Pro pohodlnější navigaci i přístup k pokročilým funkcím Databáze-her.cz doporučujeme povolit si ve svém prohlížeči JavaScript.

Komentáře

  • PC 90
  • PS4 90
Přiznám se k jedné věci - sice mám rád videohry, ale vůbec mi vlastně nejdou. Obvykle volím easiest obtížnost, spamuju quick save/quick load, podvádím kdykoliv to jde a celkově stojím za prd. Umíte si tedy představit, že hra, která má pověst extrémně těžké "dakrsoulovky" mě zase tak nezaujala. Ale pak mi někdo řekl, že to má stejně jako já, a Hollow Knight mu překvapivě přišel strašně super a dokonce jeho strach z "kur*vsky těžkých her" vyléčil.

A tak jsem mu dal šanci, rozehrál jej a společně s bezejmenným hlavním hrdinou začal prozkoumávat království Hallownest.

Hollow Knight je metroidvania, což je samo o sobě zvláštní. Tenhle žánr se dlouhá léta vyskytoval jen u Castlevanií a Metroid her (přesně jak naznačuje název), ale herní svět ho obecně deset let spíše ignoroval. A najednou puf - z ničehonic se stal (hlavně ve světě indie her) oblíbeným a přišly tituly jako Ori nebo právě Hollow Knight. No... nestěžuju si.

Hollow Knight mě ihned zaujal tím, jak krásně vypadá, protože vizuální stránka je naprosto top. Skvělá je i hudební stránka - už dlouho jsem neslyšel tak silný powerful soundtrack!

Co se týče toho, že hodně lidí přirovnává Hollow Knight k Dark Souls, je to dáno nejen obtížností, ale i faktem, že se zde nevyskytuje žádný RPG systém. Tenhle styl her je vlastně taková odpověď na to, jak hráči rádi podvádí. Nedokážu porazit bosse? Nevadí - budu pořád dokola zabíjet tuhle malou potvoru na začátku hry a naexpím se tak, že poskočím o deset levelů výš, a pak bosse zabiju na jednu ránu. Ne! Tady místo toho dostávám reálné expy - tedy... reálně se zlepšujete jako hráči tím, že to hrajete furt dokola, učíte se z chyb, zkoušíte těžké pasáže tak dlouho, dokud v nich nejste fakt dobří a tak dále a tak dále.

Nějaké ty možnosti zlepšování tu však jsou. Za prvé, hlavní hrdina může vylepšovat svůj meč, kterému říká "Nail". Ve městě City of Tears se nachází kovář, který vám meč vylepší, ale pouze jednou. Na další vylepšení potřebujete sehnat "Pale Ore", což je extrémně vzácný předmět a tuším, že v celé hře je jich jen pět. Jakmile budete mít nejsilnější meč (Pure Nail), tak jste sice silní, ale někteří bossové se také stanou silnější, takže si pořád tak úplně nepomůžete.

Dále se hlavní hrdina může zlepšovat tak, že získává různé schopnosti, což je logické, protože schopnosti jsou to, co dělá metroidvanii metrodvanií. Samozřejmě je tu double-jump, možnost šplhat po zdech a tak dále. Všechny schopnosti vám ulehčí některé věci a zpřístupní nová místa, ale zato přinesou zcela nové výzvy...

A poslední věc jsou tzv. charms. To jsou různé talismany, které vám dávají různá vylepšení. S jedním jste rychlejší, s druhým silnější a tak dále. Nelze je však aktivovat všechny naráz - to by bylo příliš jednoduché. Jednotlivé charms totiž vyžadují jakési přihrádky (notches). Když aktivujete charm, může si zabrat třeba tři notches a jakmile budete chtít jiný charm, musíte ten aktivní zase deaktivovat. Tak jako tak vás to bude nutit zkoušet různé kombinace v různých situacích.

Hollow Knight přináší řadu různých poměrně originálních mechanismů. Hned na začátku mě překvapilo, že se hlavní hrdina může téměř libovolně léčit. Ok, zase tak libovolně ne, ale zabíjením monster získává "soul" a z ní si pak může obnovovat xichtíky, které symbolizují zdraví. Podle mě je to lepší, než kdyby hráč musel hledat nějaké lékárničky či srdíčka, jak bývá v jiných hrách zvykem. Navíc to znamená, že jakýkoliv damage není konec světa.

