Pro pohodlnější navigaci i přístup k pokročilým funkcím Databáze-her.cz doporučujeme povolit si ve svém prohlížeči JavaScript.

Gabriel Knight 3: Blood of The Sacred, Blood of The Damned


Komentáře

< >
  • PC 90
Třetí část populární trilogie, poslední velká hra z produkce Sierry a v neposlední řadě jedna z nejlepších klasických (?) adventur. A také titul s údajně nejkomplexnějším puzzlem v rámci žánru (a ne, o slavném získání falešného knírku nemluvím).

O tom, že mě čeká další výborná hra, jsem nepochyboval - na mysl tak vystoupilo pouze to, zda se třetí díl přiblíží spíše FMV předchůdci, který považuji za nejkvalitnější point'n'click adventuru, nebo dílu prvnímu, který je hráči přijímán neméně vřele, avšak mě již tak neoslovil (voodoo tématika). K mírně pesimistickým úvahám přispěl dabing Tima Curry společně s technickým zpracováním – to se ale po čase stráveném se hrou ukázalo jako minoritní problémy na jinak kvalitním celku, jakým Blood of the Sacred, Blood of the Damned nepochybně je. Fanoušci série i hráči se tak dočkali rozsáhlého, dějově obsáhlého mixu mezi realitou a fikcí, který nepůsobí nijak nepatřičně a je více než vyvedenou tečkou za všemi adventurami Sierry.

První patrnou změnou oproti dílům minulým je trojrozměrné zpracování, které na první pohled oproti vyretušovaným fotkám z The Beast Within působí mírně nevábně, později se však ukáže síla použitého enginu, kdy si lokace můžete prohlédnout pixel po pixelu ze všech možných úhlů. Změnu doznala i hudba. Tu vytvořil David Henry, avšak vydal se stejným směrem jako Robert Holmes. To ve zkratce znamená, že se jedná o jeden z nejlepších herních soundtracků. Plusem také pro někoho může být kompletní překlad (povedený) a bezproblémová rozchození a běh na moderních systémech.

Jednou z největších předností titulu mimo příběhu, respektive jeho zdařilém podání hráči, je pocit, že se v herním světě stále něco děje - ať už se jedná o interakce členů zájezdu v hotelu a okolí Rennes-le-Chateau nebo události kterých se v roli Gabriela či Grace můžete, nebo i nemusíte účastnit (rozhovory, vloupání do pokojů). Děj, rozdělený na sedmnáct etap v rámci tří dnů, pokračuje v tradici dílů minulých a s přibývajícím odehraným časem bude hráče stále více pohlcovat až do závěrečné části, kdy celé snažení ukončí uspokojivé finále. Celá hrací doba je také propletena řadou zajímavých momentů, kterým nechybí intenzita (Chateau de Serras), detektivní činnost a předně výtečné puzzly, kterým kraluje Le Serpent Rouge a práce s takřka všehoschopným programem Sidney. Osobně mě také potěšil menší počet předmětů a tím odpadnutí častého kombinování všeho na všechno a větší důraz na samotný průzkum okolí a dialogy.

Je až s podivem, jak málo adventur se inspirovalo třetím Gabrielem a jeho revolučním zpracováním enginu s volnou kamerou (napadá mě pouze The Watchmaker). Na druhou stranu, je hraní pro mnohé „adventury roku“ o to unikátnější. Ač na mě zprvu hra působila spíše slabším dojmem (zvláště po druhém, fantastickém dílu), postupem času dostál GK3 své reputace a s klidem jej mohu zařadit mezi to nejlepší, co jsem zatím hrál. Pokud bych měl někomu doporučit, pak těm, které bavil Broken Sword, ale hledají něco komplexnějšího a narativně kvalitnějšího. Další rozehrání také podporuje řada easter eggů a snaha dosáhnutí plného počtu bodů, kterému se na poprvé takřka jistě nepřiblížíte.

