Pro pohodlnější navigaci i přístup k pokročilým funkcím Databáze-her.cz doporučujeme povolit si ve svém prohlížeči JavaScript.

Komentáře

  • PC 70
Ruský zmar a bezvýchodnost se dá řešit jen chlastem, nebo vírou v něco většího. Hlavní hrdinka Indika si zvolila druhou cestu a stala se jeptiškou. Jenže ani v klášteře nenachází vnitřní klid, a tak začíná její putování po dobovém Rusku, které je inspirované realismem 19. století. Celé je to namixováno s větší kapkou bizarnosti a surrealismu.

Indika putuje s další tragickou postavou v krutém světě a hra se trošku vidí v Plague Tale sérii. Tu občas překonává svým narativem, ale hratelností je určitě pozadu. Pobíhání po hezkém prostředí brzy unaví a puzzly jsou jednotvárné a hru spíše brzdí. Ví to i autoři, kteří se hru snaží ozvláštnit výlety do minulosti života hlavní hrdinky za pomocí pixelových miniher.

Použitý Unreal Engine sice vypadá hezky, ale zlobí v podobě výrazných poklesů snímků. Soundtrack si už také 20 minut po dohrání nepamatuji. Dabing hlavní hrdinky a jejího vnitřního hlasu je kvalitní.

Autoři sami uvádějí u hry story-driven a zdařile kombinují protichůdné žánry. Jenže i v příběhu občas přešlapují a snaží se servírovat méně, než by mohli. Aniž bych chtěl spoilerovat, tak se dočkáme zajímavého ale i neuspokojivého konce. Ten měl asi znázorňovat symboliku vnitřního smíření či přijetí prázdnoty a pocit zacyklení bezvýchodnosti. Dostojevskij by byl spokojený, ale já bych raději pokračování.

Herní výzva 2026 - 3. Od slova k větě

Pro: Originální narativ, atmosféra zmaru a bezvýchodnosti namixovaná bizarností, dabing

Proti: Fádní hratelnost, optimalizace, soundtrack

+10
  • PC 75
Indika je bezesporu podivná hra, což je až s podivem vzhledem k tomu, jak se vlastně drží zpátky. Mohlo by toho být řečeno mnohem více – svět působí velmi zajímavě, nachází se v něm obrovské budovy se zvláštní architekturou, v okolí patrně probíhá jakýsi konflikt, a všechno je velmi depresivní. Vysvětleno není nic. Ale dobrá, to je záměr, který dodává prostředí příjemnou tajemnost. Navíc to může reprezentovat, že sama Indika byla zavřená v klášteře, a vnější svět jí připadá obrovský a nepochopitelný. Kdo ví? Každopádně atmosféra pseudoruského venkova se střídá s industriálními pasážemi, a obojí působí svým vlastním stísněným dojmem.

Nejvíce jsem si sliboval od kritiky náboženství – zvlášť když Indice sedí na rameni (skutečně?) sám ďábel. Ale ve výsledku se vlastně objevuje pouze několik málo myšlenek ohledně víry, duše a svobodné vůle; myšlenek zajímavých, byť z hlediska teologie vcelku základních. Doufal jsem, že hra půjde víc do hloubky i do šíře, a že momentů, kdy se protagonistka zastaví a začne filozofovat, bude mnohem více.

Místo toho se vlastně na hru, která by se asi dala zařadit mezi simulátory chození, překvapivě hodně hraje. Kromě chození se skáče, šplhá a manipuluje s předměty, aby se někde otevřela cesta. Puzzle jsou to vcelku příjemné, řešení není triviální ani příliš těžké, a záseky nehrozí. Děj v přítomnosti je prokládán Indičinou minulostí ztvárněnou v podobě 2D pixelových skákaček; ty, stejně jako sbírání bodů a nesmyslné levelování, lze nejspíš pokládat za hře vlastní bizarní humor a zároveň metakomentář, snad ohledně víry, snad ohledně her nebo života obecně.

Příběh sám o sobě je vlastně velmi prostý s očekávatelným vývojem, ostatně v takto krátké hře nelze očekávat zázraky, a přesto Indika svým duchem připomene ruské klasiky, ať už jde o film Stalker nebo třeba Dostojevského. Konec asi nenadchne hráče, kteří mají rádi jasné odpovědi. Mně osobně se líbilo, jak se Indika bavila s ďáblem ve chvíli, kdy... se dostávala z vězení. Pakliže je ďábel jen část její psychiky, kterou bere za hříšnou, a která se ozývá tím více, čím více ji odmítá přijmout, tak kdy jindy si to s ním konečně vyříkat, než při aktu fyzického hřešení? 

PS: Scéna s týpkem, který vyleze jeptišce z pusy, zatímco začne hrát ujetá moderní hudba, je naprosto geniální, a je velká škoda, že podobných opravdu velkých bizárů není ve hře o moc více.