Zároveň je to ale dobrý způsob, jak hráče týrat psychologicky, protože léčení vyžaduje, aby se hlavní hrdina na pár vteřin zastavil a nehýbal se. Bude vás to hodně lákat se léčit neustále, ale někdy je to i nebezpečné, zvláště při boss fightech. Vy se musíte naučit na to tolik nespoléhat.

Na začátku tohoto textu jsem zmínil, že mi hry moc nejdou a jsem nic moc hráč. Jak jsem si tedy nakonec vedl v Hollow Knight? Inu, musím přiznat, že je to fakt hrozně těžká věc. Když jsem narazil na prvního bosse, nedovedl jsem mu ani zkřivit vlásek - totálně mě zrubal během vteřiny. Říkal jsem si, že tohle asi nemá moc cenu, protože když mi nejde porazit ani první boss, co budu dělat pak? Po pár pokusech jsem ale začal chápat, co se po mně chce a bosse porazil. Brzy na to přišel další, který byl mnohem MNOHEM horší a já křičel: "Tak tohle fakt ne! To je k*rva nefér! Jdu to odinstalovat a už to NIKDY znovu hrát nebudu!!", ale po pár pokusech mi to začalo jít a nakonec jsem zdolal i dalšího bosse. Nevím, čím je to, ale pořád mě něco nutilo to zkoušet znovu a znovu, skoro jako by mě vedl nějaký instinkt.

Pořád jsem si říkal, že to brzy přijde - nějaké místo, které bude natolik problematické, že ho nebudu schopný za nic na světě uhrát, ale vždycky jsem to nakonec nějak vyřešil. A nakonec... nakonec jsem Hollow Knight úspěšně dohrál! Sice jsem objevil je ten nejsnazší konec, ale po dohrání jsem svět Hollownest prozkoumával dál, porazil ještě další hromadu nepovinných bossů (nejhorší byl asi Traitor Lord - to bylo tak 150 pokusů), prozkoumal jsem White Palace (tam je to fakt šílený - je tam i legendární pasáž jménem Path of Pain), našel všechny červíky Grubs, získal úplně všechny Charms (i když ten poslední jen tak napůl), uhrál jsem tak 90 % DLCčka The Grimm Troupe a mám za sebou 2/3 z Colosseum of Fools. Inu, třeba se jednou dostanu až k Radiance...

Hodně lidí kritizuje nedostatek save-pointů. To tak v metroidvániích bývá, že se po světě nachází několik míst, kde si můžete uložit hru a v Hollow Knight k tomu slouží lavičky, na kterých si hlavní hrdina může chvíli odpočinout. Osobně bych řekl, že zase tak moc vzácné nejsou, ale myslím si, že měly být blíž boss fightům. Když se vám nepodaří bosse zdolat, musíte se k němu složitě vracet dlouhatánskou cestou, což je nejen otravné, ale zkrátka to trochu utlumí vaší bojovou náladu a je nutné se do ní zase dostat. Aspoň já jsem to tak měl. Později se dá získat teleport jménem Dream Gate, se kterým tohle chození sem a tam opadne - naštěstí.

Osobně moc také nemusím mechanismus, jakým je tady řešená smrt. Když někde umřete, přijdete o peníze, praskne vám skleněná nádoba na souls (což v praxi sníží její kapacitu o jednu pětinu) a vyletí z vás duch. Vy se musíte vrátit na místo, kde jste umřeli, s duchem bojovat a porazit ho. To vám opraví nádobu na souls a vrátí peníze. Tenhle systém mi popravdě přišel... naprosto pitomej! Dejme tomu, že je tu třeba nějaká otravná platforming pasáž, kdy musíte přeskákat přes několik úzkých plošinek a pod vámi je propast. Dejme tomu, že se netrefíte na plošinku, sletíte dolů a zabijete se. A vy se tam teď musíte vrátit a porazit vašeho ducha, který poletuje mezi úzkými plošinkami, což je prostě strašně nevhodné místo pro jakýkoliv souboj... Je to enormně frustrující.