Pro: hratelnost, logické a zábavné puzzly, řada informací o daném tématu, scénář, hudba, engine - volná kamera, délka

Proti: dabing (není špatný, ale nevyniká), grafika

+35
  • PC 70
Gabriel Knight je pozoruhodná série, ke které jsem se dostal z více jak dvacetiletým zpožděním. Jak se často zmiňuje, je každý díl naprosto unikátní ve svém zpracování a myslím, že to nemá ve světě her obdobu. A v mém osobním žebříčku stavím tenhle třetí díl na druhé místo po dílu druhém.

Co mě nejvíc dostalo, je určitě technické zpracování a způsob, jakým se hráč ve světě pohybuje. Nikde jsem nic podobného neviděl, ani předtím, ani potom a přitom je to tak funkční. I proto vidím jedničku jako nejslabší. To je totiž klasická point 'n' click adventura, a i když je v mnoha směrech zajímavá, není podle mě rozhodně vrcholem svého žánru. Naopak dvojka je vrcholem svého žánru nejspíš poměrně jednoznačně a trojka, jelikož je v podstatě jediná svého druhu, je nejlepší taky.

Graficky je trojka podle mě úplně skvělá, na svou dobu samozřejmě. Je to hodně barevná stylizace, ale proč ne. Je jasné, že přírodní exteriéry budou víceméně ploché placky, ale interiéry vypadají skvěle i dnes, hlavní vesnice je taky fajn a holt obličejové detaily ve 3D hrách v té době nikde nebyly vůbec dobré, tedy ani zde, takže to se nedá moc kritizovat.

Nesouhlasím s kritikou dabingu a obzvláště ne s kritikou dabingu hlavního hrdiny. Styl Tima Curryho jsem si zamiloval už v jedničce. Dean Erickson ve dvojce byl fajn, ale bylo to takové ucho s vyšším hlasem. Zvyknul jsem si na něj, ale Tim Curry mi sedí mnohem víc. Jeho krásně arogantní styl mluvy spojený s roztomilým narcismem a dejmetomu sexismem mi mnohokrát vyloudil úsměv na rtech a několikrát jsem se zasmál i nahlas, což se mi ve dvojce myslím nestalo. Gabriela Knighta vnímám jako archetyp absolutního alfasamce, a to ve dvojce dost nabořili. Jasně, že obsah průpovídek napsala Jane Jensen, ale Curryho podání a intonace hlasu mě moc baví.

Hře se ale podle mě nevyhnuly ani dost zásadní problémy. Hned zkraje mě celkem udivil způsob uvedení do příběhu. Nemyslím si, že je šťastné místo intra použít externí komiks. Když už, tak ho zabuduji přímo do hry, ale tohle nechápu. Navíc nejsem ve čtení komiksů moc zběhlý, takže jsem ho musel dát natřikrát, abych trochu pochopil, o co šlo, a abych pochopil, že je to skutečně úvod do příběhu, protože to nikde není řečeno.

Nejzásadnější problém je pro mě ale tempo vyprávění příběhu. Píše se často, že první půlka. No mě přijde, že spíše dvě třetiny hry se opravdu vůbec nic neděje. A jelikož jsem šnek, tak to pro mě znamenalo něco kolem 20 hodin poměrně nudné hry. Navíc skoro všechno se tu dá prozkoumat a skoro všechno je zbytečné zkoumat. V adventurách ale není zkoumání možnost. V adventurách je zkoumání všeho naprostá nutnost. A když hrajete pak za druhou postavu, musíte všechny ty věci prozkoumat znova, protože co kdyby náhodou. A tempo hry uvadá ještě víc.

Ve třetí třetině se naopak příběh rozjede do takových výšin, kam se vlastně skoro nikdo neodváží. Mnoho konspiračních filmů se možná zlehka podobného tématu dotkne, ale nikde jsem moc neviděl takhle odvážně a natvrdo překopat pojetí nejpopulárnějšího náboženství na světě a jeho hlavní postavu zabudovat do současného světa. Ovšem k samotnému outru mám dost ambivalentní postoj. Je zároveň skvělé, ale přitom dost balancuje na hranici trapnosti.