Pro: bizarnost, atmosféra, humor, myšlenky

Proti: puzzlů je někdy příliš, děj a dialogy by mohly být bohatší

+10
  • PC 65
Herní výzva 2026 - 3. Od slova k větě 

Tak tohle byla bez debat jedna z nejdivnějších her, které jsem kdy hrál. Měl jsem ji v hledáčku už dlouho, ale jen kvůli tomu, že v roli distributora byli moji milovaní 11 bit studios a to se neodmítá. O příběhu jsem si nic nezjišťoval, recenze nečetl a vyloženě ošklivý obal hry ignoroval. A teď po dohrání vlastně nevím, co jsem to tedy hrál.

V roli jeptišky Indiky jsem se vydal na cestu mrazivým Ruskem, abych doručil dopis. Jednoduchá premisa, ale tak jednoduché to samozřejmě nebude. Cestou je Indika několikrát konfrontována svým vnitřním já ohledně své víry a života a musím říct, že tyto dialogy jsou na špičkové úrovni. Jinak je ale příběh neskutečně divný a vyndané zakončení tomu úplně nepomohlo.

A když už jsme u těch vyndaných věcí, tak hra obsahuje několik intermezz z minulosti a ty jsou pěkně prosím udělané jako pixel artová plošinovka. Do hry to pasuje asi jako pěst na oko a já doteď nechápu, co tím chtěl básník říci. K tomu ještě v průběhu hry sbíráte body, které ale k ničemu nejsou, resp. za ně lze zvednout úroveň Indiky, ale tyto úrovně také k ničemu nejsou. No zkrátka divná hra.

Špičková je ale grafika a atmosféra. Ten všudypřítomný mráz z monitoru doslova fučel až ke mně do pokoje a i když je to celé de facto pouze lineární walking simulátor s několika jednoduchými puzzly, hraje se to vcelku dobře i když herní doba je jen pár hodin. Jen škoda toho divného příběhu.

Pro: Grafika; atmosféra.

Proti: Příběh; pixel artová intermezza; herní doba.

+7
  • PC 90
„I will only disappear when you stop wanting me to.“
 
Bezútěšnost. Řekl bych, že je to slovo, které Indiku definuje nejlépe. Hra se odehrává v alternativní minulosti ledového Ruska, v níž má hlavní hrdinka za úkol doručit dopis ze svého kláštera. A chlad je motiv, který do jisté míry určuje celou hru. Je to krutý svět, který nezná slitování ani milosrdenství, v němž je Bůh pouze vyprázdněným pojmem.

A co je na Indice skvělé, je to, že zde nedojde k rozhřešení. Stejně jako hlavní hrdinka toužíme po spáse, máme naději, že nás čeká dobrý konec. Jenže v tak chladném světě nikoho dobrý konec nečeká.

Scéna, v níž Indika prozradí knězi svou situaci, je jednou z nejlepších, jaké jsem kdy viděl. Je to jako sledovat zpomalenou autonehodu. Víte, co se stane, ale nejste schopni tomu zabránit. Víte, že se to stane, ale tak strašně doufáte, že se mýlíte - a následky vás roztříští stejně jako samotnou hrdinku.

Jedna myšlenka se mě držela po celou dobu epilogu: pokud jsou srdce lidí chladná a plná temnoty, ačkoliv se považují za věrné následovníky Boha, může to znamenat, že skutečným Bohem je to, co považujeme za Satana?

Indika možná našla odpověď. Ale to už je na interpretaci.
+12
  • PS5 75
Indika je fakt divná.

Myslím Indiku jako hru a myslím Indiku jako jeptišku.

Z náhledů hry jsem moc nevěděl, co si mám o Indice myslet, a nevím to pořádně ani teď po dohrání. Jedná se o bizarní mix, který prostě neodkážu nikam zařadit. Při hraní se mi hlavou asi nejvíc honily vzpomínky na Stanley Parable. Velmi důležitým aspektem hry jsou totiž filozofické úvahy vypravěče, který se tentokrát pouští do kritiky církve a její stupidní ideologie. Myslím, že to je hlavním námětem Indiky - říkám myslím, protože opravdu netuším, co jiného by se touto hrou snažil básník říct. Mám totiž tolik otázek a prakticky žádné odpovědi. Shrnu tedy dojmy.

Hra má skvělou atmosféru. Alternativní verze prdelákova někde v Rusku je vykreslena podle mě dost věrně. Je naprosto nemožné poznat, jestli se v této bohem zapomenuté depresivní díře píše rok 1900 nebo 1980. Sníh, špína, bída a černoprdelníci, kam se podíváš. Rusko jak z praku. Vysoká úroveň grafického zpracování atmosféru výborně doplňuje, i když dojem občas kazí špatně navázané animace, velmi očividné kolize textur u obečení a tak dále. I přesto, klobouk dolů - náhodný kolemjdoucí by si mohl hru klidně splést s DLC z RE8. Celkový dojem ze světa, který je tak akorát uvěřitelný, ale tak nějak divně pokřivený a groteskní, se mi dost líbil... přirovnal bych celkový dojem k atmosféře Little Nightmares. Také zajímavá práce s kamerou a celková filmovost scén stojí za zmínku. Horší je to se zvukovým designem, narazil jsem často na různé glitche a velké výkyvy v hlasitosti. Také scény jsou občas divně střižené, nebo prostě v půli useknuté.

