Pro pohodlnější navigaci i přístup k pokročilým funkcím Databáze-her.cz doporučujeme povolit si ve svém prohlížeči JavaScript.

Hitman: Codename 47

77
187 hodnocení Platformy
Žánr:
akce > stealth akce *
Forma:
placená hra
Rozsah:
samostatná hra
Multiplayer:
ne
Datum vydání:
23.11.2000 PC
Vývojáři:
Oficiální stránky:
https://www.ioi.dk/hitman-codename-47/
Hitman: Codename 47 je prvním dílem dnes již slavné série Hitman a dodnes zůstává jediným dílem exkluzivě pro platformu PC. Hráč se ujímá osoby nájemného vraha známého jako "47", což je zároveň číslo, jež má v podobě čárového kódu vytetované na zátylku.

Hraje se z pohledu třetí osoby v podobném stylu jako např. série Tomb Raider, nicméně místo akce je zde kladen důraz zejména na "stealth" postup - hráč dostává více peněz, pokud svůj cíl zneškodní potichu - např. strunou. Tento prvek je dotažen k dokonalosti v dalších pokračováních, kde je hráč za násilný postup penalizován ještě více.

Hry samotné se dodnes prodalo přes 600 000 kopií a v roce 2008 byl podle této herní série natočen film s názvem Hitman.


Poslední diskuzní příspěvek

Témos (komentář): "Podle mě tyto přestřelky trochu oživují hratelnost a vůbec by mě nevadilo kdyby se v rozumné míře objevovaly v dalších a…

Nejlépe hodnocené komentáře

  • PC 75
Úvod ke komentáři hry s hrdinou v bezejmenném zabijákovi, permanentně ofrankovaným číslem 47 na zátylku, bych mohl podat takto: První díl je kvalitním kouskem v žánru stealth akcí, který si zaručeně najde své příznivce, přičemž nejen jim má co nabídnout. Celkem pozitivní výhled, nemyslíte? Jako vždy však není v barvě růžové, co touto barvou jest pokryto (hádám, že takto nějak by to napsal Shakespeare)...

Těch výtek mám ke hře asi hodně. Jedny ani tak neruší herní zážitek a jsou spíše úsměvné, jiné však dokáží notně pocuchat nerva - je to ten typ, který by k vražednému amoku dohnal i zapřísáhlého flegmatika, natož tak mě (ještě dnes rozesílám čerstvá parte). První skupinu s přehledem vedou chyby (více či méně) technického rázu, kdy dochází k prolínáním textur (po odložení těla u zdi se hlava objeví z druhé strany, nepřátelský voják, který byl vždy na střeše, někdy tou střechou propadne a dlí na půl vně a na půl uvnitř budovy). Druhou skupinu výtek reprezentují chyby, které degradují hratelnost (nepřátelé v klídku prochází skrz zavřené dveře, mají neskutečně přesnou a smrtící střelu a bystrozraký dohled). Může být namítnuto, že tato hra není pro mlíčňáky, přesto alespoň zdání nějaké reality by se celkem hodilo. Kombinace kláves Alt+F4 jenom lítala (a blesky a hromy a Baník pyčo a...)...

Na jinak vynikající atmosféře a slušném pocitu, že jsem tím správným a spravedlivým nájemným vrahem, občas nepřidá ani prázdnota některých lokací, třeba Level 4 (The massacre at Cheung Chau Fish Restaurant) obhospodařují všeho všudy 4-5 civilistů, což je na asijské město docela demografický problém, srovnatelný s morovou ranou ve středověké Evropě. Za očekáváním zůstává i interakce (do vnitřní kapsy obleku je možné schovat kde co, MP5, kde jakou pistoli, bombu, milion velkých plyšových medvědů, ale AK47 nebo brokovnici ne...), trochu kostrbaté ovládání (není nutné držet sprint a směr) a někdy prapodivně uvažující AI (je možné vystřílet bez tlumiče pomalu celý přístav a jsou jedinci co nehnou ani brvou, ale jindy, když si myslíte, že jste udělali vše, aby jste nebyli viděni ani slyšeni, jindy nejapně tvářící se figurka zbystří při pouhém použití struny).