Gabriel Knight 3 se může pyšnit na adventuru velmi živým prostředím, ve kterém se toho hodně děje. Je to taková pseudo real-time adventura, ale jenom ve vybraných momentech, na které je hráč většinou upozorněn tikáním hodin. Jenže, když takhle zatikají hodiny, tak možná víte, že musíte rychle někam jít, abyste to stihli, jenže často není žádná nápověda, kde by to teda mělo být. Takže výsledek je u mě akorát ten, že jsem nespočetněkrát loadoval uloženou pozici a hrál třeba celý úsek hry znova. I k tomuto mám ambivalentní postoj. Oceňuji, že hra není striktně lineární a že je tu velmi dobrá iluze toho, že svět okolo žije, zároveň strašně nemám rád, když ve hře o něco zásadního přicházím. A to má za následek fakt, že si herní dobu neúměrně navyšuji na úkor spádu hry.

Obtížnost hry se od dvojky znatelně zvedla. Tím, jak se ve dvou třetinách hry nic neděje, není příliš zřejmé, co má člověk vlastně dělat. Je tu pár adventurních momentů, které jsou prostě akorát takovými naschvály, a to nemám rád (dalekohled v cizí motorce, kočičí fousy apod.).

Samostatnou kapitolou jsou puzzly. Během hry jsou tu vlastně dva takové výrazné, plus série puzzlů na konci. Puzzle s hlavami je divný, nápad je dobrý, ale výsledek je vlastně o ničem. Puzzle Serpent Rouge je naprostý úlet. Ono by se to třeba i dalo, Grace relativně radí, ale je tu jeden aspekt, který z tohoto megapuzzlu dělá pro mě nepřijatelnou věc, a sice umisťování bodů na mapě, které zvlášť z počátku podle mě nemá žádnou oporu a nechápu, jak jsem na to měl přijít. Navíc mám velký osobní problém s puzzly, které stojí na pochopení záhadného/zašifrovaného/poetického textu a tady to bylo prakticky celé o tom. Jestli jsem v něčem opravdu hloupý, tak je to rozhodně chápání poezie. Naopak závěrečné puzzly jsou podle mě úplně skvělé a zvlášť šachy byla výzva, které jsem velice rád čelil (donutila mě vytáhnout skutečné šachy a přemýšlet nad tím v analogové podobě) a k mému překvapení jsem ji vyřešil poměrně rychle.

Hudba je na tom technicky samozřejmě nejlépe ze všech dílů. Invencí je řekl bych ale nejslabší. Postavy příběhu jsou napsány dobře, i když hra na začátku vychrlí velké množství postav najednou a hráč se musí rychle začít orientovat. Naštěstí je většina z nich relativně charakteristická (především ženy), ale takového Buchelliho a Bazu jsem si pletl až do konce druhého dne.

Asi bych zvládl psát ještě dlouho, ale shrnu to tak, že série Gabriel Knight pro mě rozhodně není nejlepší adventurní sérií všech dob, jak se často tvrdí, ale je minimálně unikátní adventurní sérií. Má pro mě výborný druhý díl, dnes už velice nepříjemný díl první (viz komentář) a pozoruhodný díl třetí, který si ale žádá poměrně dost trpělivosti, trpí zdlouhavostí a repetetivními úkony, u kterých člověk neví, jestli k něčemu jsou, a tak je radši pořád dělá (poslouchání skleničkou za dveřmi, objíždění všech lokací každou část dne atd.), ale jako celek ve mně vzbudil třetí díl poměrně silný dojem, zejména díky poslední třetině, díky které jsem trochu pozapomněl, jak jsem se vlastně většinu hry nudil a musel se do hraní nutit.
+25
  • PC 80
Adventurní bída dosahovala na přelomu tisíciletí vrcholu, v roce 1999 mám ve svém seznamu poskládaném z recenzí pouhých 11 adventur, z toho 4 české. Když se podívám, tak Gabriel Knight 3 patří spolu s Atlantis 2 a Discworld Noir k těm snad jediným známým. Žádnou z her jsem doteď nehrál, včetně třetího Gabriela.