Ještě se malinko vrátím k těm RPG prvkům, které v Hollow Knight nejsou. Ve výsledku je to vlastně jedno, protože to nakonec budete hrát stylem, jako by tam byly. Sice nebudete vybíjet stovky monster, abyste si zvýšili postavu z Level 8 na Level 9, ale budete je vybíjet proto, abyste nasbírali hodně peněz a mohli si koupit nějaký charm v shopu poblíž. Je to tedy prášť jak uhoď. Jako jo, je to dobrý nápad, ale zároveň to nic moc nemění.

Co říct na závěr? Inu, Hollow Knight je daleko lepší, než jsem čekal. Je to neskutečně krásná, chytlavá, zábavná, dechberoucí a kreativní hra. Je to něco, co dovede chytit a nepustit.

Také považuji za zajímavé, jak extrémně úspěšný Hollow Knight vlastně je. Na první pohled to vypadá jako hodně skromná, zapadlá indie hra, kterou málokdo zná. Ovšem opak je pravdou. Např. na Reddit.com je skupina, která se téhle hře věnuje a je tam přes 360 000 členů. Na Youtube jsou hromady videí, které rozebírají každý detail, od různých taktik, jak porazit různé bosse, přes různé návody, jak najít ten a onen item, až k podrobnému rozpitvávání příběhu a  lore. Všechna tahle videa mají obrovské množství shlédnutí a tisíce komentářů. Jsou dokonce i celé kanály, které se věnují jen Hollow Knight a ničemu jinému - např. kanál mossbag (370k odběratelů). Pozoruhodné!
+22
  • PC 90
Hru jsem rozehrála v roce 2019 ale kvůli těhotenství, kdy mi hraní určitých typů her nedělalo dobře, jsem ji odložila na neurčito. Nyní, v roce 2022, jsem se k Hollow Knightovi vrátila a jsem za to ráda.

Kromě krásné grafiky a hudby mě na hře nejvíce chytla herní mechanika. Vždy, když jsem dorazila k nějakému bossovi, první pokus dopadl až na výjimky katastroficky. Mnohdy jsem si říkala, že to prostě nezvládnu a kašlu na to. Po x pokusech jsem ale začala přicházet na to, jak vždy konkrétní boss útočí a jak mám na něj reagovat. V podstatě se postupem hry zlepšovala nejen postava, ale i já sama. Nejvíce jsem si to ověřila na situaci, kdy jsem mohla opětovně bojovat s některými bossy a boj s většinou těch, kteří byli na začátku, už jsem zvládala levou zadní. Mezi nejtěžší bossy považuji Crystal Guardian, Watcher Knigts a Grimm. Jako nejvtipnějšího bosse považuji (The Collector)  .

Postup hrou hráči usnadňují charmy, které přidávají různé bonusové dovednosti a které lze různě nalézat po celém herním světě – Hallownestu. Bohužel se jich dá v daný moment aktivovat jen určité množství, což pak nutí hráče zamyslet se, jaká kombinace charmů je ideální a někdy je potřeba zkoušet různé varianty aby byl boj či průzkum efektivní.

Hrozně se mi líbí, jak má každá lokace jinou atmosféru a tak se mi nikdy nestalo, že bych upadla do nějakého stereotypu. Některé lokace jsem vyloženě nenáviděla ať už kvůli nepřátelům, či nevlídnému terénu. (The Hive, Queens garden, White palace)

Hru zpestřují také různé postavy, které postupem času potkáváte. Některé vám jen něco řeknou, jiné vám zadají úkol či s vámi mají možnost obchodovat.

Hollow Knighta jsem dohrála na 103% a i když vím, že jsem za sebou nechala některé nedokončené výzvy, s klidnou duší jsem hru odinstalovala. Po 70 hodinách hraní vím, že jsem si sáhla na maximum svých možností a tak mi nedělá těžkou hlavu hru takto opustit. (v Colloseu mi zbývá poslední úroveň, Hall of Gods jsem zkusila jednou a stačilo, Nightmare King Grimm atd..)  
Hollow Knight určitě není hra pro každého ale všem, kteří mají rádi výzvy a dokážou být trpěliví, hru všemi deseti doporučuji!

