Insanely Twisted Shadow Planet

Netvrdím, že je to hodnocení košér, ale je to MOJE hodnocení :)

Svět je prostě takový, že před lety, školními léty, kdy ostatní lítali venku a poznávali první krásy fetu a chlastu, já mohl svůj volný čas trávit hraním her a tak trávit hodiny a hodiny u něčeho, co mě nejen bavilo vtahovalo do oněch zvláštních světů, ale i nebavilo, štvalo, otravovalo a nasíralo a já přesto odolal ta zvěrstva dohrál. Jenže čas plyne a kde ty loňské sněhy jsou, že?

Takže je období, kdy mě hra něčím oslovuje, líbí se mi a rád bych jí i dohrál, ale prostě nemám už nervy ani ty přehršle volného času, abych si mohl dovolit zkejsnout u jedné hry, kvůli něčemu, co jsem mnohokráte zkusil pokořit a nezdařilo se. 70% je tedy hodně vysoké hodnocení pro hru, kterou jsem nedohrál, ale bavila mě a líbila se mi - nedokázal jsem se přenést v ledovém levelu přes počáteční navádění raketky skrze velmi dlouhý a zakroucený tunel.

Ta hra je moc pěkná - jednoduchá grafika, kdy každý level je "černo-bílý". On je vlastně černo-barevný - každý level a každý svět má svoji barvu, takže grafika je jednoduchá, ale ne nebarevná a nezajímavá. Navíc svět, kterým prolétáváte se svým létajícím talířem je prostě nádherně zvláštní, plný zajímavých tvorů, kteří vám většinou jdou po krku, ale přesto se jimi umíte tu chvilku kochat. Výtvarná stránka hry je prostě skvělá a mě se moc líbila.

Herní princip, který bych asi popsal něco jako akční adventuru, což ne úplně onu hru popisuje, je příjemně jednoduchá lítačka ve 2D prostředí, kdy postupným prozkoumáváním nejen nacházíte, obcházíte a bojujete s novými nepřáteli, ale i získáváte zkušenosti a nacházíte kousky bonusového obsahu hry. Ovšem zdaleka ne vždy pouze v jednom světě - mnohdy získáte vlastnost, kterou využijete zpětně i v již prošlém světě, kam se musíte zase vracet a znovu se vyhýbat některým nástrahám. To postupné prozkoumávání a i nutnost se vracet mi kupodivu vůbec nevadila a rád jsem se pachtil za novými výzvami, protože prostě to putováním tamním světem se mi líbilo.

A pak se dostanete do chvíle, kdy se opakovaně snažíte překonat jedno jediné úskalí a ne a ne vám to vyjít. To pak nastává dilema, kdy víte, že by se vám to po mnoha a mnoha pokusech, hodinách a dnech zkoušení snad i podařilo, ale... ten čas využiji jinak a jinde, byť třeba časem i u jiné hry. Jsou jich tisíce a miliony, stejně jako věcí, které můžete udělat doma, venku nebo v práci.

Děkuji tedy Pošahaně pokroucené stínové planetě za nápady a pokoukání i tu chvíli hraní. Bylo to hezké, příjemné, hratelné a hlavně hodně odpočinkové (teda místy :), ale nervy mám jen jedny :)