Ten šel bohužel s dobou a tak je v jakém pseudo 3D a nabízí naprosto otřesné ovládání. Pokud jsem nadával na čtvrtý Monkey Island, tohle je ještě horší. Pohybujete se myší, ale kamera zůstává stát na místě a musíte ji ručně!!! ovládat. S kamerou se dá kouzlit hned třemi způsoby a je to k vzteku. Nakonec si zvyknete ale... 3D grafika i přes vyšší rozlíšení je přinejlepším průměrná, atmosféru má tak maximálně závěrečný chrám. Když si to srovnám třeba s čtvrtým Tomb Raiderem ze stejného roku tak prostě ne. K dovršení všeho jsou tu opravdu ošklivé animace.

Jak dopadl příběh? No nemůžu popřít jisté zklamání. Oproti fantastické hloubce jedničky a hlavně dvojky se většinu hry kloužete hezky po povrchu. Gabriel přijíždí do malé vesničky vypátrat kdo stojí za únosem syna jednoho prince, ve kterém mají mít prsty upíři. V malém hotýlku se setkává překvapivě s Moselym z jedničky, záhy přijíždí i Grace a kromě nich je tu pár zajímavých postav. Sexy průvodkyně, jeden muslim, podivný kněz, historik, namyšlení americký turista, italský šupák a dvojice dam. Ti všichni přijeli hledat poklad, kterým má být podle všeho Svatý grál a každý do jednoho něco skrývá. A na Gabrielovi i Grace je rozmotat všechny nitky, vyhrabat co nejvíce špíny a odhalit kdo je kdo i co je pokladem. Příběh se šíleně ale opravdu šíleně pomalu rozjíždí, většinu hry sbíráte povrchní informace a nic se neděje a až ke konci to začne houstnout. Templáři, Převorství Sionské, svobodní zednáři, dědicové Ježíše Krista. Finální smršť odhalení mě zarazila do židle, ale stejně si nemůžu pomoc, je to jako pustit si po Mlčení jehňátek Hanibala nebo Červeného draka. Moc tomu nepomáhá ani to, že Gabriel se z přemýšlivého chlápka ze dvojky proměnil na hláškujícího baliče že s nedospělým přístupem k ženám, který se s Grace sice vyspí, ale nakonec ji svou blbostí nechá odejít.

No a nejvíce se změnila hratelnost. Sierra chtěla dokázat, že umí ještě pořád brutálně obtížnou hru. Takže se celá hra opět odehrává v časových blocích. Máte tři dny a v každém zhruba 5-7 bloků. A v těch blocích musíte stihnout co nejvíce věcí. Některé jsou podstatné pro příběh, jiné záleží na Vás. Jenže u většiny těch nepovinných nemáte ani ponětí, že máte někde být a něco slyšet/vidět. A hra je toho plná - budete odposlouchávat lidi, sledovat lidi i jejich vozidla, sbírat poznávací značky i otisky, krást přeměty a konfrontovat lidi. Zní to parádně, jen se toho spousta dá přehlídnout a pak budete mít z příběhu guláš. Některé akce jsou časované, díky kameře a grafice můžete přehlédnout spoustu stop (například od pneumatik). Navíc je tu Sidney, geniální noťas, který slouží k porovnávání stop, faktů a především luštění obrovského megapuzzlu kde se vlastně skrývá hrobka s vytouženým pokladem. Takže jsem v půlce tápání vyměkl, hru rozehrál znovu tentokrát s vytištěným full point listem a nestačil jsem zírat, co všechno jsem přehlídl. Musím uznat, že bez návodu bych třeba ten 9 stranný puzzle s mapou nikdy nerozluštil a hru dohrával asi měsíc.

Stejně tak ale musím uznat, že když člověk ví co a kde má dělat, je to naprosto parádní záležitost, hra je obrovská, ono sbírání stop, důkazů a práce se Sidney začne být zábavné a člověk vidí kolik možností hra nabízí. Jen abych je ocenil bych musel nejspíše sám být geniální detektiv a archeolog.