Pro: grafika,hudba,příběh,herní mechanika

Proti: někdy až příliš vysoká obtížnost, málo laviček k odpočinku

+34
  • PC 85
#2 Herní výzva 2022
Když teď hned rozkliknete Steam obchod a kouknete na komentáře ke hře Hollow Knight tak se na vás z velké části vychrlí halda pozitiva.
např. slova jako "hidden gem" "GOT" "nejlepší odkaz pro metroidvania hry" "následovník plošinovkového žánru" atd..

a ve zkratce není ani co dodat všechny tyto komentáře mají svým způsobem pravdu...
Hra hollow knight se vás pokusí uchvátit svou na první pohled roztomilou grafikou. Pravda je že pod touto krásně malovanou maskou se skrývá nemilosrdná a komplexní hra dělající čest metroidvania žánru.

Jste nikdo, pouze stín beze jména. Tak se vydáváte hledat cestu k odhalení nejen svého původu ale taky důvodu proč se vás veškerá populace podzemního světa snaží zabít nebo sežrat. Při této cestě začnou broučci vystrkovat zoubky, spíš celé tesáky. Budete je muset umravnit svou zbraní jestli znovu nechcete vyzvedávat svou mrtvolu a s ní i její duše. Ano kdo se poznal odkaz na dark souls není vedle, v tomto stylu ani tahle hra neodpouští stejně jako temné duše, tím pádem budete brečet nad každou smrtí a taktéž ztraceným výdělkem.

Jako další tu je vcelku decentní soubojový systém, který spoléhá na váš postřeh a dovednost využívat veškerý arzenál který vám hra nabízí, nebudete se tedy ohánět pouze jednou zbraní. Jak už to tak bývá zvykem u her tohoto žánru, dostanete plejádu schopností, které můžete využít při soubojích. Dalším pomocníkem můžou být tzv. CHARMS jde o malé odznáčky, které vaší postavě propůjčí vždy nějaké vylepšení, od pasivních až po aktivní. Ve hře jich můžete nalézt hromadu, některé líp ukryté než ty druhé. Najít všechny je potom opravdu oříšek.

Další na seznamu by byl způsob jak jsou lokace propojené. Toto se trochu obtížněji popisuje tak to zkusím takto:
Porazil sem bosse, tak pokračuji dál s vidinou že si hru uložím... ouha není tu žádné takové místo, namísto toho tu je výtah. Risknu to tedy skočím do výtahu, s tím že vůbec netuším kam mě zavede. Po krátké chvíli zjišťuji že jsem v úplně původní lokaci, takže jsem udělal takové menší kolečko a že cesta, která mi jinak trvala skoro půl hodiny může být nyní přeskočená výtahem.
Takovýchto wow momentů je ve hře fůra. Je zde asi tak na desítky lokací, z nichž každá vypráví jedinečný příběh. U většiny z nich pak vždy existují tyto zkratky to jen dokazuje jak se tvůrcům povedlo vytvořit unikátní level design.

Jediná vada na kráse jejich lokací jsou lavičky. Jde o místo kde se dá uložit postup, ale to je vše co nabízejí. V právě tak rozlehlé mapě by se o dost víc hodilo kdybyste se mohli na lavičky teleportovat jako na tzv. bonfire a podobně. Bohužel tvůrci tento prvek vůbec nepřidali a tak může být průzkum lokací mnohdy frustrující. Taky Bossové vám dají dost zabrat za jejich počet a originalitu se hra rozhodně nemusí stydět. Někteří z nich mi už přišli trochu víc neféroví, hlavně když pak máte celou obrazovku zaplněnou projektily a nemůžete pak v té změti vůbec vidět na svou postavu.