Z dnešního pohledu se může Hitman jevit trochu jako parodie na stealth akci plnou "brouků", dívat se ale na tuto hru touto dehonestující optikou by nebylo fér. Jak už jsem zmínil, hra překypuje povedenou atmosférou každé mise, ať už šlo o cíle v hotelu, džungli, sanatoriu nebo ten proklínaný přístav. Všechny mají mrazivě vyvedený hudební doprovod (žádná vycpávková konfekce), kvalitní dabing, i zvuky a ruchy jako takové. Po vizuální stránce jde poznat zarytá zubní protéza času, pořád jsou tu ale momenty s velkým M. Dalším tahákem může být i výše pitvaná obtížnost, každý krok je důležité promyslet a jestli někde platí otřepaná fráze "dvakrát měř a jednou řež", je to právě zde. Žádný "Rambo" style se tu nekoná, nikdo vás netahá za ručičku, spolehnout se musíte na správné vyložení indícií a mapu. Způsob, jaký pak aplikujete na splnění mise, je na vás - ušetříte nějaký ten kyberneticky nepodstatný život nebo z lokace uděláte Silent Hill?
+28
  • PC 70
Moje první setkání se holovlavým zabijákem bylo celkem rozporuplné, na jednu stranu skvelá, v některych misích tak trochu i psycho atmosféra (s každým dalsím dílem víc a víc), některé paradní mise, několik rešení jednotlivých cílů, hodně zbraní, na svou dobu obstojná grafika, tak na druhou stranu dementní nepřátelé, velmi tuhá obtížnost, nemožnost ukládat pozice.

Mise si zaslouží zvláštní pozornost, protože se tu najdou excelentní kousky jako mise s rybou fugu, mise v hotelu, ale i několik špatných u kterých jsem se vyloženě natrápil, jak mise v džungli, nebo v sanatoriu.

Dále mi vadilo tak trochu neohrabané používání zbraní, ale to už je jen malý nedostatek a jak píše kolega podemnou, dá se to překousnout.

Celkově je pro mě první hitman vzpomínkou na starou herní školu, kde se šlo s obtízností až na krev a hra vám nedala ani jedinou omluvu, pro i jen malinkatou chybičku, to už se dnes nevidí.

Metascore:
73/100

Pro: Atmosféra, Soundtrack

Proti: UI

+22
  • PC 80
U prvního Hitmana jsem zažil několik excelentních chvil a nejednou jsem také plival oheň zlostí. Nejsilnějším tahákem hry je podle mě excelentní atmosféra, solidní interaktivita s prostředím, originální mise, víc možností postupů (což je vlastně poznávacím znakem této série) a akorát tak přiměřená obtížnost (narozdíl od primitivní čtverky).

Některé chvíle (útěk spletitými uličkami Hong Kongu před dotírajícími Triádami, slanění z vrtulníku do kolumbijské džungle v Rambo stylu, tajná operace v podzemí čínské restaurace, ostřelování mafiánských vyjednavačů, zastřelení rakouského teroristy ve sprše apod.) patří k jedněm z mých nejlepších herních zážitků.

Nicméně, jak jsem se už zmínil, určité věci mě dokázaly nebetyčně naštvat, především neuvěřitelně krátký dohled, což mi extrémně vadilo v misi "Say Hello To My Little Friend" a pak bugy v té stejné misi (vylezení na věž a následný pád s následkem smrti, pád hry při odpálení drogové laboratoře). Nakonec se to ale dalo překousnout a i když příběh mě neuchvátil tak, jak jsem doufal, musím říct, že když vemu v potaz, co bylo možné v roce 2000, je to jedna z nejlepších her, které jsem kdy hrál.

