Duality je třetím pokračováním v sérii her Hacker Evolution. Již potřetí se tedy dostáváte do role hackera Briana Spencera. Nicméně ve srovnání s předchozími díly série dochází k několika výrazným změnám. Hra totiž nenavazuje na díl druhý, ale posunuje se v čase daleko před události prvních dvou dílů. Příběh se tak snaží popsat jak vlastně došlo k událostem prvního dílu a jakou roli v tom hrál právě Brian Spencer.
Mnohem větších změn se ovšem dočkala vlastní herní mechanika. Hra se již jednoznačně řadí do žánru real-time strategií a logické prvky a hledání indicií k dalšímu postupu je potlačeno na minimum. Stále je sice základem hry hackování serverů a postupné plnění zadaných úkolů, nicméně na rozdíl od předchozích dílů, tato hra obsahuje klasický princip real-time strategií "útok - obrana- zdroje". Každý server je charakterizován třemi vlastnostmi "Firewall", "CPU" a "Integrity". Počet CPU představuje útočnou sílu, naopak počet Firewallů je číslo obranné. Pokud je tedy vaše CPU větší než soupeřův Firewall, můžete tento server hacknout. Pokud tomu tak není, máte několik možností, buď za peníze nakoupit více CPU, nebo propojit svůj počítač s již hacknutými servery (CPU se pak sčítají), a nebo využít D.O.S. a EMP útoky a snížit tak soupeři počet Firewallů. S tím ovšem souvisí třetí charakteristika "Integrity", která nepředstavuje nic jiného než počet životů daného serveru. S každým útokem a hacknutím Integrity samozřejmě klesá, a pokud klesne na nulu, server je zlikvidován. Důležitým faktem je, že i hráč je podrobován podobným útokům. Tím pádem z hlediska hratelnosti velmi nabývá na významu čas a rychlost hráče, a to i v levelech, které nejsou časově omezeny. Do pozadí je tak odsunuta charakteristika "Trace", tedy jakási stopa na síti, která byla jedním z hlavních ukazatelů v prvních dvou dílech série.
Další výraznou změnou je interface hry, který úplně odboural příkazovou konzoli a hru je tak možno ovládat kompletně myší, nicméně jsou k dispozici i klávesové zkratky pro všechny příkazy, což může v některých případech urychlit hru. Jako u předchozích dílů, v průběhu levelu nelze hru uložit pouze zapauzovat. Pokud je tedy nutné přerušit hraní, musíte celý level opakovat od začátku.
Hra obsahuje dva módy. Prvním je klasická singleplayerová kampaň obsahující sedm levelů, které se postupně odemykají. Druhým módem je jakýsi virtuální deathmatch, kdy bojujete na život a na smrt proti ostatním hackerům, ovšem ovládaným počítačem (klasický multiplayer hra neobsahuje). Výsledné skóre je pak možné online sdílet na stránkách vývojářů.
Crash
Třetí pokračování v sérii se sice na první pohled tváří jen jako trochu faceliftovaný další díl, ale ve skutečnosti je to vlastně úplně jiná hra a nejenom to, dokonce je to i jiný žánr. Pokud první dva díly se daly zařadit do žánru logických her, tak tenhle tam jednoznačně zařadit nejde, primárně je to totiž real-time strategie. Což o to, to samo o sobě není nic špatného, navíc i předchozí díly se strategickými prvky hodně koketovaly, nicméně pokud někdo předchozí díly hrál a znovu čeká, že si sedne s kafíčkem k PC a v klídku si tu bude šmejdit po síti, tak může být trochu vyvalený, co že se to ksakru děje...
Pokud v minulých dílech bylo největším nebezpečím to, že uděláte něco blbě, tak tady je největším nebezpečím to, že neuděláte nic. Trochu to samozřejmě přeháním, ale skutečně se tu nějak extrémně rozmýšlet a hledat tu správnou strategii nedá. Buď vám vyprší časový limit, ale častěji podlehnete útokům AI hackerů a nebudete schopni level dokončit. Hra pak, alespoň v mém případě, probíhala tak, že jsem každý level, než se mi ho podařilo úspěšně dohrát, opakoval několikrát a na papír jsem si musel poznamenávat postup, jak na to jít, abych při opakování levelu neztrácel čas rozmýšlením již objeveného.