Podtrženo sečteno i přes klacky které vám hra hází pod nohy je stále radost ji hrát. Za to vděčí příběhu a atmosféře kterou tvoří postavy spolu s prostředím.
Tak doufám že sem vás aspoň nalákal hru omrknout a když se rozhodnete si ji koupit tak se doporučuji vyzbrojit pevnými nervy.
Tak ať se vám brouci nezaryjí pod kůži jako mě :D

Pro: LEVEL DESIGN (opravdu mistrovská inspirace metroidvania žánrem) - HUDBA (velmi kvalitní soundtrack) - POSTAVY (skoro každá i sebemenší broučí potvora má kus textu, který vyvolá emoce) - DÉLKA HRY (může jít i o 30+ hodin když se snažíte najít vše)

Proti: OBLASTI (hra mívá i pár zapeklitých částí u kterých si budete trhat vlasy a převážně můžou za protažení herní doby) OVLÁDÁNÍ - (ne úplně dobře zvládá lokalizace pro myš a klávesnici / proto je doporučen gamepad) NEFÉR BOSSOVÉ

+19
  • PC 50
Největším kladem Hollow Knighta je audiovizuál, připomínající tvorbu Tima Burtona. Hra má neskutečnou atmosféru, podpořenou rozsáhlým a nápaditým lore.

Jako v každé metroidvanii člověk postupně zlepšuje životy (tady masks), v Hollow Knightovi ovšem nechybí ani vylepšování "many" (pro speciální útoky), postupné získávání komb nebo tzv. charms. Ty hlavní postavě propůjčí další schopnosti, jako třeba chvilkovou nezranitelnost po zásahu, rychlejší doplňování many (díky útokům nebo obdrženému poškození) atd.

Tím za mě výčet kladů bohužel končí.

"Za devaterými řekami a devaterými horami byl jednou jeden zajíček ... a měl to všude zkurveně daleko".

Mapa Hollow Knighta je stran rozsahu jednoduše zvěrstvo. Nejen že je obrovská, autoři "velmi chytře" vymysleli fast-travel tak, aby téměř nic neřešil. Skutečný unikát spočívá v současném užití tří různých metod fast travel (kdy dvě z nich typicky odemčete po desítkách hodin hraní) místo toho, aby nechali hráče jednoduše teleportovat mezi již odemčenými lavičkami. Takto i s použitím fast travel musím dlouhé minuty jít (mezi neustále se respawnujícími nepřáteli a hopsacími pasážemi) na místo, které chci prozkoumat (abych tam pokud možno zjistil, že mi chybí nějaká schopnost a šel zase zpátky). Už jen tohle je skutečně na hranici snesitelnosti a párkrát jsem vážně uvažoval o tom, že hru zabalím z tohoto jediného důvodu (průměrná metroidvania má 10-15 hodin, což je pro hru, založenou na backtrackingu, ideální).

S rozsahem mapy tak samozřejmě souvisí dávkování power-upů, kterých je stejně jako v jiných metroidvaniích, takže se tady postava vylepšuje výrazně pomaleji. Občas uplynou hodiny, aniž by měl člověk pocit, že se postava někam posunula stran síly nebo schopností. A k tomu si připočtěte, že narozdíl od ostatních metroidvanií chybí chytrá struktura levelů, která by hráče nenápadně vedla k power-upům, takže třeba double jump (který většinou v metroidvániích získáte mezi prvními) jsem získal po 30 hodinách hraní.

Druhé zvěrstvo je mapování. Pokud jsou tvůrci metroidvánií normální, tak máte od začátku mapu, která se postupně odhaluje podle toho, jak hrou procházíte. Pokud tvůrci normální nejsou, tak žádnou mapu nemáte, v každém novém levelu musíte najít speciálního obchodníka (cestičku z potrhaného papíru autoři přidali v nějakém patchi, do té doby to musela být opravdu zábava), který vám mapu prodá a následně si level normálně prochodit. A pokud si myslíte, že se do získané mapy automaticky level zakresluje, tak jste opět na omylu, na to je třeba navštívit lavičku. Naprosto nepochopitelný voser.