Pro: Pěkná grafika, animace postav, rozmanitost misí a jejich řešení, originalita, atmosféra, hudba

Proti: Všudypřítomná mlha (krátký dohled) a !BUGY!

+14
  • PC 85
Nedávno jsem pořídil Absolution a před nainstalováním jsem neodolal zvrhlýmu pokušení project si celou komplet sérii, abych si tak nějak udělal přesnější obrázek o vývoji Mr.47 v průběhu let a připomenul si již jednou projetý, znova vychutnal mistrovu muziku:

Inu hra, která spatřila světlo světa skoro před 15 lety, už dnes graficky neoslní, ale v to jsem ani tak nedoufal. (je úsměvné vzpomenout si, jak se mi to cukalo i na nejnižší detaily v době prvního dohrání) Ačkoliv tak textury a modely již nejsou zrovna oku lahodící, musím pochválit skvostnej leveldesign, kdy nelineární prostředí obsahuje mnoho zcela zbytečných místností a komůrek a leckde je i kumšt se v nich vyznat (sanatorium). Vyjímku tvoří snad jen Kolumbie - prales se jaksi nepovedl (připomíná spíš park bez laviček s ubohou dohledností) a to že se nesnažili autoři ani nějak zakrýt ostudně jednoduchou mřížku, ve které jsou vysázeny rostliny okolo táborů, to je přímo doočíbijící fail - škoda.

Styl hry je možno volit dle hráčských preferencí - lze to i vystřílet, zábavnější a snad i těžší je však procházet skrytě v propůjčených identitách a snažit se naopak minimalizovat ztráty na životech. Bohužel v některých levelech se mi uvedené přes veškeré úsilí nepodařilo - třeba mise "Say hello to my little friend" je, zdá se mi, bez vyvraždění celé početné ochranky v domě snad neproveditelná (nebo jsem jen nepřišel jak na to?).

Naopak jsou zde i památné, doslova kultovní mise, který se sakra povedly a předurčily tak směr všech pokračování: Lee Hong, Rotterdam nebo speciálně: Thermal bath hotel!

Muzika je samozřejmě výborná a i když měl (má!) Jesper Kyd svý největší majsterštychy ještě před sebou, musím uznat, že se zde rozhodně neutnul. Jako nejatmosferičtější song pak zmíním HARBOR THEME. Ačkoli se mnou jistě budou mnozí nesouhlasit, těžko nacházím v herních soundtracích skladbu více ladící k danému prostředí, nerušící a přesto s tak výrazným a hutným motivem. BRAVO!

První dobrodružství pana 47 sic má své chyby, nicméně v době vydání se jednalo o tak originání hru, že se nemůžu zlobit, že vlastně ještě hledala svůj budoucí směr a tak se nevyvarovala několika šlápnutí vedle. Do té doby jsem ale nikdy u hry nezažil pocit, kdy pomalá chůze a důsledné plánování akce všem na očích může být silnější zážitek, než ono zaběhlé schovávají ve stínech či za překážkami.

85%

Pro: MR.47, HUDBA, atmosféra, styl, tempo, obtížnost, námět, HITMAN!

Proti: absence nesmrtící metody, mise v Kolumbii

+12
  • PC 85
Už tenhle první díl mojí oblíbené série ukázal, jaký potenciál se v nápadu hrát za nájemného vraha skýtá.Některé mise a celková atmosféra jak vystřižená z Leona (nejlepší hitman film vůbec), perfektní dabing Davida Batesona a skvělá hudba Jespera Kyda..Bohužel, narozdíl od dalších dílů, tento ještě není úplně dokonalý - hlavně mise v Kolumbii dost zaostávaly.A taky obtížnost byla místy naprosto vražedná - mise "Plutonim Runs Loose", nebo jak se jmenovala, byla neskutečná šílenost : ).

Pro: Styl, atmosféra, úvod do boží série a do příběhu

Proti: Místy extrémně obtížné, chybí vysoká penalizace za násilný postup, chybí možnost ukládat (nahrazeno podivnými checkpointy)

+10