Pro: Stále slušný i když pomalu rozjíždějící se příběh, spousta zajímavých postav a odhalování jejich minulosti, práce se Sidney, hra je obrovská

Proti: Průměrná a zbytečná 3D grafika, otřesné ovládání kamery

+16 +17 −1
  • PC 80
A je to tady poslední díl výtečné trilogie o Gabrielu Knightovi. Bylo zajímavé sledovat jak každý díl má odlišné grafické zpracování a tady nám byl naservírován 3D grafický kabátek který není na tu dobu vůbec špatný ale o tom níže....takže zamačknout slzu a jde se to rozebrat :D

Na začátku jsme svědky toho jak Gabriel sleduje podezřelé muže kteří údajně unesly dítě Prince. No a už od začátku je Gabriel až po uši v problémech a probouzí se v hotelu po tom co zkolaboval u vlakového nádraží no a ještě větší potíže na sebe nenechají dlouho čekat.

Jak je zvykem byl nám opět naservírován výborný příběh který si budete pořádně užívat. Je sice pravda že mi sice začátek přišel trochu únavný a pomalu jsem se začínal nudit, ale v ten moment začal příběh nabírat na obrátkách a já si až do konce užíval výborný a napínavý příběh.

Další zajetou věcí v trilogii Gabriela jsou zajímavé a dobře napsané postavy a i tady je jich dostatek. Dobrou zprávou určitě je že se vrátil starý známý detektiv Mosely který tu hraje v celku hlavní roli a díky němu se dočkáme věčného špičkování mezi Gabrielem a Moselym což přidává na humoru. Celkově humoru je tu více než v obou předchozích dílech Gabriel je sarkastičtější ke všemu vypustí nějakou tu připomínku narozdíl od minulého dílu. Jinak za zmínku stojí i hlavní záporák který sice nedosahuje kvalit minulého zloducha ale neurazí.

Dialogy jsou pořád stejné kvality jak jsme zvyklí takže jsou zajímavé a nenudí.

Grafické zpracování je už poněkud tužší oříšek nevím jestli ho dát jako mínus nebo jako plus. Když si vezmu v jakém roce hra vyšla musím říct že grafika i animace jsou na dobré úrovni. Bohužel hra díky 3D grafice velice rychle zestárla narozdíl od dílu minulých tu některé lokace nevykazují ani známky nějaké atmosféry ale vypadají jak z papundeklu. Co ale stojí za obrovskou pochvalu je volná kamera díky které se dostanete všude a máte o všem hezky velký přehled.

Dobré také je že celá hra působí živě v momentech jako prohledávání pokojů nebo že některé zajímavé části v příběhu vám můžou uniknout když je neprovedete včas např:Když nezareagujete na podivné zvuky z poza dveří a ujde vám že vás někdo odposlouchává..

Dabing byl pro mě docela šok po druhém dílu kdy jsem byl zvyklí na docela příjemnější hlas hlavního představitele tak po poslechu Tima Curryho jeho hlas byl pro mě jako ledová sprcha. Naštěstí jsem si na něj hned zvykl a v některých pasážích mě i jeho hlas bavil třeba v momentě když najedete na dveře od cizího pokoje a chcete aby Gabriel popsal čí dveře od pokoje to jsou tak Gabriel u každého člověka mluví jiným hlasem např: U pokoje Madeliny začne mluvit lehce sexy hlasem apod. V některých momentech mi ale jeho dabing zase trochu rval uši. Celkově dabing je docela slabší ale co už poslouchat se dá.

Soundtrack mi přišel slabý všechny skladby mi přijdou vesměs podobné a ty chytlavé jsou jen upravené melodie z minulého dílu. Poslouchat se to dá a neruší vás to ale žádná skladba není nijak zapamatovatelná jak tomu bylo u minulých dílů.

Nemohl bych opomenout puzzly které jsou hlavně v poslední části hry v celku chytré a zajímavé ale co musím zmínit je program Sidney u kterého se přiznám že jeho části jsem hrál s návodem. Neměl bych na to totiž nervy a musím dodat že s návodem mě části s tímto programem docela bavily i když uznávám že bez něj to musí být hodně frustrující chvíle.