Hollow Knight se prezentoval jako Souls-like, ovšem boje s bossy nemají se Souls hrami téměř nic společného, často jde spíše o těžce arkádní přístup. Někteří bossové tak útočí vně hranice viditelnosti, různě po obrazovce poskakují nebo se rovnou teleportují, používají AOE útoky (autoři dokonce v jednom patchi u posledního bosse u AOE zvedli damage, opravdu k popukání), až na výjimky je to zkrátka jeden velký bordel. K tomu si přidejte veselý fakt, že nevidíte zdraví nepřátel, takže absolutně není jasné, jestli nějaká vymyšlená strategie k něčemu je nebo není.

Nepochopil jsem také, proč hra dávkuje "peníze" tak neuvěřitelně nesmyslně (často jsou hodiny naprosto k ničemu, v Dark Souls bych si alespoň zvedl level nebo něco koupil) a proč není možné prohazovat charmy jinde než na lavičce.

Podtrženo sečteno, krásný audiovizuál a bohatý lore, ovšem z hlediska designu by to chtělo nemálo věcí totálně překopat.

Pro: audiovizuál, lore

Proti: zvěrská roztahanost, mapování, boss fighty

+21 +22 −1
  • PC 95
Řekl jsem si, že pokud koupím nějakou hru, tak jedině že jí hned zahraji, už žádné nakupování do zásoby.
Hollow Knight byl v říjnovém Humble Monthly a mě zajiskřily očíčka. No a když přišel email, že když zaplatím na tři měsíce, dostanu Kingdom Come: Deliverance, ani jsem chvílí neváhal. Pak mi to do cvaklo, zase jsem koupil hromadu her do zásoby!! Na svojí obranu, ihned jsem rozehrál Hollow Knight.

Ještě větší paradox než koupě, byla moje představa o hře Hollow Knight. Viděl jsem jen pár obrázku s výsledným hodnocení hry 9/10, 4*/5*, 90% ze 100%. Mylně jsem si myslel, že to bude graficky líbivá hopsačka s divným panáčkem a jeho mečem. Na začátku to tak i vypadá, než se vydáte do podzemí. Po dvou hodinách v podzemí jsem pochopil, že tohle bude asi trochu jiná hra. Stále jsem mohl někam jít, pořád pokračovat jako by to nemělo konec ale vůbec jsem nevěděl kam, ani vrátit jsem se nemohl, protože jsem neměl mapu. Až první silnější nepřítel mě poslal zpět na začátek. Takhle jsem hrál dvě hodiny.

Postupem času člověk pochopí zákonitosti Hollow Knight. Že je potřeba si obstarat mapu, a vše do ní pěkně zapsat. Najít nějaké šperky které vám dají do boje výhodu, získat vylepšení, víc trpělivosti v boji s bossi a tak dále. Pokud se dostanete až sem, tak si vás už Hollow Knight omotal kolem prstu a vy jen čekáte co vám hra ukáže.

Něco k samotné hře. Lokace jsou nádherné, překrásné, dech beroucí, temné, tísnivé, skličující, takové spektrum jsem opravdu nečekal. Ke každé lokaci skvělý zvuk a hudba, obzvlášť v pavoučím domě jsem byl v neustálém bojovém režimu. Vždy v dané lokaci několik druhů nepřátel, celkem je ve hře 150 druhů nepřátel!! Dále bych chtěl zmínit Charms - šperky, neskutečně ovlivňují herní styl. Zpočátku jsem vše sázel na útok (delší útok, rychlejší útok atd) a pak jsem se zasekl u jednoho bosse. Prostě to nešlo, změnil jsem vše na obranu a najedenou šlo vše jak po másle. Opravdu je dobré, si se šperky pohrát, občas vám hru ulehčí. To nemluvím o tom, že některé kombinace šperků se k sobě přímo hodí a znásobí to jejich účinnost.

Mohl bych tady vypisovat plno další kladný věcí na Hollow Knight ale to by zase byl neskutečné dlouhý komentář. Proto bych vám doporučil komentář od Ronika, který to přesně vystihl!

Verdikt: Kdybych věděl, že u Hollow Knigh strávím 44 hodin, budu si dohledávat informace na internetu. Vztekat se u Bossů (Aréna ta mi dala), tak snad si to ani nekoupím. Asi by to byla škoda, jelikož 95% moc her nedostává. 5% si nechávám na pokračování!!

