Samotná hra ve mně zanechala dva rozpouruplné dojmy. Ten pozitivní je z úrovní, které jsou různorodé prostředím (Egypt, Střední Amerika, Střední Asie...), což je vzhledem k námětu očekávatelné, poměrně různorodé náplní a především velmi dobře navržené, takže hádanky (malé i komplexní, „celolevelové“) je radost řešit. Naopak výrazně negativní dojem mám z ovládání; nejotravnější je Indyho (Imbiho, jak by řekla sestra) pomalé otáčení a neohrabané míření. Běžně to lze snést, ovšem ve chvíli, kdy dojde na souboj s větším počtem nepřátel či s bossy, stává se ze hry počítačové hra o nervy. Vůbec se sestře nedivím, že sáhla po cheatu nesmrtelnosti. (Jeho použití občas vedlo k veselým situacím, kdy Indyho rozválcoval balvan či jiný podobný objekt a hlavní hrdina se pak pohyboval i skákal v poloze ležmo.)
Samotná hra ve mně zanechala dva rozpouruplné dojmy. Ten pozitivní je z úrovní, které jsou různorodé prostředím (Egypt, Střední Amerika, Střední Asie...), což je vzhledem k námětu očekávatelné, poměrně různorodé náplní a především velmi dobře navržené, takže hádanky (malé i komplexní, „celolevelové“) je radost řešit. Naopak výrazně negativní dojem mám z ovládání; nejotravnější je Indyho (Imbiho, jak by řekla sestra) pomalé otáčení a neohrabané míření. Běžně to lze snést, ovšem ve chvíli, kdy dojde na souboj s větším počtem nepřátel či s bossy, stává se ze hry počítačové hra o nervy. Vůbec se sestře nedivím, že sáhla po cheatu nesmrtelnosti. (Jeho použití občas vedlo k veselým situacím, kdy Indyho rozválcoval balvan či jiný podobný objekt a hlavní hrdina se pak pohyboval i skákal v poloze ležmo.)
Pro: různorodé a dobře navržené úrovně
Proti: ovládání