnosti quick-save bolo by to to pravé orechové peklo a nebo každého hard-core stratéga zároveň.

Pro: všetko

Proti: quick-save

+6
  • PC 100
Srdecni zaletitost, pro me jasne nejlepsi hra u ktere jsem stravil nejvice casu, jedna z mala her na ktere jsem byl zavisly, coz je rozhodne + ze :D
Nekdo muze namitat ze to ma slabsi grafiku ale ja si myslim ze treba 3D provedeni by tomu nesedelo a jsem rad ze je to tak jak je, naopak je grafika detailni a takova pekna malovana. Nebudu tady jmenovat klady, protoze pro me je to skoro vsechno, kazdy koho tato super hra dostalo stejne jako me vy sam. Velke dik vyvojarum ze takovou hru vymysleli. Vytkl bych jen absenci multiplyeru a editoru a s tim spojenou obtiznost ktera je aspon pro me moc mala, kdyz dokazu treba Almu coz je vojenska zakladna probehnout za par hodin... aspon tam mohlo byt vic vojakui na sektor.

Pro: temer vse, obrovska navykovost, kdy jsem dokazal parit az do rana bez prestani

Proti: absence multiplyeru, nizka obtiznost a s tim spojena absence editoru

+5(12-7)
  • PC 65
Na svou dobu celkem populární počin, který se náramně svezl na popularitě tahových "taktických" her.
Jako něco do sebe to má, o tom žádná, ale hru jsem nedohrál, protože fakt rychle omrzí. Nemá co pořádně nabídnout krom do nekonečna opakujících se naprosto totožných bojů s nizkou AI. Celkem mne mrzí, že mne neutáhla ani po dějové stránce. Tomu zrovna nepomáhal ani fakt, že zrovna vyplývaly na povrch události z Jugoslávské občanské války, ve které řádili "hodní" strýčkové žoldáci z celého světa a celkově ta hra prostě smrděla americkým militarismem a propagandou. Je třeba svrhnout ditkátora!!! Ať je třeba v Jugoslávii, Korei, Panamě, Íránu(neúspěšně), Sýrii, ČR a pod..

Bude to znít blbě, ale se hrou mám spíš právě tento morální problém, nechci nikomu kazit bezduchou zábavu, které jsem si v ní užil taky dost(i když s jistým sebezapřením), ale je to pro mne právě ta pomslná hranice kde pro mě končí zábava a začíná ubohá propaganda. "Hodný žoldák" vs zlý ditkátor bububububu!
-5(4-9)