Pro: Nevím asi všechno

Proti: Nevím asi nic

+29
  • PC 95
Herní výzva 2017 #2

Hollow Knight je jeden z vrcholů plošinovkového žánru. Je to parádní hra. Zaslouží si vaši pozornost.

.
.
.

Že to nestačí? Dobře.

V dnešní době už je fráze "je to jako Dark Souls" poněkud otřepaná, protože se jí ohání každá hra, kterou nemůžete dohrát jen pomocí mlácení X na gamepadu. Ano, obtížnost je jeden z hlavních znaků Dark Souls - ale ruku na srdce, kdyby se ta série ničím jiným nevyznačovala, nikdy se nestane takovým fenoménem. Co to tedy vlastně znamená, že hra je jako Dark Souls? Pro mě je to kombinace několika věcí - 1) atmosférického, nepřátelského a ručně s pečlivostí vytvořeného světa, kde na každém rohu čeká smrt a který je učiněná radost pomalu prozkoumávat, 2) příběhu, který sice není in your face, ale pokud se do něj zakousnete, tak vás uchvátí, 3) absence jakéhokoliv handholdingu nahrazeného postupným objevováním vlastní cesty hrou a tajů herních mechanik a i té 4) obtížnosti, která sice může být mírně frustrující, ale o to se vám dostane lepšího pocitu, když se vám nakonec povede zdolat. To jsou všechno věci, které v dnešních AAA hrách už prostě nenajdete a nahrazují je hodiny cutscén a stovky značek na open world mapě. To může být zábava, ale Dark Souls jsou prostě Dark Souls.

A Hollow Knight to má všechno. Je to nenápadná hra, která měla tu smůlu, že vyšla týden před vydáním dvou gigantů prvního kvartálu (Zeldy: BotW a Horizon) a neměla za sebou takřka žádnou marketingovou kampaň, na kterou tříčlennému vývojářskému týmu prostě nezbyly prachy. Na Metacriticu má dneska 4 recenze od webů (update: po měsíci si HK konečně všimly velké weby a má průměr 86 na Metacritic a 89 na OpenCritic, což z té hry dělá prozatím respektive 3. a 1. nejlepší PC hru roku 2017 podle těchto agregátorů, z čehož mám velkou radost), o kterých nikdo nikdy neslyšel. Což je ohromná škoda, protože učaruje skoro každému, kdo si ji zahraje. Budu opatrný s vyjádřeními stylu "nejlepší plošinovka všech dob", ale už dlouho se mi nestalo, že by mi nějaká hra zničehonic takhle vytřela zrak a podle ohlasů na zahraničních fórech nejsem zdaleka jediný.

Hollow Knight má ten největší, nejpropracovanější a nejatmosféričtější svět, který jsem kdy v plošinovce viděl. Ano, i v porovnání s takovými velikány žánru, jako jsou Castlevania: SotN a Super Metroid. Způsob, jakým je propojený, je z pohledu příběhu zcela logický, každá lokace má smysl a to všechno přes jeho omračující rozlohu. Je plný zajímavých věcí a po prvních pár lokacích je zcela nelineární - když porovnám svůj průchod hrou s průchody nějakých streamerů, máme úplně odlišné zážitky. Znáte takové ty momenty, kdy na začátku metroidvanie narazíte na plošinku, která je pro vás moc vysoko, tak je vám hned jasné, že tam je powerup, pro který se po získání nové schopnosti vrátíte? Tak tady je za tou plošinkou celá nepovinná lokace. A za ní další. Je to úžasné. Přesně tohle od metroidvania žánru chci a vážně jsem nečekal, že zrovna Hollow Knight mi to dá.

Progres hrou je velmi uspokojivý. Upgradů postavy je v poměru na délku hry sice menší počet, ale když nějaký najdete, tak je to opravdu solidní upgrade. Můžete získat nové pohyby, kouzla, bojové chvaty a šperky, kterých můžete nosit jen omezený počet a vytvářet si tak váš unikátní hrací styl. Po pomalejším začátku na vás na každém rohu čeká nějaký zajímavý předmět a explorace tak nikdy nebude neodměněna.