Podtrženo sečteno třetí díl je podle mě nejslabší ale za to pořád silný,zábavný,napínavý a chytlavý. Je tu kopa zajímavých postav,výborný scénář spolu se stejně kvalitními dialogy apod. No musím říct že jsem vcelku smutný že tohle je poslední díl doufám že tohle setkání s Gabrielem nebylo moje poslední..no hra se asi řadí mezi srdcovky :D

Pro: Příběh,postavy,humor,puzzly,herní doba,prostředí,dialogy,volná kamera,soundtrack (pořád je uspokojující),pocit živého prostředí)

Proti: Místy dabing ,Grafika, pro někoho pomalejší rozjezd

+13
  • PC 65
Série Gabriel Knight krásně ilustruje historii adventur v 90. letech minulého století. Každý díl vypadá jinak a hraje se jinak přesně podle toho, co bylo tehdy cool s vytříbenou hratelností.
1. díl nás zavedl do zlaté éry ručně kreslených, klasických 2D adventur, plné Voodoo vražd. Příběh balancující na hraně nadpřirozena (takové miluju), s výbornou gradací a plný atmosferických momentů, ze kterých mě mrazí dodnes. Jednoznačně nejlepší díl série.
2. díl se vydal tehdy oblíbeným FMV směrem, se kterým se hojně experimentovalo. Představil nám sympatického Gabriela a stíhačku Grace v příběhu už ne tak tajemném, ale pořád kvalitním za pomocí obstojných hereckých výkonů jak hlavních, tak i vedlejších postav.
3. díl se svezl na vlně módy mít vše ve 3D, v době postupného úpadku adventůrního žánru. A stejně jako adventury zažívaly svůj pád, měl svůj pád i Gabriel Knight se svým 3. dílem.

GK3 není špatná adventura, jen je v mých očích tou nejhorší v sérii. Začnu špatným dabingem, který mi trhal uši až do konce. Gabriel mi po celou dobu zněl jako špatná imitace Johnyho Brava. Přehrával a nevěřil jsem mu víc, než 70 bodů IQ. V 1. díle ta povaha floutka fungovat mohla. K vymítání zla se zde dostal vlastně náhodou. Ale poté, co nám ve 2. díle představili už docela rozumného Gaba, který bere svou práci dost vážně, ten floutek už znovu fungovat nemůže. Měl jsem pocit, že do Francie jel na výlet a ne za prací. Vedlejší postavy jinak byly docela v pohodě.

Příběh je dalším kamenem úrazu. První polovinu hry se totiž vlastně nic neděje. Máte hledat unesené dítě, ale místo toho se z valné většiny zaobíráte ztraceným pokladem. Navíc se často jenom tak plácáte z místa na místo bez jasné představy, co dělat, nebo hledat a postupujete ve hře tak nějak náhodou. Dalším problémem, kterým však trpěli všechny tři díly, je nemožnost se posunout na další den, případně na další hodinu, protože jste někde něco zapomněli udělat, nebo se na něco podívat. Koncem 2. dne se však hra konečně rozjede. Na můj vkus zde ale bylo příliš mnoho tajných organizací a spolků.

Grafika koresponduje z dobou. Dívat se na ní dá, jde poznat, co je co...je jenom zastaralá. Třeba GK1 je proti zubu času odolnější. Jelikož je vše ručně kresleno, je mnohem detailnější a živější. No, ale tehdá znamenalo 3D špičku, takže se proti tomu ani nedá namítat.

Co se mi na hře naopak líbilo, byla volná kamera, se kterou se můžete na cokoliv podívat z jakéhokoliv úhlu. Ve hře to fungovalo a měl jsem přehled o dění. Jen je škoda, že tento aspekt nebyl nějak ve hře vytěžen, třeba nějakým nápisem, který by byl vidět jen odněkud atd. Práce se SYDNEY také nebyla špatná, jen jsem to po 2. hádance s mapou vzdal. Neměl jsem na to nervy. Jinak hledání otisků a jejich porovnávání, či hledání geometrických vzorců na obrázcích bylo pěkné zpestření.

Shrnutí: Gabriel Knight 3 není špatnou adventurou, existuje i řada horších. Naopak, na svou dobu se jedná o nejlepší 3D adventuru. Jen je taková rozvláčná, příběh byl podán lépe v předchozích dílech a Gabriel mi byl sympatičtější naživo.

Pro: 2. polovina hry, SYDNEY, volná kamera, grafika

Proti: 1. polovina hry, dabing, knír z kočičích chlupů a sirupu... a na to jsem měl přijít jako jak?

+13 +16 −3