Nedávno jsem pořídil Absolution a před nainstalováním jsem neodolal zvrhlýmu pokušení project si celou komplet sérii, abych si tak nějak udělal přesnější obrázek o vývoji Mr.47 v průběhu let a připomenul si již jednou projetý, znova vychutnal mistrovu muziku:
Inu hra, která spatřila světlo světa skoro před 15 lety, už dnes graficky neoslní, ale v to jsem ani tak nedoufal. (je úsměvné vzpomenout si, jak se mi to cukalo i na nejnižší detaily v době prvního dohrání) Ačkoliv tak textury a modely již nejsou zrovna oku lahodící, musím pochválit skvostnej leveldesign, kdy nelineární prostředí obsahuje mnoho zcela zbytečných místností a komůrek a leckde je i kumšt se v nich vyznat (sanatorium). Vyjímku tvoří snad jen Kolumbie - prales se jaksi nepovedl (připomíná spíš park bez laviček s ubohou dohledností) a to že se nesnažili autoři ani nějak zakrýt ostudně jednoduchou mřížku, ve které jsou vysázeny rostliny okolo táborů, to je přímo doočíbijící fail - škoda.
Styl hry je možno volit dle hráčských preferencí - lze to i vystřílet, zábavnější a snad i těžší je však procházet skrytě v propůjčených identitách a snažit se naopak minimalizovat ztráty na životech. Bohužel v některých levelech se mi uvedené přes veškeré úsilí nepodařilo - třeba mise "Say hello to my little friend" je, zdá se mi, bez vyvraždění celé početné ochranky v domě snad neproveditelná (nebo jsem jen nepřišel jak na to?).
Naopak jsou zde i památné, doslova kultovní mise, který se sakra povedly a předurčily tak směr všech pokračování: Lee Hong, Rotterdam nebo speciálně: Thermal bath hotel!
Muzika je samozřejmě výborná a i když měl (má!) Jesper Kyd svý největší majsterštychy ještě před sebou, musím uznat, že se zde rozhodně neutnul. Jako nejatmosferičtější song pak zmíním HARBOR THEME. Ačkoli se mnou jistě budou mnozí nesouhlasit, těžko nacházím v herních soundtracích skladbu více ladící k danému prostředí, nerušící a přesto s tak výrazným a hutným motivem. BRAVO!
První dobrodružství pana 47 sic má své chyby, nicméně v době vydání se jednalo o tak originání hru, že se nemůžu zlobit, že vlastně ještě hledala svůj budoucí směr a tak se nevyvarovala několika šlápnutí vedle. Do té doby jsem ale nikdy u hry nezažil pocit, kdy pomalá chůze a důsledné plánování akce všem na očích může být silnější zážitek, než ono zaběhlé schovávají ve stínech či za překážkami.
85%
Inu hra, která spatřila světlo světa skoro před 15 lety, už dnes graficky neoslní, ale v to jsem ani tak nedoufal. (je úsměvné vzpomenout si, jak se mi to cukalo i na nejnižší detaily v době prvního dohrání) Ačkoliv tak textury a modely již nejsou zrovna oku lahodící, musím pochválit skvostnej leveldesign, kdy nelineární prostředí obsahuje mnoho zcela zbytečných místností a komůrek a leckde je i kumšt se v nich vyznat (sanatorium). Vyjímku tvoří snad jen Kolumbie - prales se jaksi nepovedl (připomíná spíš park bez laviček s ubohou dohledností) a to že se nesnažili autoři ani nějak zakrýt ostudně jednoduchou mřížku, ve které jsou vysázeny rostliny okolo táborů, to je přímo doočíbijící fail - škoda.
Styl hry je možno volit dle hráčských preferencí - lze to i vystřílet, zábavnější a snad i těžší je však procházet skrytě v propůjčených identitách a snažit se naopak minimalizovat ztráty na životech. Bohužel v některých levelech se mi uvedené přes veškeré úsilí nepodařilo - třeba mise "Say hello to my little friend" je, zdá se mi, bez vyvraždění celé početné ochranky v domě snad neproveditelná (nebo jsem jen nepřišel jak na to?).
Naopak jsou zde i památné, doslova kultovní mise, který se sakra povedly a předurčily tak směr všech pokračování: Lee Hong, Rotterdam nebo speciálně: Thermal bath hotel!
Muzika je samozřejmě výborná a i když měl (má!) Jesper Kyd svý největší majsterštychy ještě před sebou, musím uznat, že se zde rozhodně neutnul. Jako nejatmosferičtější song pak zmíním HARBOR THEME. Ačkoli se mnou jistě budou mnozí nesouhlasit, těžko nacházím v herních soundtracích skladbu více ladící k danému prostředí, nerušící a přesto s tak výrazným a hutným motivem. BRAVO!
První dobrodružství pana 47 sic má své chyby, nicméně v době vydání se jednalo o tak originání hru, že se nemůžu zlobit, že vlastně ještě hledala svůj budoucí směr a tak se nevyvarovala několika šlápnutí vedle. Do té doby jsem ale nikdy u hry nezažil pocit, kdy pomalá chůze a důsledné plánování akce všem na očích může být silnější zážitek, než ono zaběhlé schovávají ve stínech či za překážkami.
85%
Pro: MR.47, HUDBA, atmosféra, styl, tempo, obtížnost, námět, HITMAN!
Proti: absence nesmrtící metody, mise v Kolumbii