Obtížnost je tak akorát. Ovládání je vymazlené a hned vám přejde do krve, řadoví nepřátelé mají jasně zneužitelné vzory chování, takže stačí být opatrný. Bossfighty jsou sice obtížnější, ale s trochou tréninku není žádný boss nic nepřekonatelného - a když vám nějaký boss moc zatápí, můžete prostě jít jinam, odpočinout si, získat nějaké nové schopnosti a zkusit to znova. Většina složitějších bossů je navíc nepovinná, takže pokud nejste já a nepotřebujete hru dohrát na 100%, můžete se jim vyhnout. Po stránce platformingu je taky hra celkem zvládnutelná a téměř všechny složitější puzzly jsou nepovinné včetně jedné chuťovkové lokace, kde se obtížnost překlopí někam na úroveň temného světa v Super Meat Boy. To mi přijde jako ideální přístup - pokud chcete hru jen dohrát, tak to zvládne skoro každý, ale pokud chcete vyzobat všechno, musíte si to zasloužit.

Forma podání příběhu je téměř jedna ku jedné obšlehnutá z Dark Souls. Hra vás po intru hodí do neznámé lokace, ze které se dostanete do vesničky, která bude sloužit jako váš základní tábor po celou dobu hry. Najdete v ní jediné NPC, které vám řekne tři věty a nasměruje vás dolů. Dole na vás čekají další NPC, z nichž se část přesune do vesnice, kde vám budou poskytovat různé služby a část budete potkávat celou hru a sledovat jejich příběhy, které většinou končí špatně. Z různých nalezených textů a rozhovorů si postupně složíte velmi ponurý příběh o pádu kdysi mocné říše, ze které zbyl jen smutný památník její bývalé slávy. A že to je hodně ponurá hra. I ty chvilkové FUCK YEAH momenty vám nikdy neopomene zkazit, a to někdy naprosto sadistickým způsobem což nebudu prozrazovat ani ve spoileru :). Ostře to kontrastuje s roztomilým grafickým zpracováním, což byl určitě účel a funguje to na jedničku.

Když už jsem nakousl grafické zpracování - je fantastické. Chvíli mi trvalo, než jsem si na stylizaci postav jako z "flashovky" zvykl, ale po dohrání ji považuju za jeden z hlavních kladů. Nemluvě o lokacích. Město věčného deště, snový palác, houbové jeskyně, krystalové doly, včelí úly, dno světa lemované lebkami brouků... všechno vypadá výborně a někdy mi nezbylo než zírat. Doporučuju nesoudit podle screenshotů, protože díky všemožným animacím a efektům hra vypadá v pohybu o dost líp.

Samozřejmě, že se HK dá dost vytknout. Nepřináší do formule metroidvanií v podstatě vůbec nic nového. Herní tempo je ze začátku dost pomalé - kde vám jiné plošinovky sází jednu schopnost za druhou, tady se budete tři hodiny plácat v první lokaci a první pohybovou schopnost dostanete za pět. Mapovací systém je sice inovativní, ale hledání prodavače je spíš otravné než poutavé. Rozlehlost světa má za následek velmi častý backtracking a i když jsou ve hře fast travel stanice více druhů, ne všechny jsou z příběhových důvodů na užitečných lokacích. Peníze jsou tak od dvou třetin hry k ničemu. Toho všeho si jsem vědom. A víte co? Ve výsledku na tom pro mě nezáleží. Dohrál jsem tu hru na 100%, trvalo mi to 35 hodin, celou dobu jsem se skvěle bavil a kdyby zítra na Steamu vyšel Hollow Knight 2, okamžitě ho kupuju. Má svoje mouchy, ano, ale bohatě je vyváží klady.

No, tenhle komentář narostl do poněkud obludných rozměrů, takže ho bude lepší ukončit a ještě jednou zopakovat: Hollow Knight je jeden z vrcholů plošinovkového žánru. Je to parádní hra. Zaslouží si vaši pozornost.
+32