Herní náplň je asi tou nejdivnější částí. Opět se asi jedná o meta komentář k tématu náboženství a hraní videoher obecně, jinak si to nedovedu vysvětlit. Hra vás nechá sbírat body, odemykat upgrady, ukazuje levely, přehrává osmibitové zvuky... zatímco plníte vědro vodou. Zbytečné úkoly, z kterých nic nemáte.

Denní náplň naivně (ne)věřící jeptišky, která mrhá svým životem pro slepou víru.
Denní náplň hráče videoher, který plýtvá svým časem pro pár pixelů na obrazovce.

Ve hře budete řešit i adventurní hádanky, které jsou tak banální, až jsem se na nich zasekl skoro ostudně dlouho. Opět ani nemůžu posoudit, jestli na mě měly záměrně působit tak otravně a lacině.

Herní doba mezi 3-4 hodinami mi přišla naprosto adekvátní, i když hra skončila z ničeho nic a nechala mě překvapeně zírat na titulky s hlavou plnou otázek. Pokud o Indice můžu něco s jistotou prohlásit, tak to, že podobná hra tu ještě nebyla. Jedná se určitě o dobrý námět k zajímavé diskuzi v hospodě, ale zpráva, kterou chtěli autoři touto hrou poslat, zůstala podle mě doručená jen napůl.

Pro: Grafika, svět, délka hry

Proti: Zvukový design

+16
  • PC 90
Za mě je Indika vynikající a kreativní indie adventura, která se zabývá těžkými tématy, a všem ji vřele doporučuji. Hlavní postava, sestra Indika, je komplexní postava, což z ní dělá velmi poutavou hrdinku. Příběh i herní prvky jsou nádherně podtrženy působivým soundtrackem a dabingem.
Děj se odehrává v alternativním Rusku, takže můžete očekávat pořádnou dávku depky a melancholie. Vizuál hry je jedním z jejích nejvýraznějších rysů – prostředí působí surrealisticky a objekty jsou často zvětšené do monumentálních rozměrů.
Hádanky jsou dalším vrcholem hry. Nikdy nejsou výslovně vysvětlené, takže přijít na jejich řešení vlastními silami je neuvěřitelně uspokojivé.
Největším zklamáním byla krátká herní doba a občasné bugy ve hře, které mi zabránili v řešení hádanek, což mě přinutilo resetovat celou úroveň.
Shrnutí: Indika nabízí jedinečný a nezapomenutelný herní zážitek, který rozhodně stojí za to vyzkoušet.
+10
  • PC 90
To se takhle v baru sešel Friedrich Nietzsche s ansámblem z Monty Pythonu, do němoty se všici ožrali, a vostrej budíček jim přišla doručit mladá jeptiška, jež k prsům tiskla poněkud alternativní verzi Bible...

Indika se s tím nesere a hned od úvodních krůčků dává jasně najevo, až jak zvostra bude kritizovat náboženskou ideologii společně s aspekty moderní společnosti, a jak umně to bude podbarvovat občasnou černočernou satirou samotné lidskosti. Pod touto slupkou však taky navýsost zkoumá motivy izolace a introspekce optikou dokonale uvěřitelné mladé slečny, která holt prochází krizí nejen víry.

Herně je to prachobyčejná chodička s někde zajímavými, jinde nudnými hádankami, která je občas narušena 2D pixelovými segmenty (které jsou samy o sobě herně také dokonale prostoduché), nicméně tvůrci si dělají prdel jak sami ze sebe, tak z celého herního média, což ať vám už sedne sebemíň/víc, tak nějaké ty sympatie to z vás vyždímat musí takřka zákonitě. Je to arthouse, ale takové té odrůdy, z níž neleze puch protivné dosebezahleděnosti. Zaplaťsatan.

Byl bych asi byl ještě spokojenější, kdybych si počkal na slevu a vzal to za takových 15 éček, nicméně přespříliš si stěžovat nemohu, když je to bez ohledu na cenu prostě dosti silný, unikátní tříhodinový zážitek, na který budu blaženě vzpomínat ještě dlouho. A mile rád jej doporučím i takovým, kterým by zdejší náboženské motivy mohly být proti srsti, neb se dají relativně obstojně taky ignorovat, aby si člověk jen užíval ten kvalitní VA podávající výborný banter ve vizuálně uhrančivém, mrazivém a zároveň hřejivě uvěřitelném prostředí.
+26