Co bohužel nemůžu pochválit je nastavení obtížnosti. Jakožto pokořitel obou dvou dílů jsem si hrdě navolil obtížnost "medium" a první "Game Over" jsem zažil už v tutorialu!!! No dobrá přepínám na "easy" a po absolvovaném tutoriálu spouštím první level. Přesto po několika marných pokusech naprosto nechápu jak tento level dohrát. Hned první level totiž obsahuje 30 minutový limit na dohrání a je to docela fofr. Teprve když jsem shlédnul gameplay na youtube tak jsem se začal chytat. Na diskusním fóru hry se za nejtěžší považuje level 4, sice mi to zabralo několik pokusů, ale tentokrát už jsem jednoznačně věděl co a jak dělat, a těch několik pokusů jsem potřeboval spíš na to, že jsem občas někde nějaký detail přehlídl, nebo nevzal v potaz. Zbylé tři levely z celkových sedmi byly pak hračkou. A to je přesně to co kritizuji! Ne to, že mě vypekl tutorial na střední obtížnost, ale že mi nejobtížnější ze hry přijde první level a poslední tři naopak nejlehčí. Ta křivka by měla být přesně obráceně!
Co se týká ovládání tak autoři opustili koncept zadávání textových příkazů, nejspíše ve snaze hru více zpřístupnit, a předělali interface do myšoidního ovládání. U mě to sice trochu ztratilo na atmosféře, ale nijak extrémně mi to nevadilo. Trochu více mi vadil příběh, který mi přišel nemastný, neslaný prostě mdlý. Je to jakási rozplizlá biografie Briana Spencera, které se ovšem vlastně vůbec nepodařilo ve mě vyvolat nějaký dojem, proč ve hře dělám to co dělám. Naopak atmosféru znovu zvedá skvělá hudba. Grafika je sice stále statická, ale o něco malinko mi přišla hezčí, než minule, akorát jsem měl problém s některými rozmazanými texty, ale naštěstí nebyly důležité. Navíc to může být dáno mým 19'' monitorem, když už dneska je všechno 16:9.
Zvláštní ovšem je, že přes to všechno, mě těch deset hodin nakonec docela bavilo. Asi se nad sebou budu muset zamyslet...
Pokud v minulých dílech bylo největším nebezpečím to, že uděláte něco blbě, tak tady je největším nebezpečím to, že neuděláte nic. Trochu to samozřejmě přeháním, ale skutečně se tu nějak extrémně rozmýšlet a hledat tu správnou strategii nedá. Buď vám vyprší časový limit, ale častěji podlehnete útokům AI hackerů a nebudete schopni level dokončit. Hra pak, alespoň v mém případě, probíhala tak, že jsem každý level, než se mi ho podařilo úspěšně dohrát, opakoval několikrát a na papír jsem si musel poznamenávat postup, jak na to jít, abych při opakování levelu neztrácel čas rozmýšlením již objeveného.
Co bohužel nemůžu pochválit je nastavení obtížnosti. Jakožto pokořitel obou dvou dílů jsem si hrdě navolil obtížnost "medium" a první "Game Over" jsem zažil už v tutorialu!!! No dobrá přepínám na "easy" a po absolvovaném tutoriálu spouštím první level. Přesto po několika marných pokusech naprosto nechápu jak tento level dohrát. Hned první level totiž obsahuje 30 minutový limit na dohrání a je to docela fofr. Teprve když jsem shlédnul gameplay na youtube tak jsem se začal chytat. Na diskusním fóru hry se za nejtěžší považuje level 4, sice mi to zabralo několik pokusů, ale tentokrát už jsem jednoznačně věděl co a jak dělat, a těch několik pokusů jsem potřeboval spíš na to, že jsem občas někde nějaký detail přehlídl, nebo nevzal v potaz. Zbylé tři levely z celkových sedmi byly pak hračkou. A to je přesně to co kritizuji! Ne to, že mě vypekl tutorial na střední obtížnost, ale že mi nejobtížnější ze hry přijde první level a poslední tři naopak nejlehčí. Ta křivka by měla být přesně obráceně!
Co se týká ovládání tak autoři opustili koncept zadávání textových příkazů, nejspíše ve snaze hru více zpřístupnit, a předělali interface do myšoidního ovládání. U mě to sice trochu ztratilo na atmosféře, ale nijak extrémně mi to nevadilo. Trochu více mi vadil příběh, který mi přišel nemastný, neslaný prostě mdlý. Je to jakási rozplizlá biografie Briana Spencera, které se ovšem vlastně vůbec nepodařilo ve mě vyvolat nějaký dojem, proč ve hře dělám to co dělám. Naopak atmosféru znovu zvedá skvělá hudba. Grafika je sice stále statická, ale o něco malinko mi přišla hezčí, než minule, akorát jsem měl problém s některými rozmazanými texty, ale naštěstí nebyly důležité. Navíc to může být dáno mým 19'' monitorem, když už dneska je všechno 16:9.
Zvláštní ovšem je, že přes to všechno, mě těch deset hodin nakonec docela bavilo. Asi se nad sebou budu muset zamyslet...
JohnyX
Rattus
Pro: Hudba, Překvapivě mě to nakonec bavilo, Ovládání
Proti: Klesající obtížnost, Příběh